autor: Muckátko :o*
Moc Vám děkuji za komentáře! Jste zlatíčka 🙂
Muckátko :o*
Byly 4 hodiny, když Bill s Tomem odcházeli z pokoje, kde trávili předešlé dvě vyučovací hodiny. Služebnictvo pobíhalo po době a začínalo připravovat večeři.
„Oh! Už jste hotovi?“ zeptala se Simone, když přicházela do domu velmi elegantně obléknutá.
„Ano,“ potvrdil jí Tom a raději svoji odpověď nerozváděl. Cítil se trochu nesvůj vzhledem k tomu, že Simone neměla nejmenší tušení, co se odehrálo během těch dvou hodin. Žádná výuka, žádné vykání, nic.
„Výborně. Jste již na odchodu, pane Kaulitzi?“ zeptala se Simone, ačkoli to znělo spíše jako ‚Vy jste ještě tady?!‘
„Ano jsem,“ přikývl Tom.
„Zde je vaše odměna za dnešní den,“ řekla a podala mu bílou zalepenou obálku.
„Děkuji,“ přijal Tom obálku a strčil si ji do kapsy. „Uvidíme se v pátek, pane Trümpere,“ usmál se na Billa lehce, aby pochopil, že je to jen hra. Bill se ušklíbl. „Nashledanou,“ rozloučil se s oběma a nechal si otevřít vchodové dveře.
„Nashledanou!“ odpověděla mu Simone a počkala, dokud se dveře nezavřou.
*
Bill seděl u stolu, nos zabořený ve své porci jídla a vyhýbal se matčině pohledu. Ukrajoval kousky kuřecího masa, které bylo nakrájeno na nudličky a bylo zalito jednou z těch lepších omáček, které jejich kuchařky vařily. K tomu ukrajoval bylinkové brambory a tiše žvýkal. Jedno popřít nemohl. Jídlo vařily kuchařky opravdu výtečné.
„Tak jak to šlo, zlato?“ zeptala se Simone a vložila si do úst kousek brambory namočené v omáčce. Přežvýkla a podívala se na svého syna. Bill nespokojeně zamručel. Byla jen otázka času, než se Simone začne vyptávat. Polkl a zpomaleně se podíval na matku, která seděla v čele stolu.
„Snažil se, ale dávám tomu tak týden,“ odvětil a vrátil se k jídlu.
„Pro lásku boží! Proč nemůžeš alespoň jednou něco dotáhnout do konce? Víš, co by za to jiní dali? Aby měli takové možnosti jako ty? Aby měli takové postavení jako ty?“ hučela do něj Simone.
„Mami, rád bych se v klidu navečeřel. U každé večeře mi vyčítáš něco jiného a mě to přestává bavit.“
„Vždycky ti něco vyčítám, protože ty nikdy neuděláš nic tak, jak se sluší,“ ukázala na Billa vidličkou a napila se vína.
„Kdy přijede táta?“ zeptal se Bill.
„Odbíháš od tématu?“
„Chci vědět, kdy přijede táta.“
„Za tři týdny, pokud obchody půjdou dobře, ale nemysli si, drahoušku, že ti otec řekne k tvému přístupu něco jiného. Jestli necháš i hraní na kytaru, nejsem si jistá, zda to otec vezme s takovým klidem jako pokaždé a bude mít dost trpělivosti na to, aby ti dal šanci v něčem jiném,“ upozornila jej a rozhlédla se po květinové výzdobě. Už od příchodu cítila vůni lilií. Nenáviděla lilie, a jestli se dostaly do domu, někdo to šeredně odskáče.
„Fajn,“ odsekl Bill.
„Podívej se, když vydržíš u hraní na kytaru minimálně měsíc, znovu zvážím tvůj požadavek, aby sis mohl do domu přivést ty svoje kamarády,“ navrhla Simone. Znovu se dostávala do neoblíbené fáze ústupků, aby dosáhla svého a Billa k něčemu donutila.
„Zvážíš? Nebo schválíš? Protože v tom je obrovský rozdíl a já tyhle finty moc dobře znám. Předmět z psychologie jsem absolvoval už loni,“ připomněl jí Bill a užíval si matčiny zlosti.
