autor: Cincina
Vaše komentáře mi dělají radost 🙂
Tom se ráno probudil pět minut před budíkem. To se mu stávalo pořád a měl z toho nervy. Posadil se, trochu se snažil probrat a pak vstal. V koupelně provedl ranní očistu, rychle se oblékl a vydal se do nemocnice.
Dnes totiž pouští Billa a on řekl doktorovi, že Billovi pomůže s balením. Mohl by ho pozvat na snídani nebo tak. To promyslí, až tam bude.
Do nemocnice se dostal vcelku rychle, ani se nestavoval za doktorem, což možná měl udělat. Vstoupil do Billova pokoje a viděl, jak sedí na posteli. Koukal do prázdna a mírně se pohupoval.
„Bille?“ Přiskočil k němu a přejel mu dlaní po tváři. „Děje se něco?“
Bill zakroutil hlavou a podíval se na něj.
„Řekni mi to.“
Přestal se pohupovat, ale stále se na něj díval.
„Bojím se.“
„Čeho?“
„Zdálo se mi…“ Sklopil hlavu.
„Co?“ Začínal mít vcelku obavy, protože už to bylo vážné. Takhle to přece nemůže pokračovat.
„O tobě.“
Tykal mu. V tu chvíli si to ani neuvědomil a bylo mu to jedno. Ani Tom to neřešil, protože nechápal, co ho tak vyděsilo, a ještě, že se mu zdálo o něm.
„A?“ Přisedl si k němu.
„Chtěls mě zabít.“
„Ale Bille, vždyť to byl jenom sen.“
„Vypadal tak živě.“
„Nesmíš si to tak brát. Jinak tě to zničí.“ Také mu začal tykat. V téhle chvíli to ani nešlo jinak, protože vykání se nehodilo. Znělo by to divně.
„Já už jsem zničený.“ Pošeptal po chvíli. Sice mu Tom opravdu pomohl a viděl tam slabý záblesk nějaké energie, ale po tomto snu to vyprchalo. A to nebylo dobré.
„Tohle neříkej. Musím ti pomoct. Pojď.“ Pomohl mu vstát, vzal jeho věci a vydali se ven z nemocnice. Tom chtěl původně ještě mluvit s doktorem, ale nakonec si to rozmyslel a odvedl Billa pryč.
Jenže teď je otázka kam ho má vzít?
K sobě, nebo k Billovi?
Pokud ho vezme k sobě, poruší jedno ze svých zásadních pravidel, které si doposud držel. Myslel tím hranici doktor – pacient. Nechtěl to porušit, protože na tomhle si zakládal. Ale zase chtěl Billovi pomoct.
A kdyby ho vzal k Billovi… nemůže ho nechat samotného, protože tušil, že Bill je akorát tak zralý na sebevraždu. Má ve tváři takový prázdný a odevzdaný výraz.
„Bille, mluv se mnou.“
„Nevím, co bych měl říkat.“ Zašeptal a odvrátil od něj pohled. Nechtěl se vůbec o ničem bavit, protože Tom mu naháněl hrůzu. Měl v hlavě pořád Jokera.
Je možné, že by sen dokázal tak moc ovlivnit racionální myšlení?
„Bille!“
Bill se na něj podíval s prázdným výrazem v očích a ve tváři. Byl na pokraji svých možností. Už nemohl dál.
Až Tom odejde… Nechtěl na to myslet, ale pořád se mu jediná myšlenka vkrádala do mysli. Pořád ji tam měl. Sice delší dobu, ale díky Tomovi na to dokázal aspoň na moment zapomenout. Jenže teď se to změnilo.
„Bille, já bych ti nikdy neublížil. Nesmíš se mě bát.“
Bill ho moc nevnímal, protože byl schovaný ve svých myšlenkách, které se mu míhaly v hlavě jedna za druhou, a nevěděl, které se má věnovat dřív. Nejraději by je někomu přenechal, aby měl od nich pokoj. Bohužel to nešlo, protože každý člověk se s tím musí vypořádat sám. A Bill si nebyl jistý, jestli je na tohle zralý.
Co když není?
Tom se s ním zastavil a posadili se na lavičku. Natočil Billa k sobě a sám se snažil posadit se k němu tak, aby si viděli přímo do očí.
„Bille, vnímáš mě? Jestli ano, tak kývni.“
Bill se snažil utéct svým myšlenkám. Teď už byl trochu schopen vnímat, a tak kývl.
„Nechci ti ublížit. Jsem přece tvůj psycholog. Chci ti pomoct,“ chytil ho za ruku.
Bill se podíval na jejich spojené ruce. Bylo to zvláštní. Cizí dotek necítil už hodně dlouho a až teď si uvědomil, že mu to vlastně chybí. Nějaké to pohlazení, hezké slůvko, možná i ten polibek…
Tom trochu zčervenal, když si všiml, že Bill hypnotizuje jejich ruce. Ale musel to udělat, aby ho uklidnil. Jak jinak by ho přesvědčil, že to s ním myslí vážně a opravdu mu chce pomoct?
„Neublížíš mi?“
„Nikdy!“ A usmál se na něj.
autor: Cincina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 5
Aaaaa… Cyncina? To vážně?:D
No teeeda… som zvedavá, kde Tom Billa nakoniec zoberie 😀
Doufam, že Tom Billovi opravdu pomůže a jsem zvědavá na pokračování 🙂
To bolo krásne. je mi Billa strašne ľúto. Tomovi nezávidím. Bude to mať s tým chúďatkom poriadne ťažké ak si ho "nechá".
Krásný díl:)!
Mám ráda tvůj styl psaní, všechno tak akorát, nerozepisuješ zbytečnosti, prostě paráda:).
[2]: V dalším díle:D
[3]: Uvidíme, jestli pomůže:)
[4]: Bude to mít těžké:)
[5]: Děkuju moc:*
Oh, přijde mi, že je na tom bill čím dál hůř 🙁 Vůbec se mi to nelíbí. Doufám, že se už víc bát Toma nebude, i když chápu, že to pro něj musel být asi šok ten sen. Strašně doufám, že Tom Billovi pomůže, protože jinak povídka skončí hodně špatně 🙁
Moc se o Billa bojím doufám že půjdou k Tomovi.