autor: Mischy & Turmawenne
TOM
Ráno mě probudilo podivné prohýbání postele. Jen jsem zamručel a nahmatal si Billovo horké tělo. Objímal mě zezadu rukou kolem pasu, ani se nehnul. Pouze mi pravidelně oddechoval za uchem. Hm, tak to on není. Náhle mě však do tváře píchnul malý, dětský prstík.
„Tomí,“ slyšel jsem šeptat Nicki. Tiše jsem zabručel a víc kolem sebe stáhnul Billovu ruku.
„Mmm,“ přivinul se ke mně a zamručel.
„Juniore, dej Tomimu pusu, aby se probudil,“ broukla tiše malá a hned na to mi křečka div nenacpala do pusy. Ježišmarjá, nemůže dát aspoň chvíli člověku pokoj? Přinutil jsem se otevřít oči a zamžourat na ni.
„Tomi,“ usmála se hned radostně a křečka položila k Billovu obličeji. Proboha! Natočil jsem k němu hlavu, ale jakmile jsem viděl, že mu začíná křeček lézt po obličeji, sundal jsem ho. To je zlej sen tohle.
„Zlatíčko, běž si ještě lehnout,“ vrátím jí křečka. Bill se ošil a zabořil hlavu do polštáře, přičemž nespokojeně zabručel. Přetáhl přes sebe víc peřinu. Aspoň, že se nevzbudil.
„Mně se ale už nechce, Tomi,“ pošeptala smutně a obkročmo na mě přes peřinu vlezla.
„A kolik je hodin?“ vyvléknu opatrně ruku zpod peřiny, abych nestrčil do Billa, a protřu si oko.
„No… je tam sněhulák a pak obrácený E s nulou,“ začne se ke mně šplhat výš. Sněhulák bude nejspíš osmička, obrácený E bude trojka a nula. Takže je půl devátý. Hm… S povzdechem jsem se opatrně odsunul od Billa. Ježišmarja, on má snad zase erekci… nebo ještě pořád, huh? Převrátil jsem se na záda a vytáhnul si jí až k sobě výš. Hned mi dala s úsměvem pusinku a položila mi křečka do krční jamky. Jsem rád, že ho má ráda, ale nemusela by ho tahat všude.
„Už jsem dala i Tomimu napapat,“ pošeptá mi poslušně.
„Jo? A co?“
„Mrkvičku co včera. Ještě byla v kuchyni,“ šeptne, jako by to bylo tajemství.
„Aha,“ pokývám hlavou. „A copak se ti zdálo, bobečku?“ pohladím ji po kudrnatých vláskách.
„Zdálo se mi o zvířátkách, jak lezu džunglí,“ zahihňá se. „A pak jsem se vzbudila a to jste dělali vy.“ Co prosím?!
„Ahm? My?“ podivím se.
„Jo, jste si hráli na opičky?“
„Um… jo, hráli… i na pejsky,“ plácnu první blbost, co mi proletí hlavou. Já říkal, že jsme moc nahlas, bože. Ta malá je neuvěřitelná.
„A taky jsem slyšela mlaskání a kňučení,“ šeptala mi dál.
„To jsem dělal tatínkovi masáž. Moc ho bolely zádíčka, víš,“ brouknu klidně.
„A pak jsem tě slyšela, jak mluvíš o kurvatách,“ začne se zas hihňat. Proboha! Slyšela mě nadávat do kurev?!
„To jsi špatně slyšela, miláčku. Bavili jsme se s tatínkem o kuřatech,“ povzdechnu. „Ptal jsem se, jestli jíš kuře, že bychom si ho mohli dát dnes k obědu.“
„Tak jo!“ vypískne hned, až se lekne i křeček a zase se mi z krku rozleze někam k Billovi. Snažil jsem se ho hned nahmatat, jenomže už vlezl Billovi do vlasů a štrádoval si to k uchu.
„Mhhh,“ ohnal se rukou a jemně ho shodil. Náhle se zhluboka nadechl a začal se protahovat. Hned jsem křečka chytil, aby nezalezl někam, kam nemá, a podal jsem ho Nicki do dlaní.
„Promiň, tatí,“ omluvila se mu.
„Nicki,“ zašeptal tiše a rozlepil oči. Prohrábnul si rozcuchané vlasy a pomalu se začal přetáčet. „Tomi,“ zakňučel hned potom a otočil se na nás. „Mmm, mám vás tu oba,“ uculil se sladce. No není k pomilování?
„Ahoj,“ dám mu s úsměvem pusinku a nechám ze sebe malou slézt. Usadila se mezi námi a dala Billovi pusu taky.
