Look at me 2.

„Takže, o čem byla ta noční můra?“ Zeptal se najednou Tom.

Měli zrovna tělocvik, poslední hodina dnešního vyučování. Tom střílel na koš, zatímco Bill seděl na matraci. Černovlasý chlapec se snažil držet co nejdál od cvičení, jak jen to bylo možné. Bill nepotřeboval upoutávat pozornost tím, jak neatletický ve skutečnosti byl. Takže obvykle předstíral nemoc nebo něco podobného a omlouval se ze všech tělocvičných činností.

„Tome…“ zakňučel. „Říkal jsem ti to, byl to tvůj ošklivý obličej!“

Tom zachytil basketbalový míč do rukou a obrátil se k němu. „Billeee!“ Zakňučel na něj zpátky a vzápětí se rozesmál. „Pokud jsi snil o této tváři,“ ukázal Tom na sebe, „pak to musel být vlhký sen.“

Bill zasténal a vrhnul se zpátky na matraci, zíral do stropu místo na svého nejlepšího přítele. Ve skutečnosti věděl, že Tom nevěděl. Ta dredatá hlava byla tak natvrdlá, že i kdyby na sobě měl Bill tričko s nápisem Miluju Toma, stejně by mu to nedošlo. Sakra, možná by si dokonce myslel, že Bill tím myslí Toma Cruise nebo tak něco.

Slyšel, jak Tom nepříliš přesvědčeně zabručel a usmál se. Bill jej dál sledoval, jak se rozběhl přes hřiště a kličkoval mezi studenty, kteří hráli jiné hry. Byl dobrý, Bill věděl, že on sám není tak dobrý jako Tom. Bylo tady hodně věcí, které Tom uměl lépe. No, kromě módy – v té Billa nikdo porazit nemohl.

„Sejdeš se s Andym?“ zeptal se jej Tom, když se opět objevil v jeho blízkosti.

Oba chlapci se rozesmáli a Tom ještě jednou prohodil míč košem, než si přisedl na matraci. Bill mu podal ručník a lahev s vodou, aniž by se musel moc hýbat. Vždycky měl tyto dvě věci u sebe, když měli tělocvik.

„Hele, Bille?“

Bill byl šťastný, že nenastal žádný trapný okamžik. Vždy nesnášel, když věci mezi ním a Tomem byly rozpačité. Byl z toho nervózní.

„Ach, můj bože! Je to pravda, máš sexy zadek!“ zašeptal Bill dramaticky, zakryl si ústa rukou a rozšířil oči.

Bill byl šťastný, že se přes tyhle věci dokázal přenést, ačkoliv byl gay. Od prvního dne se rozhodl, že ze sebe nenechá udělat oběť za to, co byl. Držel hlavu nahoře a dokázal se bránit, když proti němu někdo měl nějaké námitky. Navíc se přátelil s Tomem Trümperem a jeho gangem. Zakládal si na tom, že je školní módní ikona a ne boxovací pytel. To ovšem neznamenalo, že se čas od času neobjevil nějaký nejapný komentář. Naučil se s tím žít. Alespoň ve škole.

Bill dál seděl na lavičce vedle skříněk a čekal, než Tom dokončí svou sprchu a půjde na svou hodinu po škole.

Tentokrát Tom neodpověděl, ale ozvalo se švihnutí ručníku a vyjeknutí. Všichni se začali pochechtávat nad pronikavým zakvílením, dokonce i Bill.

Bill vydal potěšený povzdech a usmál se na postavu před sebou. Tom se s úsměvem naklonil, až se Billovi zatajil dech. Ale Tom si jej nevšímal a dál se přehrabával ve skříňce, aby našel své oblečení. Bill si jej však všímal velmi dobře. Stačilo by vypláznout jazyk a olíznout kapky stékající po nahém těle…

Před Billovým nutkáním převzít kontrolu nad svým tělem, se Tom narovnal s oblečením v ruce. Posadil se a začal se oblékat, aniž by si sundal ručník. Tom věděl, že na rozdíl od zženštilých gayů z filmů Bill nechtěl zírat na kluky, speciálně ne na jejich zadky a ptáky. Ale Toma by mu rozhodně vidět nevadilo.

