autor: mohanrocks
„Prosíííííím?“ zakňučel Bill. „Nemohl bych si s tím prostě pohrát? Jenom trochu?“
„Ne, Bille! Měl by ses soustředit,“ opáčil přísně Tom.
„Ale bude s tím taková sranda a slibuju, že když to taky zkusíš, totálně si to zamiluješ!“ našpulil rty černovlásek. Tom se nutil k tomu být mimořádně nekompromisní, protože Bill snadno ztrácel pozornost. Což nebylo samozřejmě nijak neobvyklé – ale dneska to snad bylo horší než jindy.
„Poslyš, do konce tréninku zbývá dvacet pět minut. Pak si můžeš hrát, s čímkoliv chceš,“ zakoulel trenér s příslibem očima.
Bill poskočil nadšením. „Opravdu?!“
„Jo, opravdu. Ale nejdřív se musíš zeptat, jestli je to oukej, jasný?“ Dredáč pozdvihl obočí.
„Jo, jo, samozřejmě. Jen tak bych nepopadl něco, co mi nepatří,“ mrknul Bill. Dělal, co mohl, aby se co nejrychleji dostal přes zbytek cviků. Poháněla ho vidina pozdějších hrátek.
Tom se na něj usmál a kousl se do rtu. Pozoroval uspěchané pohyby svého svěřence, které nebudou mít asi žádný efekt, ale byly příliš směšné na to, aby je stopnul. Bill vypadal jako postava z animáku. Byl v jedné vteřině na jednom místě, vzápětí zase na jiném, neklidný a nemotorný. Toma to vážně bavilo.
Po pětadvaceti vyčerpávajících minutách se černovlásek složil svému trenérovi k nohám a lapal po dechu. „Můžu si s tím teď, prosím, pohrát?“
„Víš, co musíš udělat,“ pokýval Tom hlavou a zdvihl obočí.
Bill si vsál spodní ret a odpověděl: „Jo, vím. Ale mám strach.“
„Vážně, Bille? Je docela malej,“ zahihňal se dredáč. „Neměl bys mít strach.“
„Není zas tak malej! A neříkej takový věci, nebo tě uslyší a nenechá mě si s tím hrát.“ Bill se zapřel loktem o Tomovu nohu a vytáhl se z lehu.
„Jen jdi do toho. Jsem přímo tady. Nemusíš se bát,“ povzbudil ho trenér a sladce se usmál.
„Oukej,“ vydechl druhý chlapec.
Bill se zvedl ze země jako hříbátko, co se učí chodit. Přistoupil k malému chlapci, který seděl opodál na jednom z těch skákacích míčů s držadly, na nichž jste mohli hopsat celou místností. To byla ta věc, kterou Bill pozoroval celý svůj trénink. Tom pobaveně sledoval, jak černovlásek váhavě přistoupil k dítěti a poklepal mu na rameno. Chlapeček se otočil a Bill hned o pár kroků ustoupil. Pravdou bylo, že to dítě vypadalo jako troll a on se toho lekl. Ale trenér si byl jistý, že za tímhle obličejem se skrývá sladká osobnost, která všechno překryje, a že se chlapec s Billem o svou hračku podělí. Dneska děti rodiče učili dělit se.
Ačkoliv byl Bill očividně vyděšený malým trollem před sebou, odvážil se položit otázku: „Mohl bych… mohl bych si s tím trochu pohrát?“ Podíval se do země a špičkou chodidla ukázal na balón.
„Ne! NE, NE!!!“ Dítě zařvalo a duplo černovláskovi na nohu. Pak odskákalo na míči pryč. Děti tedy zřejmě ke sdílení vedeny nebyly.
Bill zamrzl na místě. Tom věděl, že tohle se jen tak nezlepší a že ho bude muset utěšit.
„Jsi malej punkovej bastard!!!“ zakřičel černovlasý chlapec směrem k dítěti.
Oukej, možná žádné utěšování.
„Doufám, že dostaneš neštovice a pak ti cizí chlap nabídne sladkosti a ty si je vezmeš a skončí to tak, že budeš obézní a už si to neužiješ!“ pokračoval Bill, ale dítě už bylo dávno pryč.
Tom se snažil zadržet smích, přistoupil zezadu ke svému svěřenci a položil mu ruku na rameno. Bill ji popadl, otočil se a chytil Toma do kravaty.
„Co to, doprdele, Bille?“ koktal trenér. Bill ho hned pustil.
„Promiň, jsem jenom trochu vytočenej tím malým trollím zkurvysynem. A vůbec, já tuhle stupidní hračku nepotřebuju. Ne… nevypadá, že by s ní byla taková sranda,“ řekl Bill tím nejfalešnějším přesvědčovacím tónem a odkráčel do šatny. Tomovi z toho bylo trochu smutno. S těžkým srdcem ho následoval.
