autor: mohanrocks
„Bille, tohle jsou ty nejhloupějc vypadající kliky, co jsem kdy viděl,“ prohlásil Tom.
„Takhle to dělají praví chlapi,“ argumentoval Bill, který ve skutečnosti neměl ponětí, co dělá.
„Zadek ti trčí do vzduchu,“ vysmál se mu trenér.
Bill si klekl a pozdvihl obočí. „Přesně. To je způsob, jakým to dělají mužský.“ Zasmál se vlastnímu přisprostlému vtipu, jenž Tom očividně nepochopil, jelikož na něj zíral s prázdným výrazem. „Wow, Tome. Vážně?“
„Co? Mužský to nedělají s kolenama na zemi a rozhodně ne s trčícím zadkem,“ odpověděl dredáč logicky.
„Jo, ale já použil slovo ´dělat´ jako heslo pro sex a řekl jsem, že chlapi to dělají s vystrčeným zadkem. Víš?“ Černovlásek protočil panenky nad Tomovou nechápavostí.
Tom si rozpačitě odkašlal. „Jo, věděl jsem, jak to myslíš,“ zamumlal.
„No jo,“ zahihňal se Bill. „Jsi tak pomalej. Ale to je oukej. Někdy to mám pomalu rád,“ olízl si rty a ušklíbl se.
„Máš rád pomalu co?“ zeptal se opět zmateně.
Potřásl hlavou a vydechl. „Nevadí, Tome. Pro dnešek s narážkami končím.“ Pak rychle změnil názor. „Myslím… Tak na hodinu nebo podobně. Doopravdy nemůžu slíbit víc,“ kývl slavnostně. Jednou zkoušel vydržet celý den bez dělání jakýchkoliv sexuálních vtipů a zmínek o erotických věcech – na Kiraninu žádost. A byl blízko tomu uspět, ačkoliv bylo velice těžké a nepohodlné držet na uzdě to, co je pro něj přirozené. Ale… pak šel večer s tetou na jídlo, aby oslavil, jak dokázal držet jazyk za zuby, a v restauraci byl extrémně atraktivní číšník a, no… Kiran si objednala špagety s klobásou a Bill si zkusil objednat něco z číšníkovy klobásy. Ani to neplánoval, ale jakmile se stavidla otevřela, nešlo to zastavit. Když se číšníkovi omluvil, zeptal se, jestli by mohl ochutnat jeho masové koule. Poté byl i s Kiran požádán o to, aby opustil podnik. A tak po této zkušenosti se Bill naučil znát svoje hranice a zjistil, že nevydrží celý den bez řečí o sexu. Zkoušet to pro něj nebylo zdravé a bylo to nebezpečné pro lidi okolo.
„Nemám ponětí, o čem tu mluvíš, ale chceš, abych ti ukázal, jak se opravdu dělají kliky?“ navrhnul trenér.
Bill se posadil do tureckého sedu a snažil se pohodově odpovědět, ale místo toho zakřičel: „TO BYCH BYL DĚSNĚ RÁD!“, protože představa, že pro něj Tom dělá kliky, byla příliš vzrušující na normální mluvu.
Tom se zachichotal. „Jo, jistě. Oukej, takže: lehneš si na zem na břicho.“ Jak řekl, tak udělal a Bill jenom zíral s pootevřenou pusou.
„Jo, a pak uděláš co?“ zeptal se černovlásek svůdným hlasem.
„Pak si dáš ruce takhle do stran vedle hlavy, dlaně na zem, lokty na stranu.“ Tom znovu názorně předvedl, o čem mluvil, a ačkoliv bylo všechno velmi profesionální a vůbec ne se sexuálním podtónem, Bill si nemohl pomoct, pomyslel si, že je to ta nejvíc vzrušující věta, kterou slyšel, alespoň za posledních třicet minut.
„Mhmm. Řekni, co dál,“ zašeptal mladší z chlapců a přitiskl si kolena k hrudníku, aby zakryl pomalu se nadouvající klín.