„Mmh, zlatíčka moje,“ zakryl si obličej dlaněmi a zavrtěl se. „Jak jste se vyspali? Já jsem to nějak protáhnul.“
„Buď v klidu. Je teprve půl devátý a tahle malá potvůrka mě vzbudila před chvilkou, viď mrně,“ polochtám Nicki na chodidle, čemuž se hned začne hihňat a vrtět se.
„Ahm, aha. Já jsem myslel, že jsem nějak moc zaspal,“ usměje se a pak ztuhne. Jen si nahrne víc peřinu do klína a podívá se na mě se stydlivým úsměvem. Hah, Titanik se vylodil. Když jsem však viděl, jak si na něj malá ulehá a vrtí se, raději jsem se posadil. Odsunul jsem Nicki stranou a poté jsem se mu usadil kousek od rozkroku, aby tam Nicki nemohla, přičemž jsem si kolem sebe víc omotal peřinu. No jo no, blbci. Alespoň ty boxerky jsme si mohli vzít. Děkovně se na mě usmál a pohladil mě po paži.
„A jak se vám spalo?“ usměje se mile i na Nicki. To radši ani nechtěj vědět.
„Nicki mi zrovna vyprávěla, jak se jí zdálo, že je v džungli mezi opicema. Pak se vzbudila a slyšela nás, jak jsme si hráli na opičky a pejsky,“ mrknu na něj nenápadně, „taky jsem jí říkal, že jsem ti ještě masíroval záda, protože tě děsně bolely a pak jsme se bavili o kuřatech,“ semknu rty k sobě a raději se na Nicki usměju. Ona se jen zahihňala.
„Aha,“ semkl rty k sobě, jelikož mu cukaly koutky. „To je pravda no,“ přikývne a kousne se do rtu.
„A kurvata jsou nějaký jiný druhy kuřátek?“ zeptá se malá naprosto nevědomě. Proboha! To jsem přivřel oči a tiše zaúpěl.
„No, to jsou taky… takový zvířátka,“ snažil se to Bill zachránit, ovšem trošku vyprsknul smíchy. Kurvy jsou pěkný zvířata, miláčku. Jednu máš doma, hah.
„Jo, ale jsou zlý a chodí strašit malý děti, takže o nich vůbec nepřemýšlej, zlatíčko,“ přitakám okamžitě. Ona tedy pokývala hlavičkou a usmála se na nás. Bill se jen pousmál a pohladil mě po hrudi.
„Ou, my tu máme juniora,“ zasmál se potom, když zahlédl i křečka.
„Já bych řekl, že tři a jeden je pěkně velkej,“ pošeptám spíš pro sebe a trochu se o něj opřu.
„Jo, a lezl ti po hlavě,“ zasměje se Nicki. Hah, mně i po prostatě.
„Ehm,“ odkašlal si Bill se smíchem. „I on se občas probudí, je to kvůli tobě,“ pošeptal. No jistě, kvůli mýmu sexy zadku, ty socho svobody. „Cítil jsem, že mě něco šimralo. Netušil jsem, že to byl ten tvůj mazlíček,“ usměje se na Nicki.
„A copak by to asi bylo,“ mávne malá se smíchem rukou.
„Třeba tarantule, co mi před měsícem utekla,“ brouknu pro sebe, přičemž se poškrabu po ruce. Teď začnou všichni tři v čele s křečkem ječet a já se poseru.
„Cože?“ podíval se na mě. V jeho očích byl opravdu vyděšený výraz. To si dělá srandu.
„Hm, jenom taková malá, neškodná,“ pokrčím klidně rameny. „Měla jenom deset cenťáků.“
„Deset?“ zapiští. „Já snad uteču,“ rozesměje se.
„Myslíš, že si to můžeš dovolit?“ šťouchnu mu pobaveně loktem do boule pod peřinou.
„No nemůžu, ale nenechám se zabít tarantulí,“ zasměje se.
„Vždyť si dělám srandu, prosím tě. Kdybych měl tarantule, měl bych velký akvárko přímo tady v ložnici. To by mi pak každej gay s křikem utekl,“ zavrtím hlavou a schválně ho znovu šťouchnu prstem do toho jeho trčícího komínku. Co s tim asi jen udělá, když tu má dceru, chmpf.
„Mmh, nedráždi hada bosou nohou,“ ušklíbne se a kousne se do rtu. Háááááh. „Dobře, věřím ti,“ pohladí mě po ruce.
