autor: Mischy & Turmawenne
TOM
Ležel jsem polonahý v posteli schoulený do klubíčka a utíral jsem si nudli společně se slzami, které mi kanuly po tvářích. Cítil jsem se jako odhozená hračka v příkopu, která po letech hraní už dítě omrzela. Bylo mi na nic. Nejen fyzicky, ale teď hlavně psychicky.
Všemi svými doteky ve mně Bill vyvolal city, jaké jsem doposud nepoznal. Když se dotýkal mé rozpálené pokožky, všude mě brnělo a já konečně poznal, jak chutná láska. Byl jsem ochotný se mu odevzdat, milovat se tam s ním třeba i na stole. Chtěl jsem vyjádřit své city, ale pak se ozval ten šílený mobil a ještě šílenější manželka. Už jsem se chystal smířit s tím, že s ním budu, i když s ním bude manželka, ale jeho slova mě ranila. Kvůli těm odporným slovům ‚už jsme skončili‘ jsem mu neřekl to, co jsem chtěl, co jsem si přál, aby věděl. Neřekl jsem mu pravdu… že ho miluju.
Převalil jsem se na záda a jen jsem tiše zíral do stropu a nechal si stékat slzy po spáncích na polštář. Snad je to nakonec i dobře. Je dobře, že ten mobil zazvonil dřív, než jsem to řekl. Alespoň jsem se dozvěděl, jaký Bill opravdu je, jak se v takové situaci zachová. To mluví za vše. Byl jsem naivní, když jsem si zřejmě myslel, že by mě mohl milovat nebo do mě být alespoň počátečně zamilovaný. Místo toho jsem v jeho životě sehrál obyčejnou hračku, s kterou si pohrál pokaždé, když nebyla nablízku jeho žena. A to já to bral vážně.
Bylo by nejlepší dát po tom týdnu dovolené výpověď, ale asi je to zbytečné. Stačí požádat o jiné místo, myslím, že to Bill snad i pochopí. Kdyby mi bylo smutno, snad bych to mohl zkusit i se Sandrou, pokud už nebude s Freudem. Máme toho hodně společného a nejde jí o nic jiného než o sex a prachy. Mně jde jen o sex, nemá cenu si nalhávat nic jiného a už jsem unavený z toho hledání mužů, abych měl na každý večer někoho jiného. A peněz vydělávám dost. Stejně je nemám kam cpát, tak proč je necpat do ní. Budu jí platit za to, že si se mnou zašuká, kdy se mi zachce a občas mi něco uvaří. Každý si povedeme svůj život. To nezní až tak špatně. A pokud nepůjde Sandra, najde se někdo jiný, ať už holka nebo kluk.
Už nechci být sám. Protože vím, že ta bolest na srdci je láska. A já se té bolesti chci zbavit. Chci ji zaplnit něčím nebo nejlíp někým jiným.
Přetočím se čelem k muži vedle sebe a pohladím ho po tváři. Hned otevřel oči. Sbalil jsem ho včera v jednom klubu. Zalíbil se mi, ani nevím jeho jméno. Odpočíval po náročné noci.
„Copak? Chceš ještě?“ usměje se, přičemž mě pohladí po paži.
„Hm,“ brouknu beze slov na souhlas a otočím se k němu zády. Začal mě líbat na lopatce a hladit mě po boku, přičemž už se mi penisem třel mezi půlkami.
Ne, není to Bill, voní naprosto jinak a ani není tak něžný, ale co… Za další marný pokus to stojí. Třeba už tak marný nebude. Po chvilce si navlékl nový kondom, poroztáhl mi půlky a zasunul se do mě. S výdechem jsem zavřel oči a trochu se prohnul. Neznámý muž za mnou se ke mně přitiskl a pomalu se ve mně opět začal pohybovat. Netrvalo dlouho, než nabral tempo a zprudka do mě přirážel, přičemž mě líbal na krku a rameně. Chvilku jsem hleděl bez výrazu naproti do zdi, až jsem raději oči zavřel. Slzy se mi skutálely na polštář a vpily se do něj jako všechny ostatní.
Další marný pokus. Znovu jsem viděl jenom Billův obličej a vzpomínal na jeho něžné polibky a laskání.
