autor: Dietřisko & Kentaur
Tom
Druhý den nás vzbudili v pět ráno. Museli jsme si rychle obléknout a nastoupit k práci. Jednotka měla za úkol vydrhnout podlahu v celých kasárnách. Co mi to jen připomíná? Ale popravdě, čekal jsem, že budu muset dělat něco extra hnusného. Třeba se jen Billovi nechtělo nikam chodit, aby si mohl stěžovat. Teda vlastně Obergruppenführerovi. Připadal jsem si divně. No co, stejně moje myšlenky nikdo nečte. Snad…
Vyfasoval jsem narezlý kýbl a hadr, která smrděla snad na pět metrů.
„Nechápu, proč zase vytíráme podlahu,“ zabručel Gustav. „Dělali jsme to předevčírem…“
„Asi se Obergruppenführer nudí. Včera si tam psal nějaký dopisy,“ prohodil jsem.
„Jak to víš?“
„Vytíral jsem mu za trest podlahu…“
„Proč nás nepošlou taky do války? Abysme mohli bránit svou vlast a ne tu drhnout zem jak nějaký ženský,“ zavrtěl hlavou jeden SS-Mann. Jmenoval se Hanz nebo tak nějak.
V tu chvíli kolem nás prošel Andreas.
„Nemelu a meju!“ zavrčel.
„No jo, aby ses ty nesedřel,“ uniklo mi.
„Trümpere!“ Andreasův poskok Georg mě vytáhl na nohy. „Co jsi to říkal?!“
„Ale nic,“ zamumlal jsem.
„Až to tady doděláš, stav se za Obergruppenführerem a on ti vymyslí nějaký lepší trest. Vypadá to, že ses nepoučil,“ zasyčel Andreas jedovatě.
„Ano, pane!“ Spokojeně se pousmál a i s Georgem odkráčel pryč.
„Že radši nedržíš hubu, kámo,“ zasmál se Gustav.
„Nebudu jim tu dělat cvičenou opici.“ Namočil jsem kus látky a mrskl ho na zem tak, že se až rozstříkla voda.
Po dvou hodinách práce jsme měli konečně hotovo. Ostatní mohli jít na snídani, ale mě čekala ještě návštěva Billa.
Bill
2. září 1939
Berlin
Liebes Tagebuch,
dnes jsem svůj úkol – vyplňování nudných dokumentů o zadržených nepřátelích naší milované Říše – hodil na nějakého provinilého SS-Manna. Musím se přiznat, že mi to dělá starosti – v Allgemeine nemůžou být zrádci. My jsme spravedlnost, my jsme připravení obětovat své životy pro blaho obyvatel této překrásné země. Už přichází – budu se mu muset věnovat, aby něco nezkazil.
***
Jsem naprosto zmatený. Překvapený a zaražený. Ten neposlušný SS-Mann nebyl nikdo jiný než Tom Trümper.
„Zase ty?“ podivil jsem se.
„Ano, pane,“ zamumlal a rezignovaně si sedl naproti mně ke stolu. V tu chvíli mě to celé znervóznilo ještě víc – jedná se jen o jednoho jediného člověka, který má opakované průšvihy. Brzy ho za to jistě stihne trest. Ale proč mě to vůbec zajímá?! Plevel se musí vytrhat, špína uklidit… A já se zajímám o život někoho, kdo sabotuje naše plány? Celou dobu jsem se choval divně. Například jsem se zeptal:
„Proč to děláš?“
„Protože chci,“ zašeptal a věnoval se své práci. Tedy vlastně mé práci, ale to je jedno.
„Budeš mít problémy,“ zkoušel jsem to dál.
„Hm…“ Měl jsem pocit, že ho to vůbec nezajímá. A nevěděl jsem, proč to zajímá mě.
„Přemýšlej! Vždyť tě můžou potrestat daleko hůř…!“
„O co vám jde?“ zeptal se tiše.
„Chci ti pomoct!“ vykřikl jsem. Podíval se na mě a pak zase sklopil hlavu.
„Jistě,“ vydechl. Potom jsme mlčeli. A já mám strach. Něco se se mnou děje… Měly by brzy přijít rozkazy, nebo se zblázním.
Tom
Se zamyšleným výrazem jsem opustil Billovu kancelář. Nechápal jsem, o co se snažil. Proč se najednou tak staral o obyčejného vojáka, jako jsem já? Tohle bylo víc než divné.
