Začnu s něčím romantickým, a i když mě znáte jako autora pesimistického a melancholického, dramatického s úchylkou „vyřádění se na smutném konci“, který nemálo končí slzami a bolestmi, teď potěším lidičky, kteří naprosto milují Happy Endy! :3 Tak šupky dupky do čtení.
Člověk zkrátka není na stres dělaný. Měl by být v souznění s přírodou. Umět stopovat zvěř, vychutnávat zvuky a vůni zeleně kolem. Člověk patří do přírody a ne do kanceláří. Ta každodenní šeď nedělá člověku dobře, a ten má pak pocit, jako by se zdi kolem něj smršťovaly a smršťovaly blíže k sobě a snažily se člověka rozdrtit.
Amazonie byla jiná. Velká pláň horké zeleně a s velkými řekami. Bylo až k nevíře, že tento kousek ráje byl i občas člověku nebezpečný. Ten kdo tu nežil, tak nemusel přežít. Na každém rohu číhala nebezpečí. Tato nebezpečí přicházela na zemi i ve vodě. Občas i ze vzduchu. Byla to zvířata, domorodé kmeny i piráti, kteří čekali na bohaté dobrodruhy, kteří přijeli zkoumat místní krajinu.
„Chyť jí, Tome! Nesmí nám utéct!“ Z lesa se ozývaly výkřiky, dusot nohou a výdechy. Dva mladí muži honili před sebou mladého človíčka a byli mu těsně v patách. Lovci byli Tom a Geo z kmene Akaů. Tom byl mladý muž, měl již 25 let a jeho kamarád byl o dva roky starší. Také byl synem náčelníka kmene, a proto musel být nejlepší. Byl také atraktivní. Jeho opálená pokožka, vypracovaný hrudník, paže i stehna dávaly najevo, že rozhodně není žádná slabá sušenka. Na sobě měl bederní roušku a kolem stehen a bicepsů měl spletené černé řemínky. Bylo to jeho poznávací znamení. Nic víc na sobě mít nemusel. Bylo vedro.
Vytrvale pronásledovali osůbku s dlouhými ebenovými vlasy až po bedra. Mylně si mysleli, že je to žena z cizího kmene. Byl to však mladý chlapec.
Bill z kmene Embů. Teprve 16tiletý a krásný jak anděl. Držel si svůj dlouhý oděv, který mu zakrýval hrudník a byl dlouhý do půlky stehen, nebylo divu, že si jej muži spletli s ženou. Byl štíhlý a hbitý, ale neměl tolik sil, aby utekl dost daleko. Držel se statečně, ale po chvíli zakopl o velký kořen, který se mu postavil do cesty, a Bill ho nezpozoroval, jak stále hlavu otáčel za svými pronásledovateli. Natáhl se na zem jak dlouhý, tak široký a zafňukal. Byl v pasti. Začal se hned zvedat, ale to na svých zádech ucítil váhu a on se zase rozplácnul na zem. Silné paže jej otočily na záda.
„Páni, ta je krásná. Tento úlovek je nejlepší za celou naší dobu, Tome.“ Zavýskl nadšeně Geo a sledoval kamarádova záda. Div netančil divoký tanec na oslavu.
„Ale houby, vezmeme ji s sebou, tak si nějaký muž rok počká… Víš, že ani má žena nemá moc velký prsa, a to je dost stará…“ Usmál se Geo a poplácal jej po rameně. „Docela by se k tobě hodila…“ Musel si rýpnout, a pak se zadíval na oblohu skrz listy stromů. Bylo už pozdní odpoledne a měli by již jít do vesnice. Úlovek pro dnešní den mají. „Měli bychom jít. Vem ji. Do vesnice je odtud celkem daleko…“
Tom se podíval do Billových očí. Byly vystrašené a hluboké, stačila chvíle a on by podlehnul. Chtěl zjistit, z kterého kmene tato dívka pochází, proto více vyhrnul oděv, aby se podíval po tetování, které sloužilo jako poznávací znamení kmenů. Většina těchto znamení byla na stehnech. Kmen Akaů měl vytetovanou hlavu pantera.