Byl třetí den mého volna… vlastně byl přelom mezi třetím a čtvrtým, jelikož byla půlnoc. Ležel jsem na posteli s notebookem a jen tak lezl po netu, zatímco vedle mě chrněl Alex. Nemohl jsem dnes vůbec usnout. S Alexem to už bylo o něco lepší než s ostatními chlapy, jelikož jsme se znali. Ale i tak se Billovi zatím nevyrovnal zdaleka ani jeden z nich, ačkoli jsme se spolu jen líbali a… no a trochu osahávali. Smutek už mě pomalu ovšem přecházel, i když mi neustále bylo na nic. Začínal jsem si už celkem zvykat, zvlášť když jsem neustále měl co do pusy i do zadku, takže jsem tím zahnal i myšlenky na něj. V tomhle nočním klidu ale bylo ticho a prázdno kromě občasného Alexova zachrápání na druhé straně postele.
Vždycky jsem ho chodidlem trochu kopnul do hrudi a dál se věnoval notebooku. Zašel jsem si na facebook, twitter a myspace, jelikož tam i pozdě v noci vždycky byl nějaký blázen, který nemohl spát. Jaké ovšem bylo mé překvapení, že jsem mezi online lidmi na facebooku viděl Billa. Že by Nicki nespala a hrála si s jeho notebookem? To se mi nezdá, vždyť jí jsou čtyři. Leda že by tam šmejdila Barbara, hah. Jaké ovšem bylo mé další překvapení, když se mi během pár minut ohlásilo, že mám od Billa příspěvek na Zdi. No sakra. Snad raději půjdu offline. Chvíli jsem váhal, až jsem to přece jen nakonec odklikl a vlezl tam.
„…jak ti je? Mohl ses mi o té dovolené zmínit. Ale nevadí, hlavně ať je ti líp.“
„Hm,“ zabručím a raději to smažu.
Čekal jsem něco horšího, ale tady si toho moc dovolit nemůže, když tu mám i jiné lidi z práce. Raději jsem se odhlásil a šel jsem hrát nějakou hru. Netrvalo ovšem příliš dlouho, než mi na liště vyskočilo okno od skypu.
Co zas?!
Bill: Nechci tě otravovat, promiň. Mám o tebe jen starost. Chtěl bych vědět, jak se máš, jak ti je, co ten krk a obočí. Mrzí mě, že jsi mi ani neřekl o té dovolené, ačkoli tuším důvod. Všechno mě to mrzí. Kdybych mohl, vše by bylo jinak, ale to je pouze zase to ‚kdyby‘. Chybíš mi.
Chvíli jsem uvažoval, co mu na to napsat, ale nevěděl jsem co, tak jsem se smutně zapřel bradou o ruku a v tichosti jsem sledoval jeho fotku s Nicki, co tu měl.
Bill: Vím, že jsem udělal chybu a mrzí mě to. Nepřeju si nic jiného, než to vrátit a zase tě mít u sebe. Chápu, že mě nechceš asi vidět, slyšet ani si se mnou psát, ale řekni mi aspoň, jak jsi na tom.
Opět jsem na to nějakou dobu hleděl, až jsem povzdechl a opřel se o lokty. No co, můžu mu lhát. Tady to nepozná a důkaz nemá.
Tom: Nebyl jsem u ntb, promiň.
Bill: Nic se neděje.
Ohlédl jsem se na Alexe a dál v tichosti hleděl na monitor.
Co mu na tohle mám asi tak napsat? Nejraději bych s ním nemluvil vůbec, ale zas je blbý jen tak odejít a nic neříct. Stačí, že jsem si beze slova vzal volno. Ale co mám dělat, když… mi tak ublížil? Pořád to bolí…
Bill: Jak je ti?
Tom: Jestli se ptáš na tělo, tak tomu je fajn.
Bill: A když se zeptám na duši?
„Na duši se ptej svojí manželky. Jestli není duševně chorá,“ zamumlám pro sebe.
Tom: Netušil jsem, že něco takovýho v těle taky je. Jestli jo, já to ještě nenašel.
Bill: Aha. To mě mrzí.
Bill: Proč jsi mi neřekl o té dovolené?
Tom: Rozhodl jsem se na poslední chvíli. Volal jsem ráno Lilianě, řekla, že to vyřídí.
Bill: Tady se dělo mnoho věcí a ještě asi dít bude, ale to je fuk. Práce je teď to, nad čím sedím hodiny, abych vůbec něco dělal a jen nepřemýšlel. Chci se ti omluvit.
