
Zůstal jsem na její rychle se vzdalující záda zírat trochu v šoku – co se s ní tak najednou stalo, že musela zmizet téměř nadzvukovou rychlostí? Pochybuju, že svědomí kvůli tomu, že by zapomněla na přespávačku u kamarádky. Nicméně byla už dávno pryč na to, abych ji mohl zastavit a podrobit výslechu.
Po uvědomění si, že jsem nejspíš trvale vystřízlivěl, jsem s tichým bručením si pod nos zamířil na parket k Billovi, který nevnímal svět kolem sebe. Divoce kroutil boky do rytmu hudby, aniž by na sebe nechal sáhnout jediného z tanečníků, kteří na něj hladově zírali, v duchu si představujíc věci, které by s Billem mohli dělat.
„Bille,“ jemně, ale pevně jsem ho majetnicky objal kolem pasu a přitiskl se na něj. „Myslím, že je čas jít domů, už je pozdě a ty máš očividně dost,“ pobaveně jsem se usmál, když provokativně zavrtěl zadkem na nějakého muže.
„Ale Tomi, právě se rozjíždí zábava, musíš tu se mnou zůstat alespoň na jeden tanec, ještě sis se mnou ani jednou nezatancoval!“ trucovitě našpulil rty a objal mě kolem krku, nepřestávajíc se vrtět. „Když si se mnou zatancuješ, tak pak můžeme domů,“ zazubil se.
Otráveně jsem protočil očima, ale zasmál se – copak mu šlo odolat, když na mě kulil ty opilecké oči a špulil rty? S rukama kolem jeho boků a hlavou opřenou o jeho rameno jsme nakonec protančili další hodinu, než už jsem se odtáhl a nekompromisně na něj kouknul. „Tak jdeme, Bille, to byl víc než jeden tanec a tys to slíbil.“
„Nemám rád, když mě nutíš plnit moje sliby, i když jsem opilý a mám náladu tancovat až do rána. Nechci domů, co doma? Anis, který bude určitě nabručený, otrávený, znuděný a nebude mít náladu se bavit jako já,“ zabručel neochotně, ale odtáhl se. „Myslím, že bych ho měl pustit k vodě,“ zauvažoval.
„Myslím, že bys nad tímhle měl přemýšlet, až nebudeš ovlivněný tím, že máš v krvi celou flašku vodky plus další koktejly,“ pobaveně jsem ho chytil kolem ramen, vedouc ho skrz dav lidí ven. „Navíc, i když si to ani jeden nechcete přiznat, jste pár mnohem déle než já s Kayem,“ pousmál jsem se. „Poslední dobou už dokonce ani nemáte jiný partnery, co jsem slyšel. To je vztah, ne?“
Bill s povzdechem pokrčil rameny. „Já nevím, Tomi. Víš, že už dávno nejsem na vztahy, Anis ze mě udělal kluka na jednu noc. Nějaká romantika u mě ztratila smysl, nerozumím jí a jsem spokojený, vážně.“
Se zájmem jsem na něj kouknul, v opilosti byl překvapivě upřímný a já toho chtěl využít, protože za střízlivosti bych z něj o jeho pocitech nevytáhnul ani ň. „Vážně se nikdy nevzbudíš s pocitem, že jsi šťastný za to, že se budíš u Anise?“
„Ale jo, když jsi odjel, byl jsem za něj fakt rád. Hodně mi pomohl, asi bych to sám nezvládl. Vím, že jsem se k tobě choval hodně špatně, Tome a nevím, jak to zdůvodnit, ale prostě… Já nevím,“ dramaticky zakvílel, zatímco nasedal do taxíku. Okamžitě jsem nastoupil za ním, bleskově diktujíc adresu taxikáři a znovu se otáčejíc k Billovi, který toho měl očividně hodně na srdci. „Mám rád Anise, Tomi, víš?“ vypoulil na mě očka, opírajíc se mi o rameno. „Mám ho moc rád, ale on mě má jen jako svojí děvku, on by mě stejně jako přítele nechtěl.“
„Měl by sis o tom s ním promluvit, Bille,“ jemně jsem mu prohrábnul vlasy. „Myslím, že tě překvapí.“
Bill lhostejně pokrčil rameny a zabořil mi hlavu ke krku, načež netrvalo dlouho a z jeho rtů se ozývalo tiché pochrupkávání. Musel jsem se usmát, ve spánku vypadal jako anděl, nedalo se mu nic vyčítat. Ochranitelsky jsem ho přitiskl víc k sobě, připravený mu pomoct získat zpátky jeho osobnost. A během toho zjistit, co je Viktorie zač.
