autor: mohanrocks
Tom tajně z nevelké vzdálenosti sledoval a poslouchal, jak Bill mluví s utrápeným mužem, kterému ukradl klobouk. Zmeškal první část rozhovoru, jelikož musel asistovat policii při zadržení ´bezkrkého´ sekuriťáka, který byl nedávno přistižen, jak nabízí v tělocvičně drogy. Taky je bral během všech svých přestávek, což vysvětlovalo jeho extrémní paranoiu a bizarní chování. Tomovi vážně chyběl Stanley, i s tím svým velkým strachem z opic… protože jeho strach se ukázal jako oprávněný. Nicméně ten bezkrký hlupák byl pryč, už o něm nikdo neuslyší ani ho neuvidí… no, alespoň dokud mu nevyprší trest.
„Každopádně jsem tě neměl urážet tak, jako jsem to udělal,“ kývl Bill a ukázal takovou vyzrálost, jakou u něj Tom ještě nezažil. Bill přehazoval Fedoru z jedné ruky do druhé. „A neměl jsem ti brát tvůj klobouk. To ode mě bylo velmi neslušné a dětinské.“ Bill muži podal klobouk a ten si ho váhavě vzal.
„Upřímně… chtěl jsem ti poděkovat za to, že jsi mě přiměl uvědomit si pravdu o tom, jak se cítím. Teď je mi mnohem líp,“ odpověděl muž, o němž se ukázalo, že se jmenuje Mitchell.
„Není to díky něčemu, co jsem řekl nebo udělal, to tě ujišťuju. Všechno jsi dokázal ty, Mitchi. Měl bys být na sebe hrdý,“ usmál se Bill, natáhl se k muži, s nímž teď byl očividně ve fázi dávání si přezdívek, a poplácal ho po paži.
„Moc děkuju, Bille. A… můžeš si nechat ten klobouk. Stejně ti sluší víc,“ kývl Mitchell a podal nechvalně známou Fedoru zpátky černovlasému chlapci.
„Já vím, že jo, Mitchi. Vím to. Ale stejně ti moc děkuju, že mi ho dáváš,“ usmál se seriózně Bill a věnoval muži před sebou rychlé objetí.
„Nemáš zač, Bille. Tobě to s tím kloboukem půjde líp,“ usmál se na oplátku Mitchell, jejž očividně Billova slova neurazila.
„To se vsaď, že jo,“ ušklíbl se černovlásek, pak se otočil a zamířil do šatny. Tom si rychle sedl a sklonil hlavu, aby Bill nezjistil, že ho špehoval.
Tom si pohrával s lemem svých sportovních šortek a pak vzhlédl, když Bill vešel. Usmál se na něj a snažil se skrýt, že ví o všem, co se právě událo.
„Upřímně doufám, že dneska nepotřebuješ moje poradenské služby, Tome. Protože jsem v téhle oblasti totálně vyčerpaný,“ vydechl černovlásek a melodramaticky zkolaboval na lavičku vedle svého trenéra.
„Mluvil jsi s tím chlapem s kloboukem?“ zeptal se Tom. Dělal hloupého.
„Jo, jmenuje se Mitchell. Ve skutečnosti je vážně roztomilý. Ačkoliv ty už dávno víš, že jsem s ním mluvil, protože jsi mě špehoval jako nějakej úchyl. A podívej!“ Bill vytáhl klobouk a s velkým zazubením si ho nasadil na hlavu. „Dokonce mi dovolil si ho nechat!“ oznámil a očividně mu bylo jedno, že ho Tom sledoval.
„To se obvykle stává, když uděláš správnou věc, Bille,“ zachichotal se Tom. „Dobré skutky se ti vrátí.“
Bill vyvalil oči, pak si klobouk sundal a zvědavě si ho prohlížel. „Jakože magickým způsobem?“
Tom se usmál. „Jistě, pokud o tom chceš takhle přemýšlet.“
„Ty…. Myslíš si, že s tím má co dělat Harry Potter?“ podíval se na svého trenéra černovlásek vážně.
„Rozhodně ne, Bille,“ opáčil Tom.
„Oh… oukej. Připravený si se mnou zacvičit?“ zeptal se mladší z chlapců se zdviženým obočím.
Tom si olízl piercing. „O jaký druh cvičení máte zájem, mladý muži?“ odpověděl stydlivě.
Bill vypadal, že přistoupil na jeho hru, jelikož se narovnal a pak se na Toma velmi vážně zadíval. „Doufal jsem, že bychom se dneska mohli zaměřit na spodní část mého těla. Co si o tom myslíte?“ Postavil se a udělal otočku, takže Tom mohl vidět opravdu všechno z jeho spodní části.
