„Mikey, co to děláš?“ zamumlal.
„Snažím se udělat tě,“ zaslechl v uchu tichou odpověď.
„Nech toho.“ Jejich líné polibky byly zastaveny Billovým plesknutím po přítelově dlani. „Vždycky dostaneš všechno… zejména, když jsi opilý. Takhle to ale nefunguje.“
„Pak mi ho vykuř!“
Michael se vytáhl na ruce a usmál se, jako by právě dostal ten nejlepší nápad na světě.
„Co prosím? Tohle je oslava mých narozenin, takže bys ho měl vykouřit ty mně.“
Michael se vrátil zpět k osahávání, Bill se však od něj odvrátil.
„S plným žaludkem vodky s džusem a pizzy? To mě tak akorát pozvracíš.“
„Nikdy,“ připustil Bill. „Ale byl bych rád, kdyby se to ani nikdy nestalo. Krom toho…“ Bill se posadil a rozhlížel se po místnosti. „Nejsme zrovna sami.“
Michael zachytil lidi ležící na podlaze, někteří vůbec neregistrovali okolí, jiní ještě napůl vnímali. Na druhém konci pohovky ležel Georg pod nějakou dívkou, a i přesto, že to nebylo zcela zřejmé, jeho výraz jasně napovídal tomu, co se tam odehrávalo.
„Kdo je Geova oběť?“ zeptal se ve chvíli, kdy se mu Bill přitiskl na krk.
„Taky nevím,“ Michael se otočil, donutil Billa opět si lehnout a konečně jej pořádně políbil. Bill se převrátil, takže nyní byl nahoře on a Michaelovy dlaně okamžitě putovaly na jeho zadek. „Chci tě sladce pomilovat, zlato.“
Bill si odfrkl a lehl si vedle něj, s dlaní položenou na jeho břiše.
Bill vytáhl z obálky Tomův poslední dopis a Georg mezitím zvedl obrázek, který z ní vypadl. Střídavě sledoval Billa a fotografii.
„Má na sobě uniformu?“ Bill si od něj vzal fotku, zadíval se na ni a přikývl. Tom byl oblečen ve své uniformně doplněné bílou čepicí a s vážným pohledem stál před americkou vlajkou. „Je skutečně sladký!“
Georg si odfrkl, zatímco ze své tašky vytahoval knihu matematiky.
„Hey Bille, jakže se to jmenuje tvůj přítel?“
„Oh, buď zticha. To už se nemůžu ani podívat? “ Rozložil dopis a uhladil jej. „To, že jsem na dietě, ještě neznamená, že si nemůžu prohlédnout menu.“
„Co prosím?“ Georg luskl prsty Billovi před obličejem, ten mu však pouze odsunul ruku.
„Chvilku počkej. Začni sám.“ Bill si zkřížil nohy pod sebe a opřel se o roh postele.
2. 12. 2010
Včerejšek byl rušný. Rutinní konvoj se nečekaně proměnil v přestřelku v našem táboře v Registanské poušti. Jsem v pořádku, ale můj kámoš Danny schytal kulku do boku. Teď se vrací domů. Ten bastard má ale štěstí… s výjimkou té kulky v boku.
Když to srovnám, dnes je tady celkem nuda… myslím taková nuda, jaká jen na tomhle místě může být. Pracoval jsem na několika vozidlech, dokonce se mi jedno podařilo opravit. Byl jsem na sebe natolik pyšný, že jsem to musel oslavit s flaškou energeťáku a Slim Jimem*. Zmínil jsem se o tom, že tady všichni milujeme Slim Jima? Jen se mě prosím neptej proč. Myslím, že je to proto, že dobře chutná a nikdy se nezkazí. Možná, že to není nejlepší, ale i přesto je milujeme.
Nemám rád Cosmopolitan, přísahám! Ale normálně si přečtu cokoliv. People, Sports Illustrated, Rolling Stone, cokoliv. Máma mi obvykle posílá balíček první pondělí v měsíci i s novým výtiskem News Tribune, takže mám přehled, co se děje doma. Moje sestra si myslí, že je legrace, když mi posílá knihy, které měli ve škole jako povinnou četbu, takže jsem dostal Romea a Julii, Pýchu a Předsudek, Beowulfa a Canterburské povídky. Jmenuje se Jamie, zmínil jsem se o tom? Myslím, že ještě ne. Táta je Jorg a máma Diana. O Sampsonovi jsem ti už říkal.