„Pak se vzepřeš na prstech u nohou a snažíš se držet záda tak rovná, jak je to možné, a pak prostě půjdeš dolů,“ dokončil Tom a udělal ten – podle Billa – nejkrásnější a nejvíc sexy klik, jaký kdy kdo předvedl. Po několika ukázkových cvicích chtěl přestat, ale Bill ho zastavil.
„Uhm… Myslím, že bys jich měl udělat ještě pár. Víš, abych mohl opravdu pochopit, jak je dělat správně,“ řekl černovlásek, zatímco potlačoval svoje vzrušení. Chtěl Toma přimět předvést víc kliků, jež dovedou udělat jeho perfektně vypracované paže. A Bill by lhal, kdyby řekl, že nesleduje taky jeho zadek.
Tom zakoulel očima a k Billovu zklamání nepokračoval. „Tohle není, kurva, sexuální.“
„Kdo říká, že je?“ zeptal se Bill nevinně.
„Proč máš kolena u hrudníku, Bille?“ zaútočil Tom obviňujícím tónem.
„Protože je to pohodlné a, Tome, hodně lidí rádo takhle sedí, protože je to opravdu dobré pro tvůj oběh a rovnováhu, a to je přesně to, co potřebuješ, když cvičíš!“ zalhal černovlásek.
„Jsi, doprdele, příšernej lhář,“ zahihňal se dredáč.
„Oukej, fajn. Sledovat tvoje kliky je vzrušující a postavilo se mi z toho péro.“ Bill narovnal nohy a ukázal na svůj rozkrok. Tom zalapal po dechu. „Mimochodem, nepochopil jsi předtím ani jednu z mých sexuálních narážek, takže nechápu, že tohle jsi teď zaznamenal.“ Černovlásek se zamračil.
„Protože vím, že si vždycky takhle sedneš, když se ti postaví a nechceš, aby to někdo viděl.“ Trenér se začervenal a sklonil hlavu.
Bill se usmál. „Aaa, líbí se mi, když je ti trapně.“
„Sklapni. Není mi trapně,“ zamumlal starší z chlapců.
„Tak proč jsi červenej jak třešeň?“ optal se černovlásek a pak si hned vzpomněl na třešně a byl rozpolcený, jelikož nevěděl, jestli má být nažhavený, protože Tom chutná jako třešně, nebo znechucený třešňovým předávkováním, jež zažil nedávno. Nakonec nažhavení vyhrálo – jako obvykle.
„Protože jsem právě dělal kliky! Což je to, co bys měl dělat ty,“ tvrdil Tom.
„Oooh, taky se mi líbí, když jsi mužnej.“ Bill se kousl do rtu.
„Přestaň, Bille. Rozčiluje mě to. Jak vůbec můžeš bejt takhle nažhavenej? Vždyť jsme se udělali ani ne před hodinou.“ Trenér potřásl hlavou a podíval se nevěřícně na svého svěřence.
Bill jenom pokrčil rameny.
„Protože mě nažhaví cokoliv, co děláš.“
Tom byl tiše a Bill vycítil, že možná trochu moc tlačil na pilu, takže trochu ubral – alespoň tak mu to připadalo.
„Jenom říkám, že stačí, abych myslel na tvoje tělo a mohl bych se vystříkat do kalhot. A opravdu se na tvoje tělo dívat je ještě intenzivnější. Konec diskuze. Teď se vraťme ke cvičení, od toho tady jsme. Soustřeď se, Tome.“ Zakoulel očima a lehl si na zem připravený na kliky.
Tom otevřel pusu, ale pak ji zase zavřel a začal Billovi odpočítávat.
Když skončili s tréninkem, zamířili oba kluci do koupelny, aby se osprchovali. Tom trval na tom, že to vykonají každý zvlášť. Upřímně, rozuměl všem Billovým sexuálním vtípkům, které předtím dělal, perfektně. Ale když přišlo na to mluvit o sexu s Billem… a obecně o sexu mezi dvěma muži, Tom byl pořád ohledně toho až moc velká bábovka, což mu bránilo byť jenom o té záležitosti žertovat. Takže radši hrál natvrdlého – za kterého ho Bill stejně asi z nějakého důvodu považoval – a fungovalo to.