„Hada? Hada?“ začnu se smát. „Já bych to nazval novorozeným slepejšem.“ To mě plesknul přes peřinu po stehně a zasmál se.
„Mám tě rozchodit, hm? Klidně to vezmu dvakrát,“ olíznul se. Ohhh, prdel mě bolí, ale líbit bych si to nechal. „Nicki, Toma bolely nohy, víš.“
„No mně se teda zdá, že vás toho bolí nějak moc,“ našpulí na nás umanutě rty.
„A to o pár místech ještě nevíš,“ rozesměju se nahlas, až se svalím na Billa. To se ovšem začne smát taky a přitulí se ke mně.
„Nicki, to nic,“ směje se. Ona nad námi jen zakroutila hlavou, vzala si křečka a odešla. Huh?
„Se urazila nebo co?“ dívám se za ní nechápavě.
„No to nevím,“ řekne i Bill nechápavě a podzvedne obočí.
„No nevadí, alespoň máš čas na to, abys utěšil mladýho,“ poplácám ho pobaveně přes peřinu po vztyčeném penisu a začnu se pomalu hrabat z peřiny.
„Takhle ho moc neutěším,“ zasměje se na mě. „Nevyváděl jsem v noci ze spánku?“ Toť dobrá otázka.
„No… párkrát ses mě ze spánku snažil vošukat, ale jinak jsi spal v klidu,“ zašklebím se na něj pobaveně.
„To určitě není pravda,“ brání se se smíchem, přičemž se studem hrabe pod peřinu. Jen jsem se zasmál a vylezl z postele. Sebral jsem ze země boxerky, které jsem si oblékl, a poté jsem Billovi hodil ty jeho i s trikem. Svoje jsem hodil k sobě na polovinu a přešel jsem k oknu. Odhrnul jsem záclonu a zadíval se na ulici. Hm… dneska je tam pěkně.
„Děkuju,“ zamumlal a začal se oblékat. „Vůbec se mi z toho pelíšku nechce. Krásně po tobě voní.“
„Pošlu ti vzorek,“ zamumlám a přimhouřím oči, abych viděl na tu starou bábu odnaproti, jak zase leští svoji Octavii.
„Nechci vzorek, chci tebe,“ pošeptá. Netrvalo to ani minutu a už mě zezadu objímal kolem pasu. Chmm. Raději jsem záclonu zase zatáhl a otočil se k němu čelem.
„To máš bohužel smůlu,“ dám mu pusinku, přičemž ho pohladím dlaní po krku. Posmutněle našpulí rty a zpod řas se na mě zadívá.
„Mm-mmm,“ zakňučí a pohladí mě po paži. Beze slov jsem ho jemně pohladil po tváři a díval jsem se mu do očí. Už za pár hodin odejde s malou za tou saní domů a já tady zůstanu zase sám jenom se vzpomínkami a zlomeným srdcem. Nahnul se ke mně a dal mi alespoň pusinku.
„Děkuju,“ pousmál se.
„Jo,“ sjedu mu palcem po čelisti a tiše povzdechnu. „Tak já půjdu udělat něco k snídani a ty si zajdi do koupelny,“ pošeptám. Odtáhl jsem se a přešel ke skříni. Chvíli jsem v ní bádal, až jsem si nakonec vzal jenom bílou košili. Zase jsem skříň zavřel a odešel do kuchyně. Bill se přesunul zatím podle mých pokynů do koupelny. Netrvalo dlouho, než za mnou z obýváku přiběhla Nicki, co to tu dělám. Dal jsem jí vybrat něco k jídlu, až si nakonec vybrala jogurt s banánem a kakaem. Hah, a pak že ráno nechce jíst. Zatím jsem jí pustil televizi v rohu místnosti, kde běžely nějaké ranní pohádky, a pustil jsem se do práce. Připravil jsem jí, co si vybrala a pak jsem sobě a Billovi udělal latté. Jemu jsem na talíř dal vafle se šlehačkou a jahodami a sám jsem si vzal jen sušenku. Při pomyšlení, že tu za pár hodin zůstanu zase sám jen se svým svědomím, mě přecházela chuť na všechno.
Zhruba po půlhodině se ve dveřích od kuchyně objevil Bill. Měl kalhoty a nějaké triko. Stále si sušil ještě ručníkem mokré vlasy. Malá spokojeně jedla z misky jogurt s nakrájeným banánem, koukala na pohádku a kopala spokojeně nohama. Já se opíral o linku a v tichosti popíjel své latté.