Dredáč se podíval na svého svěřence, hodnotil situaci a prstem si zamyšleně poklepával na tvář. „Souhlasím s vámi. Tahle část by si zasloužila trénink.“
Bill odfrkl. „Promiňte, ale urazil jste právě můj zadek?“
Tom otevřel pusu dokořán. „Co? Myslel jsem, že hrajeme…“ bránil se.
„Proč bych si na něco hrál se svým osobním trenérem? To je prostě nevhodné. Pravděpodobně si najdu někoho jiného,“ pokračoval Bill a postavil se čelem ke dveřím.
„Oukej, stop. Dělal jsem si legraci… Myslel jsem, že ty taky.“ Tom začal trochu panikařit, byl zmatený.
„No, hádám, že teď je naprosto jasné, jak moc jsi na prd v hraní rolí,“ vyštěkl černovlásek, ale pak se na Toma usmál.
„Ty malej bastarde. Myslel jsem, že jsi fakt naštvanej!“ Trenér v duchu zvedal oči v sloup sám nad sebou.
„Jsem prostě vážně, vážně dobrej herec, Tome,“ kývl Bill s očima doširoka rozevřenýma.
„Očividně,“ zasmál se Tom a vzal Billa za ruku.
„Mělo ti dojít, že žertuju, když jsem poznamenal, že jsi urazil můj zadek. Já vím, že ty můj zadek miluješ,“ prohlásil Bill.
„To teda, kurva, jo.“ Tom to nemohl popřít. „Všiml jsem si ho už během tvého prvního dne tady v tělocvičně.“
„No ne ne!“ usmál se zeširoka černovlásek a pak vydechl. „Bože, pamatuješ, jak, kurva, trapně jsem se choval první den? Měl jsem pocit, že se udělám do kalhot jenom z toho, jak jsem na tebe zíral,“ přiznal otevřeně. „Musel sis myslet, že jsem idiot. Aspoň, že jsem byl takhle divnej jenom ten první den,“ zachichotal se a zatahal za lem Tomova trička.
Tom nemohl věřit vlastním uším. Zatraceně miloval Billa, ovšem jeho miláček byl nepochybně jeden z nejdivnějších lidí, s nimiž se Tom setkal. Ale vybral si nechat si to pro sebe – jako obvykle.
„Upřímně… Byl jsem zaneprázdněný otázkami o své zatracené sexualitě, protože jsi mě tak přitahoval.“ Tom se vrátil zpátky do prvních pár dní s Billem, a pokud by se teď mohl vrátit v čase a ukázat svému starému já, že se z něho a Billa stane pár, staré já by asi řeklo tomu současnému, aby si dalo odchod.
„Vážně?“ Bill vzhlédl do Tomovy tváře.
Trenér kývl. „A pamatuješ… když jsem se v šatně dotkl poprvé tvého tetování? Bylo to úplně neskutečný, protože jsem nevěděl, proč jsem to, kurva, udělal… ale nemohl jsem se tě nedotknout… ale ty jsi pak zdrhnul pryč,“ zachechtal se trochu hořce.
„Oh… jo…“ Bill se podíval dolů, tváře mu zrudly. „Dodnes nemám žádný vysvětlení pro svou reakci. Asi PMS,“ pokrčil rameny.
„Co? Bille… jenom holky mají PMS…“ opáčil zmateně Tom.
„Je, oukej, Tome. Když to říkáš!“ prohlásil černovlásek sarkasticky, dramaticky přikývl a pozdvihl obočí.
Dredáč si nepřál se v tom déle pitvat a rozhodl se rychle změnit téma. „Takže jo, myslel jsem si, že jsi sexy, od prvního dne… a když se podívám zpátky, vím, že jsem tě chtěl. Ale byl jsem moc zaměřený na…“ začal, ale Bill ho přerušil.
„Vagíny?“ dokončil za něj.
Tom ho pleskl přes ruku. „Sklapni.“
„Rozhodně jsi byl!!“ Bill vyčítavě vykulil oči a pak se zasmál.
„Snažím se tu být kurva sentimentální a romantický,“ našpulil rty Tom.
„Nemusíš si se mnou na něco hrát,“ řekl Bill tím nejsladším možným hlasem. „Pokud… se nechceš zlepšit v hraní rolí. Protože si myslím, že by to mohlo být kurva žhavý a já bych v tomhle směru podpořil, kdyby ses pokusil být někým jiným,“ usmál se, ale v jeho hlase vtip nebyl. „Protože momentálně jsi v tom dost špatnej.“
„Jsi kretén,“ prohlásil Tom, ale pak k sobě Billa přitáhl a objal ho. „Hmm… vážně potřebujeme posilovat, protože jsi moc vyhublej,“ přemítal a nakrčil nos.
