Další pohodový díleček být po dlouhatáááánské době, kdy jsme ho přepisovala a mazala a přepisovala na světě. Však vy si té akce do budoucna snad ještě užijete dost, takže pohoda neuškodí, no ne? Táák příjemné počteníčko, twincesťáčkové. Your Sayurii <3 (Chtěla jsem to napsat ještě německy, jenže!, po třech letech, co se německy učím a mám vždy jedničku na vysvědčení… nevím, jak se to píše. Snad ihre Sayurii, ale… jistá si nejsem. :-D) Ještě bych to dala česky, jakože Vaše Sayurii, až taká borka jsem :-D, a ještě slovensky, páč tak si frčím fajne, vzhledem k tomu, že můj tatík je rozený slovák, takže… Vaša Sayurii :-*
BILL
Hayley řekla, že jsem Tomovi pomohl, jenže jak? Dítě v kómatu má dost svých problémů a asi těžko dokáže pomáhat jiným. To je blbost. Navíc Tom je cizí, vůbec ho neznám, naprosto nic o něm nevím, takže pochybuju, že bych mu nějak pomohl, i když jsem při vědomí. Možná není tak špatný, jak se zdál, když na mě křičel, a možná není vůbec špatný. Ani trochu. Ale k čemu by mi to bylo? Já nejsem psychiatr, nevím nic o jeho nemoci, nevím, jak jednat s lidmi s jeho nemocí. V životě jsem o ní neslyšel. Vlastně ani nevím, proč Hayley požaduje pomoc ode mě. Zrovna od takového umíněnýho, pomstychtivýho zmetka. Jsem ochotný, rád pomůžu, když můžu a vím jak, ale tentokrát vážně netuším, co bych měl dělat. Chápu, že Hayley Tom chybí, ale to je tak všechno. Je mi líto, co se mu stalo, ale to mu nepomůže. Záleží mi na něm víc než na jiných cizích týpkách, jenže to ho nevyléčí. Něco mi říká, abych se alespoň pokusil, ty hlasy ve mně, ale copak já vím, jak začít? Proč začít? Kde začít? On mě má u prdele, jako asi všechno. Proč bych se vůbec snažil? To že jeho sestra plácne, jak moc mu na mně záleželo, nemusí znamenat, že je to pravda, ale že ho pouze ochraňuje, což se nemusela snažit.
Je zvláštní, že na nic nemůžu zapomenout, jak jsem plánoval. Nemůžu zapomenout na nemocnici, protože pořád chci vědět, co se dělo, i když jsem si nalhával, že mě to už nezajímá. Chci ho ještě vidět, ani nevím proč. Posledně nevím nic. Ničím si nejsem jistý. Je to k zbláznění. Z přemýšlení jak dál mně třeští hlava. Pomoct? Nepomoct? Zapomenout? Rád bych. Jde to? Ne. Kdyby mi alespoň někdo, kdokoli byl schopný upřímně popravdě říct, co se tehdy dělo, jak můžu pomoct, abych se přesvědčil. Kdybych zjistil, co se v nemocnici vše odehrávalo, třeba by mě to přimělo pomoct. Nechá si ode mě pomoct? Nebudu si hrát na to, že bych mu kdy dokázal nějakým způsobem ulehčit, jen jestli by vůbec stálo za to snažit se…, jestli by o to on stál, jestli by se nechal. Zřejmě ne, když mu nepomůžou psychiatři. Sice Hayley říkala, že se zlepšil, ale kdyby ano, pak by mě přece nežádala. Kde jsou chvíle, kdy jsem ještě věděl? Teď nevím nic. Vše je zamotané. Jedna návštěva farmy a vše, na čem jsem si vybudoval pevný postoj, je najednou tak nestabilní. Stál jsem si za tím, že najdu ji a vše zjistím, ale nebyla to ona, byl to Tom a nic mi nepoví. Jako bych neměl právo nic vědět, ale mě se to sakra taky týká!