Dredáč se rozhlédl, aby se ujistil, že jsou sami. Opravdu byli. Popadl Billa za ruku a přitáhl si ho k sobě. Prsty pohladil vrásku, jež se utvořila mezi Billovým obočím, a pak ho na to místo měkce políbil.
„Ať se jde to dítě vycpat,“ řekl a zadíval se Billovi do očí.
„Jo, ať se jde vycpat,“ přikývl černovlásek zasněně. Byl hodně ovlivněný Tomovou blízkostí. To přivodilo staršímu z chlapců úsměv na tváři.
„Mimochodem, když si nebudeš hrát s tím blbým míčem… máme víc času na tohle,“ ušklíbl se trenér a přitiskl svoje rty na Billovy. Jeho svěřenec rychle ovinul paže kolem jeho krku a přitiskl ho na nejbližší zeď.
„Doprdele,“ zasténal Tom.
„Tam bych si to přál,“ vydechl Bill a začal lehce líbat a sát Tomův krk.
„Ne… Na tohle nejsi připravený. Věř mi.“ Zavzdychal pod náporem příjemných pocitů, jež mu Bill způsoboval. Začal pomalu sunout svoje ruce po jeho zádech, ale zastavil je, když dosáhly jejich spodní části. Neodvažoval se zamířit níž.
Bill pokračoval v jemném dráždění Tomova krku, ale mezi polibky promluvil: „Jednou mi někdo řekl, že bych se neměl pouštět do soutěže v pojídání hot-dogů, protože jsem moc malý a ´nejsem připravený´. A nakonec jsem ji vyhrál, Tome! Snědl jsem dvacet pět párků v rohlíku, a když jsem se vrátil domů, zvracel jsem jenom dvakrát!“ Dmul se pýchou.
„Tohle je ta nejhorší sexuální řeč, kterou jsem kdy slyšel,“ přikrčil se se zachichotáním Tom. Bez ohledu na to ale přijal znovu Billovy rty na svých a víc než ochotně vpustil do svých úst jeho jazyk, který jemně požádal o svolení. Černovlásek se k němu přitiskl a polibek prohloubil, což donutilo Toma zasténat.
„Dohajzlu. Nemůžeme to dělat tady…“ Bill nedbal dredáčových slov a dál se o něj otíral. Tom se ho snažil odstrčit. „Kurva, přestaň, Bille.“
„Ale zníš tak dobře,“ zamumlal mu druhý chlapec do úst. „A cítíš se tak dobře. Nechceš přestat,“ řekl černovlásek a ještě víc vystrčil boky, aby Tomovi přivodil slastnější pocit. Ten zavřel oči.
„Udělám se z tebe do kalhot,“ zakňučel do polibku, ale pohyb boků oplatil.
Bill se odtáhl, nechávaje Tomovy rty našpulené a nateklé a jeho penis tvrdý. Vypadal teď velmi vážně. Podíval se druhému chlapci do tváře a pak shlédl na jeho erekci. Dredáč začal pod jeho zkoumavým pohledem rudnout. „Hmmm… Pak by ses měl radši udělat do mojí pusy,“ rozhodl Bill. Popadl Toma za ruku a táhl ho do sprch.
„Co?? Ne, ne, ne, Bille. Řekli jsme, že počkáme,“ prosil Tom. Potřeboval, aby Bill byl ten silný, protože kdyby to bylo jenom na Tomovi, vytáhl by okamžitě svoje péro a strčil ho do těch nádherných úst.
„Už jsem se rozhodl, Tome. Ochutnám tě,“ řekl Bill věcně a pořád vlekl Toma za sebou.
„Dohajzluuuu. Prosím, nenuť mě říkat ne,“ zašeptal dredáč, když dorazili ke koupelně.
„Nechci, abys řekl ne. Chci, abys říkal ano, pořád dokola. A hned za tím moje jméno,“ ušklíbl se černovlásek.
Tom složil hlavu do dlaní. „Podívej, nechci… abychom to poprvé dělali v zasraný tělocvičně… v zasraný sprše… To je vše.“ Pokrčil rameny. „Kurva. Cítím se, jako bych byl z tebe naměkko,“ zachichotal se rozpačitě.
Billova ruka automaticky vystřelila k jeho rozkroku a donutila Toma zasyčet. „Vždyť vůbec nejsi měkký,“ odtušil Bill. „Fakt je, že jsi neuvěřitelně tvrdý.“
Tom jeho ruku odstrčil. „Takhle jsem to nemyslel, Bille.“
Druhý chlapec se na moment zamyslel. „Oh… Oh! Ty myslíš, že jsi kýčovitý a sentimentální?“
Dredáč se napůl usmál a kývl.
