autor: Chii-Chan
Rozhovor
Bill zasténal. Nechtěl, aby Andreas mluvil o tomhle. Sakra, přemýšlel, jak silně by mu musel udeřit hlavou o zeď, aby mu přivodil amnézii.
„Bille?“ Naléhal Andreas.
„Mohl bys držet hubu?“ Odsekl Bill. Přemýšlel, že mu asi začíná být špatně. Pokud by se tady a teď pozvracel, dá mu Andreas pokoj? Pravděpodobně ne.
Nechtěl to. Poslední věc, kterou potřeboval, bylo, aby to kluci věděli.
„On byl… Bille, ublížil ti? Byla to jako nějaká strefovací hra na pohyblivý cíl?“
Ach můj bože! Pomyslel si Bill.
Andreas je opravdu kompletní blbec.
„Bože, Andy! Už jsem řekl, že jsme přátelé! Ježíši, je to tak těžké pochopit?“ Procedil Bill skrz zaťaté zuby. Stále byl ve svém chlap-módu a nemohl si pomoct, aby se nechoval jako debil.
„Já jen, že… nikdy jsi s námi nehrál. A nemůžeš říct, že jsem se tě nepokoušel přemluvit!“
„Já vím,“ povzdechl si Bill. Hluboká. Sračka. Přesně tam se nacházel.
„Pokud bys začal hrát, všichni jsme si mysleli, že požádáš o pomoc Toma.“
„No, možná nechci, aby to Tom věděl!“ Zavrčel Bill, stále více a více naštvaný na blonďáka vedle něj.
„Ty… nechceš?“
Bill otočil hlavu a podíval se na něj. Tón, který Andreas použil, byl poněkud smutný… skoro jako kdyby byl… zklamaný? Dobře, jistě, on byl taky naštvaný sám na sebe, ale měl své důvody.
„Andreasi, přísahám, jestli nebudeš držet jazyk za zuby, zabiju tě. A bude to bolestivé.“
Blonďák zavřel pusu a podíval se dolů vážně s obavami. Co by na to Tom řekl, kdyby věděl o tomto Billově tajném koníčku? Andy těžce polknul. To nebylo dobré.
„Mám své důvody… “ Zašeptal Bill a Andreas se zamračil.
Důvody? Proč by před nimi Bill držel tajemství, a zejména před Tomem? Chtěl se zeptat, ale soudě podle toho, jak se Bill choval, by se vsadil, že by dostal pěstí.
Možná to má něco společného s tím Asterem. Možná… Možná, že Billovi opravdu ubližoval a nutil ho to držet v tajnosti. Vyhrožoval mu smrtí, nebo něco takového!
Ale znovu, s tím, jakým způsobem se teď Bill choval…
„Řeknu to Tomovi, až to budu chtít já,“ pokračoval Bill. Když si plně uvědomil všechny skutečnosti.
Andreas věděl jen o basketbalu. Jistě, stále to bylo něco, ale byl téměř v bezpečí. Nicméně raději by blonďáka zabil a ušetřil si spoustu dalšího stresu. Jako by se nemusel starat už o dost sraček, tak jako tak.
„Ehm… jsi si tím jistý?“
„Ano, Andreasi. A pokud chceš jít za Tomem a říct mu to… No, je to tvé slovo proti mému. Hádej, komu bude věřit… „
To byla špinavá hra a oba to věděli. Mezi Andreasem – nebo kýmkoliv jiným – a Billem, Tom by vždycky věřil Billovi. Prostě proto. A vážně, pokud by mu Andreas řekl, že Bill hrál basketbal, Tom by se mu vysmál a zeptal se ho, jestli je na drogách. Billova výhoda.
„Uf… fajn! Jak chceš. Budu zticha, ale to neznamená, že s tím souhlasím!“
„No, potom je v pořádku, že mě tvůj názor nezajímá,“ usmál se sladce Bill, ale Andreas zasténal. Byl z tohohle nového Billa docela vyděšený.
„Ehm, správně. Takže když už jsme to vyřešili… “ Andy se začal nepohodlně rozhlížet. Koneckonců, stále byli v malé uličce…
„Ále, co se děje, Andy? Bojíš se?“ Bill se uchechtl a zjistil, že je docela osvěžující takhle s někým jednat.
„Ha-ha, Bille. Vážně, to bylo tak vtipné, málem jsem zapomněl, jak dýchat,“ odpověděl blonďák a protočil oči.
„Fajn, ty mimino. Tak pojď,“ řekl Bill a lehce ho praštil do horní části paže, než se vydal zpět do hlavní ulice.
