Byla to velice ošemetná otázka a uvnitř mě se bily dva protichůdné názory. Anis si stál za tím, že bychom se měli přestat přede všemi schovávat, protože nás to mohlo zničit. S tím jsem musel samozřejmě souhlasit, jelikož už jsem na sobě sám začínal pociťovat devastující účinky způsobené tím, že jsme na sebe s Anisem měli jen minimum času o samotě. Na druhou stranu mi ale vyhovovala skutečnost, že jsme náš vztah drželi v soukromí. Nikdo se tak v nás nemohl hrabat, rozebírat nás na veřejnosti a nemohli nám vnucovat rady, o které se nikdo neprosil. Měli jsme klid, média nás nerozebírala a za to jsem byl samozřejmě vděčný.
Situace kolem mě a Toma se konečně uklidnila a já si přál, aby to tak zůstalo co nejdéle. Už tak stačilo, že David začínal mluvit o nějakých propagačních akcích – dlouho o nás jako o kapele nebylo slyšet. Pozornost médií by tedy v jeho očích přišla vhod, ať už by to byla reklama dobrá nebo špatná, ale opravdu to muselo být na úkor mého a Anisova vztahu?
„Nad námi,“ s povzdechem jsem přiznal a sklopil oči. „Dneska jsem mluvil s Davidem, čím dál víc tlačí na nějaké menší turné, kdo ví kde, prý o nás není slyšet. Nehledě na to, že mi asi půl hodiny vysvětloval, jak je důležité, abychom my dva vyšli s naším vztahem na veřejnost. Já jen…“
„Stydíš se za nás, Bille?“ zamumlal tiše.
„Cože? Samozřejmě, že ne!“ v naprostém šoku jsem vstal, zírajíc na něj. „Kdybych se styděl, vůbec bychom spolu nebyli, Anisi. O stud tu vůbec nejde!“
„Tak o co tedy jde, Bille? Protože já se v tom pomalu začínám ztrácet,“ Anis přešel k posteli, na kterou se posadil, a promnul si obličej. „Já vím, že jsem ti slíbil, že počkám tak dlouho, jak jen budeš potřebovat, ale… Ničí nás to, Bille, vždyť se na nás podívej. Za dva týdny spolu budeme čtvrt roku a posledních deset dní se hádáme skoro každý den.“
„Já vím,“ nejistě jsem přikývl, ale přešel k němu a klekl si. „Vážně se nestydím, naopak jsem hrdý na to, co spolu sdílíme, ale… Bojím se, že nám to zničí, Anisi. Přilepí se na nás a nehnou se na krok, nebudeme mít vůbec žádné soukromí. Budou hledat drby, sledovat nás a nedají nám pokoj. Co když se jim povede rozdělit nás kvůli tomu?“ povzdechl jsem tiše.
„Tak toho ty se bojíš?“ překvapeně vydechl a hned mě omluvně pohladil po tváři. „Omlouvám se, Bille, to kdybych věděl, nejspíš by neproběhla ani jedna hádka… Nicméně můj názor se ani tak nemění, Bille. Stále si myslím, že už bychom to dál tajit neměli. Navíc, pokud vážně někam odjedete, tak bych za tebou rád přijel a řekl bych, že pak by novináři byli mnohem neodbytnější.“
„Já vím, vím moc dobře, že máš pravdu, ale prostě…“ se zaúpěním jsem opřel hlavu o jeho kolena a zavřel oči. „Mám strach udělat ten první krok.“
Anis smutně povzdechl a vytáhl si mě na klín, objímajíc mě kolem pasu. „Ještě máme trochu času, než budete muset odjet, tak o tom popřemýšlej. Ale ne o tom, jestli to říct nebo ne, ale o způsobu. Protože s tím na veřejnost půjdeme, to je mé poslední slovo,“ pohled mu ztvrdl a přísně mě sledoval. „Mám tě rád, ale tohle schovávání bylo fajn možná tak první měsíc, pak jsem se držel jen kvůli tobě. Do nekonečna to takhle ale nepůjde.“
S upřímným šokem jsem na něj zíral. Opravdu mi právě dal ultimátum, že buď náš vztah zveřejníme, nebo se rozejdeme? Nemohl jsem tomu uvěřit. Nejistě jsem slezl z jeho klína a s pohledem upřeným k zemi si přitáhl kolena k sobě. Kam se ztratil Anis, ten něžný a shovívavý muž, který mě do ničeho netlačil?
