autor: mohanrocks
„Haló?“ zavolal Bill, když otevřel vchodové dveře. Kiranino auto před domem nebylo, ale něco říct vypadalo jako obvyklá věc, když člověk vkročil do prázdného bytu.
Když se ujistil, že se vevnitř nikdo nenachází, zavřel Bill za sebou dveře a konečně si upravil spodní prádlo. Měl ho zaříznuté po celou cestu domů, ale nemohl s tím nic dělat, protože se až moc bál, že kolem něj projede auto a někdo ho uvidí. Fakt, že má na sobě Tomovo oblečení, byla jediná útěcha pro těch dlouhých bolestivých pět bloků, které musel se zařízlými trenýrkami ujít.
Bill se opřel o dveře, povzdechl si a vyndal z kapsy telefon, aby poslal krátkou zprávu.
,SETKÁME SE TAM, CO OBVYKLE. PŘINES VĚCI. STAV NOUZE.´ V seznamu vybral „Nat“ a pak kliknul na „Odeslat“.
Bill pořád ještě nepochopil, že je možné psát i malými písmeny. Nespočet lidí se ho to snažil naučit. Bill nebyl hloupý – spíš naopak. Ale psaní smsek nebyla jeho silná stránka.
Rychle si zabalil batoh a vylétl ze dveří jako netopýr z pekla. Byl odhodlaný být na jejich místě dřív než Nat, aby nemusel říkat heslo, které zapomněl. Jeho kamarádka brala tyhle věci překvapivě vážně.
Doběhl do lesa a zamířil k domku skrývajícímu se ve stromě. Když ho s Nat objevili, byl v hrozném stavu, ale časem si ho předělali k obrazu svému a teď byl fakt cool a útulný. Ačkoliv byl Bill pořád přesvědčený, že v něm straší. Skutečnost, že sem přesto dneska přišel, byla důkazem toho, jak vážná je celá věc, a Bill si byl jistý, že to Nat ví. Potřebovali maximální soukromí.
Nebyli v domku ode dne, kdy duch rozepnul Billovi zip u kalhot. Nat se ho pokoušela přesvědčit, že si ho jenom zapomněl zapnout poté, co se byl vyčůrat. Bill jí věřil, ale jenom do okamžiku, kdy se něco dotklo jeho zadku. Perverzní duchové byli něco, co Bill nedokázal jen tak přejít.
Vylezl po nebezpečném žebříku, a když byl u dveří, řekl se zachvěním: „Dobře, duchu, nemám náladu na sexy hrátky. Ale nesu ti dárky.“
Vytáhl dva z Kiraniných románů. „Měly by být hodně vzrušující. Slyšel jsem, že v téhle je scéna s dvojitým odpaněním!“ ukázal na jednu z knih. Pak vyndal ještě krabici kapesníků, protože si nebyl jistý, jestli je duchové náhodou také nepotřebují, když masturbují. „A teď si pro to jdi!“ zařval Bill a prohodil věci oknem na druhé straně domku. Zhluboka se nadechl a spokojeně zaznamenal, že nikde necítí přítomnost nadrženého strašidla.
Posadil se proti zdi na starou rohožku a čekal na kamarádku. Žádný duch ho neohrožoval, a tak relaxoval a byl schopný přemýšlet… což ho přivedlo k tomu, že si dokonce vzpomněl na svoje a Nataliino heslo. Radostí se zavrtěl.
Právě včas, protože zaslechl, jak někdo leze nahoru. Poznal svou kamarádku podle toho, kolikrát řekla „doprdele“, když stoupala po žebříku, který pravděpodobně jednou způsobí něčí smrt. Natalie používala slovo „doprdele“ a další nadávky ještě víc než Bill. Tom by si o ní myslel, že je taky pirát. Ale ona by byla ten nejhorší pirát ze všech – Černovous!
Bill uslyšel, jak Nat otevírá dveře, a rychle se posunul tak, aby je zablokoval. „Heslo, prosím,“ řekl s hlubokým falešným britským přízvukem.
„Co, to, doprdele, Bille? Já si nepamatuju zasraný heslo,“ odpověděla Nat s opravdovým britským akcentem. Byla totiž ze Sussexu v Anglii.
„Tak si budeš muset vzpomenout!“ opáčil Bill rozhodně.
„Jo, jo, dobře. Je to… želéprstíky?“ zeptala se Natalie s nadějí v hlase. Bill se neudržel a vybuchnul smíchy.