Billovi se to nelíbilo, stahoval si oděv zase co nejvíce dolů, ale Tom se nenechal odbýt. Chytil ta hubená zápěstí jednou rukou a přidržel si je. Druhou rukou vyhrnul oděv dostatečně, aby se odhalil znak kmene. Byl to znak kmene Embů. Had, který byl obtočený kolem celého levého úzkého stehna. Tom se sám pro sebe pousmál.
„Je z kmene Embů. Vezmeme ji s sebou… otec bude mít radost.“ Řekl Tom a Bill jen stiskl víčka, ne, tohle nechtěl… Kopal, když si jej Tom lehce přehodil přes rameno. Svýma malýma pěstičkama jej bil do zad, ale bylo mu to houby platné. Proto svěsil ruce a hlavu a nechal se odnést do vesnice nepřátel.
Do vesnice dorazili, když už se smrákalo. Oba měli dobrou náladu a zamířili rovnou do chatrče náčelníka – Tomova otce. Tomův otec byl už starší, ale přesto šarmantní chlap a měl krásnou mladou novou ženu. Když spatřil svého syna, na kterého byl náležitě pyšný, jak vlezl se svým kamarádem a úlovkem dovnitř, pousmál se. Tom ze svého ramene sundal Billa a postavil jej před svého otce a levou rukou mu vyhrnul oděv, aby tetování spatřilo tlumené světlo. Náčelník jen pokývnul hlavou.
„Dívka z kmene Embů… Dobrá práce, můj synu.“ Řekl náčelník a postavil se. Tom s Geem trochu poodstoupili. Náčelník začal kolem Billa kroužit a prohlížet si ho. Koukal se mu do úst na zuby, na zadek, a rukou zajel i na hrudník.
„Je příliš mladá… nevyvinutá. Je ji maximálně 15 až 16 járů. Muž, který ji dostane, si musí rok počkat. Ale i tak je to dobrý úlovek.“ Uznalý tón hlasu naplňoval pýchou Tomovy uši. A Tom jen kývnul. Věděl, že Embijská dívka otce přesvědčí, že Tom je ten nejlepší.
„Můj pane, myslím si, že by ji měl dostat Tom. Je krásná, je z kmene Embů a Tom ještě ženu nemá…“ Nabídl Geo a náčelník se pousmál.
„Ano je skutečně nádherná a pošlušná… Tome, chytil sis ji a lovit už umíš skvěle, měl by ses usadit. Brzy převezmeš mou pozici a byla by škoda dát ji někomu jinému.“ Promluvil a Tom jen kývnul. „Dobrá vezmi si ji k sobě, ode dneška bydlí v tvé chatrči. U tebe bude v bezpečí.“ S tímto je poslal ven z chatrče. Geo se rozešel za svou ženou a Tom chytil Billa za loket. Dovedl jej do chatrče, která byla trošku dál od vesnice. Tom měl rád soukromí, a teď se mu to hodilo, když má i budoucí ženu u sebe.
„Jak se jmenuješ?“ Zeptal se, když si ve své chatrči sedal na zem, kterou pokrývaly plata splétaného rákosu. Bill mlčel a rozhlížel se kolem. Měl to tu celkem hezké, byla vidět jeho lovcovská povaha. Jeho chatrč byla plná květin. „No tak mluv. Ode dneška patříš mně.“ Usmál se Tom a Bill jen zavrtěl hlavou na znamení nesouhlasu a sedl si co nejdál od něj a zkoumal ho. Skrčil nohy a opřel se rukama o svá kolena. Očima sjížděl po jeho obličeji, vypracovaném těle… Netušil co bude dělat, až se zjistí, že má mezi nohama něco jiného, než by tam měl mít. Jistojistě jej zabijí, musí utéct dřív, než se tento Tom o něco pokusí.