Viděl jsem fotku, cos mi poslal. Děkuju. Doufám, že to nevadí, ale mám ji nalepenou ve svém kavalci společně s fotkami z domova. Je hezké vidět přátelské tváře.
Právě jsem si asi počtvrté zívl, takže si půjdu pomalu lehnout. Pro případ, že bych o tobě do té doby neslyšel doufám, že budeš mít hezké Vánoce. Opatruj se.
Tom
„Hotovo?“ zeptal se Georg, jakmile Bill odložil dopis stranou.„Dneska jsi mi chyběl,“ Bill do telefonu našpulil rty.
Bill si všiml, že jsou zprávy a začal přepínat tak dlouho, dokud nepostřehl zmínku o armádě.
„Zasloužíš si medaili,“ Michael se zasmál. „Co kdybychom si před oslavou zašli ještě na večeři?“
„Musím běžet zlato. Miluju tě.“
Pokládajíc mobil na stůl, opět pohlédl na obrazovku a uvědomil si, že mluví o Afghánistánu. Snažil se vzpomenout si, zdali se Tom někdy zmínil o tom, kde přesně je. Zatímco přemýšlel, jeho otec Gordon vstoupil do místnosti a okamžitě přepnul kanál.
„Tatí, já to sledoval,“ podotkl podrážděně.
„Mami, půjdeme tenhle víkend nakupovat?“ zeptal se.
Bylo nedělní odpoledne a Bill s košíkem pobíhal po celém Dollar Store, sbírajíc věci, které chtěl poslat Tomovi.
„Nemůžu najít telefonní karty,“ poznamenal, jakmile došli k pokladnám. „Můžeme pro ně zajet do Walgreens a taky koupíme karton cigaret.“
Jakmile seskočil z vozidla, pohltilo Toma totální vyčerpání ze čtyř projezděných hodin. Snažil se vyložit všechno tak rychle, jak jen to bylo možné, poté se vydal ke svému lůžku, svlékajíc se do boxerek a pokládajíc se zády na polštář. Psí známka* mu přitom sklouzla za krk. Sotva postřehl něčí křik „pošta“ a poté ucítil, jak mu něco přistálo na břiše.
„Speciální zásilka pro desátníka Kaulitze,“ oznamoval Gustav, odsouvajíc Tomovy nohy, aby se mohl posadit na kraj postele. „Myslel jsem, že ti tvoje máma už poslala dárek k Vánocům.“
„Poslala. Dostal jsem ho včera.“ Tom se posadil a podíval se na adresu balíčku, obočí mu vyletělo vzhůru, jakmile si uvědomil, odkud balíček přišel. „Je od Billa.“
„Tvého dopisujícího přítele Billa?“
Na samém vrcholu byla červená obálka. Obsahovala pohled se zmateně vypadajícím Santou na přední straně pod velením Rudolfa, kterému chyběl typický červený nos. Uvnitř stálo: „Přeju ti krásné Vánoce.“ Bill se podepsal úplně dolů ozdobným písmem.
Tom se zasmál, odložil kartu stranou a začal se přehrabávat balíčkem.
„Skvělé, Slim Jim!“
„Tišeji,“ sykl Gustav. „Snad nechceš, abys přišel o všechny tyhle věci!“
„Deodorant, zubní pasta, několik lahví energeťáku… telefonní karta! Skvělé!“
„Grilovací koření,“ zašeptal Gustav.
„Stůj!“ Gustav jej chytil za zápěstí, které se právě natahovalo po modré plechovce se žlutým uzávěrem.
„Nepřeháníš to, Schäfere?“ Tom se zasmál, jakmile si jeho přítel nárokoval obávanou plechovku arašídů.
„Nemyslím si. Dobře, jsou všechny tvoje. Alespoň mám dobrou historku do následujícího dopisu.“
Zatímco si Gustav vychutnával své arašídy, Tom pokračoval ve zkoumání svých dárků. Tiše se zasmál, jakmile se dostal až na dno balíčku.
Pod párem sportovních ponožek byl výtisk Glamour*.
O dvanáct dnů později Bill četl Tomův dopis, když náhle zalapal po dechu.
