Belgická čokoláda 6.

Od prvního setkání Toma s Billem uběhlo již několik týdnů a dalo by se říct, že všechno šlo dobře. Byli spolu několikrát v kavárně, na obědě, jen tak seděli na lavičce v parku nebo u řeky a povídali si, procházeli se nebo byli na dobrém filmu v kině. Vypadá to opravdu ideálně, jako by vše šlo tak hladce, že si během příštího setkání padnou kolem krku a vše bude odpuštěno. Tak jednoduché to ale není. A oni oba to moc dobře věděli.

Tom si vážil toho, jak blízko se k bratrovi dostal. Přiblížil se k jeho životu a byl za to hrozně rád. Začal pomalu cítit, že se stává jeho součástí. Na druhou stranu, čím blíže Billovi byl, tím více mu přišel vzdálený. Byl to trochu paradox, ale bylo tomu doopravdy tak. Jakmile Tom zjistil, kde Bill pracuje, co vlastně dělá ve volném čase, co ho baví, co má a co nemá rád, uvědomil si, jak moc se změnil. Také mu docházelo, že i když s ním udržuje pravidelný kontakt, tak ví, že má spoustu tajemství. A bylo pro něj velice těžké, aby zjistil, co před ním Bill tají. Už doopravdy nebyli malí kluci, kteří hned věděli, co tomu druhému schází, nebo co si asi navzájem myslí.

Objektivní pozorovatel by řekl, že jsou tihle dva přátelé. Normální přátelé, kteří se pravidelně vídají, chodí spolu na výstavy, na večeře nebo do kina. Ovšem neviděl by to, co bylo ukryto pod povrchem. Byl to fakt, že spíše než jako přátelský se jejich vztah jevil, že jsou to jen dva známí, kteří ze zdvořilosti k tomu druhému stále udržují pravidelný kontakt. Tohle nebylo tajemstvím, uvědomovali si to oba bratři, ale ani jeden neuděl ten správný krok k tomu, aby se věci pohnuly buďto k lepšímu nebo bohužel i k horšímu. Všichni ale víme, že jednou nastane ta chvíle, kdy se dají věci do pohybu. Kdy nebude jednomu z nich stačit kontakt, který mezi sebou mají, kdy jeden nevydrží to napětí a tu nejistotu a prostě otevře pusu a něco řekne. Kdy to bude, to ale neví nikdo.

Je to několik dnů, co oba bratři společně strávili příjemné nedělní odpoledne. Bylo hezky, svítilo sluníčko a byl to jeden z prvních dnů, kdy je opravdu teplo. Společně byli v kavárně, kde při kávě a zákusku strávili několik hodin, pak se vypravili do parku. Tam seděli na trávě, vyhřívali se na sluníčku a jen tak se bavili o hloupostech. Přes napětí, které vždycky bylo alespoň trochu u každého jejich setkání, se teď zdálo, jako by u nich v tu chvíli žádné nebylo. Oba se smáli, když jeden řekl něco veselého a pozorovali kolemjdoucí. Bill samozřejmě komentoval, co mají na sobě, jak hrozné mají držení těla a jak vůbec mohli vyjít na ulici s tak nemoderním účesem. Byla to holt deformace povoláním, ale Bill to nemyslel nijak zle. Jen to, co vždycky myslel v duchu, teď řekl nahlas. A Tomovi to, jak se zdálo, vůbec nevadilo. Když konečně chvíli nemluvil a ujal se slova jeho mladší bráška, tak ho se zájmem pozoroval. Možná, že kdyby Billovi nezazvonil po pár minutách mobil, tak se snad i odhodlal k dalšímu kroku, o kterém přemýšlel již několik dnů. Představoval si, že se k Billovi nahne a věnuje mu krátký, ale procítěný polibek, Bill se na něj usměje a oba budou pokračovat v nenucené konverzaci, pak se zvednou a ruku v ruce odcházejí někam pryč. Dokonce se o této situaci Tomovi zdálo.