„Schválím,“ procedila mezi zuby a pevně stiskla příbor, aby mohla alespoň nějak ventilovat svůj vztek.
„Pak hádám, že jsme právě uzavřeli obchod,“ usmál se Bill vítězně a vesele dál pokračoval v jídle.
Tom mu přišel celkem fajn. Sice jej dnes viděl poprvé a dvě hodiny nemohly stačit k tomu, aby poznal, jaký Tom je, ale po dnešku mohl říct, že s ním ten měsíc bude schopen nějak přečkat. S ním ano.
*
Tom stál u kuchyňského pultu a utíral nádobí od večeře, které Melissa umývala.
„Takže ses s tím klukem nakonec přece jen spletl?“ zeptala se Melissa a podala Tomovi talíř.
„Asi jo. Asi jsem ho hodil do jednoho pytle se všemi ostatními rozmazlenci moc brzy.“
„Myslíš, že to s ním půjde?“
„No to nevím. On o to opravdu nestojí. Takže si nedovedu představit, co se stane, až na to jeho máti přijde,“ sklidil Tom talíř a natáhl se pro druhý.
„Nemůže udělat nic víc než to, že tě vyhodí.“
„To já vím, ale ty peníze nám nesmírně pomůžou, takže by byla škoda se nechat vyhodit, když platí tak štědře prakticky za nic,“ pokrčil Tom ramenem.
„Nechám to na tobě, Tome,“ pousmála se Melissa a podala Tomovi poslední skleničku.
*
Tom zavrčel, když ticho v jeho pokoji prořízl ostrý zvuk vyzvánění jeho mobilu a jeho tak probudil. Byl k smrti unavený a ani nevěděl, jak se mu mohlo podařit večer tak rychle usnout. Poslepu prohmatával noční stolek a při tom šmátrání shazoval různé věci na zem vedle postele. Nahmatal řvoucí věc a přijal hovor.
„Halo?“ zachraptěl.
„Neříkej mi, že už spíš! Vždyť je teprve… no dobře, je půl 2 ráno,“ ozvalo se na druhé straně uchechtnutí poměrně čilého člověka vzhledem k tak brzké ranní hodině.
„Kdo je to?“ zeptal se Tom.
„Kdo asi? Svatý Petr! Tady Bill!“ odfrkl si Bill ublíženě, že ho Tom nepoznal. Za ty dvě hodiny povídání u nich doma předpokládal, že mu jeho hlas alespoň minimálně utkví v paměti.
„Uch! Kde jsi vzal moje číslo?“ zabořil Tom hlavu zpět do polštáře a položil si mobil na ucho, aby jej nemusel držet.
„Volal jsi sem, aby ses domluvil s matkou na první hodině kytary! Tvoje číslo logicky zůstalo uložené v paměti,“ protočil Bill očima.
„Bezvadný!“
„Ty jako vážně spíš?“
„Každej normální člověk v noci spí. Nespí jen rozmazlení fracci, kteří celý den nic nedělají, takže nemají být z čeho unavení,“ broukl Tom škádlivě.
„Drž hubu! Neflákal jsem se celý den!“ bránil se Bill.
„Co jsi dělal? Masáže, manikúra, solárko? Unavující. Pravda!“
„Blbče!“
„Proč nemáš nic lepšího na práci o půl druhé ráno, než budit slušné lidi?“
„Protože se mi nechtělo spát, tak jsem chtěl zkusit, jestli nejsi vzhůru,“ přiznal Bill.
„Nejsem!“ zavrčel Tom a zamlaskal. Oči se mu zavíraly.
„Oprava! Nebyl jsi. Teď už jsi,“ zasmál se Bill škodolibě.
„Jsem, protože mě někdo probudil!“ obvinil Billa.
„Smůla.“
„Víš co? Jdi si dát sklenici mlíka a jdi spát,“ poradil Billovi.
„Nejsem mimino!“
„Ale po tom mlíku jako mimino usneš,“ poučil jej Tom.
„Fajn! Vidím, že s tebou nebude žádná legrace. Uvidíme se v pondělí?“ zeptal se.
