autor: Iveth Biersack
Tak předposlední dílek… finally? Jo, konečně 😀 … Po snad roce nebo jak dlouho to píšu, ale s láskou <3 nevím, jestli se povídka líbila vám, aspoň trošku, ale pevně doufám, že aspoň trochu ano 🙂 Protože mně se psala moc dobře a už teď mám hlavu plnou nápadů na další věci 🙂 Takže dost keců a hurá na čtení ^^
Iveth~
*V Magdeburku*
Konečně dojeli na místo určení a Bill se cítil mnohem lépe. Byl se svým drahým Tomem, daleko od toho šílence a všeho toho zmatku. Zaparkoval na příjezdové cestě baráku a vystoupili. Tašky nechali zatím v kufru a Tom přešel k černovláskovi.
„Tak Billy, teď se drž… ona je máti taková… no poznáš to sám,“ ušklíbl se nakonec Tom a čapl Billa za ruku, aby nemohl protestovat.
„Jo-jo, jasně,“ zamrkal několikrát Bill a nechal se táhnout ke dveřím.
Ani nemuseli zvonit a už za dveřmi bylo slyšet lamentování, jak nadávala Liz na všechno kolem. Příjezd svého syna samozřejmě nečekala, tak nejdřív ani neotevírala.
„Žádné letáky ani nabídky nechci!“ houkla přes dveře Liz a čekala, až dotyční odejdou.
„Ne, mami, to jsem já, Tom!“ ozval se hned se smíchem a čekal, jestli jeho drahocenná maminka otevře dveře. Což se moment na to také stalo.
„Tomi! Můj Tomi se na mě taky přijel podívat?“ zasmála se a objala svého vysokého syna. Ona byla menší postavy, hubená s blond vlasy a zářivě modrýma očima. Pořád vypadala jako za mlada pro to, jak o sebe pečovala. Proto ji Tom moc nechápal, ale neřešil to.
„No mami… přijel jsem sem hned ze dvou důvodů a ten jeden ti hned představím,“ pousmál se Tom a přitáhl k sobě víc Billa.
„To je můj přítel, Bill… my no… chodíme spolu,“ usmál se na mámu a čekal reakci. Snad se bál nejhoršího, ale to nepřišlo a právě naopak.
„Tak ty jsi Bill? Ráda tě poznávám, jsem Liz Trümper,“ podala mu sama ruku a vřele se usmívala.
„Bill Kaulitz,“ představil se mile černovlásek a potřásl si s ní rukou. V tom momentě se Liz zasekla.
„Bill Kaulitz? Počkej, počkej! Ty jsi vyhrál Superstar, když byl můj Tommy v porotě, že?!“ zatleskala rukama a už oba dva táhla do baráku.
***
„Mami, ale zase to nepřeháněj,“ zasmál se Tom, když potom nějakou dobu seděli v obýváku a Liz jim na stůl pořád nosila nějaké jídlo nebo nabízela pití.
„No, mami, víš… mohli bysme tu s Billem… no… několik dní zůstat?“ zkusil to pomalu Tom a s prosebným výrazem se na mámu díval.
„No co bych pro svoje dva kluky neudělala! Jistě že můžete, a proč tak sklesle? Něco se stalo?“ začala se vyptávat Liz, i když moc dobře tušila, že Tom si to nechá pro sebe, a nemýlila se.
„Nooo, stala se řada věcí a… potřebujeme si vyčistit hlavy,“ pousmál se Tom a vzal pořád tak nějak vyjukaného Billa za jeho pobledlou ruku.
„No já vím, že nemá cenu něco z tebe tahat násilím, Tome, ale neboj, nebudu to z tebe tahat,“ usmála se, a pak jim šla ukázat jejich pokoj. Vlastně spíš Tomův pokoj, který prošel drobnou rekonstrukcí. Místo malé postele tu měl velké letiště, dvě velké skříně, stůl s počítačem, X-Box, několik her a další nezbytné věci v klučičím pokoji.
„No… tady můžete zůstat, jak dlouho chcete… já budu jenom ráda, když tu nebudu sama,“ usmála se a odešla nejspíš na zahradu něco dělat. Tom sešel mezitím dolů pro jejich věci a Bill seděl na parapetu a koukal ven z okna. Myslel na všechno to špatné, co se jim za tak krátkou dobu stalo, a pevně doufal, že nic z toho už se nebude opakovat.
„Tak tahle je poslední,“ usmál se Tom a pustil na zem poslední tašku s věcma.