„Ještě si bude stěžovat, že musí pracovat,“ odfrknu si a dám se do psaní.
Tom: Hele, sám jsi mi řekl, že když mi bude špatně, mám si vzít volno, tak proč si jako stěžuješ?
Bill: Myslel jsem si, že mi to dáš vědět a ne, že za mnou Liliana přijde s tím, že o tom vím a já na ni koukám jako idiot, protože jsem netušil absolutně nic.
„Proč jak,“ zakroutím hlavou.
Tom: Aha, takže tvůj největší problém je s tvým egem, žes vypadal jako vůl, hm? Co jsem vlastně čekal…
Bill: Ne, o to mi nejde vůbec. Jen jsem měl ráno starost, co je s tebou. A když mi to Liliana řekla, mrzelo mě, že jsi mi to neřekl sám, nic víc.
„Pěkný kecy,“ zavřu jeho konverzaci.
„Nerozčiluj se a pojď ke mně,“ zabroukal náhle Alex. Ještě ty začínej. Pohladil mě po lýtku a začal mi olíbávat kotník.
„Mlč a chrápej,“ odpálkuju ho naštvaně. Odstrčil jsem ho nohou a zase konverzaci otevřel, jelikož blikala na liště.
Bill: A promiň, ale problém typu, že jsi šukal se Sandrou a chodí si mi na tebe stěžovat nejen Freud, to vážně nepotřebuju poslouchat. Ani jsem nechtěl slyšet o tom, jak super sex jste spolu měli. Vlastně jsem si jen uvědomil, kolik věcí jsi za ten den stihl a mrzí mě to. Ale to je tvoje věc, nevyčítám ti to.
„Tak to sis posral, můj drahej,“ zavrčím a začnu mlátit prsty do klávesnice, jak zběsile píšu. „Nevyčítáš mi to, tak mi to nemlať o ksicht.“
„S kým to tam tak datluješ?“ zasměje se Alex.
„Ztichni a neruš.“
Tom: Ty hlavně ani nemáš právo mi něco vyčítat. Podívej se na sebe, ty pane dokonalej. Jeden den se se mnou líbáš v parku a večer mrdáš tu svojí semetriku. Nejdřív si zameť před vlastním prahem.
Bill: Já jsem ti ale nic nevyčetl, ani bych to neudělal. Já moc dobře vím, jaký chyby dělám a jak se chovám. Nejradši bych si nafackoval, to mi věř. Lituju toho, že jsem s ní něco měl. S tebou nelituju jedinýho okamžiku.
„Lhář jeden zasranej,“ kopnu vztekle do polštáře.
„Mmm, ale no tak. Kašli na něj,“ začne mě náhle Alex líbat na bedrech.
Tom: Nafackovat si klidně můžeš, v tom ti bránit nebudu a pochybuju, že tvoje milovaná bude 😉
Bill: Tome, ani jeden z nás není svatej. Oba jsme něco udělali, co jsme neměli a já ti to nehodlám nijak předhazovat. Jen chci, aby sis uvědomil nějaký skutečnosti, jako jsem si je uvědomil já. Bez vytáček.
„Prej bez vytáček a uvědomit si nějaký skutečnosti, ať jde do piči,“ odstrčím vynervovaně notebook po posteli.
„Raději do prdele,“ roztáhne mi Alex půlky a začne mě líbat a lízat. Ohhh…
„Hele, tohle je pěkný. To mě uklidňuje. Pokračuj,“ natáhnu se zas pro notebook.
Tom: Uvědomit si skutečnosti? No fajn, máš dceru, máš otravnou ženu a jsi už pár let ženatej zvrhlík, co si užívá za zády svojí ženy, aniž by si uvědomoval, co dělá těm svým „hračkám“. Máš pravdu, skutečnost je krutá, Trümpere 😉
„Haha, teď jsem mu to natřel,“ promnu si potěšeně ruce.
„Jen do něj,“ zahuhňá Alex a začne mě prstit. Jen jsem se zavrtěl, aby toho nechal a soustředil jsem se na to, co mi Bill napíše. Alex mě místo toho teda začal líbat na zádech.
Bill: Děkuju, že jsi mi to řekl, Tome.
Tom: Vždy s upřímností po ruce, vzpomínáš?
Bill: Však jo. Nic proti ti neříkám.
Tom: Ok…
„Už mu sklaplo,“ brouknu a unaveně si položím hlavu na ruku.
Asi jsem to ale přehnal, ach jo.
„To je dobře. Nenervuj se s ním. Je to zbytečný,“ začne mě líbat na krku.
„Není to zbytečný. Víš hovno,“ odstrčím mu hlavu. „Jestli chceš šukat, tak začni a nestrkej mi sem ten svůj ksicht. Tohle je intimní rozhovor.“
„Fajn,“ vytáhne kondom a začne si ho navlékat. Jen jsem zavrtěl hlavou a přečetl si další zprávu na Skypu.
Bill: Nikdo není dokonalý.
Tom: Nehledal jsem nikoho dokonalýho. Stačil jsi mi ty.
„Ale já tobě očividně ne,“ pošeptám pro sebe a bolestně zavřu oči. Nejen nad tím, že mě znovu píchne u srdce, ale také mě znovu začne někdo píchat do prdele.
„Oh, joo,“ zavzdychá Alex. To si ze mě dělá prdel.
„Ty vole, Alexi,“ otočím se na něj. „Nemůžeš se udělat do ruky jen při pohledu na mojí holou prdel?“
„Ne, to není takový,“ zazubí se a narazí mi schválně do prostaty.
„Uhh,“ zkroutím se a oddechnu. Asi budu muset Billa zavřít. Očividně se k ničemu rozumnýmu stejně nedokopeme. Zato tady mi ale začíná žhavej sex. Poměrně dlouho Bill neodepsal, žádná odezva.
Tom: Tak se měj, mam něco na práci.
Pak jsem notebook zavřel, položil ho vedle postele na zem a shodil jsem Alexe ze sebe. Jakmile jsem se vyškrábal na čtyři, shodil jsem ho zády do polštářů a usadil se na něm. Zasunul jsem si jeho penis hluboko do sebe a začal se na něm pohybovat.
autor: Mischy & Turmawenne
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 9
Já teda nevím, jestli ti dva někdy něco vyřeší 😀 Oba si stojí za svým, Tom je tvrdohlavý a nechce dát Billovi šanci, což se ale nedivím..protože já bych byla asi stejně chladná a hnusná jako Tom. Takže jsem zvědavá, jestli se ti dva nakonec k něčemu vůbec rozhoupou 😀
Jen je mi líto Tomova zlomeného srdíčka 🙁 Konečně se zamiloval a zrovna do někoho, kdo je ženatý a očividně se nemíní rozvádět ať je jeho manželství sebehorší. I když mě štve, jak Tom pořád střídá chlapy, tak se mu možná ani nedivím. Snaží se nějak zalepit svoji ránu v srdci, ale zatím bezvýsledně..
Tak Tom ma teda dnes pekne neštval.. je to riadny zabednenec! Ako z časti ho chápem, že sa zamiloval a má teraz zlomené srdce, ale zase robiť unáhlené závery, že to s ním Bill nemyslí vážne (lebo Bill to vážne myslí, len musí konečne podľa toho aj začať konať!) No som zvedavá, ako to tí dvaja vyriešia, ale dúfam, že to bude čo najskôr, lebo nemám rada, keď sa takto hádajú.
Teraz si myslím, že Tom má pravdu. Bill musí upratať. Toma mi bolo na začiatku strašne ľúto. A vlastne aj je. Lásku z duše nevyšuká 🙁 Strašne by som chcela aby si už Bill konečne začal robiť poriadok sám so sebou:(
Já nevím, no mám v tom všem docela chaoz, abych byla upřímná. Kluci mě jednoduše se*ou oba dva:D Tedy spíš jejich charaktery a povahy v této povídce.
Jinak si dovolím takovou poznámku.. nerada píšu kritiku, ale myslím, že vám by mohla pomoct k dokonalosti? Možná.
Jde o to, že i když mám dlouhé povídky rozhodně raději a jsem ráda, když jsou nějaké komplikace s vývojem jejich vztahu, tak ty vaše mi po chvíli přijdou jako takové celkem nehodící se natahování děje. Rozhodně umíte psát, o tom není pochyb, ale méně je někdy více. Neberte si to nijak osobně, mě jen docela mrzí, že máte talent, ale zasekne se to na tom, že chcete aby povídka byla fakt dlouhá. Toť můj názor.
Už mi jde z nich hlava kolem každý jsi jde svou lajnou a nedokážou si spolu promluvit.