autor: Mykerina
Když jsme dorazili do domu, byl jsem konečně klidný. Celou cestu mě mrazilo v zádech. A nebyl by to Bill, kdyby si toho nevšimnul.
„Zanes si to nahoru a přijď, udělám nějaký oběd.“ Pohladí mě. Zachvěju se. Poslední dobou reaguju na každý jeho opatrný dotyk. Není to strach. Je to takové příjemné zachvění. Cítím teplo v žaludku. Je možné, abych se… zamiloval? Zatřepu hlavou. Popadnu tašky a vyběhnu schody nahoru. Rychle si poskládám věci do skříně a sednu si na postel. Ta vtíravá myšlenka, že jsem se… Ne, to není možné. Nemohl jsem se zamilovat. Ne za tak krátkou dobu. Nebo je to tím, jak se ke mně chová? Tím, že jsem nikdy takovou péči nepoznal? Nevím. Sednu si na postel, když se ozve zaklepání.
„Tome, je všechno v pořádku? Už jsi tu 20 minut.“ Nakoukne do pokoje.
„Jo, teda aspoň myslím.“ Bill za sebou tiše zavře a opatrně si sedne vedle mě.
„Copak se děje?“
„Já, já nevím, když se mě dotkneš… nevadí mi to, je mi to… příjemné a tohle mě mate. Nikdy se mě nikdo tak jemně nedotýkal.“ Pohladím ho po ruce. Bill se ke mně otočí trupem a čeká. Mám něco udělat? Možná bychom se mohli trošku… pomazlit. Chci zase cítit to teplo v žaludku a kolem páteře. Nahnu se k němu a začnu ho líbat. On se zachvěl. Trošku na něj zatlačím a Bill si lehne na záda. Lehnu si vedle něj a váhavě ho začnu hladit po břiše. Leží nehybně a nechává se hladit. Dává mi možnost vést tempo. Zkusmo mu zajedu prstem pod tričko a on se napne. Vytáhnu dlaň a chytnu ho za zápěstí. Přiložím si jeho ruku pod tričko.
„Hlaď mě,“ šeptnu. Bill se překulí na bok a začne mě jemňounce hladit. Z jeho dlaně vychází neuvěřitelné teplo. Přivřu oči a povolím svaly. Nechávám se unášet tím příjemným pocitem. Ucítím druhou ruku. Prohnu se v zádech.
„Můžeš mě kdykoliv zastavit,“ šeptne. Dám ruce za hlavu a on mi pomaličku začne vyhrnovat tričko. Trošku se nadzvednu a nechám se svléknout.
„Jsi krásný,“ špitne zase a opatrně mě začne líbat na krku.
Lehounce se pod ním chvěju.
„Neboj se mě.“ Šeptá.
„Nebojím se. Je mi to příjemné,“ zadívám se mu do očí. Bill se lehce usměje a opět se skloní k mému krku. S největší něžností mě hladí na bříšku. Cítím jeho jazyk, jeho teplý dech. Jeho dlaně. Vzdychnu. Trošku si na mě přilehne. Vnímám jeho váhu na svém těle. Zazmatkuju a začnu ho odstrkovat.
„Šššš, klid, broučku,“ zašeptá, ale odtáhne se ode mě. Divoce oddechuju. Bill mi leží u boku a čeká, až se uklidním, s lehkou bázní v očích se na něj podívám.
„Je to v pořádku, neboj se.“ Pohladí mě po tváři. Uvolním se, když si uvědomím, že mi nechce ublížit, že se nezlobí a dává mi prostor.
„Ty se nezlobíš?“
„Ne, řekl jsem, že to můžeš kdykoliv stopnout.“ Dá mi pusu na spánek. Naprosto roztaju. Další impulz, abych mu plně věřil. Lehce se na něj pousměju.
„Jsi krásný, víš to?“ šeptnu.
„Já?“ pozvedne obočí.
„Jo, ty,“ potvrdím mu svoje slova.
„Taky nejsi k zahození.“ Cvrnkne mě do nosu. Zasměju se. Bill mě začne opatrně lechtat. Svíjím se pod ním a vůbec se neuvědomuju, že se jeho lechtání mění v něžné hlazení pokožky na bocích. Naskočí mi husí kůže. Bill si toho okamžitě všimne.
„Neublížím ti. Chci tě jenom hladit.“ Šeptne. Pokývám hlavou. Chci to alespoň zkusit. Chci vědět, kam až ho nechám. Kde je moje hranice. Bill se zvedne na loktu a jedním prstem mi jezdí po hrudníku. Chvěju se. Je to… zvláštní. Neznám takové jemné dotyky. Lehounce obkrouží bradavku a já zatnu zuby.
„Jsi tak krásný, nechápu, že ti mohli takhle ubližovat,“ šeptne a mně připadá, že je mu do pláče.
„Už na to nechci vzpomínat. Teď jsem u tebe, tak se k tomu nechci vracet.“ Sklopím oči.
„Promiň,“ jemně mě líbne na tvář. Otočím se na něj a sám jej začnu líbat. Jen jemně, opatrně ne nijak divoce. Nechci jej dráždit a chci si užít něžnost. Bill mi spokojeně oplácí a občas jako kdyby zavrněl. Nutí mě to pousmát se. Zase mě začne hladit po hrudi. Trošku více se na mě položí, ale ne plnou vahou, jen lehce. Půlkou hrudi. Hladí mě po tváři a laská opatrně na krku.
„Kdykoliv to zastav,“ šeptne mi do ucha. Nikam nespěchá, jeho pohyby jsou pomalé, jako kdyby se bál, že při sebe prudším pohybu uteču. A jestli si to myslí, má pravdu. Vzal bych roha. Je sice fakt, že se ho nebojím, ale stále je tu ten psychický blok, který se zatím Billovi nepodařilo prolomit. Pořád je tu určitá bariéra, která mi brání.