„No, máš štěstí, protože já mám kýč rád. Čím kýčovitější a sentimentálnější něco je, tím šťastnější pravděpodobně budu,“ řekl Bill a zazubil se. „V každém případě, chceš dneska přijít? Teď půjdu do sprchy. Sám, neboj se.“
Aniž by čekal na odpověď, prohlásil: „Uvidíme se večer!“ a odkráčel do koutu, kde pustil vodu.
Ale Tom tiše stál pořád na stejném místě a díval se na sprchový závěs s rostoucím úsměvem na tváři. Protože měl plán. Konečně měl plán, jak připravit Billovi ty nejlepší narozeniny v životě.
***
Večer byl Bill v centru. Právě se dodělal a očistil. Vždycky si po tréninku užíval dobrou masturbaci. Nebo jídlo. Nebo jízdu na horské dráze. V podstatě byl na to připravený v jakoukoliv část dne – nehledě na situaci nebo okolnosti.
Nasadil si brýle a chystal se přečíst si něco o slonech. Každý týden si vybral jedno zvíře, o němž se chtěl něco dozvědět. Neplánoval stát se ošetřovatelem nebo tak něco, jenom si myslel, že by bylo chytré vědět, co zvířata ráda jedí nebo jaké mají koníčky, kdyby jednou nějaké potkal. Minulý týden se učil o tučňácích.
Klepání na dveře ho vytrhlo z myšlenek na savce s chobotem.
„Vstupte,“ řekl s britským akcentem. Konec konců měl svoje brýle. Slyšel, jak se dveře otevřely.
„Hej, to jsem já,“ zazněl ten nejvíc sexy hlas a Billovi došlo, že určitě přišel Tom. Ano, bylo to víc než pravděpodobné.
„Oh, Tome. Nevěděl jsem, že přijdeš,“ prohlásil černovlásek znuděně a líně.
„Doslova jsi mě pozval. Více než třikrát, Bille. V posilovně a pak jsi mi volal. A ani ne před deseti minutami jsi mi poslal svou ´velká písmena´ smsku, ve které ses mě ptal, jestli se chystám přijít.“
„Detaily, detaily,“ vzdychl Bill. „Pojď dál. Vlastně tady už skoro jsi. Ale pamatuješ na pravidla?“ zeptal se velmi vážně a stále s britským přízvukem.
„Uh, jo… ale proč mluvíš takhle?“ ozval se Tomův zmatený – ale pořád sexy – hlas.
„Oh, ten akcent přichází s brýlemi,“ trhl Bill rameny. „Vstup a uvidíš!!“
Tom se začal plazit a Bill ho okamžitě stopnul. „Zapomněl jsi na pravidlo!“ Zakoulel očima a ukázal na dredáčovo tělo, jež očividně zdobilo tričko.
„Oh, sakra. Pravda, vydrž.“ Tom si sundal čepici, stáhl si tričko a vlezl do
centra. Natáhl se pro svou kšiltovku, ale byl opět zadržen.
„Nové pravidlo. Právě vešlo v platnost. Musíš mít rozpuštěné dredy.“ Bill se snažil potlačit úšklebek.
Tom potřásl hlavou. „Nemůžeš na mě jen tak zkoušet nový pravidla.“
„Myslím, že můžu. A myslím, že udělám něco, čím ti to vynahradím,“ usmál se černovlásek, teď už bez anglického přízvuku, a přisunul se blíž ke svému hostu.
„Oh, jo?“ Tom se kousl do rtu.
„Hmmm… ale jenom když si rozpustíš dredy.“ Britský akcent se vrátil jako důkaz toho, že to není vtip. „Prosím? Jsem pořád rozrušenej z toho malýho trolla, co mi nechtěl půjčit hračku.“
Tom protočil panenky. „Dobře, dobře. Jenom že jsi to ty. Pro nikoho jinýho si je nerozpouštím.“ Stáhl si silnou gumičku a doposud stažené vlasy nechal spadnout na záda.
„Ani když máš sex?“ zeptal se mladší z chlapců všímavě.
„Heh? Hlavně ne při něm. Byl bych pak kvůli nim horký a zpocený,“ odpověděl Tom. Billovi se zatmělo před očima a spadla mu čelist.
„Haló?“ Tom mu zamával dlaní před obličejem.
Trochu zatřepal hlavou. „Promiň. Prostě jsem zaslechl slova horký a zpocený a představil jsem si, jak při tom vypadáš, když máš rozpuštěný dredy a jsi nahej,“ řekl a sundal si brýle. Teď když byly dredy dole, zjistil, že se může uvolnit a konverzovat bez brýlí a britského přízvuku.