Andreas sebou škubl a poškrábal se na paži. Vždycky očekával, že Bill se bude bít jako holka, jako vyškrábávání očí a tak podobně. Ale zdálo se, že dnes je Bill plný překvapení.
Poté, co opustil Andrease s posledním varováním, vydal se Bill do sportovního obchodu. Chlapík u pultu se usmál a kývl na něj, zatímco Bill provedl malý pozdrav se dvěma prsty na čele a začal se rozhlížet. Byl to obchod, kde obvykle kupoval věci pro svůj skateboard a muži už jej znali. Byl to samozřejmě jiný obchod, než kde nakupoval Tom s klukama, ale Bill byl spokojený.
Prohlédl si některé z nejnovějších modelů skateboardů a přemýšlel, jestli by si už příště neměl raději koupit nový, než se mu ten jeho sám rozmontuje. Přece jen, už to byla nějaká doba.
„Co by sis přál, Bille? Co třeba náplast na tu věc na obličeji, hm?“ Zeptal se muž, když Bill přistoupil k pultu.
Vytáhl sadu první pomoci dřív, než Bill mohl začít protestovat.
„Bože, D. Přísahám, ty jsi tak divný… “ řekl Bill a obrátil oči v sloup, než vyskočil na pult.
David, neboli D, což bylo oslovení, na kterém trval, začal ošetřovat Billovu zraněnou tvář a ignoroval bolestná zasyčení.
„Podle toho, jak to vypadá, hádám, že ti kolečka konečně nakopala zadek, co?“ Ušklíbl se D a přiložil na Billovu tvář náplast. „Tak. Teď vypadáš jako malý kluk. Taky tak roztomilý.“
Bill zasténal a plácl D přes ruku, když se mu pokusil prohrábnout vlasy. Vždycky s ním zacházel jako s nějakým malým zlobivým děckem.
„Neříkej mi roztomilý!“ Odsekl a seskočil z pultu. „Potřebuju nějaké 7’50″s.“
D přikývl a vytáhl průhlednou krabici. Položil ji na pult a podíval se na Billa, přikývl, když chlapec zvedl dva prsty.
Bill o tom na moment přemýšlel a pak dodal, „a grip (nalepovací brusný papír na povrch skejtu).“ Jeho skate už začínal být trošku kluzký a měl díky tomu problém s některými triky. David jen něco zamručel a zamířil k pokladně.
Vše, co Bill věděl o starání se o svůj skateboard, věděl od D. Jistě, Tom mu pokaždé ukázal, když se naučil nový trik, ale nikdy nemluvil o základech. Zřejmě se obával, že by tím mladšího chlapce nudil.
„Hotovo.“ Řekl D.
Bill vzal své věci, zaplatil a poté zamířil do lékárny. Koupil si novou lékárničku a podíval se na hodinky. Jeho matka bude brzy doma…
Seděl na podlaze, skateboard na klíně, šroubovák v jedné ruce a náhradní kolečko ve druhé. Kazimír, jeho kocour, byl rozvalený na posteli a ospalýma očima jej sledoval.
Kocour se však brzy začal nudit, zvedl se, několikrát Billa plácnul ocasem a tiše vrněl.
„Téměř hotovo, Kazi. Potom půjdeme dolů a dám ti něco k jídlu, ano?“ Zasmál se Bill a počechral jeho šedou srst. Kazimír souhlasně zamňoukal a přestal švihat ocasem. Bill se usmál a otočil se zpátky ke své práci.
Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. Rychle zastrčil skate pod postel, než zavolal: „Pojď dovnitř!“ na svou matku. Simone strčila hlavu dovnitř a usmála se na svého syna, ale v další vteřině jí úsměv z tváře zmizel.
„Bille, co se ti stalo s obličejem?“ Zeptala se, když vstoupila do místnosti a sedla si k němu na postel. Bill si byl jistý, že jestli tuto otázku uslyší ještě jednou, bude zvracet. Bohužel pro něj, si byl jistý, že to nebylo naposled.
„Zakopnul jsem. Znáš mě, pravděpodobně jsem to zdědil po někom z tvé části rodiny,“ pokrčil Bill s úsměvem rameny. Opravdu se mu nelíbilo, že celou tu věc se skateboardem držel v tajnosti i před mámou, ale tak nějak tušil, že to jeho máma stejně ví, a tak to nechal být. Nicméně se s ní na toto téma opravdu nechtěl bavit, zejména proto, že by to mohla říct Tomovi ještě rychleji než Andreas.
