autor: Mykerina
„Bille, doufám, že máš zabezpečený dům, už ti ho vezeme a je dost divoký:“
„Jasně, neboj.“ Odseknu do mobilu. Nemám rád, když mě takhle podceňuje, ale musím to skousnout. Šíleně mě mrzí, že nejsem na tomhle zátahu, protože kdybych tam byl, tak je Alexander mrtvý. Je to dost osobní a šéf mi zatrhnul účast. Doslova jsem škemral, ale on mě moc dobře zná, ví, jak moc jsem výbušný, když se to týká obchodu s bílým masem. Možná se jednou někomu svěřím. Ale teď opravdu ne. Za chvilku tu mají být. Dovezou mi nějakého klučinu. Prej byl týraný a pravidelně brutálně znásilňován, protože se nechtěl podrobit a dělat děvku. Mno uvidíme. Jsem na něj zvědavý. Kouknu na hodiny. Sakra, už by tu měli být. Labilně začnu podupávat nohou. Zazvoní mi mobil.
„NO?!“
„Hele už ti ho vezeme, ale přes zadní vchod. Sedativa přestala účinkovat a on dost vyvádí, nemůže ho vzít předem.“
„Ok, jdu tam.“ Odhodím mobil a jdu do sklepa k zadnímu vchodu. Otevřu dveře a uvidím černou dodávku. Přijede těsně ke mně a otevřou se dveře. Vystoupí Andy a má poškrábaný obličej.
„Co se ti stalo?“ vykulím oči. Andy si odfrkne,
„To mi udělalo to kvítko v dodávce. Vůbec ti nezávidím. Jo a jen tak mimochodem, neumí německy, je to Rus… nebo jsme ho spíše zachránili z ruského bordelu. Je pěkně domlácený a nenechá na sebe šáhnout. Jsem zvědavý, jak si s ním poradíš.“ Ušklíbne se. To se nějak zvládne. Mám pro tyhle kluky cit, protože… to je jedno.
„A co Alexander?“
„Ehm… mno… víš.“ Andy se začne ošívat. Je mi to jasný, zase jim utekl, ale to znamená, že bude své hračky hledat. Dává za ně neskutečné prachy, a jestli měl ve stáji někoho, kdo se odmítal podřídit a byl zpestřením pro sado-maso hrátky, bude ho hledat.
„Kluci, vyveďte ho.“ Houkne do auta Andy. Tak to jsem zvědavý. Kluci vytáhnou, mno vyvlečou krásného blonďáčka. Škube sebou jak šílený. Hoši mají co dělat, aby ho udrželi. Má na sobě jen… trenky?
„Proč jste ho neoblíkli?“ zamračím se na ně.
„Kdyby se nechal… hej, už si ho vem, nebo mu jednu fláknu. Chápu ho, ale tohle je extrém, jsem z něj dobitý víc jak on.“ Odsekne mi Chris. Kývnu jim a oni ho odvedou do sklepa.
„Dobrý, pusťte ho, už to zvládnu.“ Usměju se na ně. Kluci mě poslechnou a povolí sevření. Blonďáček se rozuteče někam do schodů.
„Bille, jsi si jistý?“ váhavě se na mě Andy koukne.
„Jo, zvládnu ho. Nahoře je všechno zabezpečený, nemá šanci utéct. Jak se jmenuje?“
„Podle to, co jsme zjistili, Tom.“ Usměju se, Tom? To je pěkné jméno.
„Mno hoši, mějte se.“ Kývnu jim a oni naskáčou do dodávky a zmizí.
Pomalu vyjdu schody a pečlivě zamknu. Nemám zájem, aby mi utekl. By mě šéf asi zabil. Projdu kuchyní, nic. Zamknu ji. Nepotřebuju ho honit. V obýváku taky není, zase zamknu. Zbývá mi akorát patro s ložnicemi a koupelnou. Vlezu do koupelny, nic. Že by šel do ložnice? V první není. Zamknu ji a dojdu do druhé, opatrně otevřu. Tady už musí být. Nikde jinde to ani nejde. Pečlivě za sebou zamknu. V kapse mám desinfekci a nějaké obvazy. Vzal jsem je, když jsem byl v koupelně. Kouknu pod postel… nic… poslední možnost. Skříň. Opatrně ji otevřu a v tu ránu ležím na zemi. Tom se rozeběhne ke dveřím a lomcuje klikou. Mnu si naražený zadek a postavím se. Blonďák se na mě vystrašeně podívá a rozeběhne se k oknu. Zamčeno. Zběsile dýchá a kouká, kudy by utekl.
„Tome?“ Otočí se na mě. Na své jméno slyší. To je dobré znamení. Natáhnu k němu ruku, ale on se prudce odsune.