„Bille, netvař se tak dotčeně. Sám jsi říkal, že mám pravdu, jen se bojíš udělat první krok. Tak tě k tomu prvnímu kroku holt musím donutit, když to nejde jinak,“ pokrčil rameny a trochu se zamračil. „Uvidíš, že nakonec za to budeš rád.“
„Můžeš… Mě prosím nechat chvíli o samotě? Já za tebou pak přijdu,“ zamumlal jsem tiše.
Tentokrát Anis v šoku zíral na mě. I když jsme se předtím hádali, tohle bylo poprvé, co jsem chtěl být sám; navíc jsem věděl, že dnes večer budu spát sám. „Jo, jasně,“ s povzdechem přikývl. Okamžik se na mě ještě jen mlčky díval, než mě jemně políbil na čelo a zamířil do svého pokoje.
S pohledem sklopeným k zemi jsem se natáhl do postele a přitáhl si k tělu peřinu. Bylo zvláštní necítit vedle sebe Anise a neslyšet jeho dech, ale cítil jsem, že je to správné. Potřeboval jsem se vzpamatovat z předešlé konverzace. Ačkoliv mi Anis nijak neublížil, já se ublíženě rozhodně cítil. Cítil jsem se zrazený mužem, od kterého bych to nikdy nečekal.
Možná jsem reagoval přehnaně, ale z očí se mi spustily drobné slzy zklamání. Ačkoliv bylo dost možné, že druhý den budu reagovat jinak, v tu chvíli jsem se prostě cítil mizerně a potřeboval dát volný průchod svým emocím, i když zároveň jsem toužil po tom, aby mě Anis ukolébal ke spánku.
°°°
Nakonec jsem usnul. Po několika hodinách tichého fňukání jsem usnul, ale byl to spánek, který by od únavy nepomohl absolutně nikomu. Neustále jsem se budil a převracel, rukou šmátrajíc po Anisově straně postele. Byla to příšerná noc, a já hned po probuzení věděl, co musím udělat.
Jen v boxerkách, aniž by se stresoval Luise nebo Sercanem, jsem tiše přeběhl chodbu do Anisova pokoje, vzápětí za sebou zamykajíc. Opatrně, abych nevzbudil spícího Anise, jsem si sedl na kraj jeho postele a zlehka začal posévat jeho záda polibky.
„Bille?“ polekaně sebou škubl.
„Jen lež,“ políbil jsem ho na rameno. I tak se ale Anis otočil a chytil můj obličej do dlaní. Zírali jsme na sebe mlčky, veškeré omluvy jsme si vyměňovali pohledem. Po nějaké chvíli jsem se k němu s drobným úsměvem natáhl a dlouze ho políbil, za ramena ho zároveň tlačíc zpět do peřin. Jakmile ležel na zádech, spokojeně jsem se na něm obkročmo usadil.
„Bille, co to děláš?“ tiše povzdechl, ale přesto mě chytil za boky a jemně je promnul.
„Chci něco zkusit,“ zamumlal jsem. Na rtech mi stále pohrával drobný úsměv, ale do očí se mi vkrádala mírná nejistota. Měl jsem v plánu udělat něco nového a netušil jsem, zda dělám správně nebo ne, ale byl jsem odhodlaný udělat krok kupředu. Pohledem jsem sklouznul po jeho hrudníku přes břicho až ke klínu, kde byl můj cíl.
Svezl jsem se o trochu níž a usadil se mu mezi nohama. Věděl jsem, že Anis mě zvědavě sleduje, ale nemohl jsem k němu vzhlédnout – ztratil bych odvahu. S hlubokým nadechnutím jsem mu stáhl boxerky a téměř okamžitě na to obtočil dlaň kolem jeho rostoucího vzrušení.
Stejně jako se Anis stával vzrušenější, já byl uvnitř sebe vyděšenější. Ačkoliv jsem Anise neviděl nahého poprvé, poprvé jsem mu zíral do klína, který byl mnohem větší, než jsem si myslel. Byl jednoduše obrovský.