Simone se zasmála a lehce do něj strčila, než vzala do dlaně jeho tvář a prohlédla si náplast. Povzdechla si a políbila ho na čelo. Nemělo smysl se ptát dál, protože Bill by jí to stejně neřekl.
Když vstala, Kazimír seskočil z postele a začal se ji třít kolem kotníků a hlasitě mňoukat.
„Má hlad,“ řekl Bill a zíral na kocoura-zrádce, odpovědí mu bylo pouze švihnutí ocasu.
„Ach, chudáčku,“ zavrněla Simone a zvedla kočku. „Byl Bill zase tak trochu mrcha a nechal tě hladovět?“
„Mami!“ Stěžoval si Bill, ale oba se rozesmáli, když Kazimír souhlasně zamňoukal. „Fajn, nedal jsem mu najíst. Tak jako tak, je příliš tlustý. Kdybych ho neznal lépe, řekl bych, že je těhotný, nebo tak něco,“ pokračoval Bill a zakoulel očima nad pohledy, kterým se mu dostalo jak od matky, tak od kocoura.
„Myslíš, že jsem byla tlustá, když jsem tě čekala? Nevděčný malý zmetku,“ Simone vyplázla jazyk a Bill se rozesmál nad tím jejím dětinským gestem.
„Dobře, nebyla jsi tlustá. Byla jsi pružná jako gazela. Potřebuješ ode mě něco, nebo jsi mi prostě pouze přišla ukrást mou kočku?“
„Co chceš k večeři?“ Zeptala se Simone a rozhodla se ignorovat sarkastickou poznámku.
„Oh… No, nevím. Jdu s klukama později ven.“
„Nepijte příliš mnoho, okay?“
Simone věděla o falešném ID svého syna, ale dokud nepřišel domů naprosto opilý, nevadilo jí to. Koneckonců, Bill byl teenager.
Bill se usmál, ale než stačil odpovědět, zavibroval mu v kapse mobil. Vytáhl jej a usmál se, když spatřil jméno odesílatele.
„Tom?“ Zeptala se Simone, i když úsměv na tváři jejího syna jí byl dostatečnou dopovědí. Občas přemýšlela, jestli byli všichni kluci opravdu tak natvrdlí, nebo jestli Billa uměla tak dobře přečíst jen proto, že byla jeho matka. Upřímně věřila, že by musela být slepá a hluchá, aby si nevšimla, že je Bill do Toma zamilovaný.
Bill přikývl a otevřel zprávu, zcela ignoroval svou matku, která s očima v sloup odešla z místnosti s kocourem v náruči.
jak je? 🙂
Bill si vydechl úlevou. Andy Tomovi nic neřekl. Opět vytáhl skateboard a odepsal zpátky, než se vrátil ke své práci.
nic moc. jen trapný rozhovor s mámou. něco o těhotném kazimírovi.
Jen co přišrouboval další šroubek, Tom opět napsal.
o_O nebyl kazimír kluk? lidi vy jste divní 😛 připraven na dnešní večer?
Bill se zasmál a odepisoval zpět, zatímco se rozhodoval, že by měl dokončit svou práci dřív, než bude opět odepisovat, jinak to nikdy nedodělá.
jo, kazimír je kluk. jen počkej, co na to máma řekne, až se dozví, žes ji nazval divnou >:] ještě nepřipraven, ale kde se sejdeme?
Položil telefon vedle sebe na zem, a zatímco dokončoval práci, přemýšlel, co si vezme na sebe. Prošel si několik možností, než se rozhodl pro černé tílko, kostkovanou košili s krátkým rukávem a otrhané džíny. Necítil se na to, aby si udělal svůj mohawk, takže si vezme pouze šedou čepici.
Vstal, přičemž si telefon vzal s sebou a zamířil ke skříni.
ty víš, že mě tvoje máma miluje 😀 chceš, abych tě vyzvednul?
Bill si odfrknul a vytáhl si oblečení na postel.
ani náhodou, Tome. nejsem holka. bože, setkáme se v klubu odepsal s povzdechem. Pravda byla, že by se mu líbilo, kdyby jej Tom vyzvedl, ale bylo by to prostě divné.
Znovu si povzdechl a odeslal zprávu. Byl z toho všeho unavený. Hraní na schovávanou nikdy nebyla jeho oblíbená hra. Dokonce už jako malý kluk, když nehrál Tom, schoval se vždy doma. Pokud Tom hrál, vybral si vždy místo, kde mohl být nalezen co nejrychleji.
Možná, že by se tentokrát mohl nechat Tomem najít taky. Otřásl se, když o tom přemýšlel. No, možná ne.
jak chceš. ať ti ten make-up netrvá věčně 😛 četl poslední zprávu.