„Ppššššt… klid.“ Vyplašenýma očima mě sleduje. Nerozumí mi ani slovo, ale jak s ním mám komunikovat? Vím, že se bojí, ale já mu nechci ublížit. Jeho pohled padne na postel. On si snad myslí, že ho chci… zakroutím hlavou. Nedivím se mu. Taky bych se bál, kdybych nevěděl, kde jsem. Vytáhnu za kapsy desinfekci a ukážu mu ji. Schoulí se do klubíčka a rozvzlyká se.
„Do you speak English?“ zkusím to. Podívá se na mě a kývne. Oh super. Konečně vím, jak spolu budeme komunikovat. Zkusím přepnout svůj mozek do angličtiny, už je to dlouho, co jsem tenhle jazyk nepoužíval, ale snad to zvládnu. Stejně se asi budu muset podívat na nějaký film nebo tak.
„Tady jsi v bezpečí, nemusíš se bát.“ Zkusím. Váhavě se na mě koukne. Lehce se na něj pousměju. Všimnu si, že má husí kůži. Couvnu směrem ke skříni a něco tam vyhrabu. Krok po kroku se k němu přibližuju. Couvne.
„Klid, maličký, jen se obleč, aby ti nebyla zima.“ Natáhnu k němu dlaň s oblečením, ale stále stojím v uctivé vzdálenosti. Drapne po něm a ustoupí až k druhé zdi. Až teď si ho pořádně prohlédnu. Na těle má plno modřin, jizev a zaschlé krve. Měl by se vykoupat. Odemknu dveře a on vyběhne ven. Běží ke dveřím vedoucím do obýváku, ale narazí na překážku – zamčený zámek. Se strachem v očích se na mě otočí. Pomalu dojdu ke dveřím koupelny a odemknu.
„Měl by ses prvně vykoupat, ne?“ ustoupím a on kolem mě proklouzne. Vstoupím za ním do koupelny, ale Tom se lekne, vykřikne a praští se do poličky. Sveze se na zem a snaží se uklidnit. Udělám k němu krok, ale znova vykřikne.
„Ok, dobře. Jen se uklidni, napustím ti vanu a vykoupeš se.“ Pustím teplou vodu, přisypu vonný olej, chtěl jsem tam dát mořskou sůl, ale vzhledem k jeho zraněním to není dobrý nápad. „Tady máš šampon, sprchový gel a ručník.“ Krátce zaváhám, jestli jej tu nechat samotného, ale pochybuju, že by se svléknul, kdybych tu byl. Pozvednu obočí, čekajíc na odpověď. Jen mi kývne. S povzdechem za sebou zavřu a jdu informovat šéfa.
„Tak poslouchám, Bille, jak to jde?“
„Jo, šéfe, už jsem s ním navázal kontakt nebo jsem se o to spíše snažil, ale je to celkem tvrdý oříšek. Absolutně se mnou nekomunikuje. Jen se třese, bojí se… hodně… ale zjistil jsem, že mluví anglicky… „
„To jsi šikovný. Fajn, chceš něco vědět?“
„Ano, kolik mu, proboha, je? Vypadá tak mladě.“ Povzdychnu si.
„Měl by sis sednout.“
„Ok, sedím.“
„Nedávno mu podle papírů bylo 16… u Alexandra byl dva a půl roku.“
autor: Mykerina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 4
Ouu.. toto vyzerá dosť zaujímavo. Obchod s bielym mäsom, zneužívaný Tom.. fuu, je sa na čo tešiť 😀 a som zvedavá, čo to vlastne Bill robí, myslím jeho povolanie 🙂
souhlasím vypada to fakt zajímavě těším se na další díl 🙂
Myslím, že to bude úžasný:-).
těšim se na další díl =)))))))
Jejda, mě je Toma tak líto! Takové vyplašené děťátko! A jaký je ještě mlaďoučký 🙁 Snad Bill už nebude Toma nijak týrat, myslím, že si toho už Tom zažil dost.
Jsem zvědavá, jak bude povídka dál pokračovat 🙂
Nepatrím k tým, čo často niečo komentujú. Avšak toto ma veľmi zaujalo. Páčia sa mi príbehy kde je Bill ten.. odvážnejší,rozumnejší. A Tom ako 16 ročný zneužívaný chlapec ? To znie veľmi zaujímavo 🙂 Rozhodne sa teším na ďalší diel.. kiežby pribudol čoskoro ! 🙂
Ja som proste neodolala! 😀 už veľa krát, keď som bola na tvojom blogu som tento príbeh chcela začať čítať, ale potom som si vždy povedala, že nejdem rozčítavať ďalší rozpísaný, nedokončený príbeh, ale teraz som to už proste nevydržala :D… Neviem odolať tvojim príbehom :D… Vyzerá to fakt super, starší Bill a mladší týraný Tom, to som popravde ešte nečítala :)… Som neskutočne zvedavá ako sa to celé bude vyvíjať. Hrozne sa na to teším! 🙂
Páni…vypadá to velice zajímavě…povídky tohoto typu mám ráda :3..už se těším na pokračování
Tom z Billem si vyměnili role vypadá to zajímavě.