Pamatuješ na ty noci, kdy jsme si říkali všechno? Kdy jsme seděli v naší posteli, já tě držel, jak jen blízko jsem dokázal, a jen jsme mluvili. O tobě, o mě… o nás. O všem, co se kolem nás dělo. Bylo toho hodně, vydrželi jsme mluvit hodiny a nikdy nám nedošla témata. Ale taky jsme dokázali jen v tichosti koukat do tmy, nemluvili jsme. Jen naše srdce tiše a klidně komunikovala. Byl jsi v tu chvíli šťastný? Já byl, můj milovaný Bille, já byl. Dal bych všechno, co teď mám, za jednu jedinou chvíli s tebou. Za to, abychom byli znovu v mojí posteli, abychom si znovu povídali, smáli se… abys byl zase na chvíli můj.
Jak dlouho jsem se tě už nedotkl?
Každou noc na to myslím. Na to, jak jsem tě držel pekelně blízko, tak pevně… Jak jsem hladil tvoje vlasy, tvoje tělo… Vždycky jsem miloval tvoji hebkou kůži, pamatuješ, jak jsem ti to vždycky říkal? Je to asi směšný, ale mně to tolik chybí. Až budu jednou zase u tebe… až mi dovolíš tě znovu obejmout, políbit… potom se budu zase moc usmát. Ty jsi to jediný v mým životě, co kdy dávalo smysl. Vždycky jsi byl u mě, vždycky jsi mě uklidňoval, vždycky, můj malý Billi.
Nemůžu ani spočítat, kolikrát už jsem si přehrával poslední chvíli, kdy jsem tě objímal, kdy jsem tě líbal a miloval a kdy jsi ty miloval mě. Tu poslední chvíli, kdy jsem tě viděl. Zdá se to jako nekonečnost, přitom je to pár měsíců. Zabíjí mě to, lásko, zabíjí mě vědět, že se v noci neprobudím a neuvidím tě vedle sebe. Že na mě nečekáš, když se vracím domů… I když co je vlastně domů? Domov jsi ty, domov je místo, kde je moje srdce a moje srdce jsi ty, bratříčku.
Nenávidím se, lásko moje, nenávidím.
Nenávidím se za to, že jsem tě nezastavil. Že jsem tě na kolenou neprosil, abys zůstal. Že jsem ti řekl, abys klidně odešel. Kdybych to mohl vrátit, nedovolil bych ti odejít. Zvláštní, že si člověk uvědomí chybu, až když je pozdě.
Miluju tě, Bille. Navždycky, slibuju.
Budu na tebe čekat, protože vím, že jednou přijdeš. Jednou, až mi to všechno odpustíš, až si budeš jistý, že mě potřebuješ tak, jako já tebe… potom se mi vrátíš.
S láskou tvůj,
Aaaale 🙁 To bolo tak dokonale krásne aj keď to bolo celé smutné. Tak melancholické,až som mala pri čítaní tohto textu chuť plakať. Nie vždy vyjde všetko tak ako by človek chcel, a nie vždy sú v našom živote len šťastné konce. No napriek tomu.. ma tento text dostal. Toľko citu ,bolesti,smútky a nemej prosby o odpustenie.. som už dlho nezažila.
Krásny text,naozaj. Zaujímalo by ma čo sa stalo,že sa od seba odlúčili a či sa k sebe niekedy vrátia. Dúfam v to. No je to len jednorázovka ,tak sa to asi nedozviem.Ou asi som sa rozpísala trošku viac rozpísala. Budem teda končiť.
Dodám už len – krása 🙂
Děkuju za depku 😀
jak sme is precetla prvni vetu tak sem vedela ze to nemam cist .. ale stejne sem to zacla cist .. :/
jinak pekna povidka 🙂
To byla nádhera Toma mi je líto bylo by zajimané kdyby mu Bill odepsal.
Je to prekrásne,ale ja súúúúrne potrebujem Billovu odpoveď ale len takú, že sa vráti alebo pozvanie pre Toma:) Nemôžu byť predsa rozdelení. To nejde.
Nádherne smutné 🙁 Toma je mi ľúto… z toho mailu bola cítiť všetka tá láska, čo k Billovi cíti.. fakt krásne. 🙂
A súhlasím s Karin, že by bolo zaujímavé vedieť Billovu reakciu (ak by si to vôbec prečítal).
Tak tohle mě dostalo! Hrozně se mi u toho chtělo brečet, bylo to opravdu smutné! A hlavně v tom byla cítit veškerá Tomova láska! Úplně se mi svíralo srdce a je mi líto, že jsem se na konci nedočetla nějaké hezké odpovědi od Billa. Moc si přeji, aby ti dva byli zase spolu. Pokračováního se asi nedočkám, ale já osobně si budu představovat, že všechno nakonec dobře skončilo 🙂
Každopádně se mi tahle povídka moc líbila, byla krásná, plná citu, dokázala jsem se do ní úplně vcítit.
Moc za ni děkuji ♥
Vyvolala jsi ve mně pocity, kdy jsem s twc začínala. Bylo to nádherný, krásný a plný pocitů ♥