Věděl, že pozítří má Bill narozeniny, a pořád netušil, jak se cítit ohledně toho jeho přání. Černovlasý chlapec se o tom víckrát nezmínil a Tom upřímně doufal, že na to zapomněl. Dredáč dokončil očistu a šel do převlékárny, kde seděl na lavičce Bill, už osprchovaný a oblečený, s divným Fedora kloboukem na hlavě.
Tom několikrát zamrkal. „Kde jsi, kurva, vzal ten klobouk?“ zeptal se.
Bil překvapeně vzhlédl a pak si pomalu sáhl na hlavu a váhavě nahmatal klobouk. „Heh… nemám tušení.“ Vypadal zděšeně, ale neudělal nic pro to, aby si ho sundal. „Hmm… Sluší mi to v něm?“
„Ne, vypadáš v něm blbě,“ zalhal Tom. Ve skutečnosti si myslel, že jeho svěřenec vypadal zatraceně rozkošně. Ale Tomovi připadal rozkošně ve všem.
„Tak to vůbec!“ Bill vyskočil a běžel se podívat do nejbližšího zrcadla. „Vypadám dobře,“ kývl a udělal malou otočku. „Očividně nevíš nic o módě,“ vyplázl na Toma jazyk.
„Ani nevíš, čí ten klobouk je!“
„Je pravděpodobně z magického batohu, Tome.“
„V něm jsem klobouk neviděl.“
„Oukej, očividně nechápeš význam slova ´magický´.“
„Prostě si sundej ten zasranej klobouk a můžem se bavit.“
„Klobouk zůstává.“
„Sundej ho.“
„Sundej si ho sám!“
„Fajn, tak jo.“
Tom přijal výzvu a zamířil k Billovi, který vypískl, popadl batoh a vyběhl ze šatny. Zavazadlo ho netáhlo dolů – což bylo překvapující vzhledem k Elvishově meči uvnitř. Tom byl pořád jenom v ručníku, ale odmítal tuhle bitvu prohrát, takže vyběhl za Billem. Samozřejmě, než se dostal z místnosti, černovlásek nebyl nikde k vidění. Tom to měl předpokládat, když znal jeho rychlost. Chvilku se rozhlížel, pak si povzdychl a vrátil se zpátky do šatny, aby se oblékl. Pak měl v plánu zahájit pátrání po Billovi i po klobouku.
Když se ustrojil a vylezl z místnosti, našel Billa, jak sedí na židli v atriu tělocvičny a laškuje se Stacy. Ano, pořád měl na sobě klobouk. Tom k němu pomalu a rozechvěle vykročil.
„Oh, hej! Zajímalo mě, kdy se k nám připojíte, pane pomalý,“ rozesmál se Bill. Stacy se k němu přidala. Tom se zamračil. Než mohl Stacy vysvětlit, že tohle byl prostě celý Bill, zazvonil telefon a recepční prstem s perfektní manikúrou naznačila, aby byli oba kluci potichu. Pak ho zvedla. Tom si sedl k Billovi.
„Kam jsi, doprdele, zmizel?“ zašeptal.
„Kam jsi zmizel TY?“ zeptal se mladší z chlapců s vykulenýma očima. „Díval jsem se všude!“
„Byl jsem v šatně!“ zasyčel dredáč.
„Oh. No, to bylo jediné místo, které jsem nezkontroloval,“ vydechl Bill a podíval se dolů na svoje nehty.
„Vidím, že máš pořád klobouk,“ konstatoval Tom.
„Joooo,“ protáhl černovlásek. „Míříš domů, nebo zůstáváš?“
Tom na chvíli zkusil ignorovat tu pokrývku hlavy. „Za třičtvrtě hodiny mám klienta, takže si jenom dojdu koupit něco ke svačině do bufetu.“
Bill zbledl. „Oh, ne, ne. Nikdy nevěř bufetům.“
„Jím tam pořád, Bille,“ argumentoval trenér.
„Jestli jsem si něčím jistý, pak tím, že bys nikdy neměl věřit bufetům. Zvlášť ne těm v tělocvičně!“ stál si za svým černovlásek.