„Okay, myslím, že jsme skončili,“ prohlásil Tom, postavil se a hodil ručník do koše k ostatním.

Studenti se již shlukovali na chodbě u východu. Tom s Billem mezi nimi kličkovali, byli prakticky jediní, kteří mířili opačným směrem. Ke svým skříňkám, kde se setkali s Andreasem. Tom se s nimi rozloučil a odešel si odpykat svůj trest.

„Takže můžeme jít?“ Zeptal se Andreas.

—

„Takže, co bylo dneska s Tomem? A s tebou, když na to přijde,“ zeptal se Andreas přes okraj své sklenice.

Ti dva seděli v kavárně, dávali si malou přestávku před tím, než zamíří do skateparku. Skončili s nakupováním docela rychle, až příliš rychle k Billovu zklamání. Andreas prostě nebyl ten typ, který utratí všechny své peníze za oblečení. Stále ještě měli patnáct minut čas, a tak Bill souhlasil, že si zajdou někam sednout.

„Co tím myslíš?“ Zeptal se blonďáka a vytáhl si brčko z úst.

Andreas si povzdechl a opřel se o židli, podíval se na hodinky na svém zápěstí. Viděl, že mají stále ještě čas, proto se naklonil a zadíval se na Billa pozorně.

„Ty víš, že mu na tobě opravdu záleží, že?“ Zeptal se a Bill přikývnul. „Přísahám, že by za tebe strčil ruku do ohně, možná i nohu.

Pokud by s ním šel Tom domů, aby si tam mohl odložit své školní věci a vzít si náhradní oblečení, potřeboval by nejdřív pár věcí schovat. Protože jeho matka mu do pokoje bez dovolení nevstupovala, neměl důvod obvykle schovávat svůj skateboard, šroubováky a ložiska. A stále potřeboval nová kolečka…

„Bille!“

Bill se rozesmál, protože moc dobře věděl, že Tom by Andreasovi snadno nakopal prdel.

Dalších pět minut strávili vtipkováním, než zaplatili a zamířili ke skateparku.

Bill se s Andreasem cítil příjemně. Tom byl jeho nejlepší přítel, ale Andreas byl hned za ním. Bylo snadné s ním vyjít a měli přece jenom pár společných zájmů. Gustav s Georgem byli taky fajn, ale jejich rozměrné postavy Billa přece jen trochu děsily.

Když dorazili do skateparku, všichni už tam byli. Andreas se široce usmál a Bill se lehce naštval, protože věděl, že bude opět další tři až čtyři hodiny ignorován všemi kromě Toma. Dorazili k lavičkám a Bill pozoroval, jak Andreas shodil boty a vytáhl z batohu in-line brusle. Tom s Georgem a Gustavem byli na rampách. Tom byl tak zaujatý zkoušením nových triků, že si jich ani nevšiml.

Andreas se šel pozdravit s Gustavem, ale Bill mu nevěnoval příliš pozornosti. Tom se pokoušel o trojitý flip a Bill si nemohl pomoct, ale byl na něj hrdý, když se mu to povedlo.

„Ahoj. Jaké bylo nakupování?“ Zeptal se jej, když si umístil skate pod své klátící nohy. Prostě nedokázal sedět v klidu, když měl skate po ruce.

Oba se rozesmáli a sledovali, jak se Andreas rozjel a s výskokem sjel po zábradlí dolů. Potom už seděli vedle sebe v tichosti, užívali si teplé slunce, lehký vánek a jemný zvuk koleček na betonu. Bill si povzdechl, těšilo jej, že žádný z ostatních kluků momentálně po Tomovi nic nechtěl.

„Jak bylo po škole?“ Zeptal se Bill, protože věděl, že se Tom brzy zase vrátí ke skateboardingu a chtěl si užít jeho společnosti tak dlouho, jak jen to bylo možné.

autor: Chii-chan

original