„Oh, skvělé, jsem ráda, že se bavíš,“ zavrčela kamarádka. „Naser si! Přinesla jsem pizzu. Tvou oblíbenou. Ale hádám, že si ji sním tady venku s tím podělaným duchem.“
„DUCH JE TADY?“ vykřikl vystrašeně Bill.
„Bille, dělám si legraci, no tak. Už mě, proboha, pusť dovnitř.“
„Oukej, dám ti nápovědu. Přemýšlej o mém oblíbeném zvířeti. A pak by sis měla vzpomenout, co dělat,“ řekl Bill slavnostně.
Na druhé straně dveří bylo na okamžik ticho. Pak se ozvalo: „Aaa, doprdele, to tady mám vážně řvát jako lev?“
Bill vyskočil a vzrušeně zatleskal: „Ano, ano, ano!“
„Oukej, fajn… doprdele rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr,“ vyrazila ze sebe Nat.
„Ne, to neznělo jako lev. Lvi by se urazili, kdyby tě slyšeli! Kdyby byl lev právě teď tady v lese, snědl by pizzu a hned potom tvůj obličej! Dělej, Nat. Udělej to pro lvy. Udělej to pro pizzu. Udělej to pro svou hlavu!“
„RRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR,“ zařvala Nat, aby Billa umlčela.
Ten byl konečně spokojený. Otevřel dveře. „Můžeš vstoupit.“
„Doprdele, konečně.“ Nat položila všechny věci na podlahu a přitáhla si Billa do objetí. „Pojď sem, ty blboune. Chyběl jsi mi,“ usmála se do Billových vlasů, které měl ze sprchy v posilovně načechrané. „Proč máš na sobě tohle obrovské oblečení?“ zeptala se zmateně.
Bill ustoupil, podíval se dolů na Tomovy věci a pak zpátky na svou krásnou modrookou a blonďatou přítelkyni. „To je důvod, proč tu jsme. Potřebuju pomoct,“ řekl pateticky a složil se na zem.
„Ah, Billy, miláčku. Kterej sráč ti ublížil? Mám mu nakopat prdel?“ zeptala se Nat a svezla se vedle Billa. Ten ji přimáčkl k sobě a takhle spolu chvíli mlčky seděli. Od té doby, co Bill nebrečel, bylo těžké odhadnout, kdy přestal být smutný, takže se Nat rozhodla popohnat věci kupředu.
„No, přinesla jsem občerstvení.“
Bill ožil. „Gumové červy?“ zeptal se tenkým hlasem.
„Jo. A hroznovou sodovku. Tvou oblíbenou,“ usmála se něžně Natalie.
Bill polkl a olízl si rty. „Oukej, myslím, že teď můžeme sníst gumídky.“
„V žádném případě nedostaneš nejdřív dezert, Billy. Než si dáme gumídky, sníme pizzu,“ vynadala mu kamarádka.
Chlapec našpulil rty, ale poslechl a natáhl se pro pizzu. „Fajn,“ řekl schlíple.
***
Zanedlouho snědli celou pizzu i pytlík gumových červů. A Bill měl knírek z hroznové sodovky. Všechno jako obvykle.
„Oukej, takže aby bylo jasno. Tenhle kluk, Tom, je něco jako podělanej řeckej bůh, zalíbil se ti a snažíš se kvůli němu dostat do formy. A pak jdeš do tělocvičny, abys na sobě začal pořádně makat, a ten týpek, o kterým fantazíruješ, se nakonec stane tvým trenérem?“ zeptala se Nat nevěřícně. „Oh, a je hetero. Slyšel jsi, jak si ho nechává kouřit od nějaký blbý coury. A je o tři roky starší než ty?“
„Hmmm,“ přikývl smutně Bill. „Ale hej! Technicky vzato je jenom o dva a čtvrt roku starší než já. Brzo mi bude patnáct, jak víš. Ale tak jako tak, tohle není ta nejhorší část.“ Zhluboka se nadechl a pokračoval. „Nejhorší je, že… Že už ho nechci jenom pro jeho péro,“ přiznal a zakryl si dlaněmi obličej.
„No, nekecej! Ty máš toho kluka fakt rád? Haleluja!“ vykřikla Natalie, postavila se a předvedla svůj vítězný tanec, který sestával z vymrštění se a opětovného skrčení.
„Tohle není dobrý, Natalie! On je mimo mojí ligu,“ zamumlal Bill. Nat přestala tancovat a posadila se zpátky ke kamarádovi.