„Hmm, konečně chvilka klidu pro nás dva?“ usmál se černovlásek a seskočiv z okna, šel zamknout dveře a konečně Toma objal. Ten mu stisk opětoval a tak setrvali několik vteřin, než se pomalu začali dotýkat rty a něžně prozkoumávat ústa toho druhého.
O několik málo okamžiků později už se divoce svíjeli společně na posteli a se smíchem se každý snažil vydobýt si svoje místo na dominantní pozici. Logicky a s velkou převahou vyhrál Tom a přišpendlil divoce dýchajícího Billa pod sebou. Oba se smáli a nemohli si pomoct. Tom se ale vzpamatoval první a zadíval se do jeho nádherných očí.
„Miluju, když se na mě takhle díváš,“ špitl Bill a přimhouřil očka. Škádlivě na Toma několikrát mrknul a znovu se k sobě přilepili rty. Tom pomalu začal bloudit rukama po Billově sametové pokožce a zkoumal, jestli mu ten magor neublížil. Kdyby na něm našel jedinou modřinku, asi by se neudržel a hned by se vydal zpátky ho hledat, a následně zabít.
Na to ale teď nebyl čas myslet. Stáhl z černovláska tričko a horkými rty se posunul na jeho labutí krk. Znepokojovala ho jeho hubená postava, ale to se teď během několika dní u jeho matky změní, jak ji znal. Vždycky odsud odjížděl jako demoliční koule na bourání budov.
Tomova košile a tričko na sebe nenechaly dlouho čekat a už se válely v rohu pokoje. Na chvilku teď převzal iniciativu Bill a povalil tak svého partnera pod sebe a obkročmo si na něj sedl.
„Mě jen tak nedostaneš Billy,“ olízl si rty Tom a schválně pohnul svým už napjatým rozkrokem proti jeho sexy zadečku. Bill okamžitě dal najevo svůj chtíč a nasadil výraz jako šelma čekající v křoví a číhající na svou kořist.
***
„Tome, to bylo…“ Bill ani neměl slov a jenom se na zmožené tělo vedle sebe tulil a hladil ho po prudce zvedající se hrudi.
„…Skvělý?“ doplnil ho usmívající se Tom a objal černovláska tak, že byl nalepený úplně na něm. Až se modlil, aby jejich matka nebyla zrovna poslední minuty v baráku, protože jinak by všechno slyšela a nechtěl vědět, co by si pak o nich myslela a nedejbože, aby je vyhodila. To už netušil, kam by se mohli schovat.
„Jo skvělý,“ vydechl Bill se zavřenýma očima a užíval si ten slastný pocit klidu, vyčerpání a blízkosti svého milovaného člověka. V duchu se modlil, aby to takhle vydrželo co nejdéle nebo nejlíp napořád.
„Miluju tě, Tomi,“ špitl Bill těsně předtím, než usnul na jeho hrudi.
„Já tebe,“ usmál se Tom a hladil ho ve vlasech do doby, dokud sám neusnul.
***
„Já toho hajzla najdu a už vážně skončí!“ hřímal Nick, přecházejíc po svém pokoji a sem tam kopl do nějakého nevinného kusu nábytku.
„Nickie, sakra uklidni se a vrať se do postele,“ objaly ho zezadu dvě hubené ruce.
„Dobře, dobře,“ zvedl rezignovaně ruce a usmál se na osobu za ním. K překvapení všech, byla to holka. Hezká, milá blondýnka jménem Natalie.
„Tak se mi líbíš, kocourku… a na ty dva kluky zapomeň… budeme šťastní spolu, hm?“ usmála se na něj zeširoka a posadili se na postel.
„Nooo jo… budeme spolu, to ano. Jenom prostě nemám rád nevyřízené účty a… musím je někde najít. I kdyby to mělo trvat věčnost,“ zamračil se a sevřel ruku v pěst.
„Nickie, lásko, klid, ano? Nebudeme si přece kazit den,“ usmála se Natalie a snažila se svého momentálního milence nějak dostat zpět do polohy, ve které se nacházeli pár hodin zpátky. Stejně Nick nemohl myslet na nic jiného než na Toma s Billem – jeho Billem – kteří se mu někde smáli za rohem s flaškou šampaňského. Zavřel oči a snažil se vnímat jenom neskutečně vzrušující pohyb dole mezi jeho nohama.
autor: Iveth Biersack
betaread: J. :o)
Koukám že ten hajzl jim jen tak nedá pokoj ještě to budou mít moc těžký díky jemu.
Dúfam, že Nicka to dievča presvedčí aby sa na pomstu vykašlal. Som rada, že je Tom a Bill v bezpečí a dúfam, že to tak aj zostane.