Zavrtěl jsem se v posteli, abych si udělal pohodlí, přiryl jsem se po pas lehkou přikrývkou a nečekaně brzo usnul. Sluneční paprsky, které si razily cestu skrz záclony, dopadaly na moji probouzející se tvář. Zatřepotaly se mi samovolně řasy, ale jinak jsem odmítal hnout jediným svalem. Paprsky, které se mi s plynoucím časem draly do pokoje víc a víc, vytvářely krásné, příjemné teplo, takže jsem se odkryl úplně a zkopal peřinu na zem. Tam jí bude dobře. Roztahovat se na mojí postýlce… chmm, to by jí šlo, ale odkráčet a udělat mi snídani nezvládá, tak ať mě moc neštve. Oči jsem nehodlal otevřít dřív jak za půlhodinu, ale i tak jsem zaregistroval, že mi něco mihlo před očima. Ucítil jsem dámský květinový parfém. Že by mamča? Nein, ta přijede později. Nathy? To je možné. A nebó… se mi splnil sen a navštívila mě Angelina Jolie! Taková roštěnka by mě donutila vstávat klidně i v pět ráno. Za mlada ovšemže. Jenže ta používá určitě jinačí provokativnější vůni. Tohle je nějaké mladé kuřátko. Roztomilá holčička… Nebo mi zkrátka v pokoji kvete zahrada. No, a jsme doma! Navíc, i kdyby to nakonec přece jen byla bývala Angelina Jolie, tak bych si s ní nemohl užít, páč Brad Pitt by mě zcela určitě přiškrtil a zamáčkl do země, vykopl ze zemského povrchu, pak by si pro mě osobně přiletěl do vesmíru a tam, tam by mě dorazil. Důstojná smrt.
„Vstáváme, Šípková Růženko.“ Pošeptala ta neznámá. Takže žádný skleník v pokojíku se nekoná? A já se tak těšil, že si obleču zahradnické kalhoty a klobouk, začnu žvýkat stébla slámy a nosit bedýnky s jahodami jako v té reklamě na Mrože. Vyrobeno s láskou k ženám, Vrrrr. Hehehe. Hihihi. Perverzáku, přestaň si představovat nahou Jessicu Albu! Hihihi… ona by mi stačila i ve spodním. Hehehe. Počkat… počkat, počkat, počkat. On tu někdo je a její hlas nezní jako Natháliin! Ou. Okamžitě jsem si sednul a podíval se na slečnu no name. Můj vyděšený pohled se střetl s Hayleyným pobaveným. Doplazil jsem se na kolenou a sehnul se pro přikrývku, kterou jsem chuděrku skopal a pokusil jsem se zakrýt partie těla, které jsem nepotřeboval, aby viděla. Takže všechny až na můj sexy rozespalý ksicht.
„Co tady… kdy… kdo tě pustil? Jak víš, kde bydlím, kde mám pokoj?“ chrlil jsem jednu otázku za druhou. Hayley se zmohla jen na zasmání. „To není vtipné, takové komando po ránu.“ Zakroutil jsem hlavou. Hayley se opět zasmála.
Dokulhal jsem se ke skříni, shodil ze sebe peřinu a začal se oblékat do pyžamka. To jelikož se mi nechce nikam ven, momentálně, takže se mi nechce soukat do džínsů a podobně. To je u Haddenovic dětí nějaký zvyk vidět Billyho skoro nahého? Prvně Tom, teď Hayley. Spiknutí vážně toto!
„Vypraná v Perwollu.“ Oplatila mi Hayley culení.
Vzpamatoval jsem se ze šoku způsobeným hnusnými myšlenkami na krev a chystal se odpovědět. „Já jakožto velice, velice ochotná, pěkná, milosrdná osoba…“ spustil jsem přímo vznešeně a chytal se dramaticky za srdce, „…ti pomůžu zadarmo.“ Dokončil jsem myšlenku již obyčejně. Hayley se zazubila, následně krátce zatleskala a vlepila mi pusinku na tvář. Otevřel jsem pusu dokořán a přiložil si dlaň k líčku.
Nein, jsem v pohodě. Smířil jsem se s tím, když mi bylo čtrnáct a vykopli mě z kurzu kreslení. To sice nemá souvislost s herectvím, ale… prostě jsem se s tím tehdá smířil.
Hayley udělala totéž. Propalovala mě pohledem, jako by se do mě snažila vypálit díru.