„Maličký,“ Anis mi jemně prohrábnul vlasy, zatímco já dlaní dál přejížděl po jeho penisu, zbavujíc se tak své nejistoty. „Nemusíš dělat nic, co nechceš.“
„Ale já chci,“ krátce jsem k němu vzhlédl. A byl to právě pohled do jeho očí, který mě utvrdil v tom, že to, co dělám, je správné. Nechal jsem se pohladit po tváři, ale hned poté jsem se odhodlaně sklonil k jeho klínu a, pevně ho svírajíc prsty u kořene, přejel jazykem po celé jeho délce.
Neměl jsem sebemenší ponětí o tom, co dělám, jednal jsem podle svých instinktů, zároveň se modlíc, abych to dělal dobře a Anisovi se to líbilo. Hned zkraje mi pozitivní reakcí bylo tiché zasténání vycházející z Anisových rtů a mírné zatahání za vlasy. Potěšeně jsem se usmál. Nakonec to nebylo tak těžké, jak se zpočátku zdálo. V podstatě šlo o velké lízátko, akorát s tím rozdílem, že tohle mělo city určující, co je správné a co ne.
Po několika okamžicích, kdy jsem po něm stále jazykem jen přejížděl, pomáhajíc si rukou, jsem ho po počátečních obavách vzal do pusy. Původním plánem sice bylo vzít ho do pusy celého, ale toho jsem se musel vzdát ještě před půlkou – byl příliš velký. Zklamaný, že to neprobíhá podle mého očekávání, jsem ho oběma rukama chytil u kořene, zaplňujíc tak místa, kam jsem nedosáhl pusou, a dal se do práce.
Jazykem i rty jsem pohyboval přesně podle rytmu Anisových vzdechů, které se rychle staly mým oblíbeným zvukem, přičemž rukama jsem ho pravidelně tisknul a zase osvobozoval. V samotném opojení ze situace jsem jednou dlaní sjel i k Anisovým varlatům, která jsem párkrát promnul. A právě to bylo poslední kapkou pro Anise. S výkřikem mého jména, který musel probudit přinejmenším celý blok, nekontrolovaně vyvrcholil, plníc tak má ústa. V šoku jsem vykulil oči a snažil se tomu uniknout, ale bylo toho tolik příliš rychle, nezbývalo mi, než všechno spěšně polykat, abych zabránil udušení.
„B-Bille, omlouvám se, bylo to příliš rychlé,“ vyhrkl ohromeně a omluvně zároveň, jakmile si všiml drobných slz v mých očích.
Neochotně jsem se zachichotal a přikývl. „Jo, myslím, že by to i mělo znít jako kompliment. Aspoň mně by to tak připadalo, kdyby mi to někdo řekl,“ pokrčil jsem rameny. „Ale… měl jsem, teda chtěl jsem… kruci, prostě jsem tě chtěl do pusy celého,“ vyhrkl jsem.
Anis se na mě překvapeně podíval, ale okamžik na to se hlasitě rozesmál a zabořil hlavu do mých vlasů. Trucovitě jsem našpulil rty a pokusil se odtáhnout, ale Anis mě hbitě překulil pod sebe a uzemnil mě svými lokty, které si opřel vedle mé hlavy. „Nemyslel jsem ten smích špatně, Bille. Opravdu ne,“ s úsměvem mě krátce políbil. „I když jsi mě nevzal do pusy celého, opravdu jsem si to užil a těším se, až to někdy uděláš znovu. Oh, a co teprve, až to udělám já tobě!“ provokativně se uculil. „Teď mi ale řekni, co stálo za rozhodnutím to udělat.“
„Vlastně nevím,“ upřímně jsem pokrčil rameny. „Ale po noci plné převalování se, jsem prostě věděl, co musím udělat. Nebo ne co, ale že něco ano. Ani jsem nad tím nepřemýšlel, prostě jsem se zvedl a šel. Nemohl jsem nad tím přemýšlet, jinak bych to asi nedokázal udělat. Ale přemýšlel jsem nad něčím jiným.“
Jeho obočí vylétlo vzhůru, v samotném šoku se odtáhl a zíral na mě. „Opravdu?“ vyhrkl jen.