*Slim Jim jsou tenké trvanlivé párečky balené po jednom kusu, nejspíš dlouho vydrží 🙂
Billova posledni veta me rozesmala 😀 Ta povidka se mi libi vic a vic. Dekuju za skvely preklad 🙂
Juuuj to bolo od Billa milé, naozaj dúfam, že sa aj stretnú osobne.
Ďakujem za preklad.
konečne, bože som sa riadne dlho na toto tešil :3 😀 😀 😀 😀
Jezisi, ale to bylo od Billa sladke, ze mu chtel neco poslat a taky to udelal 🙂
Nevim proc, al desne mi nevyhovuje ten Billu pritl .. ten Mike .. pripada mi, ze s Billem je jen kvuli sexu jinak kvuli nicemu.. a snad se setkaji brzy 🙂
Joj, Billi mu samozrejme musel k Vianociam vykúpiť celý obchod 😀 a tá posledná veta bola super 🙂 Vďaka za preklad.
Ten Michael se mi nějak nezamlouvá.. Strašně se mi líbilo jak Bill vzal Tomovi strašně moc věcí, a ty arašídy xDD.. No prostě, děkuju za překlad xD 🙂
Ja to ich dopisovanie úplne žeriem. Bill bol zlatý, že Tomovi poslal balíček na Vianoce 🙂 hlavne ten dámsky časopis bol super :D… Inak nemohla som z tej Billovej vety, čo povedal, keď sa díval na Tomovu fotku 😀 vraj si môže pozrieť menu, keď má dietu xD… Fakt ma zaujíma ako to s nimi dvoma bude, keď Tom je tak ďaleko, Bill má priateľa a tak. Naozaj neviem čo mám čakať a to sa mi na tom tak páči. Som zvedavá na pokračovanie, neviem sa dočkať 🙂 a veľmi veľmi ďakujem za preklad 🙂
Jáj ta poslední Billova věta :DD achjo 😀 nebere to trochu vážně? :D…ale jinak se mi to moc líbí..akorát ten Billův přítel mi tam vážně nesedí 😀 ne mohl by se z toho příběhu vystříhat 😀
To je strašne krásna poviedka. Bill je taká roztomilá osôbka. Páči sa mi ako sa obaja s Tomom zamotávajú do toho písacieho vzťahu. Keď. Tom dostal telefónnu kartu možno by mohol zavolať keď sa dostane k automatu. Som zvedava ano sa Bill rozíde s Michaelom.
Veľmi pekne ďakujem za krásny preklad.
Tohle nemá chybu! Úžasné! jsem zvědavá, jestli se do sebe zamilují nebo jak to celé dopadne 🙂 Jsem na to hodně zvědavá 🙂
Tak na tuhle povídku se vždycky strašně moc těším, je prostě perfektní! ♥
Ale teda ten Michael je tady hezky rušivý element 😀 Já si prostě nemůžu pomoct, ale děsně mi vadí, že v příběhu ještě je 😀 Vadí mi si o něm číst a vadí mi, že šahá na Billa 😀 A taky mi vadí, že jej Bill miluje 😀 Ach jo, já vím, že je jasné, že jenom kvůli dopisování s Tomem, který je na míle daleko, se s ním Bill nerozejde. Hlavně jsou spolu už tak dlouho a ani neví, jestli Toma někdy potká, tak jak by se do Toma mohl zamilovat? Ale..prostě mě to štve 😀 Nemůžu si pomoct, ale v příběhu mi vždycky vadí, když má jeden nebo druhý jiného přítele či přítelkyni 😀 Hold to budu muset nějak zkousnout, ale stěžovat si na to budu asi pořád 😀
Jinak Bill je strašné zlatíčko 🙂 Jak běhal po obchodě a sháněl dárečky pro Toma 😀 On byl naprosto úžasný 🙂 Hlavně to, jak Tomovi koupil dámský časopis 😀
Jo, a do té Tomovy fotky se měl okamžitě zamilovat 😀 Tak teda aspoň, že se mu moc líbil, když už nic jiného 😀
Jsem vážně zvědavá, jak bude tahle povídka pokračovat dál 🙂
Mockrát děkuji za překlad! ♥
Čtu jak diva tahle povídka nemá chybu je fajn že to překladaš dík.