„Proč se ti vůbec tak líbí, když jsou rozpuštěný?“ zasmál se trenér a pohodlně se uvelebil na sedátku.
„Protože pak vypadáš jako čarovný bratr mořské panny…“ zašeptal Bill.
„Heh?“ Tom mu naštěstí nerozuměl.
Bill si odkašlal. „Protože… uhm… vypadáš mužně,“ zkusil to.
„Určitě… Jsou tak dlouhé, že pravděpodobně vypadám jako holka.“ Dredáč popadl jeden ze spletených pramenů a začal ho zkoumat.
Bill nakrčil nos. „Rozhodně nevypadáš jako holka. Protože kdyby jo, tak bych tě teď nechtěl povalit na zem a osedlat tě,“ řekl, nonšalantně schovaný za knihou o slonech.
Tom zakňučel. „Víš, že mi takový věci nemůžeš říkat.“
Černovlásek zaklapl publikaci. „Protože to způsobuje, že mě chceš,“ prohlásil. A rozhodně to nebyla otázka.
Tom se na něj nevěřícně podíval, ale pak se rozhodl, že dost je dost. Tentokrát si nebude hrát na hlupáka. „Jo. Přesně tak, Bille.“
Jeho svěřenec se natáhl pro brýle, které si nasadil na špičku nosu. „Myslím, Sire Tome, že je čas začít s vaším tréninkem,“ řekl zase s tím svým přízvukem. Pak si brýle hned zase sundal.
„Musíš si je nasazovat, jenom abys mohl mluvit tím zasraným akcentem?“ řehtal se Tom.
„Jistě,“ opáčil Bill.
„A já jsem ´Sir´, jo? Kdy jsem byl na něj pasován?“
„Oh, automaticky jsem tě na něj pasoval, když jsem viděl tvoje perfektní péro. Nemohl jsem jinak.“ Bill si odfoukl pramen vlasů z očí a pak se začal plazit blíž a blíž k Tomovu rozkroku, jenž se, jak Bill zpozoroval, začal trochu napínat.
„Podělíš se o něj se mnou, Tome? Prosím, sdílej se mnou svoje péro… nebuď jako to skřítko-trollo-hybridí dítě,“ zapředl černovlásek a dokázal, aby tahle totálně směšná věta zněla sexy. Přiblížil se ještě o kousek.
„Kurva jo, je tvůj. Ale… ty… nebudeš o něm zase říkat, že je krásnej, že ne?“ zasténal dredáč pocitem frustrace i očekáváním.
„Rozhodně,“ usmál se Bill a zatlačil Toma do polštářů. „Vážně se o to tak staráš?“ zeptal se mezi rozpalujícími polibky a pohyby boků.
Starší z chlapců zakňučel a popadl Billa v pase, aby mu mohl určovat rytmus. „Prostě… prostě mu tak neříkej před někým.“ Zrudnul.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 20
Tahle povídka je pořád stejně boží! 😀
Ja ani neviem, čo napísať.. len sa tu pri tom usmievam ako magor 😀 páčilo sa mi, ako sa Bill chcel pohrať s loptou a ako potom na to decko nadával 😀 A Tom.. uff.. v ňom už nie je ani kúsok heterosexuality.. aspoň vo vzťahu k Billovi.. Bill ho proste dostal 😀 a teraz dostal aj jeho "péro" 😀
Inak som zvedavá na tie Billove narodeniny.. myslím, že Tom vymyslel niečo gýčovité a sentimentálne 😀
Tahle povídka mě dostává je krásně napsaná a Bill nemám slov.
Božíííí!!!!!
Já prostě k téhle povídce nemám víc slov 🙂 Totálně jsem si ji zamilovala a strašně moc se vždycky těším na nový díl! 🙂
Jsem strašně moc zvědavá na to, co Tom vymyslel na Billovy narozeniny 😉 Ale věřím, že z toho bude Bill nadšený 🙂
Mockrát děkuji za překlad! 🙂
já tuhle povídku prostě miluju 🙂 nic uchylnější (mimo sexu samotnýho) jsem nikdy nečetla 🙂 jen tak dál 🙂
Já se přitom tak debilně směju, až se na mě matka pohoršeně dívá. 😀 Díky za překlad, je to úžasná povídka! 🙂
Som z oboch totálne vedľa. Vyškerená a roznežnená a strašne čakám na pokračovanie Billovho vyučovania:) Je to nádherná, roztomilá a vzrušujúca poviedka. Veľmi pekne ďakujem za preklad.