autor: Mischy & Turmawenne
BILL
Zastavil jsem před Tomovým domem. Byli jsme předtím ještě něco málo nakoupit, hlavně kvůli Nicki. Zaparkoval jsem na volné místo, kam si prý auto nikdo nedával a usmál se. Jsem hrozně rád, že jsem mohl poznat jeho maminku i jejího přítele. Byl to blbě řečeno další důkaz toho, že mě miluje. Navíc, alespoň oba vědí, s kým jejich syn je… Nejsem si jistý, že měli radost, ale jsem rád, že jsem je poznal. Paní Kaulitzové jsem se upřímně bál, ale nakonec jsem zjistil, že je moc fajn.
„Jdu tě odpoutat, prcku,“ usměju se dozadu na Nicki.
„Jó,“ zaraduje se. Byla opravdu nadšená, když jsme jí s Tomem oznámili, že k němu pojedeme. A nebyla sama.
„Mám zatím něco vyndat z kufru?“ odpoutá se Tom.
„Já ti to hned pomůžu, nedělej si s tím starost,“ usměju se na něj sladce a poté už vystoupím. Otevřel jsem zadní dveře a malou odpoutal a následně z auta vyndal. Tom ke mně zatím přešel a otevřel kufr.
„Co jsi řekl Barbaře?“ zeptá se tiše. Nad tím jsem se zaculil.
„Spíme u rodičů,“ mrknu na něj s úsměvem.
„Malá to ví, nebo jsi jí to nechal jako překvapení?“ pošeptá, když se ke mně nahne.
„Neví nic,“ usměju se a dám mu pusu. Ještě aby, to by mi zbourala auto samou radostí a Tomiho by mi zabila.
„Hm,“ uculí se. Ani mě nenechal vyndat tašku z auta a přivinul se ke mně. „Miluju tě,“ políbí mě něžně. Mh, miluju tyhle okamžiky. Je mi fakt jedno, kdo mě vidí nebo nevidí, já ho prostě miluju.
„Já tebe víc,“ zamumlám a oplatím mu to, načež mu dlaní sjedu hezky po zadečku.
„Když malá usne, tak se spolu pomazlíme, hm?“ pošeptá. „Protože mi moc chybíš,“ dá mi pusinku. Tyhle jeho sladký návrhy mě zabijí. Už se s ním chci líbat, mazlit a milovat.
„Mmh, to ty mně taky,“ líbnu ho drze, až to pěkně mlaskne. „Jenže jsem přesvědčený o tom, že malá ti nedá pokoj.“
„Jednou usnout musí. Pokojík má vedle,“ zasměje se sladce, přičemž mě pohladí po boku.
„Tak už půjdeme? Já se těším na Tomiho pelíšek!“ přicapkala k nám Nicki i s boxem na křečka. Já ti dám. Budeš mít pelíšek hezky vedle v pokojíčku a já budu u Tomiho, miláčku můj. Musím si ho taky občas trošku přivlastnit, jako to děláš ty.
„Jo, jo,“ usměju se na ni a pohladím ji po vláskách. „Nebo ji uspím,“ pošeptám Tomovi se smíchem do ouška a poté už vyndám tašku.
„Na co je ta taška?“ začne hned malá vyzvídat. Ta holka je děsnej detektiv. Nad tím se Tom jen zasmál a vyndal tašku s nákupem.
„Byli jsme přece nakoupit, beruško,“ usměju se na ni, ačkoli mi cukají koutky. Když Tom vzal druhou tašku, kufr jsem zavřel a auto zamknul. „Dej mi packu,“ natáhnu po ní ruku.
„Ale tohle není taška s nákupem,“ obvinila mě, ačkoli se mě chytla. Ohm, ona přijde snad na všechno. Tom k tomu nic neříkal, nechával to na mně.
„Ty malej detektive,“ zasmál jsem se a chytil si ji. „Něco Tomovi vezu, víš?“ usměju se a potom už kráčím společně s malou za Tomem.
„Jen aby,“ pohrozí mi prstíčkem. No, co to…! „Tomi, a dáš mi nějakou mrkev pro Tomiho juniora?“
„To víš, že jo, zlatíčko,“ zasměje se Tom a otevře nám vchod do baráku.
„Děkujeme,“ usměju se a proběhnu s Nicol dovnitř. Počkali jsme na Tomiho v chodbě. Dovedl nás chodbou k výtahu, který již dole čekal. Nechal nás nastoupit a potom zmáčkl poslední patro.
„Já se tak těším,“ poskakovala Nicki rozjařeně.