Druhý den mě vzbudilo hlasité kňučení a zoufalé úpění, které vycházelo z balkonu, díky čemuž jsem si odvodil, že Bill má nejhorší kocovinu svého života a určitě si ze včerejší noci nic nepamatuje, což bylo rozhodně dobře pro něj. Vyhnul se tak pocitům trapnosti, kterým by se rozhodně nevyhnul, kdyby věděl, jak moc se mi svěřoval.
„V noci to dost přehnal, co?“ ozval se za mnou Kayův pobavený hlas, načež se ke mně pevně přitiskl a políbil mě na nahé rameno. „Když jsem šel v noci na cigáro, potkal jsem na balkóně celkem zoufalého Anise, Bill prý pořád žvatlal nějaké blbosti, i ze spánku.“
„Snad bys nežárlil,“ upřímně jsem se rozesmál a otočil se k němu čelem, pevně ho objímajíc kolem krku. „Bill měl dobrou náladu a bavil půlku klubu, když rozvlnil svoje kostnaté boky na parketu. Já se tam bavil s jednou slečnou.“
„Přestaň pořád bručet, ty bručoune, jen jsme si povídali, nic víc,“ otráveně jsem protočil očima a odtáhnul se od něj. „A neprovokuj, nebo dneska večer půjdu s Billem pařit znovu a vrátím se až zítra ráno.“
„Tak mě moc neprovokuj, víš, že umím trucovat dost dobře a dlouho, ne nadarmo jsme s Billem dvojčata,“ s úšklebkem jsem se k němu natáhnul a kousnul ho do rtu. „Nicméně toho odpoledne se chytám všema deseti, Bill mi včera připomněl, že už měsíc chci jít na nákupy a sehnat si oblečení, které mi padne. Včera málem zešedivěl, když mě oblékal.“
„Kdyby to bylo na Billovi, vrátil bych se zpátky v legínách,“ rozesmál jsem se a zavrtěl hlavou. „Ale něco užšího to asi bude. Nicméně,“ s úsměvem jsem se znovu odtáhl a posadil se. „Odpoledne už budeme zase u vás doma, ne?“
Nadšeně jsem se mu vrhnul kolem krku a hned se mi přisál na rty. „V tom případě mi napíšeš adresu a já se tam pak nechám nadšeně odvézt. Bože, nemůžu uvěřit tomu, že budeme mít konečně naše vlastní bydlení!“
Na nic jsem nečekal ani vteřinu a vyběhl z postele, přeskakujíc všechny hromádky svého oblečení, až jsem se konečně dostal ke Kayovým, úhledně složeným, kalhotám, ze kterých jsem vylovil dva svazky klíčů. Jeden jsem okamžitě schoval do bezpečí svých kalhot. Nemohl jsem se dočkat chvíle, kdy tam konečně vstoupím.
Nakupování s Billem se nekonalo. Chudákovi bylo tak špatně, že vyměnil i den plný nakupování, kdy by mohl ovlivnit můj styl, za den tulení se k Anisovi a bolestivého skučení, zatímco Anis se o něj ochotně staral a plnil mu všechna přání, která Bill vyslovil. Upřímně jsem z jejich chování byl docela překvapený – kdo by to byl tušil, že se k sobě dokážou chovat takhle mile?
Nicméně na faktu, že akutně potřebuju nové oblečení, to nic neměnilo, a tak jsem vyrazil sám. Procházel jsem zrovna asi čtvrtý obchod a byl plně zaujatý novou kolekcí košil, když mi někdo zezadu přiklopil oči s tichým chichotáním. „Hádej, kdo je to?“
„Bill má kocovinu svého života a manžel mi dal pré,“ pokrčil jsem rameny s úsměvem. „Co ty tady tak sama? Bez kamarádky?“ trochu jsem jí pošťouchnul.
Nakonec jsem byl docela i rád, že Bill zůstal doma. S Viktorií to rozhodně nevypadalo na nudu, a alespoň jsem měl šanci poznat někoho odsud, s kým bych třeba mohl trávit svůj volný čas.
autor: Saline A. & PeTiŠka
Vypadá to, že Kayova minulost není bez poskvrnky.. Musím se přiznat, že docela i chápu Nata, proč se chce Kayovi tolik pomstít, je však dost dobře možné, že Kay nemohl z nějakého vážného důvodu přijít Natovi na pomoc, jsem moc zvědavá, jestli se dočkáme vysvětlení i z Kayovy strany. Jinak, Viktorie se mi zdá jako správná holka, nemyslím si zatím, že by měla to srdce Toma a Kaye předhodit Natovi. No, uvidíme, myslím, že to bude ještě hodně zajímavé. 🙂 A mimochodem, líbí se mi i to, jak je v povídce alespoň trochu popisován vztah Billa a Anise. 🙂 Těším se na další díl. 🙂
Kdyby Tom věděl kdo je Viktorie.Bill z Anisem by měli spolu o všem mluvit.