autor: Mykerina
Tiše vyšlapu schody do prvního patra. Zaklepu. Nic. Vstoupím a rozsvítím boční lampičku. Na posteli leží chvějící se klubíčko.
„Tomy?“ šeptnu. Ozve se vzlyk. Zabolí mě na hrudi. Tohle jsem nechtěl. Krůček po krůčku se přibližuju k posteli. Kleknu si.
„Zlobíš se na mě?“ zlomeně se na mě podívá.
„Ne, lásko, nezlobím. Nemám proč.“ Natáhnu ruku a čekám, jestli se mě chytí. Udělá tak téměř okamžitě. „Je to v pořádku. Jen ses bál.“ Sednu si na postel. Okamžitě se mi škrábe do náruče. Přitulím ho k sobě a jemně hladím po zádech.
„Uklidni se. Všechno je v pohodě. Už se můžeš uvolnit.“ Houpu se s ním.
„Hrozně jsem se bál, oni… oni mi to takhle dělali… oni… vždycky mě jeden chytil… a…“ zavzlyká.
„Pššššš… uklidni se. Ššš…“ hladím ho a pozvednu mu hlavu. Zadívám se mu do očí. Jsou plné čokolády, ale hlavně strachu a bolesti.
„Nikomu tě nedám. Věř mi. Lásko.“ Broukám mu do ucha.
„Řekl jsi mi, lásko?“ pozvedne ke mně smutné oči.
„Ano, řekl,“ pousměju se. Přitiskne se ke mně ještě víc.
„Nikdo ke mně nebyl tak hodný jako ty.“ Brouká mi do krku. Umh, sakra, projede mnou mráz.
„Jsi moje zlatíčko,“ broukám mu do ucha a lehounce ho na něj líbnu.
„Teď se hlavně uklidni. Všechno bude v pořádku. Vyléčíš se.“
„Věřím ti,“ nahne se ke mně a dá mi pusinku.
„Slíbil jsem ti ty vafle, nebo si chceš odpočinout?“ zeptám se. Zavrtí hlavou a vstane. Obličej má trochu opuchlý od pláče, ale stále je sladký. Chytne mě za ruku a nechá se vést dolů. Společně se dáme do práce, Tom pustí rádio a brouká si do toho. Jsem rád, že se z toho oklepal. Věděl jsem, že je silný. Už to, že zvládnul tři roky týrání a znásilňování, o jeho síle svědčí. Strčím vafle do vaflovačky a ohnu se pro marmeládu. Chvilku se tam přehrabuju, když ucítím lehké plácnutí po zadku. S pozvednutým obočím se otočím.
„Umh… hrabal ses tam dlouho.“ Nevinně se na mě zazubí. Když to tak vezmu, tohle byl první dotyk z jeho iniciativy.
„Mno a teď, když jsi mě vyrušil, budu se hrabat ještě dýl,“ vypláznu na něj jazyk a znovu se dám do hledání. Znovu jemné plácnutí.
„Hey, takhle to nenajdu,“ zasměju se. Popravdě je mi jedno, jestli to najdu nebo ne, hlavně, že se mě Tom dotýká sám od sebe. Když mě plácne po třetí, nedá mi to.
„Tobě se můj zadek očividně líbí, co?“ Tom se trochu zasekne. Kurva, Bille, příště drž hubu.
„Umh… není špatnej, jen by mohl být lepší,“ zaculí se. Cože? COŽE? Já mám dokonalý zadek.
„Hej, ty malej,“ vystartuju po něm, ale Tom se mi prosmýkne pod rukama a oběhne stůl.
„Za pravdu se každý zlobí,“ vyplázne na mě ten svůj jazýček. Kdyby věděl, co to se mnou dělá, neprovokoval by tak. Jen se zasměju a rozeběhnu se za ním. Utíká mi, je mladý a mrštný. Lapá po dechu, ale nevzdává to. Prudce zabrzdím a on mi spadne do náruče. Okamžitě zkrotne. Je v mém náruči vláčný, a co mě udivuje, je i klidný. Opatrně zvednu ruku a pohladím ho po tváři. Trochu přivře oči.
„Jsi krásný,“ šeptnu jemňounce ho políbím. Pustí mě dovnitř a nechává se líbat. Krotím se. Nechci ho vyplašit, jenže moje ruce samovolně sjedou ze zad na bedra a sklouzávají níže. Sotva se, ale jemně dotknu jeho zadečku, Tom silně ucukne.
„Promiň, omlouvám se,“ šeptám rychle. Tom se mi zadívá do očí a pak mě sám z ničeho nic políbí. Strnu. Chytne mě za ruce a položí tam, kde byly. Přivřu oči slastní. Nevěřil jsem, že by to někdy udělal sám. A teď? Dotýkám se toho dokonalého kluka a jsem z něho v pytli. Líbám ho, jak nejlépe umím. Zkusmo opatrně stisknu ten malinký zadeček.
„Mhh,“ zamručí do polibku. Nevtíravě jej začnu hladit. Líně ho líbám a doslova si to užívám. Najednou jsem nucen se odtáhnout, když se ozve zaklepání. Tom se lekne a prudce se mi vykroutí. Těká vyděšeně očima. Přiložím si prst na rty na znamení, že má být potichu. Jen kývne. Sáhnu na zadní část ledničky a vytáhnu zbraň.
autor: Mykerina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 3
Shit a zase je všechna romantika v háji! 😀 to snad ne…doufám že to bude někdo z Billových spolupracovníků nebo tak…no a jeho poznámka o jeho dokonalém pozadí mě teda zbořila :D…Tom je pěkný provokatér :3
Neee, nemohla jsi jim nechat tu romantiku dýl? 😀 Snad to bude jenom doktor nebo tak něco, doufám, že jim nehrozí žádné nebezpečí :/ Ale je tu vlastně pořád ten tajemný stín, co je předtím asi sledoval…
Jinak Bill a jeho dokonalý zadek 😀 To byl hodně vtipnej moment 🙂
Moc moc moc se těším na další díl 🙂
Takhle to utnout to se děla? Doufám že to je někdo o Billa.
Kurnik, musela si im tú chvíľku tak prekaziť?.. tak krásne sa to vyvíjalo 🙂 a tá scénka s Billovým zadkom nemá chybu 😀 Rýchlo ďalšiu časť.
Celý díl byl tak krásný, prosycený láskou a strašně romantický. A Ty to takhle pokazíš koncem 😀 Já jsem u téhle povídky pořád vynervovaná, protože mám strach, co se ještě semele. Nemám ponětí jak tohle nakonec skončí a to mě taky štve. Nechci, aby se Tomovi něco stalo a o to se víc bojím. Pevně doufám, že tohle bude nějaký Billův komplic, či doktor..nebo někdo, kdo jim neublíží.
A musím se přidat k holkám, scéna s Billovým zadkem byla perfektní 😀
Děkuji za další díl 🙂
Dúfam, že to je ten doktor a nie nejaký iný narušiteľ… Strašne sa mi páči ako sa Tom Billa už nebojí, necháva ho dotýkať sa ho a aj on sám sa dotýka jeho 🙂 je to super, toto sú naozaj veľké pokroky 🙂 dokonca mu povedal, že mu verí, to bolo skvelé 🙂 len sa bojím tých Tomových výsledkov :/… Som zvedavá na pokračovanie 🙂
aaaaa já se z toho zjevim 😀 takový probrání.. no teda..