„To já taky, Nicki,“ usměju se na ni a opřu se o stěnu výtahu. Svůdně jsem se na Toma usmál a skousl si spodní ret. On moc dobře věděl, kde jsme a co mi tehdy ve výtahu říkal.Také se kousal do rtu, ale viděl jsem, jak zadržuje smích. Nejspíš myslel na to samé.
„Až jindy, ale splním ti to,“ usměju se na něj. Jo, udělám to. Klidně nás zaseknu ve firmě ve výtahu. Tom mi jen poslal vzdušnou pusu. Ovšem…
„Co?“ vyhrkne hned Nicki nechápavě.
„No, slíbil jsem Tomovi, že se s ním v práci zaseknu někdy ze srandy ve výtahu, víš. Oni nás budou muset vytáhnout,“ snažil jsem se to říkat docela klidně, ale začal jsem se smát. Ježiši, už vidím techniky, kteří nás tam najdou v nejlepším.
„Jó, zasekneme se tady společně!“ vypískla hned a začala skákat, aby se výtah opravdu zaseknul. To Tom propukl v hlasitý smích. To nebyla ta správná dobrá výmluva.
„Né, tady né, to se tady nesmí,“ chytil jsem ji hned se smíchem.
„Hmmm,“ zabručela, ale přestala.
Konečně jsme zastavili, tak Tom vyšel a přidržel nám dveře, přičemž už odemykal dveře od svého bytu.
„Chvilka napětí,“ šeptne pobaveně při pohledu na Nicki.
„Otevři, otevři!“ prosila ho. To se jen zasmál a otevřel. Nicki hned vběhla dovnitř a někam běžela. Tom se smíchem zakroutil hlavou a nechal mě vejít dovnitř. Minule, když jsem tu stál, to nebylo takhle hezké. Vlastně jsem si přál, aby to bylo tak, jako je tomu teď. Ale ne, nebudu na to myslet. Podíval jsem se na něj a lehce vkročil dovnitř. Počkal jsem na něj, nikam jsem nešel.
„Nicki, pojď sem! Našlapeš tady,“ řeknu nahlas, aby opravdu přišla. Občas to trošku přeháněla.
„Tomí, ty máš krásnou postýlku!“ pištěla nadšeně, ale běžela k nám zpátky. I bez mé pomoci si ze sebe sundala boty, hodila je k botníku a zase se rozběhla do bytu.
„No není úžasná?“ smál se tiše Tom, když zavřel dveře.
„Já jí snad roztrhnu,“ zakroutím hlavou se smíchem. „Promiň mi to, ona je jak zblázněná. Dokonce se naučila sama zouvat, no to koukám,“ protáhnu schválně bradu. Asi to tak začneme praktikovat pokaždé.
„Jen ji nech,“ pohladí mě rozněžněle po zádech, políbí mě na čelist a zuje se. Také jsem se hned zul a boty si dal stranou.
„No jo, je to tvůj miláček,“ usměju se.
„Ty taky… miláčku,“ zacukruje na mě, načež mě přichytí jemně za bradu a otře se mi nosem o můj. No jo, jen aby, miláčku.
„Opravdu?“ uculím se a láskyplně ho políbím.
„Můj jedinej,“ líbne mě něžně.
„Mmh,“ vpiju se mu opatrně do rtů. Odložil tašku na botník a ovinul mi paže kolem krku. Jakmile se ke mně přivinul, spokojeně oddechl nosem a začal mě pomalu, avšak procítěně líbat. Nedokážu mu odolat. Po tomhle prahnu celé dny a noci. Sjel jsem mu dlaněmi na boky a přitulil se k němu, jak jsem jen v tenhle okamžik dokázal. Oplácel jsem mu každičký drobný dotyk, pusinku či hluboký polibek. Vjel jsem mu prsty do copánků a nahnul hlavu trochu ke straně.
„Mmm,“ vydechne tiše. Vloupe se mi jazykem do pusy a začne si s tím mým jemně pohrávat.
„Tomí,“ ozvala se malá náhle někde u nás. A je to tady. Kočičko, miluju tě, ale chviličku klidu kdybys nám jen dopřála.
„Ouhh,“ odtáhl jsem se a olíznul si trošku rty. Sklopil jsem oči a usmál se. „Děťátko tě volá,“ pošeptám mu.
