Help me forget 5.

autor: Kiro

Tak tu máte ode mě další díl 🙂 po oznámení doktorů by to chtělo něco na uvolnění atmosféry, co říkáte? Takže v tomto díle se budeme trochu věnovat vztahu dvojčat a zapomeneme na problémy. :)) Užijte si to 😉 (dokud můžete :D).


Když se Tom probudil, zjistil, že není sám, někdo mu ležel v náručí. Černé vlasy ho šimraly v obličeji… kdo jiný než Bill.

Trochu pohodlněji se usadil na pohovce, na které strávili noc, a dál sledoval spícího bratra. Najednou zničehonic zatoužil, aby se takhle probouzeli každé ráno. Přál si vzbudit se vedle Billa s vědomím, že on je vedle něj spokojený a v bezpečí. Náhle mu však došlo, nad čím to vůbec přemýšlí, vyvalil oči, vždyť on si tu dělá romantické představy o vlastním bratrovi! Byl by si dal facku, kdyby neměl ruce uvězněné pod Billovým tělem. Nechtělo se mu bratra budit, tak ještě na chvíli zavřel oči a podařilo se mu usnout.

Zdálo se mu, že byl u sebe v pokoji a měl nějaké neblahé tušení. Zvedl se od stolu a zamířil rovnou k Billovi do pokoje. Bez zaklepání vešel, ale jeho bratr nikde, vtom si všiml pootevřených dveří do koupelny. Otevřel je úplně a krve by se v něm nedořezal. Na podlaze opřený o vanu seděl Bill, tričko vyhrnuté a v ruce třímal žiletku.

Tom si ani neuvědomoval, co dělá. Ve vteřině byl u Billa a žiletku mu vytrhl.

„Ne, Bille! To nesmíš!“ zakřičel, ale jeho hlas, jako by se ztrácel v mlze. Bill na něj zíral svýma zakalenýma hnědýma očima. Tom pohledem sjel trochu níž na bratrovo břicho, kde se na světlé hebké kůži jasně rýsovaly tři velké krvavé jizvy. Pramínky krve z nich pomalu stékaly dolů a zasychaly. Tom pohlédl zpět do Billovy tváře.
,,Proč… proč tohle děláš?“ zeptal se a skoro se nemohl ubránit slzám. Bill si ho dál prohlížel, jako by mu nerozuměl.

Náhle však zákal z jeho očí zmizel, na rtech se mu usadil šibalský úsměv… Tom se zarazil. Bill si dřepnul, strčil do Toma, až spadl na záda a sedl si na něj obkročmo. Tom byl jako v transu, věděl, že by se tohle dít nemělo, ale zároveň po tom toužil. Bill začal lehce pohybovat boky, to mělo na Toma neuvěřitelné účinky. Z pusy se mu dral jeden slabý sten za druhým, až si ani neuvědomil, že na sobě Billa necítí, ba ani, že už neleží na studené podlaze koupelny, ale sedí na pohovce.

Otevřel oči a došlo mu, že to byl jenom sen. Uslyšel slabé zahihňání, ohlédl se doprava, na druhém konci pohovky seděl Bill a křenil se jako měsíc v úplňku.

„Copak hezkého se ti zdálo?“ zeptal se a koutky mu zacukaly.
„Co?“ zeptal se Tom, ještě stále trochu zmatený ze svého snu. Pořád cítil příjemné pnutí v dolní části těla, doufal, že si toho Bill nevšiml.
„Noo… řekněme, že jsi tu celou dobu vzdychal a tvářil ses u toho, jako kdybys byl v extázi,“ znovu se zasmál Bill. Tom netušil, jak z toho vybruslit. Nakonec se rozhodl, vzít to s rezervou.
„No co, nedělej, jako by se tobě podobný sny nikdy nezdály,“ řekl provokativně a zadíval se na Billa.
„Ne,“ řekl Bill a snažil se nevypadat samolibě.
„Ty lháři!“ zasmál se Tom a hodil po něm polštář. Dál už toto téma ale raději nerozebírali.

Pak si ale Tom vzpomněl na začátek svého snu, na žiletku a Billovy rány. Bylo to sice ve snu, ale Tom věděl, že ty jizvy jsou skutečné, viděl je. Bill si všiml Tomova zachmuřeného výrazu, poposedl si blíž a starostlivě se na něj zadíval.

„Tome, stalo se něco?“ zeptal se opatrně. Tom si povzdechl.
„Jo…“ řekl tiše.
„A co? Co tě trápí?“ zeptal se naléhavě Bill a položil bratrovi ruku na rameno. Tom si nervózně mnul ruce.
„Bille já… něco jsem viděl,“ řekl Tom a sklopil svůj pohled k zemi.
„Ale co?“ Bill byl čím dál tím zmatenější. Tom nevěděl, jak to říct.
„Ubližuješ si, viď?“ zeptal se, aniž by se na Billa podíval, ten vykulil oči.
„Co? Jak… jak to myslíš?“ zeptal se, i když tušil, že naprosto zbytečně.
„Myslím to takhle,“ řekl Tom, zvedl ruku k lemu Billova trika, a než ten stačil jakkoliv zareagovat, Tom mu tričko vyhrnul. Oběma se naskytl pohled na rudé jizvy.

Bill dokázal jen strnule sedět a zírat na Toma, který se vzhledem k okolnostem tvářil velice vyrovnaně. Konečně se Bill odhodlal konat a Tomovu ruku odstrčil.