Zeptal jsem se Hermanna, co mám teď dělat, a dozvěděl jsem se, že máme půl hodiny pauzu. Aspoň že tak.
Došel jsem do svého krcálku a rozvalil se na posteli. Chtělo se mi hrozně spát. Ta práce za trest mě unudila. Už i drhnutí podlahy byla větší zábava.
Najednou přišel Gustav a hodil po mně suchý tvrdý krajíc chleba.
„Tohle ti posílá Georg,“ řekl s úšklebkem.
„Fakt dík.“ Ale chleba jsem si od něj vzal a hladově se do něj zakousl. Přemýšlel jsem, jestli by se o to daly vylámat zuby. Určitě by to šlo, kdybych se snažil.
Celý zbytek dne jsem přemýšlel o tom, co mi Bill řekl. Možná bych se mohl aspoň chvíli snažit nedělat problémy. Nakonec jsem si jeho radu vzal k srdci. A tak uplynulo pět dní bez toho, abych se jakkoliv provinil.
autor: Dietřisko & Kentaur
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 21
Doufám, že si ty zuby na tom vylámal. Já na jednu stranu chápu, že Bill je v podstatě fanatik a Tom je ten dá se říct "hodný", co odmítá se podřídit tomu velení, které bývalo. Asi každý člověk je individuální a sto lidí a sto chutí, ale zdá se, že Bill přece jen vystrkuje svatozář, nebo možná ne. Nechám se překvapit :3
Nemohu si pomoct, ale to vyjadřování je vše, jen ne podobné historickému. Nehledě na to, že si neumím představit, že by podřízený jen přemýšlel o svém veliteli jako o "Billovi". A myslím, že do řad SS by se nedostal někdo, kdo nebyl zfanatizovaný Hitlerem. Téma je zajímavé, ale zpracování pokulhává. Zrovna včera jsem viděla film "Náš vůdce" (Die Welle), tam jde moc dobře vidět, jak se chová člověk, který se do podobné skupiny, jako byli němečtí SS, dostane.
No určite je zaujímavé, ako Tom ovplyvňuje Billovo myslenie a ten mu chce pomôcť, aj keď sám nevie prečo. A Tomovo správanie a tie tresty.. no na jednej strane pri nich vidí Billa, ale na druhej by mohol dopadnúť veľmi zle, čo rozhodne nechcem, takže som rada, že aspoň chvíľu dokázal "nerobiť problémy".
Uh, začíná to být zajímavé, snad se to dál vyvine nějak ještě lépe 🙂 Já osobně bych to, že se Tomovo myšlení tak nějak neshoduje se členy SS nijak extra neřešila, neměli bychom zapomínat, že i přes všechno je to pořád jenom twincest, což se nedá srovnávat s opravdovými historickými příběhy, kde o tu přesnost jde 🙂
[2]: je mi jasné na co nařažíš… ale pořád nezapomínej, že je to jen FF…nic víc… chci říct…tohle se prakticky ani historii podobat nemůže, jestli chápeš, co chci říct. Ano, holky si vzaly odvážné tema a upřímně sem byla v šoku, že jim to JAnule vzala. Ale ok, pořád jde o FF 😉
a teď k povídce…. docela sem váhala, jestli si to začít číst a jestli to vůbec komentovat.. a hle..komentuju. docela sem se na druhý díl těšila, akorát je to strašně krátké.. a ohledně Toma…chlapec riskuje, to jo… a bohužel tuším neštastný konec, protože…tohle si myslím, ani happy end mít nemůže.. chtěla bych se mýlit, ale… myslím si to. Doufam, že ale budu třeba překvapená 😉
[5]: Upřímně nechápu, proč bych jim to neměla vzít, když beru všechny povídky plný násilí, který jsou z mýho hlediska taky nepochopitelný. 😀
Lidi ten hákovej kříž malinko moc prožívaj, ale ve finále je to pořád jen povídka. Je mi záhadou, proč zrovna tohle se tak rozebírá, co se týče historický pravdivosti, když u jiných věcí se to prakticky neřeší. Čtěte, kdo chcete, kdo nechcete, nechte být a nekritizujte něco, co nebylo zamýšleno jako pravdivý historický román.