„Hm,“ políbil mě něžně, přičemž mě pohladil po tváři, jako by se před malou ani trochu nestyděl. Až poté se na ni vlídně podíval. „Copak, broučku?“
„Už nic,“ culila se na nás Nicki a kroutila se. Vypadala šťastně… obzvlášť při pohledu na nás. „Půjdu si hrát do tvýho pelíšku s Tomim juniorem. Vůbec nepospíchejte,“ mávla rozkošně rukou a zase odběhla. Má dcera mě stále víc a víc překvapuje.
„Vidíš?“ zasměje se mi Tom tiše a hlavně sladce do ucha.
„Nestačím se divit,“ přitulil jsem se k němu a spokojeně vydechl. Jen se usmál a začal mě s naprostou něhou pusinkovat pod oko. Pousmál jsem se a oči zavřel. Je to hezký, tolik hezký.
„Chci se s tebou večer milovat,“ pošeptá sotva slyšitelně a dá mi další pusinku na nos. Tiše jsem vydechl a políbil ho. Chci se ho zase dotýkat, potřebuju ho. Každá moje buňka v těle prosí, aby se jí už dostalo vůně jeho pokožky.
„Já taky. Celou noc bych se s tebou chtěl mazlit a milovat, ani nevíš jak,“ šeptnu.
„Vím. Věř mi, že to vím,“ broukne s úsměvem. Vezme mi obličej do dlaní tak opatrně a něžně, jako bych byl ten nejdražší poklad na světě a láskyplně mě políbí. „Jsi nádhernej,“ pošeptá mi s další pusinkou.
Tohle mi snad nikdo na světě nikdy neudělal a neřekl. Chce se mi i brečet, když je na mě tolik hodnej. Kdyby šlo jen vyjádřit, jak si toho cením. Za nic na světě bych ho nevyměnil.
„Mm, děkuju,“ pošeptám tiše a dál mám zavřené oči. Důvěřoval jsem mu, nebál jsem se jeho doteků. „Ale ty jsi nádhernější,“ usměju se a nosem se otřu opatrně o ten jeho.
„Každý máme svůj názor,“ dá mi ještě jednu pusu a oddálí se. „Tak pojď, chovej se jako doma,“ rozejde se i s nákupem chodbou zřejmě do kuchyně. Jeho byt byl prostorný a očividně i hezky zařízený. Staral se tu o to, bylo to znát. Když procházel kolem otevřených dveří od ložnice, zasmál se. „Tvoje dcerka už tak udělala,“ řekne pobaveně. Šel jsem za ním, jen jsem se tiše porozhlížel.
„Já jí vážně dneska nasekám,“ brouknu a jdu za ním. „Rozmazluješ ji, za chvilku se ti tu bude jako opička houpat na lustru,“ zasměju se.
„Vždyť si jen hraje v posteli s křečkem. O nic nejde,“ řekne klidně. On je jednoduše zlatý.
Když jsme vešli do kuchyně, rozprostřel se přede mnou pohled na velký kuchyňský kout, v němž byl zadělaný stůl a u něj barové židle. Má to tu hezké. Takové útulné a příjemné prostředí. Položil tašku na linku a usmál se na mě. „Když tak si dej tu tašku s věcma do ložnice nebo obýváku, jak chceš, hm,“ pobídne mě vlídně.
„Děkuju,“ usměju se mile. Dojdu až k němu a obejmu ho kolem pasu. „Máš to tu moc hezký a útulný. Líbí se mi tu,“ šeptnu.
„To jsem rád, děkuju,“ dá mi s úsměvem pusu. „Snažil jsem se to tu nějak uklidit, ale nevím no,“ rozesměje se. „Obvykle se mi tu válí oblečení kolem.“ No a co. Byt je od toho, aby se užíval.
„Prosím tě, tos nemusel,“ usměju se a líbnu ho na krk. „Pomůžu ti to uklidit, chceš?“ nabídnu se hned.
„Ne, to je dobrý. Zatím si běž vybalit věci a shodněte se s Nicki, co byste si dali k večeři. Je čas začít vařit,“ pohladí mě po rameně.
„Dobře,“ usměju se a políbím ho.
Potom jsem už odcupital i s taškou, kterou jsem si dal nakonec do ložnice. Má to tu nádherné. Ty barvy, ten klid a pohoda. Přímo to odsud sálá. A tady spinká, broučínek můj. Vůbec si nebudu připouštět, kolik kluků a holek tu spalo. Je to minulost a budoucnost stejně nemůžu moc ovlivnit. Pro mě, a řekl bych, že spíše pro nás, je hlavní přítomnost.
„Broučku, co by sis dala k večeři? Něco budeme s Tomem vařit,“ dojdu k posteli a kleknu si k ní na bobek.
