Work Out 3.

autor: Mohanrocks
Když se Kiran později toho dne vrátila domů, zase našla propoceného Billa na gauči.
„Hele, vážně. Jako bys to měl perfektně načasovaný. Celý se namažeš, počkáš na zvuk otevírajících se dveří a pak se usadíš na mou nádhernou pohovku.“ Teta potřásla hlavou a odložila si klíče na stolek.

„Oukej, tak zaprvé: tenhle gauč vypadá, jako kdyby byl vyrobenej z tašek na pleny. A zadruhé: náhodou jsem se zrovna vrátil ze svojí první hodiny v tělocvičně!“ usmál se Bill hrdě.

„Výborně, bejby! A zatraceně, musel jsi tam opravdu tvrdě makat – podle toho, jak vypadáš. Jsem na tebe pyšná!“ Kiran zamrkala a opatrně, tak aby se vyhnula Billovu tělu, se posadila. Opravdu ji zarazilo, jak promočený její synovec byl.

„No, fakt jsem tam na sobě pracoval! Ale to není ten důvod, proč jsem mokrý,“ zamračil se Bill, a Kiran se od něj trochu víc vzdálila.

„Víš, jak je na Parkinson Street taková ta obrovská louže, která snad nikdy nezmizí?“ zeptal se Bill, a Kiran pomalu přikývla, překvapená, kam rozhovor směřuje. „Spadl jsem přímo do ní! Nevěřila bys, jak je hluboká!“ dořekl Bill s široce otevřenýma očima. „Chvíli jsem si myslel, že se z ní nikdy nevyhrabu,“ otřásl se.


„Bille… Všude kolem jsou kužely. Jak jsi do ní, proboha, mohl spadnout?“ Teta se ze všech sil snažila nevybuchnout smíchy. „Nemluvě o tom, že to není jediná cesta domů z posilovny!“ Teď už Kiran neudržela zachichotání, ale zdálo se, že to Bill nezaznamenal.

„Možná jsem byl trochu roztržitý…“ řekl tiše a zadíval se na stěnu před sebou, jako by byla pokrytá gumovými medvídky a sluneční září.

„Oh, jo? Jakto? Mimochodem… Zvedni svůj špinavej zadek z pohovky a dej si sprchu! Udělám večeři a pak mi to můžeš říct. Kdo ví, co se v té louži mohlo skrývat,“ zděsila se naoko teta.

Bill se poslušně postavil a vydal se nahoru po schodech. „Myslím, že mě tam pokousala ryba,“ zašeptal a zmizel v patře. Kiran se jenom pro sebe zasmála, byla už na Billa zvyklá. Pak si došla pro parní mop a dala se do čištění gauče. V místě, kde její synovec seděl, se utvořila černá skvrna od bahna.

***

O několik hodin později, s plným břichem a hrnkem čaje v ruce, vyprávěl Bill o svých pocitech ohledně Toma.

„On je prostě… pamatuješ, jak jsem sjel šestkrát za sebou Supermanovu horskou dráhu v Six Flags a pak se z toho pozvracel?“ zeptal se Bill vzrušeně.

„Jo…“ odpověděla Kiran. Neměla ponětí, kam tím Bill míří.
„No, s Tomem cítím to samé, jako když jsem tu atrakci sjel popáté,“ usmál se Bill do čaje. „Byl jsem tak omámený a šťastný a ještě se mi nechtělo zvracet, nicméně jsem věděl, že by se to mohlo stát, kdybych jel ještě jednou. Ale i tak jsem to udělal, protože to prostě bylo tak moc dobrý, chápeš?“
„Takže ty říkáš, že Tom v tobě vyvolává pocit na zvracení, nebo že by ti mohlo být na zvracení?“ zeptala se zmatená Kiran.

„Vyvolává lechtající poletující věci v mém břiše, které když jsou drážděné špatným způsobem, mi můžou udělat zle. Ale když jsou správně živené a pěstované, můžou vzkvétat a prospívat.“

Kiran se na Billa ohromeně podívala. Na někoho, kdo nikdy nedával smysl… To dítě opravdu umělo udělat smysl z nesmyslu… někdy.
„Mám tě ráda, dítě moje,“ zasmála se teta a prohrábla svému synovci vlasy, nyní vlhké ze sprchy.
Bill se zamračil: „Nejsem dítě! Za dva týdny mi konec konců bude patnáct! V každém případě, co mám dělat s Tomem a těmi lechtajícími věcmi?“

„No… Myslím, že bys ho měl nechat být, chlape. Je starší než ty a, jak jsi říkal, na holky. Nechci, aby sis dělal falešné naděje.“ Kiran se na Billa smutně pousmála. „Vy dva byste mohli být jenom přátelé, víš?“