Posnídali jsme, poklábosili jsme – samo sebou se přidal i Nath, to by nebyl on, kdyby se nevetřel… vysírka – následně jsem se zkulturnil, abych mohl s čistým svědomím, že svým strašlivým vzhledem nezpůsobím infarkt nebohému důchodci, vyjít na denní světlo, které vzhledem k začáteční monzunové sezóně odhalí opravdu vše, a nasedli jsme do známého stříbrného Kevinova autíčka! Jéé! Popravdě taková sláva to nebyla, když jsem si na štěrkové příjezdové cestě uvědomil, že na farmě bude zřejmě i Tom. Ne, že bych proti němu něco kdy měl, avšak… on na mě sprostě vyjel! A je to pořád poměrně čerstvá událost, tím pádem si dovolím hádat, že setkání s ním z jakékoli vzdálenosti, na jakoukoli dobu bude trapné. Alespoň já se budu maskovat za Hayleynými zády, při nejhorším za Kevinovými. A ne, že bych snad neměl rád Kevina, ale… znám ho pár hodin! Takže… nemusím být vědma, prorok, nebo cikánka, abych vycítil v křidýlkách, že se ztrapním. Křidýlka? Za každé situace mysli na jídlo, ano Bille Kaulitzi, to je ti podobné.
Stanuli jsme před branami honosné farmy, jež skýtala mnoho a mnoho tajemství a záhad… konec keců… čekali jsme před brankou, než se Hayley ohlásí a Ed ji pustí dovnitř. A Hayley nekecala, když říkala, že polovina ošetřovatelů se vytratila. Vskutku teď vypadala farma ještě větší, když byla téměř poloprázdná. Doufám v to, že Sebastian zavítal na Bahama taky. Hnědovláska se pozdravila s… mladíky jejichž jména se mi ne a ne vybavit, zatímco jsem postřehnul, že jsem následováním jejích zad… nebo pozorováním jejího zadečku, toť teprve pravá záhada, došel až do stájí. Nikde ani hřebečka. Jupí, tomu se říká libová farma! Zato k nám doléhalo až vzteklé štěkání a následné důsledné napomenutí, které se nebezpečně blížilo. Zmiňoval jsem se, že snad více než koní se bojím zdivočelých psů? Ne? Tak teď to oznamuji. Roztlouklo se mi srdce a zatajil dech, když jsem spatřil chlupatý zdroj nebezpečného zvuku.
Byl to dobrman a snažil se vystartovat, já to vím, protože i když se jeho pán už dávno zastavil, on táhnul dál kupředu. Ještě víc než to mě však znepokojilo, že se díval přímo mým směrem! Ty jeho zubiska! A ta pěna u huby…, kterou tam vůbec nemá, ale nedivil bych se, kdyby ano! Jeho páníček pravděpodobně zapomněl naočkovat mazlíka proti vzteklině. Nedokázal jsem od té vrčící pohromy odtrhnout oči. Vytrhnul mě z šoku po nějaké době velmi povědomý hlas.
Nastala trapná chvíle hrobového ticha. Ta skončila, jakmile se čokoládové oči tázavě podívaly jinam – na Hayley.
autor: Sayurii
😀 Bill opäť tými svojimi myšlienkami a hláškami hviezdil 😀 Kde ty na to chodíš?! 😀
Vďaka za časť a strašne sa teším na tú Billovu výpomoc na farme, lebo myslím, že to ešte bude sranda 😀
Téda, Tom je stále nervný nafúkanec:( teda, ja viem, že je chorý alebo čo, ale aj tak to bolo od neho divné, mohol sa pozdraviť alebo čo. No ale aspoň nedovolil tomu psovi zožrať Billa:)
Ďakujem za kapitolu.
Teda Ty Billovi hlášky Tom není moc nadšený že je Bill na farmě no uvidíme co bude dál.
Tak to se moc těším na tu jejich spolupráci 😀
Já se těšila až se ti dva setkají a teď mi to teda vzalo všechny iluze 😀 Opravdu jsem doufala, že bude Tom trochu milejší, ale to jeho ´aha´ fakt stálo za všechno 😀 😀 Achjo, marně čekám na díl, ve které bude Tom konečně trochu sympatický 😀 No, budu čekat dál a snad se někdy dočkám 😉
Jinak jsem zvědavá na pokračování 🙂 A díky za díl! 🙂
Ja nechapu, jakyo ze to nevidite! :O 😀 Vzdyt Tom JE sympatak…. okey,… mozna kdyz spi :DD Ale nebojte pristi dil bude sladarna… okey,… mozna tak ve snu 😀 Nicmene jsem vam chtela podekovat za komentare :3
Tak si zase říkám, jestli je Bill tou pravou osobou, která by Tomovi dokázala pomoct. Tenhle praštěný puberťák, který si ze všeho dělá jenom srandu a nic nebere vážně. Na druhou stranu Tom bere moc vážně všechno, tak možná právě ta Billova bezelstná dětská upřímnost může být tím nejlepším lékem na jeho raněnou duši. Bille, musíš vytrvat, Tom za to určitě stojí.