Sám si v duchu říkal, že tato schůzka mohla dopadnout přesně takto, ale nakonec se tak nestalo. Bill se omluvil, že musí vyřešit něco do práce a během pár vteřin už se Tomovi ztratil z očí. Tom si povzdechnul a pár minut po Billovi se také zvedl a odcházel pryč. I když jeho bratr ukončil tak příjemné odpoledne trochu dřív, tak pro Toma to byl velice dobrý a příjemný den. S úsměvem na rtu ulehal i večer do své postele a rozhodl se, že další týden zkusí udělat krok, kterého možná bude litovat, ale který by ho mohl ve vztahu s Billem posunout dál. Řekne svému bratrovi o citech k němu, které se v něm probudily. Tom nevěděl, jak Bill zareaguje, ale byl rozhodnutý risknout to pro případný úspěch.

Dneska se Tom chystal vyzvednout Billa v práci. Věděl, kdy asi bude končit a chtěl ho překvapit. Řekl si, že ho vytáhne někde na večeři, na bowling nebo do kina. Prostě něco, aby se večer hezky užili a strávili společně nějaký čas. Tom měl velice dobrý pocit z většiny jejich setkání a věřil, že jejich vztah, ve všech ohledech a ze všech stran, je na velice dobré cestě. Možná, že kdyby jenom trochu tušil, co ho čeká, tak by až tak moc optimistický nebyl a raději by zrovna dnes zůstal doma. Zastavil se několik metrů před velkou a moderní budovou, měl opravdu dobrou náladu a hned, jak se poprvé otevřely dveře, tak se začal s úsměvem poohlížet, jestli nejde právě jeho bratr. Opravdu v tu chvíli vyšel Bill ze dveří, ovšem nebyl sám.

Tom se najednou zasekl. Zůstal stát a v tomto momentu se nemohl nadechnout a snad i celý jeho krevní oběh se zastavil. Nebyla to nijak hrůzná podívána pro kohokoli jiného, ale pro Toma to byla opravdu rána. Před očima viděl, jak se jeho bratr vede s nějakým klukem. On ho držel okolo ramen a Bill si ho těsně tiskl rukou okolo pasu ke svému tělu. Tomovi se na pár vteřin zatmělo před očima. Pak několikrát zamrkl, snad aby odehnal to krátké zatmění, snad pro pár slz, které se snažily proniknout na povrch. To ještě podpořil polibek, který oba z páru na pár sekund zaměstnal.

Je jasné, že s tímhle faktem měl počítat, nikdy se na toto téma s Billem nebavil. Moc dobře věděl, že tohle vždycky bude choulostivé téma. Samozřejmě, že měl jeho bratr nárok na partnerský vztah, ale přesto Tom ve skrytu duše doufal, že Bill nikoho nemá. Spousta z nás takto někdy doufala a spousty lidí bylo taky tak zklamány, jako je teď Tom. Po delší době, kdy nemohl popadnout dech, se zhluboka nadechl a chystal se odejít. Ale snad osud ho na pár vteřin zadržel a v tu chvíli se jeho mladší bratr otočil jeho směrem, jako by cítil Tomův pohled na svých zádech.

Tohle byl pro Toma další šok, protože Billův pohled byl nejasný. Jistě v něm viděl překvapení a nervozitu, ale dál?? Viděl tam taky lehký smutek a zklamání, nebo se to Tomovi opravdu jen zdálo a spíš si přál, aby to byla pravda? Ať byla pravda kdekoli, Tom se po pár okamžicích, kdy se jeho oči střetly s těmi bratovými, otočil a odcházel. Ani nevnímal cestu, spíš jen bloumal ulicemi a jediné dvě věci, na které se soustředil, byl obraz, který před chvíli viděl, a fakt, že Billa s jeho partnerem už nechce znova potkat.

autor: Disturbed Angel