Bill se z jeho sevření odtáhl. „Víš, že nemám rád, když někdo komentuje mou váhu! A mimochodem, nemyslel sis, že jsem moc hubenej, když jsi mě šukal,“ odfrkl.
„Hádám, že nejsem ve hraní tak špatný, jako sis myslel, když jsi jenom na sekundu uvěřil tomu, že si myslím, že tvoje tělo je horší než perfektní,“ prohlásil Tom, zadíval se na svého společníka a pak se ušklíbl. „Vždycky jsem si myslel, že vypadáš dobře,“ pokrčil rameny. „Ale zaplatils mi za to, aby ti narostly svaly, a tak jsem prostě musel držet hubu.“
Billův výraz byl kombinací štěstí a šoku. „Ty… ty umíš hrát!! Oh, můj bože. Myslel jsem, že tě budu muset všechno učit,“ vydechl úlevně a omotal své paže kolem Tomova krku.
„Líbí se mi, když mě něco učíš,“ usmál se dredáč do Billových vlasů.
„Už umíš hodně věcí.“ Bill se zavrtal do svého oblíbeného místečka v Tomově podpaždí, což způsobilo smích jeho trenéra.
„Vypadni odtamtud,“ strčil Tom do černovláska.
Bill se usmál, když se odtáhl. „Díky, že mě miluješ tak vychrtlýho, jakej jsem.“
„Kdybys neměl tak pěknej a kulatej zadek, možná by ses mi tak nelíbil,“ zavtipkoval trenér a Bill ho praštil do ruky.
„Obávám se, že o tom se s tebou nemůžu hádat… můj zadek je fakt krásnej. Ovšem to samé je můj pták. Takže by nás to nemělo překvapovat,“ řekl mladší z chlapců bez obalu jako vždycky a Tom se nemohl ubránit nutkání ho políbit. Položil ruku ze strany na Billovu hlavu a spojil jejich rty. Oba neměli ani tušení o tom, že mají tiché publikum. Stacy nesla nějaké čisté ručníky do klučičí šatny a zaslechla většinu Tomovy a Billovy konverzace a taky byla svědkem jejich doteků, zatímco se schovávala za skřínkami s otevřenou pusou.
„Mmm, můžu tě dneska večer vidět?“ prolomil Bill polibek.
„Kurva, to si piš. Ale, uhm, nevadilo by ti, kdybych přišel k vám? Moji rodiče se dneska vrátí fakt pozdě a budou zasraně hlasití a tak.“ Tom se to pokusil podat bez toho, aby Billovi došlo, že ještě není připravený říct o něm rodičům. Věděl, že to jednou udělá… ale potřeboval čas, aby si promyslel, jak to vlastně provede, jelikož jeho rodiče byli dost „tradiční“ ve svých hodnotách a Tom zatím dával najevo jenom to, že se zajímá o holky. Pro rodiče to bude nepochybně šok, ale milovali ho, takže… Tom se ujistil, že to bude oukej.
„Jasně!! Nemůžu se dočkat. Oukej, teď konec srandy. Potřebujeme cvičit!“ instruoval svého trenéra Bill a pak mu dal poslední pusu. „Vždycky se snažíš hledat něco, čím bys mě udržel od tréninku,“ zakoulel očima a opustil šatnu.
Tom se kousl do rtu, aby nezopakoval, že Bill je ten člověk, kdo se fláká a rozptyluje, místo aby trénoval. „Jsem přímo za tebou,“ odpověděl místo toho a následoval Billův perfektní zadek ven z místnosti, nechávaje za sebou třetí osobu, o níž nevěděl a jejíž hlava se teď šokovaně motala.
Bill zavzdychal a vlezl si na sedadlo spolujezdce v Tomově autě. „Vážně mě nemusíš vozit domů. Můžu chodit a ztratím se jenom výjimečně.“ Byl vděčný, že už dlouho neskončil na Parkinson Street a zvládl se držet dál od té děsivé louže.
„Jo, ale prostě jsem s tebou chtěl ještě chvíli být,“ pokrčil rameny dredáč a nasadil si sluneční brýle, zapnul si pás a pak zkontroloval telefon, který právě vibroval. Bill nestydatě pozoroval, jak odpolední slunce prozářilo Tomovu kůži a jak Tom roztržitě špulil své plné rty, když se díval na mobil. Bill věděl, že má zatracené štěstí.