„Díval ses teď někdy do podělanýho zrcadla? Jsi krásnej, Billy. A víš to.“ Nat zastrčila Billovi vlasy za ucho.
„Nemyslím, že je mimo mojí ligu, co se týče vzhledu, i když o tom by se taky dalo diskutovat. Já myslím… Oukej, je to, jako když jsme byli v osmé třídě a já se přihlásil do té soutěže krásy – každý si kvůli tomu ze mě dělal srandu. A porotci řekli, že bych vyhrál, kdybych lépe odpověděl na jejich otázku. Takže… Vypadám dobře, ale v mluvení tak dobrý nejsem,“ povzdechl si Bill.
„Oukej, Bille, abychom byli fér, ptali se tě, co bys chtěl udělat pro svět v příštích pěti letech a tys jim vyklopil svoje super tajné plány na zábavní park, pamatuješ?“
„Billtopie,“ vydechl Bill a potřásl hlavou. „Proč jsem to jenom udělal?!“
„To, doprdele, fakt nevím, zlatíčko. Ale to ještě nebylo tak hrozné. Myslím, že porotci byli nejvíc zděšení z toho, když sis přinesl obrovskej list papíru ze zákulisí a začal jsi ty plány kreslit. Kde jsi vůbec vzal ten papír?“
Bill tuto otázku ignoroval. „Co mám dělat?“
Nat se na moment zamyslela a pak chlapce popleskala po koleni. „No… Budeš s ním trénovat, přestaneš se snažit chovat se jako malé sexuální koťátko a prostě budeš jeho klient. Narostou ti svaly a budeš zatraceně sexy. Nakonec budeš vědět, jestli u něj máš šanci, jestli budete kamarádi, nebo jestli je to jenom kretén, kterýho budu muset zmlátit.“ Všechno, co Natalie řekla, dávalo perfektní smysl.
„Ale to bude trvat hrozně dlouho,“ zakňoural Bill.
„Zmlkni, bejby. Ty to zvládneš.“ Nat ho chytila pod bradou a donutila ho podívat se jí do očí. Bill čekal, že dívka promluví, ale ona to neudělala. Jenom na něj zírala s tichým porozuměním. Nat vždycky věděla, co říct a co dělat, když došlo na Billa. A ten si toho opravdu cenil. Ucítil, že mu spadlo do oka zrnko prachu, a zamrkal, aby ho dostal pryč.
„Aha! Prohrál jsi! Jsem královna zírajících soutěží!“
„Doprdele. Jak jsem si to mohl neuvědomit?“ zavyl Bill, ale stejně se zasmál. Postavil se a protáhnul ztuhlé údy. „Natalie! Budu ten nejlepší klient, kterého Tom kdy měl. Aspoň ten nejpracovitější. Jsem si jistý, že nejlepší klienti mají právo vykouřit svého trenéra. A nebudu flirtovat! Tedy záměrně. Nemůžu přece zabránit tomu sexy koťátku ve mně, aby se občas dostalo na povrch. Kalhoty z Toma stáhnu překvapivým způsobem!“
Nat se taky postavila. „Ne, ne. Jde o to nechat mu kalhoty nahoře, pamatuješ?“ zasmála se.
Bill se zamračil. „No, pojďme odsud vypadnout, než se vrátí duch. Zase tolik materiálu ke čtení jsem mu nedal.“ Pospíchal ke dveřím. Nat zavrtěla hlavou, ale následovala ho.
***
Později toho dne musela Natalie odejít do práce. Byla zaměstnaná ve zverimexu Fish n´ Chirps. Navzdory jménu tam prodávali spíš králíky než cokoliv jiného. Kdykoliv měl Bill špatný den, zašel tam a s jedním nebo dvěma ušáčky se pomazlil.
Kiran stále nebyla doma, takže se rozhodl na chvíli natáhnout v houpací síti a zdřímnout si. Akorát se dostal do před-spánkové fantazie, v níž potkal Lady Gaga a společně zašli na brunch*, když najednou zaslechl hluboké hlasy a divný opakující se zvuk přicházející z ulice.
Bill si dal na ochranu před sluncem ruku jako štít a zamžoural, aby zjistil, kdo mluví. Byl to do půl těla nahý Tom a jeho kamarádi, ve kterých Bill poznal Gustava a Georga. Tom měl míč na basketbal a kolem Georga dribloval. Což vysvětlovalo ten divný zvuk.