„Oukej, a co automaty? Proti těm jsi taky?“
„Proč bych měl být proti? V automatech jsou přece gumídci a mňamózní brambůrky.“ Bill se na Toma podíval, jako by mu něco ušlo.
„Jo, ale to jídlo může být v automatu kdovíjak dlouho!“ protestoval Tom.
„Ale je zabalené. Ne čerstvě udělané kdovíkým!“ prohlásil rozhodně jeho svěřenec.
„Tak jako tak, dám si sendvič. Já… uhm… uvidíme se zítra?“
Bill vypadal ostražitě. „Jo… jenom… buď v bufetu opatrný, oukej?“
„Slibuju, že budu opatrný.“ Dredáč si položil ruku na místo, kde cítil svoje srdce.
„Oukej, fajn. Promluvíme si později…“ začal Bill, ale byl přerušen extrémně rozložitým mužem, jenž ke klukům přistoupil.
„Hej, vrať mi klobouk,“ zavrčel.
„Jaký klobouk?“ hrál Bill hloupého.
„Bille, dej mu ten zkurvenej klobouk,“ zamudroval Tom a s obavou sledoval obra, který by jim oběma mohl nakopat zadek.
„Ale mně sluší mnohem víc než jemu,“ zašeptal mu Bill do ucha.
„Byl to dárek od mojí mámy, dala mi ho, než se odstěhovala na Floridu a připojila se k cirkusu. Znamená pro mě hodně. Dej mi ho,“ zabručel muž.
„A tvoje máma v tom cirkusu vystupuje jako co? Tlustá Dáma?“ vyzýval ho černovlásek a Tom koukal, jak by se odsud co nejrychleji dostal.
„Vlastně to zkoušela, ale byla o tři kila lehčí, než požadovali! Teď mi dej ten klobouk,“ zakřičel muž.
Bill i Tom na něj chvíli ohromeně zírali, načež mladší z chlapců zašeptal: „Po tom, co teď řeknu, budu muset bleskově vypadnout. Takže si promluvíme později.“
Než ho mohl trenér zastavit, prohlásil: „Možná by ses k ní mohl připojit jako ´zlej chlápek z tělocvičny, co si myslí, že mu sluší Fedora a očividně má komplex opuštěného´.“ Pozdvihl obočí a obr si zlostně prokřupl klouby. „Měj se, Tome!!“ zvolal Bill, vyskočil a vyrazil z tělocvičny. „Drž se dál od bufetuuuuu,“ dodal ještě, když už byl venku.
Muž i Tom šokovaně zírali. Neřekli si ani slovo. Muž se pak prostě vrátil tam, odkud přišel. Vypadal přemítavě – jako by ho Billova slova zasáhla na správném místě. Tom, stále zaražený, nakráčel k bufetu, kde si vzal z chladicího boxu tuňákový sendvič.
Večer, právě když si Bill začal číst o sibiřských tygrech, zavolal Tom.
„Ano?“ ohlásil se černovlásek znuděným tónem, ačkoliv byl ve skutečnosti nadšený z toho, že Toma slyší.
„Pořád máš ten klobouk?“ ozval se dredáčův sexy hlas.
„Jistě.“ Bill na důkaz toho sklonil hlavu, přestože věděl, že to Tom nemůže vidět.
„Jenom bys měl vědět, že jsem později viděl toho chlápka brečet v šatně,“ řekl trenér obviňujícím tónem.
„No, byly tu nějaké tvrdé věci, které si potřeboval vyslechnout. Nechtěl jsem být ten, kdo to udělá, ale takhle to prostě mělo být, Tome,“ vydechl černovlásek.
„Mohl bys mu prostě ten klobouk vrátit,“ argumentoval Tom.
„Ne.“ Bill se zavrtal do polštářů. „Takže, proč voláš?“ zeptal se, načež zavřel knihu.
„No, pozítří máš narozeniny,“ začal Tom.
„Díky za upozornění.“ Bill protočil panenky, ačkoliv to člověk na druhé straně linky zase nemohl vidět.
„Protočil jsi právě panenky?“ zachechtal se trenér.
Černovlásek vykulil oči. „Jak… jak to víš??“ Začal se rozhlížet po centru po možných vetřelcích.
