Letters From Home 9.

autor: elvisfan

Já myslím, že je to sladké.“ Natálie se usmála nad tím, jak intenzivně se Bill soustředil na to, co psal.
„Ze sladkostí mě tak akorát bolí břicho.“ Georg se natáhl přes stůl a nadzvedl okraj dopisu, na kterém Bill pracoval.
„Nech toho, Geo!“ Bill odsunul kamarádovu ruku a uhladil okraje. „Ještě jsem neskončil.“

„Je to ten samý dopis, na kterém jsi začal pracovat ve studovně?“

„Přesně tak.“
„Bože, o čem si můžete pořád povídat?“

Bill se přes stůl zahleděl na své přátele a trhl ramenem.

„O čemkoliv. Včera večer mi úkoly trvaly o něco déle, tak jsem se ho rozhodl dopsat dnes.“
„Nemohlo to počkat do večera?“ zeptal se Georg, obočí mu pobaveně vzlétlo vzhůru.
„Přestaň si ho dobírat, Geo,“ Natálie jej s úšklebkem zatahala za milované vlasy.
„Ten kluk se zbláznil do někoho, s kým se ještě ani nepotkal!“ Vykřikl Georg, a odsunul Natáliinu ruku. „To je skutečně legrační, takže si ho můžu dobírat!“


„No Bille, trochu ano,“ ozvala se Natálie. „A je to v pořádku…“
„No tak, je to třídní projekt.“
„Ten projekt se týkal jednoho dopisu, Bille,“ připomněl mu Georg. „Vy dva si spolu píšete už víc jak šest měsíců.“
„Oh, takže to znamená, že se Natálie zbláznila do své armádní sestřičky?“
„Od Vánoc jsem o ní neslyšela, Bille,“ Natálie se usmála a zkřížila ruce před sebou. „A nikdy jsem se neusmívala jako hlupáček, ani jsem nebyla tak nadšená, když jsem od ní dostala dopis.“
„Já jsem nikdy…“
„To si piš, že ano!“ Dokonce i Georg podpořil její konstatování. „Kámo, přiznej si to. Zbláznil ses do svého dopisovacího přítele.“
„Tacoma je odtud méně než hodinu,“ Natálie poukázala na zjevný fakt. „Možná, až se jednoho dne vrátí domů, mohl bys ho navštívit. Mohlo by být fajn vidět se ve skutečnosti.“

Pohled do Billovy tváře jí napověděl, že na něj ta myšlenka zapůsobila.

***

Tome,

dávám se do pořádku. Včera jsem se v hale potkal s Michaelem a byl jsem úplně v pohodě. Dokonce jsem se na něj ani nepodíval. Dělám pokroky. Ale víš, že mě můžeš stále obejmout, pokud budeš chtít. Nebo mi můžeš koupit tu lahev.

Nikdy bych Jamie Georga nepředstavil. Vím, že jsem ji nikdy neviděl, ale nedovedu si představit, že by si něco takového zasloužila. Když už mluvíme o Georgovi, včera po škole se strhlo menší drama. Nějaká dívka, se kterou byl před pár týdny, si na něj počkala na parkovišti, trápilo ji, že se jí neozval. Georg na svou obranu řekl pouze to, že jí nikdy neslíbil, že jí zavolá. A stejně jako se mně nelíbí, co vyvádí, se on nechává s radostí slyšet, že s těmi děvčaty pouze spí. Nikdy jim nic víc nesliboval. I přesto mu pořád vyhrožuju, že se mu to jednou vymstí. Ale poté si uvědomím, že jsem byl pouze se dvěma lidmi, a u obou případů se jednalo o dlouhodobější věc, takže zřejmě té věci s příležitostným sexem pouze nerozumím.

Mamce přišly rozvodové papíry do práce, Tome! Není to ubohé? Můj táta se mě už nesnažil kontaktovat, za což jsem mu vděčný.

Úder kladivem do generátoru je přesně má představa opravy vozidel, takže je samozřejmé, žes ho spravil! Ohromil jsi mě.

Mým oblíbeným obdobím v roce je zima. Zima mi připomíná mé narozky, Vánoce, litry horké čokolády a peprmintového latté, a začátek nového roku. A také skvělou bundu, kterou jsem dostal k Vánocům před několika lety.

Můžu se tě zeptat na intimnější otázku? Nechtěl by ses se mnou jednou setkat, až se vrátíš domů? Vím, že máš svůj vlastní život, k němuž se vracíš, ale myslím, že by mohlo být fajn sejít se a konečně se vidět, nemyslíš? Ale je to jen nápad.

Geo mi tuhle připomněl, že je to už šest měsíců od chvíle, co jsem ti napsal poprvé. Nezdá se ti to dlouho? Mně ani ne, nebo spíš jo, myslím, že to všechno začalo v září. Divný, co?