„Kdo ti píše?“ zeptal se, stále v transu ze svého miláčka.
Tom se na něj ohlédl. „Jenom, uhm, můj kamarád Georg,“ odkašlal si Tom a pak odložil telefon do držáku na pití.
„Oh! To je ten s těmi nádhernými vlasy?“ optal se Bill s úsměvem.
Dredáč se zařehtal. „Byl by fakt šťastný, kdyby věděl, že si tohle někdo myslí. Jo, to je on,“ odpověděl a vycouval z parkoviště.
„Nevíš, jakej používá kondicionér?“ zeptal se Bill se zájmem.
„Jak to mám, do prdele, vědět, Bille?“ zachichotal se trenér.
„No, mohl by ses ho zeptat, až s ním budeš příště mluvit? Vždycky hledám dobrej kondicionér, kterej dělá objem, a zároveň vlasy zhebčí,“ opáčil Bill obchodnickým hlasem.
„Nemůžu se ho na tohle ptát, myslel by si, že jsem tep…“ Tom si odkašlal. „Myslel by si, že chovám nějakou náklonnost k jeho vlasům,“ dokončil tiše.
„Zvláštní způsob, jak dokončit tuhle větu!“ Bill se na Toma z boku zadíval, nemaje ani tušení, co chtěl Tom původně říct. „Jsi v pohodě? Vypadáš napjatě a tak,“ zeptal se bez obalu, jakmile uviděl, jak Tomovy ruce svírají volant.
„Jo, jsem v pohodě, jenom… jsem vystresovanej z toho, že se vrací rodiče, myslím. A můj táta na pár dní zůstane doma, což znamená, že mi bude neustále diktovat, co mám dělat,“ vydechl.
„Možná bych se s nimi mohl někdy setkat?“ navrhl Bill a přejel rukou po Tomově napjaté paži. „Nevadí mi, když se mi lidé snaží říkat, co mám dělat. Prostě je ignoruju!“ prohlásil pravdivě a kývl.
„Jo, možná někdy,“ zatřepal dredáč rychle hlavou, vypadal strnule.
„Chce se ti teď srát nebo tak něco?“ zeptal se jeho svěřenec. „Protože je úplně v pohodě, jestli jo. Věř mi. Chápu to.“
„Cože to, kurva? Ne, Bille,“ zavrtěl hlavou Tom.
„Promiň! Jen jsi prostě tak napjatej a strnulej. Tak co se děje?“ Bill v uklidňujícím gestu pohladil Tomův bok.
„Já…“ Tom se zhluboka nadechl. „Ani nevím. Je to hloupý,“ pokrčil rameny.
„Víš, že mi můžeš všechno říct, jo? Užívám si, když mi lidi říkají o hloupých věcech,“ prohlásil Bill upřímně, cítil potřebu svého kluka uklidnit.
Tom vyloudil úsměv. „Já vím, zlato. Díky, ale jsem v pohodě. Vážně.“ Zadíval se na svého svěřence a kývl, aby ho o tom ujistil. Zabočil k Billovu domu a zaparkoval.
Bill si odepnul pás a už se chystal prostě vyskočit a odejít bez dalšího slova, což bylo jeho přirozené chování. Ale pak si uvědomil, že takhle to už fungovat nemůže, protože chtěl strašně moc Toma líbat. A tak se natáhl a přitiskl rty na Tomovy. „Miluju tě,“ zašeptal, když se odtáhnul.
„Taky tě miluju. Strašně moc.“ Dredáč si sundal sluneční brýle a Bill roztál pod jeho pohledem.
„Můžeš mi o všem povědět, oukej?“ začal znovu černovlásek. Možná byl zkrátka dneska jenom v ´pomáhací´ náladě, o čemž svědčila záležitost s Mitchellem v tělocvičně, ale upřímně cítil ´potřebné´ nutkání v žaludku ujistit se, že Tom ví, že si s ním může promluvit, ale nevěděl proč. Bill tedy doufal, že ten pocit v žaludku se týká tohoto a že to není důsledek toho pytlíku skittles, který potají snědl, zatímco byl Tom ve sprše, po tréninku. Našel neotevřený balíček na lavičce… a ačkoliv věděl, že krást je špatné, nebyl prostě dost silný, aby se ubránil potřebě ochutnat duhu.
Tom pomalu přikývl a opatrně se na svého svěřence podíval, otevřel pusu, jako by chtěl něco říct, a pak ji zase zavřel. „Jenom toho mám teď v hlavě hodně. Ale nic, o co by sis musel dělat starosti,“ ujistil Billa a políbil ho.