„Přemýšlím nad tím, co vhodného ti na to odpovědět, aby ses necítil špatně, ale mám takový pocit, že ať řeknu cokoliv, budeš mít výčitky svědomí, takže budu upřímný,“ s povzdechem si lehl na bok vedle mě a prsty lehce přejel přes mé bříško. „Měl jsi pravdu, sobeckost ve tvém rozhodnutí určitě byla, ale mně to nevadilo. Věděl jsem, že se musíš nejdřív srovnat se svojí sexualitou, než s tím vyjdeme na veřejnost. Jenže je rozdíl mezi srovnáváním se se svou orientací a strachem z médií. Vidím na tobě, že už ses dávno srovnal s tím, že jsi gay, jinak bys nedokázal udělat nic z toho, co spolu děláme,“ pousmál se. „Teď je to jen o tom, že se bojíš toho, co z tebe udělají média, což je přirozené. Ale já budu celou dobu s tebou, víš? Já, máma, Tom, Kay a dokonce i Sercan, který je normálně citlivý asi jako pařez. Všichni budeme po tvém boku, nenecháme média, aby tě zničila.
S povzdechem jsem zavřel oči a přikývl. „Já vím, všechno si to uvědomuju a jsem ti za to hrozně vděčný,“ s drobným úsměvem jsem ho objal kolem pasu. „Začneme nejdřív s tvojí mamkou a Sercanem, dobře? Všechno ostatní může počkat,“ přitiskl jsem rty na jeho v konejšivém polibku.
autor: Saline A.
Ja Billovy svojím spôsobom rozumiem, , chápem, že sa bojí, ale rozumiem aj Anisovy.
Priznám sa aj ja by sm si po takom ultimate asi poplakala, aj keby som vdela, že to nie je myslené zle.
Teším sa na další diel.
Tak tohle se mi líbilo:) Rozumím Billovi. Novináři umí být svině a opravdu by je mohli zničit. Už si představuju ty titulky v novinách:D Ale bude to ještě zajímavé:) Jsem ráda, že Bill udělal Anisovi dobře… akorát to bylo opravdu zvláštní gesto. Myslím, že asi nechápu Billovo přemýšlení.
Aleee…Bill se nám nějako rozjel 😀 palec nahoru :D…no ale rozumím jeho strach u z médií…budou muset být s Anisem hodně silní aby ten nátlak vydrželi
Po tomto díle mám trochu smíšené pocity.. protože pravdu má svým způsobem jak Bill tak i Anis a svým způsobem mají oba podstatné argumenty pro svou verzi. Komplikovaná situace. 😀 Přiznám se ale, že víc se přikláním k Anisovi, myslím, že byl trpělivý dlouho, ať už v tom, že Billovi vyhověl v prozatimním tajení jejich vztahu i v tom, že za tři měsíce, co jsou spolu, to bylo poprvé, co se
Po tomto díle mám trochu smíšené pocity.. protože pravdu má svým způsobem jak Bill tak i Anis a svým způsobem mají oba podstatné argumenty pro svou verzi. Komplikovaná situace. 😀 Přiznám se ale, že víc se přikláním k Anisovi, myslím, že byl trpělivý dlouho, ať už v tom, že Billovi vyhověl v prozatimním tajení jejich vztahu i v tom, že za tři měsíce, co jsou spolu, to bylo poprvé, co se Bill odhodlal udělat něco víc než ruční práci. 😀 Ta scéna byla, mimochodem, perfektní. 🙂 Za první úspěch považuju to, že Bill souhlasil s odtajněním vztahu Luise a Sercanovi, snad už pro něj potom nebude tak těžké to odhalit i pro média. Jen si dělám starosti, jak na to Luise a Sercan zareagují, vzhledem k tomu, že Luise pořád chce vnoučata. Snad to dobře přijme, mám takový pocit, že jestli ne, Bill to tak úplně neunese. 🙁 Zároveň se ale nebojím, že by ho Anis nepodržel a společně to nezvládli, je evidentní, jak moc se mají rádi. 🙂 Moc krásný dílek, těším se na další. 🙂
Je dobře že Bill začíná dělat kroky k tomu aby se vědělo o jeho vztahu s Anisem.