autor: Mischy & Turmawenne
BILL
„Huuh, stále se mi klepou nohy. Kdybych byl princezna, řekl bych, že jsem s tebou protancoval střevíčky,“ zasměju se na něj sladce, když vejdeme do pokoje. Byli jsme stále v dobré náladě, pořád jsme se pusinkovali. Nedali jsme pokoj ani po cestě.
„Já zas protancoval celý svoje království pro tvoji lásku, mylady,“ zasmál se. Kopnul stranou boty a rozepnul si kraťasy, které z něj po cestě do ložnice spadly. Pouze v tílku a boxerkách se svalil do postele.
„Oh, no teda,“ zasmál jsem se, když jsem k němu došel a viděl ho tam rozplácnutého. „Teď uvažuju o tom, že si dám sprchu. Poraď mi, mám či nemám,“ zasměju se a rozepnu si tříčtvrťáky, které dám potom hned stranou, když si je svléknu. Svléknul jsem si i tílko a položil ho k tříčtvrťákům.
„Klidně běž, já na tebe počkám,“ převalil se s dlouhým zívnutím na záda.
„Ty už nepůjdeš?“ zeptám se.
„Už jsem se dneska sprchoval dvakrát. Nadměrné sprchování škodí a nezdá se mi, že bych smrděl,“ zakření se na mě.
„No to ne, nesmrdíš,“ rozesměju se. „Já teda asi podle všeho taky ne, ale jdu. Budu se cítit líp,“ usměju se.
Vzal jsem si čisté boxerky a rozešel se pak do koupelny. Opravdu v rychlosti jsem se osprchoval a potom se k němu v tichosti vrátil. Tom však ležel na boku čelem k mé polovině postele, nohy měl pokrčené, tu horní blíž k tělu. Ručku měl podivně zkroucenou pod bradou, že ho každým okamžikem určitě začne brnět. Pusinku měl trošku pootevřenou a mělce oddechoval. Vypadal jako nemotorné štěňátko. Bože, já pro něj už nemám slov. Je k pomilování, drobeček můj. Byl jsem jím naprosto unešený. Přišel mi rozkošný, jak tam ležel. Sice jsem moc nevěděl, kam si lehnout, ale po chvíli přemýšlení jsem si k němu opatrně přilehnul. Nechtěl jsem ho nějak polekat, hlavně jsem nechtěl, aby mu to bylo nepříjemné. Jen jsem ho v tichosti sledoval. Mohl jsem se na něj dívat hodiny a stále by mi to bylo málo.
Po nějaké době jsem k němu vztáhl ruku a opatrně ho pohladil po paži. I nadále spokojeně oddechoval. Jen jsem se usmál a natáhl se pro prostěradlo, kterým jsem ho přikryl. Sám jsem si pod něj strčil jen trošku nohy a uložil se na polštář. Nezavíral jsem oči, naopak jsem si jej dál prohlížel a prsty ho hladil po předloktí. Trochu se zavrtěl a víc si vmáčkl obličej do polštáře. Viděl jsem, jak se mu lehce třepotaly řasy. Byl naprosto roztomilý, jak měl zkroucenou ručičku pod bradou a div si nestrkal prst do té pootevřené pusinky. Nechci ho už nikdy ztratit. Bez něj by to nemělo smysl. On je pro mě opravdu vším. Ačkoli to bylo sladké, opatrně jsem mu ji položil tak, aby ho po chvíli nezačala brnět. Pohladil jsem ho po ní a usmál se. Tiše zabručel a opět si ji nacpal pod bradu. Zakroutil jsem nad tím pobaveně hlavou a pokusil se mu tu ručku vrátit do nějaké pohodlnější polohy. Tentokrát už ji tam nechal a spokojeně si pomlasknul. Jen jsem se tiše zasmál a nechal ho už v klidu spinkat. Nespočet minut jsem ho sledoval. Spíš se dalo už hovořit o hodinách, ale k ránu jsem potom usnul, jelikož jsem byl poměrně unavený.