Je zajímavý, jak se lidi děsí jednoho symbolu, aniž by si uvědomovali, že v té ideologii dál žijou. Nechci váš, děsit, dětičky, ale to, co je teď, to je fašismus ve své plné kráse. Evropská unie je Hitlerova myšlenka a jeho následovníkům se daří ji uskutečnit podle jeho plánů. Jsem ráda, že umřu nejspíš dřív, než to dotáhnou k dokonalosti. J. :o)
[5]: Já beru, že je to jen FF, ale prostě nějaký reálný základ by to mít mohlo. Předpokládám, že být tehdy někdo drzný na tak vysoký post, dostal by rovnou kulku do hlavy a nikdo se s ním nes**l. Asi jen můj osobní pocit, že i FF by mělo být trochu uvěřitelné 🙂
[6]: Napsat svůj názor snad mohu, ne? Proto tu přeci komentáře jsou. Pokud si autor nepřeje kritiku, ať to napíše do záhlaví a já se vyjadřovat nebudu.
[7]: Samozřejmě kritiku bereme 😉 Opravdu nejsme ten typ lidí, co potřebuje být neustále chválen, aby si zvyšoval ego. A musím uznat, že máš pravdu. Už když jsme to tenkrát psaly, říkali jsem si: "sakra, to asi bude divné, když o něm bude přemýšlet jako o Billovi", ale nakonec jsme to tam nechaly s tím, že je to jen FF, která snad i může být dál od pravdy 🙂
Jsme moc rády, pokud se to aspoň někomu líbí a každý komentář bereme a rádi si z něj vezmeme něco třeba i do dalších příběhů 🙂 Pokud se to někomu nelíbí, k ničemu ho nenutíme.
Uznávám, že je tam spousta historických nesrovnalostí, to ano. Neležely jsme v knížkách, aby to bylo přesně tak, jak se to kdysi dělo. Berte to prostě jen jako FF s tématem 2SV 😉
Na pokračování téhle povídky jsem se fakt těšila 🙂 Byla jsem moc zvědavá na další díl a na to, jak se bude vztah mezi kluky vyvíjet nebo nevyvíjet a zatím musím říct, že se mi povídka líbí!
Můj názor je, že pravá láska dokáže překonat naprosto všechno, tudíž i fanatický Bill, který je vlastenec sympatizující s Hitlerem, se může zamilovat do nějakého SS-Manna Toma, který je proti systému. Já vím, možná jsem až moc naivní, ale prostě v tohle věřím a tečka. Tudíž nemám žádný problém s tím, že by tohle byla nějaká fatalní histrická nesrovnalost. Co my víme, klidně se i něco podobného stát mohlo 😉
Ovšem je mi jasné, že tahle povídka asi dobrý konec mít nebude, takže se na něj už začínám připravovat 😀 Nejhorší je, že jsem tak zvědavá, jak tohle bude pokračovat dál, že ani myšlenka na to, že bude povídka smutná, mě ve čtení nezastaví 😀
Tom se mi zatím líbí 🙂 Jenom mám strašný strach, kam jej jeho chování ještě přivede. On má jediné štěstí, že jej má zatím na starosti Bill, který k němu cítí určité sympatie, protože by už dávno skončil daleko hůř.
Těším se na pokračování 🙂
[6]: Ten poslední odstavec je svatá pravda, Janule…
Mně se povídka líbí, rozhodla jsem se brát ji jako na motivy 2. SV, nic víc – nic míň 🙂 Myslím, že to zatím docela uvěřitelný je.
Jsem zvědavá, jestli se v povídce objeví něco bližšího o tom, jak se Tom jakožto člověk proti systému, vůbec octnul v SS 🙂
Těším se na další díl 🙂
Zase jsem si jako první přečetla komentáře, protože je jich tu zase hodně:D A souhlasím s tím, že lidi hákový kříž prožívají až nějak moc.
Myslím si, že kdyby to opravdu bylo zasazené hodně do té doby, tak by Tom měl už kulku v hlavě.
Ale ten příběh se mi líbí a je zajímavé, že chce Bill Tomovi pomoct. Uvidíme, jak se to vyvine:)
Tyjo Tom takovej rebel neposlušnej jen mu Bille dej hezky na zadek. 😀 Začíná to vážně zajímavě a celkem mě zajímá jak se bude vztah Billa a Toma dál vyvíjet..
PS: Nechápu co tu furt řešíte nějaký nesrovnalosti je tu takovejch povídek kde ty nesrovnalosti doslova mlátěj do očí a to vám je jedno.
Nesrovnalosti nebo srovnalosti to je uplně fuk tohle je fantasie tak to tak berte.