„Mmh,“ pokývá Bill uznale hlavou a rozejde se ke mně. „Dobrou chuť,“ popřeje Nicki po cestě a pohladí ji jemně po ručičce. „Tobě to ale sluší,“ usměje se na mě a sjede mi po břiše. Jen jsem se pousmál a trochu mu rozcuchal mokré vlasy.
„Připravil jsem ti latté s vaflemi, tak si sedni a najez se. Já si zajdu dát sprchu,“ řeknu mu.
„Jsi moc hodnej, děkuju,“ dá mi pusinku na tvář a pohladí mě. Odložil jsem prázdný hrneček od latté do dřezu a odpíchnul jsem se od linky.
„Tomí, mohla bych dostat ještě, prosím?“ ozvala se však náhle malá. Páni, to je jedlík.
„Chceš ještě, zlatíčko?“ podivím se.
„Jo, vaříš moc dobře,“ uculí se na mě sladce.
„Tohle se nevaří, ale děkuju,“ vezmu se smíchem misku a položím ji na linku. Vyndal jsem z lednice ještě jeden jogurt a banán a začal jsem jí to připravovat.
„Téda a doma nechce po ránu papat nic. Ten Tomi to ale umí, viď,“ usmál se na ni a poté na mě. Jo, asi umím. Sám jsem v tomhle směru dítě. „Ty ji snad naučíš i snídat.“
„Možná to bude tím, co jí dáváte k snídani. Děti nerady rohlík se sýrem nebo šunkou. Většina má raději sladký věci. Vím, jakej jsem byl já. Jsem takovej dodnes,“ řeknu jen. Nakydal jsem jí jogurt do misky na nakrájený banán a dal jsem to před ní.
„Děkuju, Tomi,“ zakope vesele nožičkama a opět se začne věnovat své pohádce v televizi se lžičkou v ruce a jogurtem kolem pusy.
„Čím jí cpe Barbara, nevím, já jí někdy dělal sladký, ale nikdy toho nesnědla moc. No jo, to je jednoduché. Já jsem tatínek a ty jsi princ,“ zaculí se na mě.
„Ne, Tomi moc dobře vaří,“ zavrtí malá hlavičkou, čemuž se začnu smát. Nejraději bych si ji tu nechal napořád. Dal jsem jí pusinku na čelíčko a odešel do koupelny. Když jsem za sebou zavřel, zalezl jsem do sprchy. Potřeboval jsem se uvolnit a hlavně se po včerejšku umýt. Bylo mi nepříjemně, když jsem byl v takovémhle stavu.
Zhruba po deseti minutách jsem ze sprchy vylezl a utřel se. Pak jsem si zavázal ručník kolem pasu a začal si čistit zuby. Náhle se však ozvalo bouchání do dveří.
„Tomí, já chci dovnitř,“ volala Nicki za dveřmi. S úsměvem jsem jí otevřel a dál si čistil zuby.
„Co do toho tak mlátíš, prcku?“ zamumlám pobaveně s pastou v puse.
„Klepala jsem nohou. Musím si umýt ruce,“ roztáhne od sebe prstíčky a strčí je do umyvadla. Pustil jsem jí teplou vodu a dál jsem si čistil zuby. Po chvíli si začala ruce utírat do ručníku, přičemž mě se smíchem pozorovala, jak mi teče pasta po bradě. Jen jsem se pobaveně otřel a vyplivl pastu.
„Ty si nebudeš čistit zoubky?“ zeptám se jí s pozvednutým obočím.
„Já si je čistím jenom před spaním,“ zaculí se. Čím dřív si je naučí čistit i ráno, tím líp.
„No ale když si je nebudeš pořádně čistit, tak se ti udělá plno kazů, kočičko,“ podívám se na ni vážně. „Když jsem byl ještě mrně jako ty, tak jsem si nechtěl čistit zoubky. No a pak se mi tam udělali červíci a strašně mě bolely zoubky.“
„Z čeho jsi měl bebí?“ promne si oko.
„Z toho, že jsem si nečistil zoubky a jedl jsem hodně sladkostí,“ pokývám hlavou. No jo, často s těmi svými historkami přeháním, ale jak jinak chcete takhle malé dítě něco naučit?