Co tě přivedlo k rozhodnutí stát se členem vojenské jednotky? Ptal jsem se tě na to vůbec někdy? Nemyslím. Dovolili ti rodiče vstoupit do armády proto, žes byl v pubertě rebel? Jsem rád, žes mi řekl o narozeninové pomstě, krádeži Slim Jima a věšení vánočních věnců lepicí páskou. Díky tomu vím, že ne všechno, co se kolem tebe děje, je život ohrožující. Prosím, dej mi vědět, až se vrátíš domů, abych nemusel myslet na to, že jsi ještě pořád tam.

Blíží se jarní prázdniny, Tome! I přesto si ale nejsem zcela jistý, jestli budu dělat něco zajímavého. Minulý rok schytal Geo hned 4 pokuty za rychlou jízdu, takže se jeho rodiče rozhodli, že ho více nebudou podporovat v cestovatelských plánech. Natálie mi navrhla, abych jel s ní a několika děvčaty do San Diega, ale nejsem si jistý, zda si to můžu dovolit.

Myslím, že jsem vyčerpal veškeré novinky. Brzy si „promluvíme“.

B.

***

„Dopis z domova?“

Tom se ohlédl a po své pravici spatřil na vedlejší palandě nového kluka. Silně si potáhl z cigarety, vytáhl ji z pusy a přikývl.
„Ano, od mého přítele ze Seattlu.“

Nováček přikývl, zíraje na obrázky rozložené po Tomově posteli. „Rodina?“

„Tahle, ano,“ Tom ukázal na fotku rodičů a sestry z Vánoc a poté na ostatní fotografie vedle něj. „Kluci ze střední, a tohle je můj přítel Bill.“
„Mluvíš o svém dopisovacím kámošovi, Kaulitzi?“ ozval se křik dalšího mariňáka odněkud z dolní palandy. „Nedej se jím zmást, nováčku,“ adresoval novému klukovi. „Kaulitz se šklebí jako idiot, když mu dojde nový dopis ze Seattlu.“
„Alespoň je tady pořád někdo, kdo mi píše, Morgane,“ křikl Tom zpět. „Dáš mi vědět, až zase dostaneš svůj dopis ve stylu Milý Johne?“

Kluci, kteří je obklopovali, propukli ve slovní souboj klebet a různých nadávek a Tom věnoval úsměv mladíkovi na vedlejší posteli.
„Když si z tebe takhle utahují, znamená to, že tě považují za cool týpka,“ Tom odložil cigaretu a natáhl ruku. „Tom Kaulitz.“

„Chris Porter,“odvětil nováček.
„Jedeš zítra s námi?“
„Ano, první výjezd.“ Zavrtěl hlavou, když mu Tom nabídl cigaretu. „Ne děkuji, nekouřím.“
„Když jsem narukoval, taky jsem nekouřil,“ odpověděl Tom. „Dej tomu čas, nalepí se to na tebe.“

***

10. 4. 2011

Bille,

vedlejší postel patří novému klukovi, který vypadá, jako by právě opustil výcvikový tábor. Nechce se mi ani věřit, že jsem byl kdysi taky tak mladý. Vypadá jako dítě. Bože, to zní, jako bych byl starý, že jo?

Rád bych se s tebou někdy setkal. Myslím, že se z nás stali dobří přátelé, takže by bylo hezké potkat se, až budu konečně doma. Je opravdu divné, že si píšeme už šest měsíců. Našel jsem tvůj první dopis a skutečně tam byla známka ze září. Čas ale letí.

Stal jsem se mariňákem zejména proto, že můj otec i děda k nim také patřili, ale taky pro skutečnou touhu sloužit své zemi. Byla to ta nejtěžší věc, jakou jsem kdy udělal, možná nejtěžší, jakou kdy udělám, ale jsem za to rád. Nebyl jsem tak úplně rebel, ale taky mám na svém kontě jistý podíl problémů. Nejhorší asi bylo, když mě opilého dovedla domů policie poté, co mě zatkli na oslavě mého přítele. Během jízdy v policejním autě stihneš celkem rychle vystřízlivět, nebo alespoň když je ti 17. Máma mi dala zaracha na celý měsíc, ale horší to bylo s tátou, donutil mě po opici vstát v pět ráno a jít si s ním zaběhat. Dvě míle! Ani ti nebudu říkat, kolikrát jsem zvracel. Takže, co nejhoršího jsi kdy provedl?

Říkal jsem ti, že si o mě nemusíš dělat starosti, ale jelikož to nefunguje na nikoho jiného, myslím, že ani ty nebudeš výjimkou. Musím ti ještě jednou poděkovat za tvou starost. A za dva nebo dva a půl měsíce o tom už skutečně nebudeš muset přemýšlet, protože tady nebudu.

