„Určitě máš hlad.“ Pokynu mu rukou, aby se posadil. Krůček po krůčku se přibližuje, až se nakonec posadí na židli. Zvednu ruku, abych mu podal talíř, ale jen co to udělám, vykřikne, prudce odsune židli a schoulí se do rohu. „Klid, neboj se mě. Je to v pořádku. Neublížím ti.“ Ustoupím, aby se mohl uklidnit. Velkýma očima mě sleduje. „Pojď ke stolu.“ Pobídnu jej a sednu si na své místo. I přes tričko vidím, jak se mu prudce zvedá hrudník. Chudák si toho musel opravdu hodně zažít. Tom se opatrně zvedne a ještě opatrněji si sedne. Nesměle zvedne pohled.
„Vem si, co chceš.“ Pobídnu jej. Natáhne ruku a uloupí si první palačinku. Rychle se do ní zakousne, jako kdybych mu to chtěl sníst. „Nemusíš tak hltat. Nikdo ti to nesní.“ Pousměju se na něj. Zakousnu se do svojí a zkřivím pusu. Doprdele, já tam dal místo cukru sůl, kurva, tohle se nedá jíst. Kouknu na Toma, který spokojeně žvýká.
„Je to hnusný, nejez to, zkusím udělat něco jinýho.“ Zvednu se ze stolu a přejdu k ledničce. Blonďáček se trochu přikrčí, když kolem něj opatrně procházím. „Co by sis dal? Ten hnus fakt nemusíš jíst. Máš něco rád?“ zkusím mile. Otočí na mě svůj pohled a zatřpytí se v nich slzy.
„Tome, jmenuješ se tak, že?“ kývne mi.
„Ne, Tome, klid, tohle jsem nechtěl.“ Sehnu se k němu, ale ožene se po mně. „Pššš, uklidni se… omlouvám se. Slyšíš?“ nevím, co mám dělat. Nechtěl jsem tak vyletět, ale prostě jsem vypěnil. Měl bych se ovládat, ale copak to jde? „Tome, promiň, nechtěl jsem na tebe křičet, trošku mi to ujelo.“ Opatrně si k němu přikleknu. Odsune se. Přisunu se k němu a opatrně natáhnu dlaň. „No tak, věř mi.“ Mile se na něj usměju. Se zaváháním se na mě kouká a přijme moji dlaň. Pokusím se přitáhnout si jej k sobě, ale moc se nenechá.
„Pojď si lehnout, ok? Prospíš se, a pak si třeba můžeme promluvit.“ Navrhnu. Strachy se mu rozšíří oči. Povzdychnu si, dotýká se mě, že si myslí, že jej chci na sex. Netvrdím, že není přitažlivý, je… je opravdu krásný, ale vůbec se nehodí, abych o něm momentálně takhle uvažoval. „Samozřejmě, že budeš spát sám. Tady ti nic nehrozí, nikdo tě nebude nutit dělat něco, co nechceš.“ Postavím se a vytáhnu i jeho.
Odvedl jsem Toma do ložnice a opatrně ho uložil. Moc se nebránil, ale byl strnulý strachy. Snažil jsem se ho moc nedotýkat, nechtěl jsem ho vyplašit ještě víc, než je. Sotva se zavrtal do přikrývek, chtěl jsem zavřít dveře, ale ozvalo se pípnutí, jestli je nemůžu nechat otevřené. Trošku jsem se podivil nad jeho přáním, ale poslechl jsem.
Sedím dole v kuchyni a přemýšlím. Bude to těžký, chtěl bych, aby mi věřil, ale stále je moc brzo. Vždyť je tu sotva pár hodin. Povzdechnu si. Štve mě, že Alexander utekl. Chci se mu tak moc pomstít za… unaveně si protřu oči. Moc jsem toho za poslední dobu nenaspal. Poskládám se na gauč. Na chvilku, chviličku si… wuuááá… zdřímnu. Sotva položím hlavu na opěrku, jsem tuhý.
autor: Mykerina
Myslím, že Bill bude mať s Tomom ešte dosť práce (ale určite menej, ako keby bol niekto iný :D). Som rada, že Tom s ním aspoň komunikuje.. to bol dobrý krok dopredu. Teším sa na ďalšie časti.
Oh bože! Tak u tohoto dílu mi bylo vážně do breku! Při části, kdy Tom řekl, že dostává jenom suchý chleba se mi zhoupl žaludek a málem jsem se rozbrečela. Nevím, jestli vůbec chci něco o Tomově minulosti vědět 🙁 Protože jeho minulost musela být nepředstavitelně hrozná. Už jenom když vidím, jak se Tom bojí každého Billova dotyku, pohledu, slova, tak se mi svírá srdce a mám chuť všechny ty, co mu tohle dělali, vlastnoručně zaškrtit.
Bill to bude mít s Tomem opravdu hodně těžké, ale není se čemu divit. Pevně doufám, že mu Tom nakonec bude věřit, ale je mi jasné, že k tomu povede asi ještě hodně dlouhá cesta. A taky strašně doufám v to, že má Bill pravdu a Tom se už nikdy nebude muset vracet k tomu, co dělal a že si jej Bill ochrání.
Minulý díl jsem si asi nějak blbě přečetla nebo jsem jej nějak blbě pochopila a měla jsem dojem, že Bill sice vystupuje zatím hezky, ale že si chce Toma nějak převychovat a buď si jej nechat pro vlastní účely a nebo jej předat někomu jinému. Protože tenhle díl strašně mile překvapil, že Bill tady vůbec není ten zlý, ale naopak se Tomovi snaží pomoct a jsem za to strašně ráda 🙂
A jen tak mimochodem, musela jsem se strašně smát, když dal Bill do palačinek sůl místo cukru 😀 😀 A chudinka Tom to snad ani nezaregistroval a nebo byl spíš rád, že mu konečně dá někdo najíst 🙁 Je mi jej ohromně líto a strašně bych mu chtěla pomoct, ale to bohužel není v mých silách. Snad bude Bill trpělivý a hodný 🙂
Moc děkuji za další díl :))
vypadá to, že Tom už se pomaličku "otrkává" 🙂
[2]: ono tam zatím není pořádně vysvětleno, co vlastně Bill dělá, ale brzo se to dozvíš :)))) víc prozrazovat nebudu 🙂
Páni já celou dobu přemýšlela o Billovi špatně 😀 já si myslela že ho bude chtít teď prodat někomu dalšímu 😀 ale vypadá to na opak :D…chudinka Tom takový vystrašený ://..snad brzy nalezne k Billovi důvěru :))
Ja som tiež najskôr nevedela, čo si o Billovi mám myslieť, ale myslím, že mi to už pomaly dochádza :D… Tom, je naozaj chudák, je mi ho tak ľúto, to čo zažil na ňom zanechá stopy do konca života, aj keď verím, že Bill mu ten jeho život určite spríjemni :)… Teším sa na to ako si Bill bude Toma postupne získavať a to všetko 🙂 je to super! 🙂