„Aha,“ posmutní a na chvíli skloní hlavičku. Beze slov jsem ji pozoroval a čistil si zuby. Nakonec se natáhla pro svůj kartáček a nastavila mi ho. „Dáš mi taky pastu, prosím?“ Hihí, já jsem prostě talent! S úsměvem jsem se natáhl pro její dětskou pastu a vymáčkl jí na něj trochu. Malá si ke mně potom stoupla a začala si čistit zoubky jako já. Jen jsem ji pohladil po vláskách. Ona ke mně s úsměvem vzhlédla a dál si poctivě drhla ty svoje perličky. Po chvíli jsme oba vyplivli pastu, vypláchli si pusy a otřeli se. Já jsem ještě kloktal ústní vodu proti bakteriím, a ačkoli malá chtěla taky, raději jsem jí to nedal. I na mě to bylo dost silný. Listerin, no. Když už jsme tu spolu byli, rovnou jsem učesal ty její kudrliny a lokýnky a zadělal jí je do sponky, aby jí nelezly do očí. Bill nejspíš ještě jedl v kuchyni. Došel jsem s malou do ložnice, kde jsem jí pomohl převléct se do legín, sukýnky a trička s dlouhým rukávem. Sám jsem se oblékl, upravil, a pak se trochu navoněl. To hned Nicki začala žadonit, abych ji taky nastříkal. Řekl jsem si nakonec, proč bych nemohl a trošku jsem na ní jednou stříknul svůj parfém.
Vrátil jsem se s Nicki v náručí do kuchyně, kde Bill zaujatě sledoval televizi. Na co tak zírá? Podíval jsem se, co dávali, a musel jsem se začít smát. Byl to nějaký dokument o páření savců. Zrovna tam byli šimpanzové. Zvedl k nám pohled a sladce se usmál.
„Jůů, vám to sluší,“ zaculil se a olíznul si rty. „Asi bych se sebou měl taky něco udělat, abyste se za mě nestyděli,“ rozesmál se a vstal.
„To bys měl, tatí,“ přikývne hned Nicki vážně hlavou a obejme mě s úsměvem kolem krku. Ta holčička je prostě úžasná, to mi nikdo nikdy nevymluví. Pohladil ji po tvářičce a potom i mě.
„Dobře, tak já se jdu zkulturnit,“ zaculil se a pomalu odešel do koupelny.
„Fajn, my si zatím…“ ohrnu zamyšleně spodní ret. Malá mi ho hned chytila prstíky a zatahala. „My si budeme hrát,“ rozesměju se. Vysadil jsem si ji na ramena, aby mi nepřekážela, a trochu jsem to tam poklidil. Sice mě pořád šimrala prstíky v hlavě nebo mě tahala za uši nebo obočí, ale jen jsem se tomu smál. Když jsem měl hotovo, odnesl jsem si tu malou čertici do obýváku, kde jsme si začali hrát s jejím křečkem a plyšáky jako obvykle. Chtěl jsem si jí ještě užít, než mi ji zase odvede Bill pryč… tak jako sebe.
autor: Mischy & Turmawenne
betaread: J. :o)
Já se snad blahem rozpustím, i když z počátku jsem se musela smát… 😀 Tomovy průpovídky jsou občas i vtipné, když nejsou sarkastické! 😀
ale moc se mi to líbí! Tohle je povídka přesně podle mého gusta! Moc ti za ni děkuju :-* ♥
Krásný pohodový dílek. Tak snad jim tam ta pohoda ještě nějakou dobu vydrží, než se zase něco semele…
Takže přece je Nicky slyšela? 😀 😀 No ta Tomova ´hra na opičky a pejsky´ mě fakt dostala 😀 tak hlavně že to umí malé obkecat 🙂 Fakt jsem se na začátku strašně smála, Tom je prostě třída 🙂
A tahle krásná idylka se mi fakt strašně moc líbí. Doufám, že spolu budou kluci brzy bydlet 🙂 Fakt doufám, že už velice brzy Bill požádá o rozvod. Nelíbí se mi, že pořád nic neřeší :/
A Toma je mi tak trochu líto. Chudák se bude trápit, až Bill s Nicky odejdou zpátky za Barbarou..a já se vlastně nedivím. Musí si připadat blbě, to je jasný.
Děkuji za díl! 🙂
Toľko krásnych kapitol po sebe:) Mali krásne ráno. A zábavné:) Škoda, že tam Bill s Nicky nemôže zostať… Vlastne by aj mohol. Neviem prečo sa musí vracať k Barbare… Som zvedavá ako to teraz bude pokračovať.
ďakujem za kapitolu.
Nicki zase perlila 😀 a Tomove vysvetlenia.. tie vážne nemajú chybu 🙂 Posledné časti boli úplne úžasné a je mi ľúto, že sa Bill musí aj s malou vrátiť za tou blbou Barbarou.
Krásna povídka Tom teda perlil ta poslední věta bylo mě Toma líto.