„My tu budeme i papat?“ doleze ke mně hned po čtyřech a položí Tomiho juniora vedle sebe. Ne, ještě jí o tom spaní nepovím.
„Ano, abys neměla hlad,“ usměju se na ni a raději přendám křečka do boxu, aby neutekl. Ještě to by scházelo. Honili bychom celý večer křečka. Nicki se mi pověsila kolem krku a šťastně se na mě usmála. Kočička moje milovaná. Chytil jsem ji kolem pasu a postavil se, načež jsem si ji vzal do náruče. „Líbí se ti tu?“ pohladím ji po zádech.
„Jo. Moc,“ uculí se hned. To mě těší. Chci, aby se tu i ona cítila dobře.
„Mně taky. Pověz to i Tomimu, bude mít určitě radost,“ vzal jsem ji nakonec pod zadečkem, aby se jí lépe sedělo.
„A můžeme si dát palačinky? Myslíš, že nám je Tomi udělá?“ chytne se mě pevněji kolem krku.
„Mmm, co kdyby ses ho zeptala a hlavně ho hezky poprosila?“
„Tak jo,“ odsouhlasí s úsměvem. Stejně si myslím, že řekne ano. On by pro ni udělal snad cokoli, blázínek. Je to od něj milé. Nechal jsem si ji u sebe a rozešel se s ní za Tomem do kuchyně.
„Nicki by ti ráda něco řekla,“ usmál jsem se a došel k němu.
„Vážně? Copak?“ usměje se Tom a zavře lednici. Akorát sklidil poslední kousky nákupu.
„Moc se nám tu líbí,“ usměje se na něj Nicki. „A tatínek říkal, že tu budeme papat.“
„To je pravda, broučku,“ dojde k nám s úsměvem. Malá hned chtěla jít k němu, tak si ji ode mě převzal. No jo, k Tomimu. To je i tátova náruč k ničemu, a ačkoli je to asi bláznivé, mě to těší. Mnohem horší by bylo, kdyby k ní neměl takový vztah a ani ona k němu ne.
„Tomí, a uděláš mi palačinky, prosím?“ zeptá se ho nevinně.
„S vrstvou šlehačky, kakaa a s jahodami?“ zazubí se Tom rošťácky.
„Jó!“ vykřikne hned Nicki nadšeně, čemuž se Tom začal smát. Kéž bych na světě neměl nikoho jiného kromě nich a svých rodičů. Vždyť on ji má radši než Barbara, je na ni hodnější, dokáže jí víc pomoci a dokonce ho víc poslouchá. Nevím, jestli je to tím, že by se před ním Nicki předváděla, ale prostě to tak je. Jen jsem je v tichosti s úsměvem na tváři sledoval. Nedokázal jsem teď snad ani nic říct. Ať to dopadne jakkoli, klidně ať mě Barbara nenávidí, já se těch dvou nevzdám. Tom jí ještě dal pusinku a pustil ji na zem.
„Teď dojdi pro juniora, dáme mu taky najíst, dobře, bobku?“ poplácá ji po prdelce. Malá se hned rozletěla pryč z místnosti.
„A ty,“ ukáže na mě s úsměvem, „mi pomůžeš vařit.“
„Rád,“ usměju se na něj a olíznu si rty. Tom vyndal nůž ze šuplíku a přisunul ho ke mně i s prkýnkem, na němž byla mrkev.
„Tak tohle nakrájej pro mýho zubatýho brášku a já zatím vyndám přísady na palačinky,“ rozejde se se smíchem ke spíži.
„Ano, šéfe,“ zasměju se a dám se do toho. A nekecám, tady je šéfem on. Během chvilky jsem to nakrájel, jak bylo potřeba. „Jsem ti plně k dispozici,“ brouknu. Jen se na mě usmál, vyndal ještě misku a začal připravovat těsto. Hned na to ale přiběhla malá i s křečkem v náručí. Podívala se na nás a potom si všimla nakrájené mrkve.
„Můžu si vzít mrkev pro Tomiho?“ zeptá se.
„Je to připravený pro něj,“ věnuje jí Tom úsměv. Ona si hned do dlaně ukradla pár kousků a položila ji na stůl i s křečkem. Pak se usadila na barovou židli a začala křečka krmit.
„Šikovná,“ pochválím ji a jen ji pohladím po hlavičce. Poté jsem však přešel k Tomovi zezadu. „Já bych vám rád pomohl, pane,“ pošeptám mu a sjedu mu dlaněmi po bříšku níž.