Ráno mě probudily hřejivé paprsky slunce, které se k nám snažily vetřít. Byly ovšem příjemné, nejednalo se o nepříjemné bodavé světlo. Ovšem ještě krásnější překvapení pro mě bylo, když jsem otevřel oči. Tom ležel u mě, hlavičku měl položenou na mém ramenu, pevně mě objímal, a dokonce měl přese mě přehozenou nohu. Musel jsem se nad tím usmát. Byl jsem rád, že se ke mně přitulil, i když to bylo nejspíš ze spánku. Nemilé překvapení se ovšem tyčilo v mém klíně. Ranní erekce. No není divu, když leží vedle mě a takhle se na mě tiskne. Jediným štěstím pro mě ale bylo, když jsem ucítil tlak z jeho boxerek na svém stehně. Měl ji taky. Ha, aspoň v tom nejsem sám. Nejspíš se také pomalu probouzel, jelikož se o mě ze spánku otřel, jak se zavrtěl. Jen jsem potichu oddechnul a přivřel na okamžik oči. Pohladil jsem ho něžně po boku a sledoval ho. Měl maličko otlačenou tvářičku. Nespokojeně zafuněl nosem a znovu se na mně zavrtěl. Přisunul jsem se k němu trošku blíž, čímž jsem se o něj otřel. Byl jsem zvědavý na jeho další projevy. On však zvedl hlavičku a rozespale na mě zamžoural přes sluneční paprsky útočící na naše polonahá těla. Jej, ten jeho rozespalý obličejíček. To mi scházelo také.
„Spinkej,“ pošeptal jsem jen hodně tiše, abych ho moc neprobral, a pohladil jsem ho.
„Hm,“ brouknul pouze, pokýval nepatrně hlavou a zase si ji položil. Zavrtěl se opět ke spánku, jenže náhle ztuhnul. „Ahm,“ slezl ze mě urychleně a odkulil se. „Promiň.“ Ah, proč se mi jen omlouvá. Tohle mě mrzí, vždyť nemá proč.
„Tomi, to nic, je to v pořádku,“ pohladil jsem ho po paži a lehce se na něj usmál. „Nezlobíš se, že jsem si lehl k tobě?“
„Ne, já… ne,“ posadil se a přikryl si rukou obličej. „Půjdu… půjdu si dát sprchu,“ vylezl urychleně z postele a zmizel v koupelně. Tiše jsem povzdechl a posadil se. Promnul jsem si spánky a ospale se podíval z okna.
Mrzí mě ta jeho reakce, ale chápu to, spíš to musím chápat.
Posedával jsem v posteli, ale nakonec jsem se donutil k tomu, abych vstal. Poklidil jsem si oblečení ze včera a poté se rozešel na terasu. Venku bylo doopravdy nádherně, bylo ovšem horko, které mě hned pláclo přes obličej. Strávil jsem na terase poměrně dlouhou dobu a Tom stále nešel. Už jsem tam chtěl i jít, ale řekl jsem si, že raději ne. Když ovšem utekla opravdu dlouhá doba, sebral jsem se a šel tiše do koupelny za ním.
Mám o něj starost, jestli se mu neudělalo nějak špatně. Byl rozrušený a já vážně nechci riskovat, že se mu kvůli mně něco ještě přihodí. Zaklepal jsem na dveře a chvilku vyčkával, ale když se nic neozvalo, pomalu jsem vešel. Pohled, který se mi ale naskytnul před očima, mě absolutně zaskočil.
Bože můj. Byl jsem jako opařený. Jen jsem nasucho polknul. Tom se bezvládně opíral o dlaždičky ve sprchovém koutě a tiše vzdychal, zatímco si rukou mnul zarudlý žalud na svém ztopořeném penisu. Když jsem však viděl, co dělá druhou rukou, polilo mě horko a oddechl jsem. Sám jsem se zapřel o zeď dlaní a díval se na to stvoření, které mi málem přivodilo infarkt. Strkal si do zadečku robertka. Nepřirážel jím, zdálo se, že si s ním spíš dráždil prostatu.