„No vidím, že se mnou odmítáš mluvit, budu ti říkat Rukune, znamená to květina.“ Usmál se Tom a pomalu se posadil před dívku. Nechtěl ji přece hned vyděsit. „Něco pro tebe mám.“ Zazubil se a natáhnul se po Billově ruce, ten k němu ruku zdráhavě natáhl a Tom začal zaplétat řemínek s červeným korálkem na jeho paži. Jeho osobní znamení bude nosit i jeho budoucí žena, aby každý viděl, že na ni nikdo nárok nemá.
Bill se natáhl, pohladil korálek a nechtěně pohladil i Toma po prstech. Trochu zrudnul a odvrátil hlavu. Na Tomově tváři se značil úsměv. Zaplétal ten řemínek tak, aby jej už nikdo nerozvázal. Sundal by ho jen tehdy, kdyby jej rozřízl, a tím by ho porušil a Tom by poznal, že si ji někdo chtěl přivlastnit. Dokončil splétání a usmál se. Chvíli se na to koukal a pak dvěma prsty k sobě přitáhl Billův obličej. Lehce se nahnul a dal mu pusu na líčko. Bill neuhnul. Přivřel omámeně oči.
Tom se po chvíli zvedl, šel na druhou stranu místnosti a natáhl se po srolovaných kožešinách, rozdělal je uprostřed chatrče k sobě. Potom si tam lehnul a podíval se na Billa. Dlaní poklepal na místo vedle něj, a jelikož byl Bill unavený z běhu a z nervozity, vděčně přijal místo vedle Toma. Lehnul si trochu dál, ale vypískl, když si jej Tom přitáhl za pas k sobě a přitulil se na jeho záda.
Doběhl až k blízkému jezírku s vodopádem a posadil se tam na kámen. Všude byla tma, jen měsíční paprsky tančily na vlnkách vody a šumění vodopádu zahalovalo jeho uši. Seděl tam a schoval si tvář do dlaní. Jak to mohl dopustit? Měl jim už tehdy říct, že je chlapec a ne žena. Co teď bude dělat? Co má dělat? Ty pocity k jinému muži ho děsí. Tom je tak hezký! Vzlyknul a kouknul se na hladinu. Prsty vyhledal řemínek na levé paži a pohladil jej. Dárek od Toma, ale dárek pro ženu… Měl by utéct, dokud je čas. Avšak toužil po tom se zchladit. Kouknul všude kolem sebe, jestli tu náhodou nikdo není, a svlékl si oděv kromě roušky, jež mu zahalovala rozkrok a zadek. Oděv si odložil na kámen a znova se kolem sebe podíval, pak pomalu smočil palec u nohy a zjistil, jaká je voda. Byla osvěžující.
Vstoupil tedy do ní až po pas a namokřil se. Znova ho jeho nohy vedly dál. A namočil se až po krk. Udělal pár temp a dostal se k vodopádu. Cítil se tak svěží a čistý. Najednou jeho mozek vypnul a spokojeně smočil své dlouhé vlasy pod vodopádem. Aspoň na chvíli sám, ale dlouho mu to nevydrželo, protože se opět zamyslel nad Tomem. Musí mu to říct, nemůže ho klamat déle… řekne mu to hned v chatrči, že odchází, vrátí mu řemínek a půjde. Sklonil hlavu a nechal své dlouhé vlasy, aby mu spadaly do tváře. Odhrnul si je z týlu, aby ucítil chlad vody i na zadní straně krku. Byl rozpálený, a tak trochu doufal, že by mohlo odpadnout jeho vzrušení. Povzdychl si a přemýšlel nad tím, co udělá…
Tom se koukal, jak mizí Billova záda venku. Nechápal, co udělal špatně. Věděl jistě, že je jeho Rukune vzrušená podle pohybů jejích boků. Stále si nevšiml, že Rukune je vlastně chlapec a utekl, aby Tom nezjistil, že ho, ač nechtěně, oklamal. Podvědomě však tušil, že neuteče, a proto si zase lehl a snažil se usnout, ale nešlo mu to. Rukune se nevracela a on začal mít o ni starost. Proto se zamyslel, kam by mohla jít, a pak mu to seplo. Jezírko! Kolem něj prošli včera, když se vraceli do vesnice… Jeho kroky vedly jistě k jezírku. Vykoukl za keříčkem a málem to s ním seklo, když viděl, jak se ve svitu měsíce míhá postava pod vodopádem. Přikradl se jako zloděj k velkému kamenu a pohladil oděv. Poznával jej, byla to jeho vyvolená. Byla k němu otočená zády a shrábla si vlasy dopředu a odhalila tak svou bělostnou šíji. Tom se pousmál a vlezl rychle do vody. Tato chvíle mu přišla velice romantická, možná mu podlehne…? Tiše se přitiskl na Billova záda a jeho ruce sevřely jeho boky.