„Oukej. Takže se uvidíme později?“ zeptal se s nadějí černovlásek.
„Jo, určitě. Pořád u tebe můžu strávit noc?“ usmál se Tom.
„Jo. Ani nemusíš nosit gumové červy nebo tak!“ prohlásil Bill a překvapením nad svým vlastním prohlášením vykulil oči.
„Vážně?“ zeptal se Tom se zazubením a s nedůvěrou v očích.
„Hádám, že tě asi fakt miluju nebo já nevím,“ trhl Bill ramenem. „Těším se, až budeme mít později sex!“ prohlásil a pak vyskočil z auta, nechávaje Toma samotného. Pravdou bylo, že se Bill měl o rozloučeních ještě co učit.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Koukám, dnešní díl byl plný šmíráků, nejdřív Tom a potom Stacy 🙂
Ale ten jejich rozhovor v šatně byl perfektní, musela jsem se celou dobu smát. A jak Bill Tomovi v autě řekl, že ho miluje, to bylo v tu chvíli tak krásné!
A Toma trápí, jak všem okolo představí Billa, no, je mi ho trošku líto… Ale strašně moc se těším na Billovo setkání s Tomovými rodiči, protože věřím (dobře, přiznávám, VÍM) že u toho budu slzet smíchy 😀 😀 😀
Som rada, že sa Bill tomu Mitchovi ospravedlnil a ešte aj získal klobúk 😀 A Tom ho parádne špehoval 🙂
V šatni boli fakt super. Proste to Billovo hranie a poznámky, a aj neskôr v aute a to rozlúčenie… on je proste čarovný 😀 Ešte dobre, že to čítam takto po častiach, lebo ak by som to mala čítať naraz ako celý príbeh… tak by to chcelo riadnu výdrž pri smiechu 😀
No a Stacy už vie pravdu. Som zvedavá, ako s tým naloží. Či Toma nejako konfrontuje alebo to všetkým vyklábosí. A tiež sa trošku obávam reakcie Tomových rodičov, keď vravel, akí sú tradiční. A tiež mám trošku obavy z Tomovho správania, keď sa to ostatní dozvedia. Áno, Billa miluje a nevadí mu to ukazovať, ale predsa len to bude pre neho obrovský stres (ako aj v tom aute, keď sa skoro preriekol). Dúfam však, že to všetko prekoná a budú s Billom v pohode 🙂
Ďakujem za preklad.
Opravdu doufám, že z toho Tomova tajnůstkaření ohledně vztahu s Billem nebude nějaký průšvih. Jinak se mi hrozně líbilo to, že se Tom snažil potají špiclovat, ale Stacy musela mít opravdu vééélký šok 😀 😀 to má z toho, že leze do pánské šatny 😀
Bill má nějaký zvláštní dar kzit romantiku. Ok, víme to už delší dobu, ale to v autě s tím sraním mě opravdu, opravdu rozesmálo. Moc hezký díl 🙂 velice děkuji za překlad! 🙂
Dúfala som, že sa Tom na koniec Billovi zdôverí z čoho má strach. Bill by to krásne zjedodušil a bola by z Tomových obáv zase nejaká bláznivina.
Celá kapitola bola zase rozkošná. Bill je úplné zlatíčko 🙂 S tou mágiou ma pobavil:) A tie vyznania dokonca skoro ani neskazil 🙂 Ďakujem za kapitolu♥
ou jééé tak tohle bude zlé. No to loučení mě dostalo.
Další krásna kapitolka jen Toma mi je líto ale měl by to říc Billovi.
Já už nemám ani víc co napsat, protože se vším, co tady napsaly holky, se ztotožňuji. 🙂
Ale ještě pořád s Tomem strašně soucítím a hrozně moc mu přeju, aby jednou jeho veřejné přiznání, že momentálně chodí s klukem, dopadlo dobře. Možná mě trošku mrzí, že se Tom se svými obavami nesvěřil Billovi, mohl by jej podpořit a nějak uklidnit, i když zase na stranu druhou si nejsem zjista, jak byl to Bill vzal. 😀 Nebo by zase mohl mít nějakou svoji ´moudrou´ přednášku. 😀 No, po pravdě jsem zvědavá, zda se ještě dočkám seznámení Billa s Tomovými rodiči, když bude za chvíli povídka končit. 🙂 Ale spíš z toho seznámení mám trochu strach. Nejen kvůli tomu, jak to Tomovi tradiční rodiče vezmou, ale celkově..nejsem si jista, zda Bill dokáže udělat dobrý dojem. 😀
Moc děkuji za překlad a těším se zase příští týden! 🙂