„Jenom hádám.“ Bill mohl zaslechnout v Tomově hlase úsměv.
„No, jenom mě zajímalo, jestli…“ Tom se zasekl.
„Jestli pořád chci, abys mě ošukal?“ dokončil za něj Bill.
„Ehm… jo.“ Tom se zhluboka nadechl.
„Jo, chci,“ prohlásil černovlásek jednoduše.
„Bille… já prostě… já nevím… co ta tajná párty, kterou jsi chtěl?“
„Chci jenom tebe,“ odpověděl Bill. „Ty mě snad nechceš?“ zeptal se smutným hlasem.
„Jasně, že tě, kurva, chci. Je to jenom… velká věc.“
„Jenom když ji z toho budeš dělat.“ Mladší z chlapců pokrčil rameny.
„No, asi ji z toho dělám,“ vydechl Tom.
„A to je ten problém!“ oznámil mu hrdě Bill.
„Já nevím… no, myslel jsem, že bys mohl přijít ke mně. Mám naplánováno pár věcí a pak… uhm… možná bychom prostě viděli, jak se to vyvine,“ řekl tiše Tom.
„Proč zníš, jako když sereš?“ zeptal se bez obalu Bill.
„To nedělám! Ale… je mi nějak divně od žaludku,“ přiznal Tom.
„Oh, promiň… No, všechno zní moc dobře, navzdory tomu hlasu, jako když sereš, který jsi použil, když jsi mi popisoval svoje plány,“ prohlásil černovlásek.
„Kurva… Měl bych končit,“ zasténal dredáč.
„Co se děje?“ zeptal se ustaraně Bill. Když Tom neodpovídal, Billovi došlo, co se mohlo stát. „Snědl jsi něco z bufetu, co?“
„Tohle se mi nikdy předtím nestalo!“ zakňučel Tom. „Ale fakt mě děsně bolí břicho.“
„Varoval jsem tě víc než jednou, Tome.“ Bill se nevěřícně plácl do čela.
„Jo, já vím,“ povzdechl Tom. Na jeho hlase bylo poznat, jak bídně mu je.
„Je ti na zvracení?“
„Jo…“ odpověděl starší z chlapců slabě.
„Chceš, abych za tebou přišel?“ Bill byl připravený v minutě u Toma být, ačkoliv zvracení ho pohoršovalo a Tom si za něj technicky mohl sám.
„Ne, ne… Jenom potřebuju položit telefon. Pak ti napíšu, oukej?“ dostal stěží trenér ze sebe, než zavěsil.
Bill vydechl a potřásl hlavou. Snad se Tom tímhle naučí, že bufetům nelze věřit. Černovlásek si nasadil brýle, upravil si svůj nový klobouk a znovu otevřel knihu o tygrech, zatímco si dělal v hlavě poznámku, aby později Toma zkontroloval, protože, no… dělal si trochu starosti o to, jak se mu vede. Oukej… dělal si starosti víc než dost. A ačkoliv by si vážně přál, aby se o něj mohl starat, taky ho zvracení dost znepokojovalo. Vážně, byl jím znechucený. Takže než ho sám Tom požádá o pomoc, bude se těšit z četby o nádherných sibiřských tygrech. Ačkoliv někdo vzadu v hlavě se strachoval o svého mořského živočicha a doufal, že si nepozvrací dredy.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 14
Ojky! 😮 omylem jsem klikla na 4, 5 hvězdičky, místo pěti! 🙁 každopádně dnešní díleček, vlastně jako každý byl ohromě cutee a funnýýý … ano, u nás ve třídě tyhle slova letí a jsou extra nakažlivé, i když se to nezdá 😀 každopádně jsem se pobavila a za to děkuju a těším se na další díl, jen mi je líto Toma a toho chlápka.
Tom to z Billem fakt nemá lehké ale má to jisté.Je to moc pěkně přeložené dík.