„Jooo! Ve dvě jsem u vás. Sbohem!“ típl Tom mobil otráveně a odhodil jej pryč.
Bill naprázdno otevřel pusu a podíval se na displej. Naštvaně si odfrkl a odložil telefon stranou. Lehl si do postele a zavrčel. Ne! Rozhodně nebude poslouchat rady nevděčného Toma, který si vůbec neváží toho, že je Bill ochotný ho považovat za kamaráda.
O několik minut později se Bill plížil zpět do postele se sklenicí plnou mléka a snažil se, aby tekutinu nevycmrndal na podlahu. Po vypití usnul jako miminko.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
Tak ten závěr byl nejlepší, to jsem se pobavila. 😀 Jsem ráda, že aspoň nějak to mezi nimi klape, i když se nemůžu ubránit pocitu, že párkrát se poštěkají. 😀 Ale jestli je Bill ochotnej s Tomem ten měsíc vydržet.. za měsíc se dá stihnout spoustu věcí a už teď se na to těším. 🙂
Ten závěr byl famózní!!! A celej díl jako vždycky byl výbornej. Moc jsem se bavila:-) nemůžu se dočkat pokračování, kéž by díly přibývaly častěji, ale pamatuju si, žes psala, že ze začátku budou přibývat pomaleji, takže to chápu:-)
Moc se těším, až se tu Teach Me zase objeví:-)
Tak toto asi ešte bude zábava, ale pretrhla by som Billa keby ma tak zobudil. Som rada, že Bill je ochotny s Tomom vydržať mesiac a verím tomu , ze časom to začne hnevať Billovu mamu čo ma svojim spôsobom teší, aj keď nie som mrcha.
Páni dneska to byla sranda 😀 Ten konec byl nejlepší, vůbec jsem netušila že Bill Tomovi zavolá, a to s tim mlíkem, to jsem se opravdu smála 😀 No, následující měsíc bude zajímavý 🙂 Moc se těším na další díl 🙂
Musím súhlasiť s dievčatami, že ten koniec bol super 😀 Síce kebyže mne niekto zavolá o pol 2 ráno, asi by som ho prizabila 😀 jednoznačne som však zvedavá na ten ich mesiac výučby a verím, že to ešte bude pekná sranda 😀
Aww Bill usnul jako miminko :3 no paráda :D…takže Bill by chtěl Toma za kamaráda jo? :)) no to by mě zajímalo jak se to vyvine…a taky si myslím že si kluci dost zahrávají s ohněm…jestli Simone přijde na to že na hodinách vůbec nehrají…myslím že moc ráda nebude…no snad se to nestane 😀
Billov nočný telefonát ma prekvapil. Bolo to strašne zlaté:) Ako to, že nevolal tým kamarátom, ktorých si chce pozvať k sebe domov:) ale volal Toma, ktorého videl dokopy dva krát? To znamená, že sa mu páči:) Billi a mliečko to je rozkošné:) Strašne krásne ukončenie. Teším sa na ďalšiu kapitolu:)
Wow! Tak noční telefonát mě vážně moc překvapil 🙂 Jsem si říkala, kdo Tomovi volá takhle pozdě, a to Bill 😀 Byla jsem fakt mile překvapená. To, že Bill Tomovi zavolal určitě něco znamená 🙂 Mohl si vybrat kohokoli jiného a on si vybere Toma 🙂 Strašně mě to potěšilo 🙂 A Bill je fakt skvělý jako 😀 Jen tak si o půl druhé v noci zavolat Tomovi, jestli spí 😀 😀 Já bych ho hnala 😀 😀
Ale musím říct, že začínám mít maličko strach o to, až Simone zjistí, že se Bill s Tomem na kytaru vlastně neučí. Nedovedu si ani představit, jaké dusno by Billovi udělala a jak by ještě víc Toma nesnášela. Navíc mi Simone přijde trochu i jako pomstychtivá ženská, tak se fakt děsím toho, co bude.
No a Bill a mléko..roztomilé 🙂 Ten konec byl vážně krásný a hlavně ten rozhovor Toma s Billem byl úžasný 😀 děsně jsem se u toho nasmála 🙂
Moc děkuji za další díl :)))
Že by Bill uměl někoho poslechnout?