Bill na zprávu vyplázl jazyk a zavřel ji. Nacpal si telefon zpátky do kapsy a zamířil dolů.
Bill našel svou peněženku a vytáhl falešný ID, který ukázal vyhazovači. Muž si jej na vteřinu prohlédl, než se zavrčením pustil chlapce dovnitř.
Bill si upravil čepici a vstoupil do klubu. Mžoural v tmavé místnosti skrz světla stroboskopů za doprovodu hlasité hudby. Začal se prodírat kolem zpocených těl a našel cestu k baru. Poté, co si objednal rum s colou, se otočil a hledal známé tváře.
Nakonec zahlédl známé odbarvené blond vlasy. Dopil skleničku a nakrčil nos, zatímco zamířil k Andreasovi, který se tisknul k nějaké holce.
„Kde jsou kluci?“ Zeptal se Bill přes hlasitou hudbu, když k němu dorazil.
Andreas se otočil a úsměv z tváře mu opadl. No, Bill taky nebyl moc šťastný, že ho vidí, ale neměl jinou možnost.
Blonďák natáhl ruku určitým směrem a Bill se tam vydal. Byl vysoký, takže měl na klub docela dobrý rozhled, ačkoliv to bylo těžší přes všechny ty zvednuté ruce.
Začal hledáním známých dredů, ale nic nenašel. Zamračil se a přemýšlel, jestli tam Tom vůbec byl. Chtěl se zeptat Andrease, ale ten byl zaneprázdněný strkáním jazyka do dívčina krku. Bill protočil oči a znovu se rozhlédl. Nakonec zahlédl Georga s Gustavem, ale stále žádný Tom.
Povzdechl si a zamířil ke stolu, aby si sedl na prázdné místo. Rozhodl se, že Tomovi napíše.
„Ahoj… “ pozdravil oba o něco starší kluky.
Georg měl na klíně nějakou dívku a byl příliš zaneprázdněný na to, aby odpověděl něco jiného, než jen nadrženě zamručel.
„Ahoj Bille.“ Řekl Gustav a oba dva nad svým kamarádem protočili oči.
Bill na něj kývl a byl šťastný, že ačkoliv Gustav viděl jeho náplast, neřekl ani slovo. Bill by si náplast nejradši sundal a zakryl ránu make-upem, ale nebyl tak hloupý.
Vzal svůj telefon a otevřel novou zprávu, než se podíval zpět na Gustava a vybral si jednodušší možnost.
„Viděl jsi Toma?“ zeptal se.
„Jo, je na záchodě. Chceš něco k pití?“ Gustav vstal a podíval se na něj.
„Ehm, jistě. Pivo by bylo fajn. Už jsem měl něco silnějšího, než jsem vás uviděl,“ řekl Bill a pokrčil rameny.
Sledoval Gustava, jak na půl cesty směrem k baru potkal Toma. Povídali si pár okamžiků před tím, než Gustav přikývl a pokračoval ve své cestě k baru, zatímco Tom zamířil k Billovi s úšklebkem na rtech.
Bill mu úsměv oplatil, ale po chvíli se zamračil, když spatřil, jak se Tomův výraz změnil a jeho tempo zrychlilo, skoro jako by utíkal.
O pár vteřin později stál Tom před ním, obočí svraštělé a s pevně semknutými rty. Na chvíli se ohlédl na Georga, než otočil hlavu zpět.
Bill se kousl do spodního rtu, nejistý, jak má reagovat a o čem vlastně Tom přemýšlí. Chyběl mu i přesto, že spolu komunikovali přes zprávy. Chyběl mu, ale, sakra, Tom mu to moc nezjednodušoval.
Modrá na něm vypadá opravdu dobře… Pomyslel si Bill. Nebo bych spíš mohl říct, že vypadá dobře v modré. Ale vlastně, on vypadá dobře prakticky ve všem.
Tom zvedl ruku a pomalu se přiblížil k Billově tváři, ale zastavil se dříve, než se jí mohl dotknout. Jen co Bill otevřel pusu, aby mu znovu zalhal, Tom ho přerušil.
„Nech si to,“ téměř zavrčel před tím, než popadl Billa za zápěstí a zatahal.
„Cože, Tome?“ Vyjekl Bill, když ho Tom začal táhnout směrem k východu.
Mladší chlapec každých pár kroků zakopnul, a kdyby ho Tom nedržel tak pevně, jistě by už dávno spadl, to si byl Bill jistý.