„Však můžeš, jen pojď,“ uhne mi se smíchem, abych se k němu mohl připojit. Po chvíli si oprášil ruce a došel k lednici pro ovladač. „Co nějaká hudba?“ zeptá se nás.
„Jo,“ odsouhlasí hned Nicki.
„Klidně,“ usměju se na něj a potom se hned chopím práce. Nechtěl jsem, aby to dělal sám. Tom tedy pustil hudbu a po chvíli už se kuchyní ozvaly první tóny nějaké taneční hudby. Jakým bylo ovšem mým překvapením, když se ozval neznámý hlas i s neznámým jazykem. Přimhouřil jsem oči a svraštil trošku obočí. Nakonec jsem se smíchem začal pohupovat boky. Malá měla samozřejmě mé geny, takže už se na židli vrtěla vesele taky. Ona nedokáže při hudbě nikdy sedět v klidu. Tom ke mně zezadu přistoupil a objal mě kolem pasu. Dal mi pusu pod ucho a pobaveně se kroutil se mnou.
„Mhha,“ zasmál jsem se a vrtěl se u něj.
„Jag älskar dig, älskling,“ zašeptá mi pobaveně do ucha. To ti toho moc nerozumím, broučku.
„Německy by to nešlo, prosím?“ pootočím k němu hlavu a usměju se.
„Že tě miluju, zlatíčko,“ políbí mě se smíchem. Mm, je sladkej. To nejde ani jinak říct. „Jsem si pilně nastudoval. Víc toho neumim.“
„Co je to za jazyk?“ pohladím ho po ruce a víc se k němu natisknu.
„Švédština,“ broukne mi do ucha, do nějž mě následně něžně kousne.
„Jsi můj šikula,“ přivřu oči a nakonec ho pohladím po boku, i když stojí za mnou.
„A ty můj,“ dá mi pusinku na spánek.
„Tomi, zatancuješ si se mnou?“ vyrušila nás malá, jak ho začala tahat za triko. No jo, její princ. Není divu, ještě aby si s ním nezatancovala. To se ode mě Tom odtáhl a zasmál se.
„To víš, že jo. Ručku,“ podá jí se smíchem ruku. Malá se ho hned chytí a začne se kolem něj točit a kroutit boky. Tom se jen rozkošně smál a nakrucoval se s ní.
„Tome, ona mi tě svádí, já už na to přišel,“ řeknu mu se smíchem a sleduju je.
„Jo, můj Tomi,“ vyplázla na mě Nicki jazyk a dál se nakrucovala do rytmu hudby, čemuž se Tom začal smát ještě víc. Pff a co já? Přivinul si mě k sobě druhou rukou za bok a dlouze mě políbil. No proto. Zaculil jsem se a oplatil mu to. Všiml jsem si, jak po nás malá pokukuje. Jen se na nás ale culila a dál vrtěla boky. Je hodná. Jiné dítě by už pokřikovalo, co to děláme, a říkalo to mamince. Tom jí pomalu pustil, přidržel si mě za tváře a párkrát mě něžně políbil. Pokaždé přivřel oči a oddával se jenom mně, jako bychom byli na světě jenom my dva. Cítil to stejně jako já nebo jsem v to alespoň doufal. S láskou jsem mu to oplatil a usmál se.
„Ehm, dám se do těch palačinek,“ zaculím se stydlivě.
„Pomůžu ti,“ dá mi pusinku a odtáhne se. Pustil se se mnou do práce, zatímco se tam malá dál nakrucovala a poskakovala.
autor: Mischy & Turmawenne
betaread: J. :o)
Opäť krásna kapitola bez všetkých problémov.. len vzájomná láska :)A Nicki teda parádne hviezdila.. najskôr ako detektív a napomínaním Billa a neskôr pri tom ich bozku.. že sa vôbec nemusia ponáhľať.. paráda 😀
Krásná rodinná idylka 🙂
Nicky je zlatíčko:) páči sa mi ako veľmi má Toma rada a že jej nevadí, keď jej bozkáva a objíma ocina. Som zvedavá ako bude vyvádzať, keď sa dozvie, že tam môžu zostať aj spať:) Ďakujem za ďalšiu krásne pohodovú kapitolu:)
Krásna kapitolka jak si všechny tři rozuměj.Honem další dílek.
Krásný díl 🙂
A strašně se mi líbí to jméno pro křečka 😀 Tom junior 😀 Já z toho vždycky nemůžu, jak se malá zmíní o Tomovi juniorovi 😀 Fakt super 🙂