Chlapec se nepřítomně zadíval do prázdna. „Ahh, neopětovaná láska. To je fakt na hovno, že, Kir?“
„Jo, sakra, to je,“ odpověděla vědoucně Kiran. „Ale vážně, zlato, prostě ho poznej, dostaň se do formy a možná na konci léta budeš mít dobrého kamaráda a ty pocity, které máš teď, budou pryč.“
„Ha, to zní, jako bych se nemohl zbavit svých pocitů právě teď. Jsem silný jedinec a můžu si vybrat, že budu s Tomem jenom kamarád! Dej mi jenom vteřinku.“

Bill soustředěně přivřel víčka a potom je pomalu – děsivě pomalu – otevřel a podíval se tetě přímo do očí. Nic neříkal. Jenom zíral.

Kiran zase zírala na něj. Nebyla si jistá, jestli by měla čekat, nebo něco říct. Rychle zamrkala, aby jí nic neuniklo.
„Ha! Vyhrál jsem!“ zařehtal se šťastně Bill. „V zírajících soutěžích jsi bábovka!“
„Oh, ty malej bastarde. To proto, že mi nikdy neřekneš, že hrajeme!!! Kdybys mi to oznamoval, mohla bych tě porazit,“ nafoukla se Kiran.
„Jo, ale kde by potom byla ta sranda?“ rozesmál se Bill a zavrtěl se v křesle v rytmu malého vítězného tance.
„Oukej, ale jsou teď pryč ty pocity?“ zjišťovala teta.
„Pocity?“ zeptal se zmateně Bill.
„Jo, však víš – Tom?“
„Oh, ty poletující věci? Ne, sakra. Zůstaly tu! Takže prostě musím přijít s plánem, jak Toma svést, jasný? Nemělo by to být tak těžké. Měl bych jít přemýšlet. Budu v centru, kdybys mě potřebovala! Miluju tě!“ Bill se chvatně zvedl a utíkal ke schodům.

***

Bill vstoupil do centra, které bylo ve skutečnosti úžasnou pevností, jež byla postavená v rohu pokoje. Bylo to místo, kde se Billovi nejlépe pracovalo a myslelo. Centrum stálo proti oknu, aby do něj vnikalo během dne přirozené světlo. Pro noční čas tu pak byla lampa.

Bill se svalil na hromadu polštářů a začal spřádat plány. Plánování se ale brzy změnilo na fantazírování o polonahém Tomovi stojícím u váhy. Centrum bylo mimo jiné oblíbené místo pro masturbaci a Bill nepochyboval o tom, že jeho myšlenky i činy povedou tímhle směrem.

Než s něčím takovým začal, podíval se na sebe do zrcadla, které v centru měl, aby se mohl namalovat. Nemohl si pomoct, přes rty mu přelétl malý úsměv. Bill byl možná magnet na trapasy a trochu divný, ale věděl o sobě, že je víc než hezký. A svou krásu hodlal použít na to, aby dostal Toma. Takový byl plán.

S tímto břemenem na svých ramenou se ponořil do představ o tom, jak za ním jeho trenér přijde po tréninku do sprch, Bill toho krásného bratra mořské panny popadne za dredy a ten si ho vezme do pusy. Jaký to zlobivý mořský živočich…

***

Dalšího rána našla Kiran Billa v centru zavrtaného do bezpočtu přikrývek a zřejmě nahého. Alespoň to tak vypadalo. Teta nebyla překvapená. Tahle situace byla dost častá. Jednou jí Bill pověděl, že být tam je jako vrátit se do dělohy… a ona neměla nejmenší tušení, co na to říct. Naštěstí si její synovec zakrýval všechny inkriminované části svého těla jakýmsi druhem sarongu, který si vytvořil z dek. Bill Kiran nikdy nepřestane mást a zároveň uchvacovat.

„Hej, šípková Růženko! Měl bys vstávat. Je skoro čas jít do tělocvičny.“

Bill se vymrštil a zakřičel: „Ne, nikdy bychom domů nemohli pozvat Snoop Doga! Už se mě na to neptej!“ Pak se vrátil zpět do „dělohy“ a potěšeně se usmál, víčka pevně zavřená.
Kiran se rozhodla zkusit to jinak: „Čas na Toma, Bille.“ Oslovený se rázem posadil, protřel si oči, usmál se a pak tetu vyhnal, aby se mohl připravit.

Dnes by se mohl udělat krásným, ne však příliš okatě. Namaloval si linky nejsvětlejší tužkou, stáhl si vlasy Tomovou gumičkou a ofinu dostal pryč z obličeje lakem. Na rty nanesl trochu průhledného lesku a štípl se do tváří, aby jim dodal barvu.