Koutkem oka zahlédl Gustava vedle Andrease, oba se mračili na chlapce, kteří beze slova odcházeli. Bill na ně volnou rukou zamával a znovu na Toma zavolal, aby zastavil, ale ten jej ignoroval a dál pokračoval v chůzi.
Bill jen zakňučel a vzdal snahu mu odporovat.
autor: Chii-chan
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Bill a jeho druhá stránka osobnosti je.. zvláštna. Úprimne mám zmiešané pocity z toho či sa mi páči alebo nie. Možno áno no,.. nie som si istá:)
Simone tu vyzerá byť ako fajn matka a som rada,že Billa neodsudzuje aj napriek jeho orientácií či menším tajomstvám. Na tej časti kde si Tom písal s Billom sms som sa dosť nasmiala – chudák Kazimír,takto by z neho spravili ženu 😀
Ten koniec… zaujímalo by ma či Andreas Tomovi vykecal jeho malé tajomstvo alebo prečo bol potom taký zvláštny.. už teraz som zvedavá na pokračovanie ! 🙂
Ďakujem ti za preklad tejto časti 🙂
Hm, ze by Billa nekdo preci jenom prasknul? Tom se zda byt nejak… nastvany? Docela koukam… ze je povidka vzdy usekla v tom nejlepsim. Hotova telenovela 😀 Kazdpadne jsem stale zmatena z toho, ze je Bill tak haklivy na sve dva svety. Nechapu, proc by bylo spatne aby Tom vedel o jeho schopnosti hrat basket. Jinak moc dekuji za preklad 🙂
Ten Billov dvojitý život… som strašne zvedavá na tie jeho dôvody, prečo to tají a hlavne pred Tomom.
SMS-kovacia časť bola super a chudák Kazimír 😀
Avšak ten koniec… vážne useknuté v tom najlepšom. 🙂 Nemyslím si, že Andreas vyzradil jeho tajomstvo, skôr to tipujem na tú jeho zranenú tvár. A som vážne zvedavá, čo všetko Tom Billovi povie. 🙂
Vďaka za preklad.
Bill byl ale drsňák! 😛 jak na Andyho vyjel, to jsem teda koukala 😀 Ovšem jsem na tom stejně jako holky, vůbec nevím, co si o tom Billově dvojím světě myslet. Jsem strašně zvědavá na ty jeho důvody a opravdu doufám, že to jsou pádné důvody! 😀 Nechci ani pomyslet na to, jak zrazený se bude Tom cítit až se jednou dozví, co všechno mu Bill tajil. A ani bych se nedivila, kdyby si Tom myslel, že Billa někdo tyranizuje a šikanuje. Poslední dobou má Bill samé modřiny, naraženiny a všechno jej bolí. Co si o tom má pak chudák Tom myslet?! Ale stejně se mi líbí, jak se o něj Tom bojí. To je na tom to nejkrásnější! 🙂
A teda utnuté je to hrozně, tenhle díl! 😀 Kdo se pak má dočkat pokračování?! 😀 Jsem napnutá jak kšandy na to, co s Tomem je. Pochybuju, že by zatím o Billově tajemství věděl, ale nejspíš to má co dočinění s Billovým dalším zraněním?!
Moc děkuji za překlad téhle skvělé povídky!!!! 🙂
Jsem zvědava jak se tento krát Bill vymluvi a jsem zvědava jak se zachová Tom až mu Bill řekne pravdu.
Mne sa Billove jednanie vôbec nepáči. Som zvedavá prečo to robí, či len preto aby vyzeral pred Tomom krehkejšie než je alebo v tom je ešte niečo iné:(
Tom vyzerá naštvane, takže mu už niekto Billovu druhú osobnosť prezradil? alebo ho niekde videl? Som neskutočne zvedavá na pokračovanie. Ale mám strach, že sa ten krásny vzťah, ktorý mali, pokazí:(
Holky věřte, že Bill opravdu má svůj důvod…ale musíte vydržet 🙂
Ten Billův důvod pro dvojí život mě fakt fakt zajímá, už abych to věděla, jinak asi umřu zvědavostí :))
Trochu mě mrzí jeho chování k Andreasovi, ale tak jestliže má vážně svoje důvody, budiž mu to odpuštěno…
A jinak jsem zvědavá, co Tom na tu jeho zraněnou tvář 🙂 – mám dojem, že ho odtáhl ven kvůli tomu, což? 🙂
Moc se těším na další díl.
Tak to jsem na ten jeho důvod opravdu zvědavá. Zatím se mi to líbí čím dál míň:( jinak luxusní povídka, moc děkuji za překlad 🙂