„Já… já… Tome…“ hlas se mu zlomil.
„Bille, poslouchej mě,“ podíval se na bratra Tom a chytil ho za ruku. „Nechci po tobě vysvětlení, proč to děláš. Jen chci, abys s tím přestal,“ prosil Billa Tom.
„Já nevím… až…“ Bill těžce polkl. „Až tu nebudeš, nevím, jak to budu zvládat,“ řekl smutně a sklopil hlavu.
„Já tě nechci opustit s vědomím, že si budeš ubližovat, Bille,“ stiskl Tom víc bratrovu ruku. „Prosím… slib mi to,“ řekl s leskem v očích. Bill se na něj podíval, pro nikoho jiného by tohle neudělal, ale pro Toma byl schopný třeba skočit z mostu.

„Dobře,“ promluvil slabým hlasem. Tom se na něj podíval, jako by se ujišťoval, že to Bill myslí vážně. Bill se trochu nejistě usmál. Tom zůstal svým pohledem v Billových očích, co ho k bratrovi tak přitahovalo? Ano, byl velice hezký a taky povahu měl úžasnou, ale je vůbec možné zamilovat se do sourozence? Mohl to zjistit jen jedním způsobem.

Pomalu se začal k Billovi přibližovat, ten se neodtáhl, tak Tom zavřel oči a přitiskl své rty na Billovy. Čekal cokoliv, že se Bill odtáhne, že mu dá facku nebo něco takového, jenže to se nestalo. Bill byl z Tomova polibku poměrně v šoku, ale po chvíli začal spolupracovat. Tohle chtěl Bill už dlouho okusit, ale zkrátka si to nepřipouštěl. Tomovy rty ho spalovaly.

Tom přesunul svou ruku na Billův krk a majetnicky stiskl jeho šíji a přitáhl si ho blíž. Bill si na něj obkročmo sedl, rukama mu přejel přes hruď a břicho až k lemu jeho trička. Velice… velice pomalu mu ho začal vyhrnovat. Na chvíli museli oddělit své rty, aby mohl Bill Tomovi triko přetáhnout přes hlavu. Tom hbitě stáhl Billovo tričko taky, potom se znovu lačně vpil do jeho rtů.

Tom hladil bratra po zádech, zatímco ho černovlasé dvojče líbalo na krku a doslova z něj strhávalo kalhoty. Billovi se přeci jen povedlo z Toma kalhoty sundat, a to i se spodním prádlem.

„Pojď se mnou,“ zašeptal mu Tom do ucha. Oba se zvedli z pohovky a zamířili do Tomova pokoje.

Bill se posadil na postel, zatímco Tom něco hledal v tašce. Konečně se zvedl a zamířil k posteli za Billem, v ruce třímajíc tubičku lubrikantu. Billovi vystřelily koutky do pobaveného úsměvu.

„Tohle nosíš s sebou všude?“ poukázal na gel v Tomově ruce.
„Nikdy nevíš,“ zakřenil se Tom a vlezl si k Billovi na postel. Rozepnul mu kalhoty, stáhl je a odhodil někam za sebe. Jediný kousek oblečení, co Billovi zbyl, byly upnuté boxerky, které velice zdůrazňovaly jeho vzrušení. Tom odstranil ten kus látky, co mu zabraňoval vidět Billa v celé své kráse. Billovy tváře nabraly lehce nachový odstín, jakmile byl před Tomem celý nahý. Tom se jen spokojeně usmál.

„Otoč se, broučku,“ řekl Billovi těsně u ucha a následně ho políbil na krk. Bill učinil, jak mu Tom řekl a lehl si na břicho. Tom otevřel lahvičku s lubrikantem a trochu si ho nanesl na prst. Zatím jenom lehce do Billa tím prstem pronikl. Bill usykl a okamžitě se stáhl. Tom ho pohladil po zádech, svůj prst však nevytáhl.

„Klid, Billy, uvolni se,“ konejšil bratra. Po chvilce přeci jen cítil, jak se Billovy svaly uvolňují.

Přidal další prst. Bill znovu usykl, ale pokusil se to překonat, i když ta bolest byla nesnesitelná. Tom začal prsty Billa dráždit. Bolest postupně odezněla a vystřídala ji rozkoš. Tom brzy nahradil prsty svým penisem. Nejprve přirážel jen zlehka, ale jakmile Billovo sténání nabíralo na hlasitosti, věděl, že může přidat. I z Tomových úst se začaly drát steny. Jejich těla se v tom momentu spojila v jedno.

Ještě pár dalších přírazů a Tom vyvrcholil přímo do Billa. Z posledních sil, co mu zbyly uchopil do dlaně Billovu erekci a pár šikovnými pohyby dovedl i svého bratra k vrcholu. Oba se vysíleně svalili na postel a až v tu chvíli jim došlo, co udělali. Bill se rychle sebral a vyběhl z pokoje.

autor: Kiro

betaread: J. :o)

5 thoughts on “Help me forget 5.

  1. No trochu rýchly postup od bozku k sexu, ale tak asi veľa času nemajú, musia ho využiť. Škoda, že Bill utiekol. Dúfam, že ho to prejde.

  2. Tiež si myslím, že to bol dosť rýchly postup, ale inak to bola pekná kapitolka. Som zvedavá, čo sa bude diať ďalej.

  3. No, ted jsem hrozne zvedava, jak se k sobe budou chovat v pristim dile. Mozna to mohlo byt vic rozepsane, ale jinak pekny dilek 🙂

  4. Tak tohle jsem vůbec nečekala a jsem vážně zvědavá, jak bude povídka pokračovat. Bill se hold lekl a utekl 😀 Musím se tomu teda smát, ale na jeho místě bych asi udělala to samé 😀 Musí se teď cítit zvláštně. No ale na další díl jsem fakt zvědavá 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics