Zákon ulice 7.

autor: Cherie

Bill přeřadil a sešlápl plyn ještě více k podlaze.

„Bille, zpomal, vždyť nás zabiješ.“ Andreas sedící za ním se vystrašeně díval na ručičku tachometru, která ukazovala stále vyšší a vyšší čísla. Bill pouze zvedl ruku, aby ho umlčel. Nezajímalo ho v tento moment vůbec nic, chtěl se jen co nejrychleji dostat na to místo, které jim popsala Rebeca.

„Támhle na té křižovatce zatoč, a pak pořád rovně,“ Georg ukázal na odbočku, ke které se rychle přibližovali. Ve tváři měl kamenný výraz, stejně jako ostatní.

Bill podle jeho slov stočil volant prudce doprava, ticho narušilo hlasité skřípění gum. Přidal ještě víc plyn a volant sevřel tak pevně, až mu zbělely klouby prstů.

„Támhle, to je ono, zastav!“ Jeho prst při tom opět ukazoval Billovi na cíl. Bill sešlápl plyn tak prudce, že kdyby Georg nebyl připoutaný, tak si vyrazí zuby o palubní desku. Rychle vyběhl ven z auta, následován ostatními, neviděli už však nic neobvyklého, nic, krom drobného dívčího těla bezvládně ležícího na zemi v kaluži krve. Bill si klekl k její hlavě, kterou si položil roztřesenýma rukama do klína.

„Ne, tohle není možný, to nemůže být pravda.“ Prsty zabořil do dlouhých hnědých vlasů.

„No tak, Shirley. Probuď se, slyšíš? Vstaň!“ Odhrnul jí zkrvavené prameny vlasů z obličeje.

„Prosím, Shir, prosím…“ Nepřestával jí prosebně hledět do očí. Georg si kleknul vedle něj. Bill vzhlédl k Andreasovi, kterému se z očí řinuly slzy. Gustav mlčky stál vedle něj s výrazem, ze kterého se dalo snadno vyčíst, že tomu stále nemůže uvěřit.

Bill vstal a položil Andymu ruku na rameno. Blonďák k němu vzhlédl a objal ho, nezáleželo mu ani na tom, že je Bill celý špinavý od krve. Po chvíli se od něj Bill odtáhl a přerušil mrtvolné ticho.

„No, myslím, že by se to měl dozvědět Mex, ten si vždycky poradí.“

***

„Uklidněte se!“ Mexův hlas prořízl vzduch ve společenské místnosti, kde seděly oba dva gangy, všichni již věděli, co se stalo Shirley a Rebece, proto mezi sebou všichni nervózně debatovali, po Mexově křiku však všichni ztichli. „Už všichni víte, že dnes se nám tu stalo něco, co si nikdo nikdy nepřál. Pro každý gang je to strašné, když přijde o člena, obzvlášť o někoho takového, jako byla Shirley. Když se tento gang zakládal, ona byla u toho, byla s námi už od počátku a jsem si jistý, že by s námi zůstala i do konce, dá se říct, že byla něco jako základní stavební kámen tohoto gangu, milovala to tady a milovala nás,“ Mex si musel odkašlat, protože se mu zlomil hlas.

„Každopádně, všichni víme, proč se to stalo. Byla to výhružka od východního gangu, proto chceme, abyste se v následujících dnech měli na pozoru a vycházeli odtud pokud možno co nejméně,“ dokončil za něj Georg.

„To si z nás děláte prdel, doufám!“ Bill naštvaně vyskočil z křesla. „Chováte se jako děti, co dostaly poznámku ve škole! Copak to nechápete? Shirley je mrtvá, normálně ji bezcitně zabili! A nebyla to nějaká pouliční přestřelka, kterých máme s prominutím plnou prdel, ale chladnokrevná poprava, měli to naplánované dopředu a udělali to schválně! Kdyby při nás dneska nestálo štěstí, tak by sejmuli i Becku! Jak řekl Mex, přišli jsme o jednoho z nejstarších členů vůbec, Shir přišla do tady toho zasranýho gangu dřív než já, byla tady už od začátku a pomohla to tady všechno vybudovat, i díky ní jsme tam, kde jsme! A vy to kurva chcete nechat jen tak?“ Bill rozhořčeně strčil do Georga, který se zakymácel a udělal krok zpět.