„Už… „
„Už dost?“ podívá se na mě. Jen mu kývnu a přikrčím se v očekávání rány. Bill si ale sedne a jemně se usměje.
„Pojď se najíst, musíš být hladový,“ vstane a podá mi ruku. Chytnu se bez zaváhání a nechám se postavit. Bill si mě přitáhne k sobě do náruče a chvilku mě mačká. Jeho tělo vytváří neuvěřitelné teplo. Je mi s ním opravdu moc dobře. Zamrazí mě v zádech a prudce se mu vytrhnu. Doběhnu k oknu.
„Co se děje?“ Bill mě dojde.
„Někdo nás sleduje,“ vydechnu.
„Tome, to není možné.“
„Bille, prosím, věř mi, někdo mě, respektive nás, sleduje.“ Naléhám na něj.
„Tome, tady jsme v bezpečí, nemusíš se bát.“ Opatrně mě obejme. Okamžitě se k němu stulím a nechávám se hladit.
„Nikdo tu není, tak se uklidni. Já nás ochráním.“
„Řekl jsi, že ON je v Německu.“ Vzpomenu si.
„Je, ale k tobě se nedostane, tak se uklidni. A Pojď se najíst.“ Bill mě chytne za ruku a vede pryč od okna do kuchyně. Posadí mě na židli a otevře ledničku.
„Hmm, nic moc tu není, ale snad z toho něco vypotím,“ zazubí se na mě a zavrtí zadkem, když svůj pohled stočí zpět do ledničky. Tiše vstanu a dojdu až těsně za něj. Natáhnu se pro pití a zavadím o jeho bok. Cuknu.
„Můžeš se mě dotýkat.“ Neotáčí se. Polknu. Ta věta byla… Zkusmo mu položím dlaň na bok a nechám ji tam ležet.
„Neboj se toho.“ Postaví se, ale má dlaň na něm zůstane. Lehounce ho začnu hladit.
„To je ono,“ lehce se na mě usměje. Drží v ruce vajíčka a nechává mě, abych se ho dotýkal, tak jak já chci. Opatrně, váhavě, ale přesto s určitou dávkou chtění. Nevadí mi dotýkat se ho, jen… nevím, co si můžu dovolit. Nevím, co může být příjemné. Já znám jenom ty nepříjemné dotyky. Ty hnusné oplzlé dotyky. Ty drsné, bolavé dotyky. Tím, že tam Bill byl, tak nějak ví, co jsem si zažil, i když tam byl jen pár hodin. Udělám krok blíže k němu a stulím se mu do náruče. Nemůže mě obejmout, protože v rukou drží vajíčka a šunku.
autor: Mykerina
betaread: J. :o)
nádhera 🙂
Já jsem tak strašně nervózní! Úplně mě ten někdo, kdo je sleduje, děsí! Jasně, jsem strašně ráda, že jim zatím nic neprovedl. Pomalu jsem se začala psychicky připravovat na to, že by v tomto díle mohli Toma unést 😀 a naštěstí se tak nestalo, za což jsem ráda 🙂 Ale zase jak Tom říkal, že cítí, že je někdo sleduje. No, věřím mu. Ten pocit nemá jen tak a já bych byla ráda, kdyby si to i Bill alespoň nějak ověřil a poslal někoho, aby zjistli, zda Tom vážně nemá pravdu. Protože se mi zdá, že to Bill bere jen na lehkou váhu a pak se stane něco, s čím nebude počítat a přijde o Toma 🙁 Pevně doufám, že se Bill snaží Toma jen upokojit, ale přitom nějak tajně jedná! 😀 Nechci, aby se jednomu z nich něco stalo 🙁
Jinak když pominu to sledování, byl tenhle díl opět krásný 🙂 Tom už udělal pořádný krok dopředu a já jsem strašně ráda za to, jak je Bill trpělivý a hlavně hodný 🙂 Přesně tohle Tom potřebuje, aby se ´uzdravil´. A úplně mě zahřálo u srdíčka, když se Tom ptal sám sebe, jestli náhodou není do Billa zamilovaný 🙂 Však on jednou přijde na to, že opravdu je 🙂
Děkuji za tenhle krásný díl :)))
Krásna časť. Páči sa mi, ako Tom premýšľa, či nie je náhodou do Billa zamilovaný a ako postupne spoznáva čaro dotykov z lásky 🙂
Ale som zvedavá, kto ich to stále sleduje.
Pěkné, pěkné, jen tak dál. 🙂
Bože bože…já mám pocit že je to Alexander….je to on?? bože..to jsou nervy :D..ale jsem ráda že Tom pomalu ale přeci povoluje…honem další díl :))
Bill by mněl Tomovi věřit a byt opatrnej.
Nádherný díl 🙂 … Bojím se kdo je sleduje :(… Jinak ta část jak se mazlili, úžasnéé <3 🙂 Jen tak dál 🙂
Děkuji za krásný díl a těším se na další 🙂
Ach jo, bojím se toho, kdo je sleduje:-( ale jinak moc pěkný díl, je úžasný sledovat ty pokroky v jejich vztahu:-)
To je také pekné, páči sa mi ako sa pomaly postupne dostávajú ďalej 🙂 je super aký je Bill k Tomovi milý a chápavý, do ničoho ho netlačí a dáva mu priestor :)… Ale fakt sa bojím, že Tom má pravdu a niekto ich sleduje, Bill by to nemal brať na ľahkú váhu… Som zvedavá na pokračovanie, tí dvaja sú spolu strašne zlatí 🙂