Konecna toto 😀 to Billovo vypraveni o navsteve restaurace me neskutecne pobavilo, pak ty narazky, ukradeny klobouk a chudak chlapik 😀 ovsem zakonceni s poblitym Tomem je genialni 😀 totalne me dostala predstava poblitych dredu 😀 tahle povidka je zkratka tak originalni, az z ni boli branice. Miluju to!! ^^
Zkouškové se mi pomalu blíží, zítra mám první předtermín a já nemám nic lepšího na práci, než si za celý dnešek přečíst tuhle povídku celou od znova 😀 Na tenhle díl se těším už celý týden a dneska jsem byla na tuhle povídku tak naladěná, že hnedka ráno, když jsem vstala, jsem se dala do znovučtení téhle povídky 🙂 A četla jsem ve škole i v některých hodinách 😀 Zas a znova musím říct, že tahle povídka je totálně úžasná! I když jsem věděla o čem povídka je a jaké další části mě v ní čekají, tak i přesto jsem se u ní smála jak potrhlá, taky jsem se utvrdila v tom, jak moc Billa zbožňuju a jak velké zlatíčko to je a jak moc je mi líto Toma 😀 Ale tahle povídka je vážně neuvěřitelný skvost, zlepšila mi náladu doslova o milion procent a ještě jednou Ti chci Allko moc poděkovat za překlad ♥ Moc to pro mě znamená 🙂 Tahle povídka patří jednoznačně do mých TOP a má ještě velké plusové body za to, že je tak vtipná a vždycky mi přivodí skvělou náladu 🙂
A k samotnému dnešnímu dílu – byl dokonalý! Na Billa vážně nemám slov…on je prostě…zlatý! ♥ I když občas je až moc otravný a fakt si někdy říkám, že Toma neštve, jak se chová 😀 Ty jeho věčné sexuální narážky 😀 To jeho vzrušení se z Tomových kliků 😀 Jak ukradne pánovi klobouk 😀 Poučuje Toma ohledně bufetů 😀 😀 No mám dost po dnešním díle 😀 😀 Ale stejně bylo nejzlatější to, jak si četl o tygrech 🙂 A jak má o Toma strach, protože je mu špatně 🙂 Za tyhle krásné chvíle mu fakt dokážu odpustit ty jeho protáčející se panenky a narážky na to, že je Tom nechápavý 😀
A jak jsem si tak četla celou povídku znova, tak jsem si uvědomila, že je mi trošku líto Toma i v jiném směru. A to v tom, jak se cítí ještě pořád v některých věcech nepohodlně, protože je Bill kluk. Úplně ho chápu, že je pro něj tohle nové, neví jak se okolo toho všeho cítit a navíc, řekněme si na rovinu, Bill na to, že je tak mladý, na něj celkem tlačí 😀 Rozhodně chápu, že to Tom nemá ještě všechno v hlavě srovnané a pořád se na některé věci potřebuje pořádně připravit, tak doufám, že jej Bill do něčeho nenatlačí 🙂 A strašně moc se těším na ty Billovy narozeniny. Sama jsem překvapená, co má Tom pro Billa připravené 🙂
A opět jako vždycky, se už nemůžu dočkat dalšího úterka! 🙂 Obrovské DÍKY za překlad! 🙂
Ja sa už radšej nevyjadrujem 😀 nemá to zmysel, lebo by som sa aj tak stále len opakovala. Toto je jednoducho božská poviedka a ja som strašne vďačná za preklad.
Dneska jsem se ke komentování dostala pozdě, a teď, po naprosto vyčerpávajícím komentáři od Mischulky už vůbec nevím, co napsat 😀
Každopádně jsem se opět skvěle pobavila, až jsem u toho chvílema slzela 😀
Díky za skvělý překlad!
Bill je neuveriteľný:) znovu sa musím chechtať a zároveň je to také milučké, že mi je pri tom krásne. Bill to podľa mňa s tým klobúkom prehnal, ale to on preháňa vždy všetko, tak prečo by nie aj klobúk. Teším sa na Billove narodeniny. Veľmi pekne ďakujem za kapitolu♥
tentokrát tam těch nechuťáren moc nebylo tak jsem se i pobavila 🙂
Na tu Billovu oslavu se fakt těším.. 😀 Mám ale neodbytný pocit, že se něco zvrtne.. 😀 Jinak, krásný díl a děkuji za překlad.. 🙂