Oh, do prdele. Sakra, co mám jenom dělat. Nemůžu tu takhle stát, já… bože, chci k němu. I přesto ten pohled byl neuvěřitelný. Mělce vydechl, bezbranně se prohnul v pase a sjel si dlaní po nahém těle.
„Pane bože,“ nasucho polknu a kousnu se silně do spodního rtu. Nemohl jsem z něj spustit oči. Udělal jsem několik krůčků k němu. On se na mě však mezi slastným vzdechem podíval a strnul.
„Co tu děláš?“ vydechne rozechvěle.
„Já-já jsem se šel za tebou… co tu… děláš?“ pošeptám a semknu rty nervózně k sobě.
„Co bys řekl. Zbavuju se ranní erekce, to musím dělat sám,“ oddechne a vytáhne ze sebe robertka. Opláchnul ho pod vodou, otočil se ke mně zády a vzhlédl ke sprchové hlavici. Fajn, tak tohle ti vysvětlím, že ne. Spíš se o to pokusím. Zhluboka jsem se nadechl, sundal si rychle boxerky a vlezl jsem si k němu.
„Ne, nemusíš,“ pošeptám mu zezadu do ouška a sjedu mu dlaněmi po bocích, z kterých mu sjedu na podbřišek. Prosím, neodmítni mě, prosím. Přitiskl jsem se k němu a začal ho po těle hladit.
„Bille, měl bys jít ven,“ vydechne bolestně a pomalu se ode mě odtáhne. Chytnul jsem si ho za ramena a otočil ho k sobě. Nahnul jsem se k němu a jen ho něžně líbnul.
Nemůžu se nechat odbýt, ne teď. Nechci, aby se stále bál.
„Miluju tě,“ pošeptám mu a sjedu mu po těle, načež ho obejmu kolem pasu. On se mi však znovu pokusil vyvléknout.
„Poslouchej,“ pošeptám mu a chytnu si ho pevněji. „Nebojím se, vůbec se nebojím a ty se taky neboj, broučku, prosím,“ vyjedu mu k lopatkám dlaní. „Nebojím se ničeho, nenechám si tě ničím vzít. Ty víš, že tě miluju.“ Bezmocně vydechnul a sklonil pohled. Zůstal už ale v klidu. Láskyplně jsem ho políbil pod ouško a vyjel mu potom po bocích.
„Mmm,“ vydechnu jen potichu. Zdálo se, že se mi brzy podvolí, jelikož se ke mně trochu přivinul. Ano, to je ono. Nestane se nic, pokud to osud nebude chtít, a i kdyby se to stalo, přijmu to. Miluju ho a nehodlám se ho vzdát kvůli nemoci. Začal jsem ho jemně líbat na krk a tisknout se proti němu. Rukama jsem mu přejížděl po zadečku i zádech.
„Neboj se,“ zašeptal jsem jen potichoučku a slíbával mu kapičky vody z ramene.
„Bille,“ vydechl polohlasem, přičemž mě pohladil po žebrech a přitiskl se ke mně, jak to jen šlo. Tím jsem dostal jistotu, že jsem ho konečně přesvědčil a on byl ochotný se mi oddat.
Nechci, aby se nutil, ale pokud to sám chce, budu jedině rád.
„Mmmm?“ dlaní jsem mu začal putovat po těle a dostával se zvolna k jeho rozkroku. Hlavu jsem sklonil a začal mu olíbávat hruď. Jazykem jsem si po chvilince už hrál s jeho bradavkou a rukou uchopil jeho mužství. Několikrát jsem po něm přejel a druhou rukou si ho k sobě hezky přitisknul. Vzrušeně vzdychl, vytáhl si mě za tváře k sobě a začal mě naléhavě líbat, zatímco už se mi jazykem dobýval do úst.