Bill zamrzl v pohybu. Cítil za sebou Toma a nevěděl, co dělat. Stál na místě a nechtěl a ani se nemohl hnout. Cítil jeho silné ruce na svých bocích a nahrnuly se mu slzy do očí. Teď to praskne a on ho utopí. Vzlyknul ze zoufalství. Nevěděl, jak se z toho může dostat.
„Rukune…“ Vydechl Tom Billovi do ucha a položil si hlavu na Billovo rameno. Bill se nadechl.
„Ty si kluk!“ Řekl tiše a nevěřícně se na něj koukal. Přeměřoval si ho od hlavy až k patě. Proto ten nevyvinutý hrudník. Bill byl sice mladý, ale prsa nikdy mít nebude. Kousnul se do rtu. Tak jeho vyvolená je kluk… není ženou. Mlčky se koukal na chlapce před sebou, jak mu slzy tančí po lících, a povzdechl si. Hlavu otočil mlčky na řemínek, jenž zdobil Billovu paži.
Billovi se ulevilo a vzlyknul znova, ale teď štěstím. Tisknul se na Tomův hrudník tak naléhavě… Zvedl hlavu a nechal se políbit. Citlivě a zamilovaně na tomto magickém místě a on byl přesvědčený, že našel druha na celý svůj život a bylo jedno, z jakého kmene byl.
*Je jedno, jestli sedíš, spíš, nebo jíš, dívej se do mysli stále a bez ustání…*
No wáu ty piš s HE častěji no byla naprosto úžasná takovýhle fantasy miluju takže piš časteji..:)
Úžasný príbeh. Skvelé spracovanie nápadu s dvoma divokými kmeňmi 🙂
Páni nádherné :OO…je to z úplně jiného prostředí..něco nového..moc se mi to líbí :))
Wow! Tak tohle je něco neuvěřitelně krásného! ♥
Povídka je opravdu originální, skvěle sepsaná a já jsem hltala každé slovo povídky! Pořád jsem čekala, co Tom udělá, co se stane. Možná mě maličko mrzí, že povídka není vícedílná 😀 Je to totiž suprový nápad a věřím, že by se to všechno dalo dokonale rozepsat a s takovýmhle námětem bych se tady strašně ráda setkávala na blogu 🙂
Jsem mco ráda, že jsi konečně zase napsal povídku se šťastným koncem 🙂 Tvoje povídky mám moc ráda, ale vždycky mě štvalo, že jsou smutné 😀 K téhle se budu určitě ještě plnokrát vracet, protože se mi neuvěřitelně líbila 🙂
Vážně za ni moc děkuji ♥
Krásna povídka a ze zajímavého prostředí.
Takovy namet sem snad cetla popve v zivote a musim ric,t ze se mi to libilo 🙂
Krasna povidka 🙂
Nádherná povídka se skvělým námětem, smekám. 🙂
To je nádhera. Nečakala som od Teba fakt takú totálne čistú romantiku 🙂 Strašne sa mi to páčilo. Bill je tu úplne nežné zlatíčko 🙂 som rada, že mu Tom ani na chvíľku neublížil, nepočítajúc ten únos, ktorý oni brali ako normálnu vec. Ďakujem za túto maškrtu.