Gratuluji ti k tomu, že ses zvládl nepodívat na Michaela a slibuji, že to bude už jenom lehčí. Samozřejmě, pro mě to bylo mnohem lehčí, protože jsem hned po rozchodu odešel ze země a následně jsem Státy opustil úplně. Být v jiném časovém pásmu skutečně napomáhá zlomenému srdci.

Chystáš se někam, nebo jsi někam jel během jarních prázdnin? Nejsem si zcela jistý, zda jsem dostal přesné informace. Tak nebo tak, plánuješ se zabavit? Mé poslední jarní prázdniny… ve skutečnosti si z nich moc nepamatuju. Kromě množství alkoholu. Jel jsem s přáteli na týden do Cancúnu. Byl to nářez! Zejména ten alkohol.

Pokud se jedná o tu věc s příležitostným sexem… já s tím také celkem nesouhlasím. Ze 4 případů, kdy jsem s někým byl, se pouze u 2 jednalo o delší záležitost. Někdy je nesmyslné povyražení celkem příjemné, například když se chystáš do Afghánistánu. Ale pak, když si s někým, na kom ti skutečně záleží… pak je to stokrát lepší. Upozorňuji tě, že pokud to řekneš někomu z mého oddílu, budu to popírat do konce svého života. Co se týká Gea, řekni mu, aby si to přečetl. Myslím si, že dívky někdy nedokážou úplně oddělit sex od citů. Řekni mu, aby se držel stranou alespoň od těch, kterým je méně jak 16.

Doufám, že jsem tě na chvíli zabavil. Opatruj se. T.

***

22. 4. 2011

Tome,

uvědomil jsem si, že jsem přibližně ve stejném věku jako ten nový kluk, o kterém jsi psal. Cítíš se starý, Tome? Vždyť jsi jen o něco málo starší než já. Jen tak mimochodem.

Chtěl bych ti něco říct. Řekl jsi mi o rodičích i přesto, žes o nich doposud s nikým nemluvil, takže bych ti chtěl na oplátku říct něco já. Jediný, kdo o tom ví kromě zúčastněných, je Georg.

Když se naši začali hádat a táta se pak odstěhoval, nebylo to poprvé, co něčím podobným prošli. Před několika lety při jedné takové hádce táta mámu uhodil. A nebylo to jenom jednou. Uhodil ji pokaždé, když se hádali, až jsem to jednoho dne nevydržel, postavil jsem se proti němu a donutil jsem ho praštit mě místo ní. V podstatě jsem jej vyprovokoval jenom proto, aby neuhodil ji. Praštil mě opravdu silně, takže jsem musel na několik dní vynechat školu a jít tam teprve poté, co modřiny vybledly natolik, že šly překrýt makeupem. Georg ty modřiny viděl a já ho pak prosil, aby to nikomu neřekl. Bál jsem se, že pokud se do toho zaplete policie nebo někdo jiný, byl by schopen ještě horších věcí.

Každopádně odešel a ztratil se na několik týdnů, dokud mu máma nedovolila vrátit se zpět. Myslel jsem, že se zbláznila, ale poté se věci skutečně zlepšily, Tome. Chodil na skupinová sezení, kde se učil zvládat návaly hněvu, a už nikdy na ni nezvedl hlas. Asi před rokem to všechno začalo znovu. Pořád se to zhoršovalo i přesto, že se už nejednalo o fyzické násilí. A teď se rozvádějí. Měli se rozvést, když se to stalo poprvé, ale myslím, že patnáctiletý kluk do jejich manželství neměl co mluvit.

Takže to je mé velké tajemství. Nejsem si jistý, proč jsem ti to řekl, zřejmě proto, že cítím, že ti můžu říct úplně všechno. Možná je to zvláštní, v podstatě tě neznám. Znám jistou část tebe, ale… víš, jak to myslím, že?

Dnes mám divnou náladu. Z nějakého důvodu nemůžu usnout ani přesto, že jsou už dvě ráno.
Největší malér, do jakého jsem se dostal… jednou jsem byl za školou. Celý den. S Georgem jsem stáli v řadě na lístky na Black Eyed Peas. Tušil jsem, že nás někdo chytí, ale když je ti 16, nepřemýšlíš nad následky. Dostali jsme zaracha, já na týden, Geo na dva, ani jeden z nás se na koncert nedostal. Geo nakonec prodal lístky na Craiglistu a rozdělili jsme si peníze, takže to nebyla až taková ztráta.

Jarní prázdniny nestály za nic. S Geem jsme se prakticky jen flákali venku, a přáli si být kdekoliv kromě nudného, upršeného Seattlu.