Ah, tohle jsem chtěl a potřeboval. Přitahuje mě, vzrušuje a já ho stále chci, nemůžu za to. Nechal jsem ho, aby si dělal, co chce, ale spolupracoval jsem s ním. Rozehrál jsem s jeho jazykem hodně divokou a vášnivou hru. Dlaní jsem se stále soustředil na jeho penis. Stahoval jsem mu stále předkožku a mnul mu v dlani žalud.
„Mhh, mm, mhm, mhhh,“ kňučel mi do úst a tiskl se ke mně.
Tolik mě to vzrušuje, když takhle vzdychá a kňučí. Miluju to, když ho můžu uspokojovat, zvlášť když se mi potom dostává téhle odměny. Několikrát jsem vzdychnul a dlaní ještě přitlačil, ale poté jsem přestal. Chytnul jsem mu nohu pod kolenem a přitiskl mu ji ke svému boku. Rukou, kterou jsem ho honil, jsem mu sjel na zadeček a hned do něj dvěma prsty zajel. Netrvalo mi to dlouho a začal jsem mu masírovat prostatu. Cítil jsem, jak se mu podlomila noha v koleni a silněji se mě přichytil kolem krku, aby neupadl. Ačkoli usyknul, poznal jsem, že to bylo rozkoší. Roztáhlý už byl, za což jsem mohl poděkovat kamarádovi robertkovi, který se již válel na zemi.
Fajn hračka, to se musí uznat.
„Mhhh, ohh,“ oddechnu nahlas, když se na okamžik odtrhnu od jeho rtů. Nasál jsem mu potom spodní ret a zakňučel jsem. Silně jsem ho masíroval a přirážel do něj krátce prsty.
Chtěl bych se s ním zase milovat, jen nevím, jestli by chtěl on. No, zkusím to. „Miláčku, máš tu kondom?“ pošeptám mu do rtů.
„Mm, tam,“ šeptne, přičemž kývne hlavou k poličce nad umyvadlem.
„Dobře,“ usměju se a pustím ho. Dám mu jen pusinku, abych mu to odloučení na pár vteřin zpříjemnil, a poté se natáhnu do té poličky. Dosáhnul jsem tam naštěstí docela dobře. Krabičky tam byly tři. Jednu krabičku jsem si vzal. Hned jsem z ní kondom vyndal a potom ji odložil zpět.
„Mm, extra lubrikovaný,“ šeptnu a usměju se. To nijak nekomentoval. Pouze k sobě semknul rty a sledoval mě, jak ho rozbaluji. Kousnul jsem se přitom s úsměvem do rtu a konečně se zbavil toho obalu. Pomalu jsem si kondom navlékl. Tom si olíznul rty a vyčkával, co udělám. Podíval jsem se na něj a zlehka ho přitiskl hrudí ke stěně na ty ledové dlaždičky. Sjel jsem mu dlaní po těle.
Znovu se s ním budu milovat, pokud mi to dovolí. Ještě párkrát jsem si přejel dlaní po penisu, než jsem mu roztáhnul od sebe trochu půlky a zadeček mu přizvedl. Namířil jsem se špičkou penisu přímo na jeho otvor.
Dobrý, klid, to půjde. Bude to dobré. Bez pomoci rukou jsem do něj opatrně vnikl. Roztáhnul jsem mu od sebe půlky o něco víc a pomalu se do něj zasunul až po kořen.
Pane bože, to horko! Zase cítím to, jak mě svírá, cítím ho naprosto všude. Tom tiše vzdychl, tak jsem ho líbnul na rameno a následně mu začal zaplavovat lopatky svými polibky. Přidržoval jsem si ho za půlky a něžně a pomalu mu projížděl prdelku až po kořen, aby si přivykl na moji velikost, kterou jeho tělo již zapomnělo, ale zato si rychle vzpomnělo.
Nechci už nikdy, aby zapomněl.