Georg se mlčky díval na špičky svých bot a přemýšlel, potom si odkašlal a pohlédl na Billa, který stále stál v bojovém postoji před ním.

„A co teda navrhuješ?“

„Vyřešíme to tak, jak jsme to dělávali dřív, když jsme byli pořádný gang. Pomstíme ji!“

„Bille, poslyš, tohle jsme s Georgem probírali a nepřijde nám v tuhle dobu dvakrát rozumné…“ Nestihl dokončit větu, protože byl opět přerušen Billovým křikem.

„Jo tak vám to nepřijde rozumné! Do hajzlu, Mexi, co se to s tebou kurva děje? Tímhle přístupem si respekt znovu nikdy nezískáme!“

„A proč za ni tak urputně bojuješ? Všichni tady víme, že jsi ji neměl zrovna dvakrát v lásce,“ prohlásil Tom, který doteď seděl tiše v rohu místnosti, teď ale vstal a zastavil se kousek od Billa s Mexem a Georgem.

„Jo, máš pravdu, každý tu věděl, že to nebyla moje zrovna nejoblíbenější holka tady, ale měl jsem ji kurva rád! Vždyť to byla naše krev! Byla náš člen a já bych takhle bojoval za každého v téhle místnosti,“ zaprskal mu Bill do obličeje.

„Bill má pravdu,“ Andreas přikývl a postavil se k Billovu boku na znamení, že stojí při něm. „Nebo už si nepamatujete na to, jak zabili Chantal? Tu jsme taky pomstili, seděl jsem za to zasraný čtyři roky! A to s námi Chantal byla jen rok! A kvůli Shirley, která tu byla přes deset let, budeme jen sedět zalezlí a čekat, až postupně odstraní všechny ostatní gangy a přijdou na nás, nebo co?“ Andreas naštvaně ukázal Mexovi na hrudník ukazováčkem.

„Vždyť já vím! Ale bojím se, že přesně na tohle čekají, že hledají nějakou záminku, aby nás mohli kompletně zničit,“ Mex rozhodil rukama.

„A to vadí? Pokusí se nás zničit tak, či tak! A já rozhodně nechci, aby všichni věděli, že jsem patřil do gangu, který to vzdal bez boje.“ Billovy oči se téměř propalovaly Mexovi s Georgem pod kůži.

„Máš pravdu, Bille, udělejte, co musíte,“ pokýval hlavou. Bill se na něj podíval a stiskl mu dlaň.

„Děkuju, děkuju za všechny.“

Bill vytáhl z kapsy krabičku cigaret a jednu si zapálil. Ostatní členové už se rozcházeli do svých pokojů, takže se Bill rozhodl, že už taky půjde, když se však otočil, stála za ním Rebeca.

„Kluci, musím vám něco ukázat,“ pokývala na Billa s Mexem, Georgem a Andreasem, Gustav taky přistoupil blíž. Rebeca si odkašlala a vytáhla cosi z kapsy. Byl to přetržený řetízek s přívěškem drobného křížku. „Myslela jsem, že by to k něčemu mohlo být.“

„Co je to?“ Gustav vzal řetízek do ruky a začal si ho prohlížet zblízka.

„To jsem strhla jednomu z nich, když jsem se bránila. Tomu, co zabil Shirley…“ Rebeca si odkašlala a kousla se do rtu. Georg vzal řetízek do ruky a se zamyšlením si ho prohlížel stejně, jako Gustav.

„Je mi povědomý, jako bych ho už někdy viděl,“ se zamyšleným pohledem otáčel přívěskem v ruce. Bill se zamračil.

„Já taky, bohužel si nemůžu vzpomenout kde.“

autor: Cherie