Ještě včera – nebo dokonce ještě dnes dopoledne – by se Billův tep prudce zvýšil a on by vymýšlel způsoby, jak získat Tomovu pozornost. Ale jelikož měl nový plán, rozhodl se, že zůstane ležet a nehne brvou. Nicméně zírat nepřestal. Bylo těžké na Toma nezírat. Zvlášť když neměl tričko.
Naneštěstí Tom Billa zaznamenal a přestal driblovat. Bill slyšel, jak říká přátelům: „Kluci, jděte dál beze mě. Uvidíme se zítra, debílkové. A zase vás porazím,“ zasmál se a Bill zaslechl jako odpověď posměšná odfrknutí.
Pomyslel si, že kdyby se zabalil do sítě jako do kukly, Tom by ho neviděl. Tak i učinil. Pak tiše ležel. Vnímal kroky na trávě, přímo u něj.
„Bille?“ zašeptal Tom. Bill neodpovídal.
„Bille, ta síť má hodně děr, takže krásně vidím tvůj obličej.“ Bill stále nic neříkal. „No tak, Bille, chci si jenom popovídat.“
Bill otevřel jedno oko. S povídáním neměl žádný problém. Uvědomoval si, že si musel zvyknout mluvit s Tomem jako normální člověk. Takže se nadechl a přikývl.
Začal se vymotávat ze své kukly, ale někde udělal chybu. Přetočil se a skončil na trávě tváří k zemi. Kdyby se mu to stalo dřív, předstíral by, že to udělal schválně. Ale teď si jenom klekl a začal sbírat nějaké spadané listy.
Vzhlédl a podíval se Tomovi do obličeje. „No, půjdeš sem dolů za mnou a budeme mluvit, nebo co?“
Tom pohlédl na Billa, který měl trávu ve vlasech a zřejmě i brouka na rameni, a okamžitě se přesunul k němu. „Jo, Bille. Pojďme si popovídat.“
*brunch
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 18
Scéna s perverzním duchem mě opravdu pobavila. 😀 Docela mě překvapilo, že se v povídce objevili i Georg s Gustavem jako Tomovi kamarádi, jsem zvědavá, jestli budou mít v povídce větší roli. A ten závěr byl nejlepší.. Tom poslal kámoše pryč, aby si mohl s Billem popovídat. To je slibnej začátek, doufám, že to tak bude i pokračovat. Ale ten konec takhle useknutej.. to nevydržím do příštího týdne. 😀 Skvělá povídka, děkuji za překlad. 🙂
Díl jako vždy úžasný akorát bych měla jeden "inteligentní" dotaz :D: To na konci jak si půjdou promluvit, to se Billovi zdálo nebo ne? Děkuju 🙂
tak nějak jsem to vůbec nepochopila s tou sítí a ani nijak si to neumím představit, ale ten zbytek coolec díleček.
Bill se bojí duchu to bylo ta jeho kámoška taky nemá chybu.
No Bilel tim, ze zase budes hrat nedostupneho si moc nepomuzes 😀 ale tak sem zvedava jak to bude pokracovat 🙂
Ouvej 😀 ten Bill je v povídce stejně starý jako já ale puberta s ním cloumá daleko víc!! :DD…scéna s perverzním duchem..houpací sítí to všechno zařizuje že se celou povídku křením jako idiot :DD..no o čempak si Tom chce promluvit :D..ovšem pokud se to Billovi taky jen nezdá :DD
rychle dál, děkuju za překlad;)
Ten duch ma dostal 😀 tá Natália je fakt super a ten koniec.. tá sieť … to muselo byť asi dosť komplikované 😀
To je geniálne:D z toho ducha a spôsobu ako odviesť jeho sexuchtivú pozornosť som sa takmer zadusila čajom:DDD kam na to chodíš:D Natália bola krásne rozumná no ale Billov výkon v tej sieti 😀 Chudák malý. Tom sa do tohoto tvora musí zamilovať aj keby bol totálne zarytý homofób :DDD Ďakujem za úžasne krásne vtipnú kapitolu.
Já jdu z toho Billa do kolen 😀 😀 😀 Sexuální duch, který mu rozepíná poklopec a sahá mu na zadek 😀 😀 😀 To si fakt může vymyslet jenom on 😉 😀
No, jsem na tu jeho novou taktiku zvědavá a uvídíme, jak bude nebo nebu fungovat 🙂 Hlavně aby to vydržel 🙂
A na konci jsem byla fakt mile překvapena, že šel Tom za Billem si popovídat 🙂 Je to fakt hezké 🙂
Moc děkuji za skvělý překlad, Allko! :))