Maturita je už za méně než dva měsíce, Tome! Posílám ti jedno z mých oznámení, protože… mám jich 50, ale ve skutečnosti neznám 50 lidí, kterým bych je poslal. Před pár dny jsme dostali oblečení na promoci a mamka Natálie nás vyfotila v těch laciných talárech. Natálie je napravo, Geo je ten uprostřed, samozřejmě, že si myslí, že vypadá sexy. Psal jsem ti někdy, že když jsme se poprvé potkali, zbláznil jsem se do něj? Koukni na něj! Myslím, že jsme to spolu zčásti vydrželi právě z tohohle důvodu. Zřejmě nám dopomohl nějaký zázrak. Jenomže je samozřejmě hetero, takže jsme zůstali přáteli. Mimochodem, ten nalevo jsem já, námořnická modrá mi opravdu nesluší.
Určitě bys poznal, kdo je kdo i bez mých instrukcí, co?

Takže, pokud by ses 14. června vyskytoval v blízkosti Liberty High School gymnázia, jsi víc než vítán, abys mě viděl promovat. Dostaneš se do té doby domů? Někdy se až moc vyptávám, nemyslíš? Natálie mi připomněla, že když už nebudeš na místě, můj dopis se k tobě nedostane a já se o tom nedozvím, což je pravda, ale i přesto si můžu pořád přát, aby ses dostal domů ve zdraví, že?

Potřebuji spánek. Už jsem jako ty, co? Takže si promluvíme později.
Bill

autor: elvisfan

překlad: B-kay
betaread: J. :o)

10 thoughts on “Letters From Home 9.

  1. Já se na to jejich setkání těším jak děcko na čokoládu. 😀 Myslím, že to bude hodně zajímavé, protože ti dva jsou už teď do sebe tak trochu zamilovaní. 🙂

  2. Počas tochto dielu som okrem Billovho  tajomstva' som sa stále usmievala.
    Aj ja sa teším, že  sa stretnú.
    Ďakujem za preklad.

  3. Opravdu se m itahle kapitola libila 🙂 byla necim takova .. nevim zvlastni, ale pritom obycejna 🙂
    Jsem rada, ze Bill sveril s tajemstvim prave Tomovi .. a opravdu se tak tesim na to, az se setkaji .)

  4. Na tuhle povídku se těším vždycky celý týden, a každý týden vím, že právem 🙂 jako vždy díl byl úžasný :)to jak se Tom Billem "chlubil" bylo kouzelné 🙂 Opravdu se na jejich setkání těším :)Děkuji za překlad a těším se na další díl ^ᴥ^

  5. Na nový díl povídky jsem se strašně moc těšila ♥
    Opět byl díl krásný a já se u něj musela usmívat 🙂 Musím se ale přiznat, že mi jednou budou jejich společné dopisy chybět. Má to v sobě svoje kouzlo a jsou to jejich začátky. Ale samozřejmě že se pořád nemůžu dočkat momentu, kdy se ti dva uvidí na živo.
    Napadlo mě, že by Tom mohl přijít na Billovu promoci a že by to mohl být první okamžik, kdy by se uviděli na živo. Nejspíš jenom moc fantazíruju, ale bylo by to moc hezké 🙂
    Strašně moc děkuji za překlad, B-kay! ♥

  6. Páni Bill toho v jednom dopise poví tolik co já za týden mluvenou řečí ty jo :DD…no už se nám to blíží :)) za chvíli bude Tom doma a ti dva se konečně setkají :3 už se na to moc těším :))

  7. Bože, áno! To by bolo skvelé keby sa tí dvaja stretli. Dúfam, že hneď ako Tom dojde domov, dá Billovi vedieť a stretnú sa 🙂 2 mesiace prejdú čo nevidieť, tak som naozaj zvedavá, strašne sa teším :)… Inak, strašne sa mi páči, tak ako Geo a Natalie hovoria, že sa Bill prihlúplo usmieva, keď dostane od Toma list, tak to hovoria aj o Tomovi jeho "spoluarmádnici" (neviem ako ich inak nazvať :D)… Billov otec Billa zbil? Hajzel, teraz ho nemám rada ešte viac. Ako mohol zdvihnúť ruku na Billa? A aj na jeho matku. Je to fakt hovado… Som strašne zvedavá na pokračovanie, ako vždy sa neviem dočkať :)… Stokrát ďakujem za preklad :-*

  8. Tom nazýva Billa priateľom:) to je tak krásne:) a už o dva mesiace bude doma, takže sa stretnú… Strašne sa na to teším a dúfam, že to dopadne dobre. Alebo ani nie? Keďže do konca ešte pár kapitol chýba. Strašne moc ďakujem za preklad. Túto poviedku zbožňujem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics