autor: Wind
Tak miláčkové, doufám, že jste pořádně napjatí. Upřímně doufám, že ano 😀 V minulém díle jste se o Tomovi a jeho osudu moc nedozvěděli. No už nebudu zdržovat, hurá do čtení.
~*~
Chlad. Všude kolem se ozývalo kapání vody. Tom ztěžka otevřel oči.
„Tak jsi vzhůru.“ Ozvalo se před ním. Zprudka se napřímil. Před ním stáli dva merfolkové.
„Co se stalo? Jak to, že…“
„Žiješ?“ Dořekl za něj Kai. Tom kývl.
„Abych pravdu řekl, sám nevím.“
„Will… říkal, že… když někoho vyslýcháte, nikdo to nepřežije. Že…“
„Jo, normálně to nikdo nepřežije. Ale ne proto, že by to bylo nevyhnutelné. Nemusím vám provrtávat mozky, abych zjistil, co se vám v nich honí. Stačí mi trochu krve. Pár kapek.“
„Ale… Will říkal…“
„Jo, nikdo to ještě nepřežil, ale proto, že jsem nechtěl. Lidi jsou odpad. Je to nechutná hříčka přírody. Jsou až do morku kosti zkažení. Nechutní. Ale… ty jsi našemu malému bráškovi pomohl. Nemění to sice nic na našem názoru na lidstvo, ale nejsme nevděčný svině. Život za život. I když za tu pusu jsem ti chtěl minimálně rozervat hrdlo. Divím se, že to Will neudělal, ale asi to nechtěl rozebírat. Musel z toho mít dost velký šok.“
„Proč se s ním tak mazlíš?“ Zlobil se Rai. „Ukradl něco tak cenného mému malému Willymu. Víš, jak si toho cení. A teď… nejradši bych ho na místě zabil!!“ Rai se rychlým krokem rozešel k Tomovi. Ten se začal na židli cukat, ale bylo to marné. Provazy nepovolily.
„Klid, brácho. Willymu nic není, a to je hlavní, ne?“
Rai se opravdu trochu uklidnil, ale pořád Toma provrtával zuřivým pohledem. Kai se na Toma podíval.
„Nic si z něj nedělej. Trpí silným bratrským komplexem. To víš… po tom, co se Willovi stalo… dáváme na něj pozor.“
„A… aha. A co se… stalo?“ Tom se ptal opatrně. Z Raiových pohledů mu běhal mráz po zádech, ale tak trochu doufal, že by ho nezabili, když Willa zachránil.
„To není tvoje věc, mladej!“ Tom se až lekl tónu Raiova hlasu.
„Jo… jasně, dobře. Omlouvám se.“ Na chvíli bylo hrobové ticho. Kai si brousil drápy a Rai probodával Toma pohledem. Netřeba zmiňovat, že z toho Tom nebyl dvakrát nadšený.
„No… co… bude teď?“ Tom se pokusil o bezstarostný tón, ale nejspíš se mu to moc nepovedlo.
„Pomůžeš nám najít Willyho.“ Odpověděl Kai, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. A Tom se už tak těšil, že se jich všech zbaví a bude moci zase normálně žít.
„Co?!“
Rai přišel až k Tomovi, chytil ho za copánky a škubl dozadu.
„Máš něco proti? Je tvoje chyba, že Willy skončil v týhle situaci. Kdyby’s v tom moři umřel, nikdy by se tohle nestalo. Takže teď drž hubu, jestli nechceš zařvat tady.“
„D-dobře.“ Vykoktal Tom. Napadlo ho, že když budou chtít, aby jim pomohl, budou ho muset pustit. Až to udělají, tak uteče. Ani jeden z nich nemá ty neviditelný ruce, takže se nemusí tak bát. Jo, to by mohlo vyjít.
„Ani na to nemysli hochu.“ Tom se Kaiova hlasu polekal.
„Nic jsem…“
„Ani jsi nemusel. Víš… jak ti jednou přečtu myšlenky, budu na tebe napojený. Budu vědět kde jsi, co děláš a na co myslíš. Takže… možná je tohle ještě o něco horší než Willovy ruce. A dokud nebudu chtít, tak tě nepustím. Takže… na žádný útěk ani nemysli, jinak nebudu Raiovi bránit. Možná ho spíš popíchnu. Nebyl by to problém, stačilo by říct, že jsi měl nestydatou myšlenku o našem bratříčkovi. To by tě na místě roztrhal na kusy. A on by to vážně udělal, tomu věř.“ Mrknul na Toma Kai. Pak Toma rozvázal.
~*~
Všichni tři se vydali hledat. Nebylo to nic jednoduchého, neměli nejmenší ponětí, kam mohl Will jít, a Tom se nemohl soustředit, protože neustále cítil Raiův nenávistný pohled v zádech.
„E-he-he! Wille!“ Volal Rai „Kde jsi?!“
„Neřvi, přitahuješ zbytečně moc pozornosti.“ Okřiknul Kai staršího bratra. Občas si připadal jako ten typ otce, který doma u stolu čte noviny a uklidňuje svoji přecitlivělou manželku, když se něco děje s jejich náctiletým dítětem. Jen s tím rozdílem, že přecitlivělou manželkou byl jeho starší bratr a nejmladší bratr byl ztracený teenager. Povzdechl si. Být prostřední sourozenec je těžká věc.
Došli k rozlehlému parku. Rai se postavil před ně a dal si ruce k ústům, jako by chtěl volat do dáli.
„Možná by sis měl zacpat uši, mladej.“ Tom nevěděl proč, ale raději poslechl. Rai se zhluboka nadechl a… Tom nic neslyšel. Vypadalo to, jako by merfolk křičel, ale nic nebylo slyšet. A pak si vzpomněl na Willova slova.
Umí vydat zvuk o tak vysoké frekvenci, že ho lidské ucho nezachytí. Raději si zacpal uši ještě víc. Nechtěl, aby jeho mozek… fuj, ani na to nechtěl myslet.
Rai si dal ruce k uším a zaposlouchal se. Byl úplně v klidu, skoro ani nedýchal.
Najednou se prudce otočil.
„Něco jsem zachytil.“
Will, problesklo Tomovi hlavou. Při pohledu na bratry se v téhle myšlence ještě utvrdil. Všichni se vydali směrem, kde Rai tušil jejich malého brášku.
autor: Wind
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 2
Uff.. som rada, že sa Tomovi nič nestalo! Aj keď na druhej strane je drsné to zistenie, že Kaiovu vypočúvanie nikto neprežil len preto, lebo to on nechcel.
Avšak teraz sa skôr začínal báť dôvodu ich nenávisti k ľuďom.. podľa náznakov sa Billovi stalo niečo veľmi nepríjemné (nebudem hovoriť úplne svoje nápady, ale ak sa náhodou potvrdia, tak sa najmä Billovi nečudujem, že tak ľudí nenávidí).
Som zvedavá, ako to bude ďalej pokračovať.
[1]:A já jsem zvědavá, jestli nějaký z tvých nápadů bude ten pravý. Musíš mi to pak napsat 😀 i když myslím, že není tak složité uhodnout, co jsem se rozhodla spáchat.
úúúúžasnééééé =)))))))))))))))))))))))))
Tak tahle povídka se mi líbí čím dál víc! 🙂
Upřímně jsem se o Toma bála celou dobu, protože nevím, co od Willových bratrů očekávat. Měla jsem strach, že lžou a že Toma stejně zabijí. Takže jsem každý další řádek četla se strachem, jestli si tam nepřečtu něco ošklivého.
Zároveň jsem se ale u tohoto dílu děsně bavila 😀 Nemůžu si pomoct, ale i pře to, že jsou Rai s Kaiem děsiví, tak byli v některých situacích děsně vtipní 😀
Ale nemůžu se dočkat okamžiku, až Willa najdou 🙂 Fakt se na to těším 🙂 Jenže to mě zase přivádí k otázce, co se stane pak. Najdou Willa a Toma zabijí? A nebou všichni tři utečou zpět do moře a Tom zůstane sám? Jsem děsně zvědavá, co se bude dít! A taky jsem zvědavá, co se Billovi stalo. Určitě to nebylo noc hezkýho…
Moc děkuji za úžasný díl! 🙂
Som rada, že má ten stredný bráško rozum a Toma ušetril:) a zdá sa, že sa našiel aj Will 🙂 teraz ma bude zožierať až do ďalšieho dielu, čo bude zase s Tomom. Dúfam, že ho nebudú mučiť:) Veď im pomohol Willa nájsť, že? Bill je teraz človekom, alebo čo sa mu stalo? Asi sa nebude môcť vrátiť domov a zostane Tomovi na krku? Už sa teším na pokračovanie:)
[5]:Jak jsi došla k závěru, že už Will není merfolk, ale člověk?
[4]: Jo, postavy bratrů jsem si hodně oblíbila. Jsou sice krutí a když přijde na Willa, neznají hranice, ale na druhou stranu s nimi nikdy není nuda. 🙂
[6]:No pretože jeho bratia premýšľali o Billovi, že ho tom pobozkal a potom, že mu niečo ukradol "a teď…"??? tak som myslela, že mu ukradol prvý bozk a s Willom to niečo urobilo keď si to tak cenil, ale netuším čo??? tak len ohrýzam nechty a čakám ako to bude:)