„Bože, Bille,“ zasténal, přičemž se opřel čelem o stěnu a sjel dlaní po orosených dlaždičkách.
Vzdychá, kvůli mně vzdychá a chce víc. Nejde mi o sex, ale to milování s ním je to nejkrásnější.„Mhhh,“ zasténal jsem nahlas a přivinul se k němu. Pohladil jsem ho po bocích a olíbával mu dál rameno a potom i zezadu krk, když jsem mu dal stranou copánky.
„Lásko,“ vzdychl bezbranně. Vzápětí mi zepředu ovinul ruku kolem krku, prohnul se v pase, abych do něj měl dobrý přístup, a přitiskl rty k mé čelisti, jako by se snažil utišit. Cítil jsem jeho chvějící se tělo přímo na svém. Miláček můj. Snad se mu to líbí, přeju si ho uspokojit.
„Miluju tě, miluju,“ vzdychnu a políbím ho na krk. Stále jsem ho rukama hladil, dráždil a laskal. Chtěl jsem ho uvolnit, uklidnit a snad i ukonejšit. Hlavně, aby si to užil. Pomaličku jsem do něj přirážel, projížděl ho a snažil se mu při každém pohybu hezky otřít o prostatu.
„Já tebe taky,“ šeptl těsně před tím, než se na mě zadečkem přirazil a hlasitě zasténal.
„Ohh, pojď, pojď,“ zašeptám mu a pomaličku z něj vyjdu.
Tady to není tolik pohodlné a já chci, aby si to užil hezky v klidu. Hned jsem ho potom políbil, vyšel s ním ze sprchového koutu ven a trošku nás osušil. V rychlosti jsem ho poté vzal do náruče jako princeznu a odnesl si ho do ložnice.
A teď už je můj, jen můj.
autor: Mischy & Turmawennebetaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 2
Tak idylka nám zatiaľ trvá 😀 Na začiatku som sa síce trošku zľakla, keď Tom ráno tak strnul a utiekol do sprchy, ale potom sa to napravilo 😀 a dúfam, že to bude takto fajn aj pokračovať a Tomovi niečo zas nepreletí cez nos 😀
Ach…. ♥♥♥
Tak když se vrátili na hotel, tak jsem si říkala, jak je to parádní, že prostě to ráno bude krásné, ale jakmile se Tom probudil, tak se zase vrátila jeho špatná nálada… zase… To asi nemá cenu řešit.
Nicméně možná jim zrovna to milování pomůže, aby se mezi nimi urovnal vzduch, ale … jistá si tím nejsem. Docela se bojím, že idylka zase vyprchá a Bill odejde se zlomeným srdcem…:/
Ale pořád je to moje oblíbená povídka :* :* ♥
No konecne Uz jim to nekaz at sou konecne spolu Po tom trapeni si zaslouzi trochu stesti:-D
Moc jim držím palce, aby už byli šťastní!
Doufám že Tom nezačne zase blbnout.
Tom ráno zase nesklamal. Začal klasicky blbnúť, ale skôr ako mi začal liezť na nervy, to Bill nádherne vyriešil. Asi sa už naučil ako zvládať Tomove náladičky. Zrejme ho treba ignorovať a tváriť sa akoby sa nič nedialo. Bravo Bill:D držím mu palce aby sa mu Toma podarilo skrotiť úplne. Stále dúfam, že tá jeho choroba musí byť omyl. Asi dúfam zbytočne?
Taky jsem moc ráda, že je zatím všechno v pořádku, i když se stejně obávám dalšího dílu, aby Tom zase Billovi nějakýma svýma řečma neublížil. Bill se taaak snaží! Pevně doufám, že to Tom vidí a přestane blbnout 😉
Strašně se ale obávám dílu, kdy bude Bill odjíždět domů. Mám strach, že se Tom naštve, nebude chtít jet taky do Německa…vlastně u téhle povídky prostě nevím, jak může skončit.
Každopádně děkuji za další díl! 🙂