Ve skříni si vybral těsné tričko a basketbalové kraťasy, protože, no… Bill byl sice hodně hubený, ale bylo tu něco, na co mohl být pyšný… něco, co opravdu nepotřeboval ukazovat v upnutých šortkách. Zvlášť když se ta jistá věc z jakéhokoliv důvodu probudila. Což se mohlo klidně stát, když se kolem něj pohyboval Tom.

Dole Bill schroupal toust a nalil do sebe sklenici džusu, což byla snídaně, kterou pro něj připravila Kiran.

„Tak, popřej mi štěstí,“ usmál se na tetu.
„Hodně štěstí, krásný hochu. A prosím, drž se dál od Parkinson Street, až půjdeš domů. Ještě jsem nedostala z gauče tu včerejší špínu.“
Bill obešel pohovku, aby ji prozkoumal.
„Hmm… vypadá to jako abstraktní malba inkoustem. Líbí se mi to! Nechme to tam!“ Kývl a poskakoval směrem ke dveřím.
„Ne, že bych měla na výběr!“ zakřičela Kiran, ale to už byl Bill skoro venku.

Vzal si iPod a pustil si Lady Gaga, protože dneska ráno se cítil jako diva. Vybral si „Bad Kids“ z jejího nového alba. To sedělo. Kráčel do rytmu hudby a ani si neuvědomil, že zase míří do Parkinson Street.

„Co to?“ ptal se zmateně. „Nějaká magnetická síla nebo tak něco mě sem přivedla…“ zamumlal a rychle běžel opačným směrem od louže. Opravdu nepotřeboval, aby mu voda zničila zevnějšek. „Už jdu, Tome,“ usmál se a skousl si ret. Nabral svižné tempo a do chůze dal trochu ze svého sebevědomí.

autor: mohanrocks

překlad: Allka
betaread: J. :o)

original

10 thoughts on “Work Out 3.

  1. Usmev od ucha k uchu. Bill je neskutočný, strašne zlatý a svojím spôsobom detský.
    Som zvedavá na pokračovanie.
    Ďakujem za preklad.

  2. Bil je strašne zlaté decko:) myslím, že v jeho prípade nemôže byť ťažké niekoho zbaliť. Dúfam, že ho Tom nebude dlho trápiť:)
    Ďakujem za strašne pohodovú a vtipnú kapitolu:)

  3. úplně si umím Billa představit, jak spadl do té louže xD Zase mě to pobavilo..zvlášť ta děloha. přiznám se, že půlku svýho života trávím taky v měkooučké postýlce a vůbec mi to nevadí 🙂

  4. Úplně miluju tu Billovu dětskou rozpustilost :3..je to nádherné…a nějak si nemůžu pomoct…ale s těmi vlasy staženými dozadu si ho nedovedu představit :D…no to je ale detail :D…jinak už se moc těším na pokračování a na další Billovy trapasy 😀 :))

  5. Bill je teda trdlo 😀 ale strašne zlaté 😀  strašne som zvedavá na jeho ďalšie trapasy. 🙂

  6. Já z toho Billa prostě nemůžu 😀 On je takový malý ťula 😀 Je strašně roztomilý, ale až moc dětský. Mám strach, že na tohle Toma nesbalí 😀 😀 No uvidíme, držím Billovi palce 🙂
    Moc děkuji za překlad :))

  7. Bille, Bille .. nemyslim si, ze Tom leti na "male" .. mozna by ses mel trochu zacit chovat jinak .. 😀 i kdyz .. kalsi na Toma jeslti ho sbalis nebo ne .. hlavne se kvuli nikoho nemen .. .)
    Tesim se na dalsi dil 🙂

  8. Bill sa rozpráva sám so sebou, to je také milé 🙂 😀 on je celý taký zlatý, detský, vtipný, nešikovný 😀 je to úplne super… To ako spadol do tej mláky, ako som už hovorila, strašne mi pripomína moju kamarátku :D… Som strašne zvedavá na jeho ďalšie trénovanie s Tomom 🙂 to bude zase zážitok 😀 fakt sa neviem dočkať, je to super príbeh, ďakujem za preklad 🙂

  9. ÚÚÚžasnej díl! :3 <3 Táák zábavný a vtipný! jak Bill spadl do kaluže a lítající věci v jeho bříšku a abstraktní malba inkoustem a děloha a … a všechno! 😀 Ten Bill je tak zajímavý, výjimečný a střeštěně zvrhlí až je dokonalí! nejdokonalejší! 😀 dokážu si ho takhle živě představit! 😀 je suprovej. :3 v téhle povídce ho začínám opravdu zbožňovat. :33

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics