Lifehouse – You and Me
And I don’t know why, I can’t keep my eyes off of you
A nevím proč, nemůžu z tebe spustit oči
„Tom je miláček! Zbožňuju jeho dredy… A ten jeho krásný úsměv! Když se usměje, omdlívám!“
Zatímco jeho bratr měl ještě půlnoc, Bill byl vzhůru už víc než hodinu. Chvíli po probuzení ještě zůstal v posteli a užíval si zvláštního pocitu, který zapříčinilo to, že snad poprvé v životě vedle něj ráno někdo leží. Jasně, že nebyl takové neviňátko, jakým se dělal na veřejnosti. Jasně, že měl holky, byl přece normální. Chtěl by vidět člověka, který by nevyužil aspoň několika z příležitostí, jež mu dodávala sláva jako na běžícím páse. Měl u sebe holek minimálně stejně jako každý kluk v jeho věku, ale žádná nezůstala přes noc. Proč taky? Nebyl důvod… A předtím, než se kapela proslavila, zase nebyl dost starý na to, aby s někým přespával – ať už u něj doma nebo někde na návštěvě. Dnešní noc tedy byla premiéra. Sice by si Bill nikdy nepomyslel, že v ní bude figurovat zrovna Tom… Ale vůbec mu to nevadilo.
Přímo ho štvalo, že musí vstát a dojít si na záchod. Nejdřív si myslel, že se do postele ještě vrátí, ale pak si dal i rychlou sprchu, když už byl v koupelně… a nakonec mu začalo kručet v žaludku, takže se rozhodl jen s ručníkem omotaným kolem boků ulovit v kuchyni něco k snídani. S talířem toustů se pak vrátil do pokoje, kde se posadil ke stolu. Rozhodl se, že se podívá na internet. Napadlo ho, že by si mohl přečíst pár vzkazů od fanoušků, které se kupily ve fóru na jejich internetových stránkách. A taky na některé odpovědět… Komunikace je přeci důležitá! Jako by slyšel Davidova slova. Ten člověk natolik taktoval jeho život, že Bill jeho přítomnost cítil i ve chvíli, kdy byl sám doma.
Dredatého chlapce probudilo klapnutí dveří. Jen tak poslepu zašátral vedle sebe a zjistil, že Bill v posteli neleží. Přivodilo mu to zvláštní zklamání, nad nímž se ale nechtěl zamýšlet. Ještě chvíli nechal oči zavřené a vdechoval příjemnou vůni, jež ulpěla v bratrově povlečení. Vtiskla se mu do paměti stejně jako pocity z téhle chvíle, kdy mu bylo tak dobře jako už dlouho ne.
***
Gustav seděl na posteli a pozoroval, jak venku prší. Za celý den změnil pozici, jenom když si musel odskočit nebo když šel otevřít dveře poslíčkovi, který přinesl jídlo. Kvůli dvojčatům se všechny termíny posouvaly, ale pauza, jež se zbytku týmu snesla do klína, byla tak krátká, že se bubeníkovi ani basákovi nevyplatilo vydat se po vzoru Billa a Toma domů. Takže jim nezbývalo, než se nějak na dva dny zabavit. Dřív by nebyl problém podniknout něco ve dvou. Ovšem teď… Georg byl kdesi ve městě, a to se musel Gustav zeptat ochranky, aby to věděl. Jeho, teď už zřejmě bývalý dobrý přítel, se neobtěžoval od toho incidentu s ním potkat byť jen na minutu. Gustav se mu vlastně ani nedivil.
Sám v sobě se nevyznal. Proč to vůbec dělal? Proč líbal svého kamaráda, který byl ještě ke všemu mužského pohlaví?? Je přece hetero. Nebo ne? Jistěže je. Nikdy se na jiného kluka ani nepodíval. Jednou v baru chtěl totálně namol omylem sbalit Billa, ale to se opravdu nepočítá! Takže co to s ním bylo? Chyběl mu kontakt. Lidské teplo. Chybělo mu něco cítit. A ten okamžik byl magický. A Georg byl tak strašně hodný… A tolik mu to slušelo… No, tak teď jsem si vážně pomohl. Nenašel jsem něco víc, a ještě jsem kvůli svojí blbosti ztratil dobrého kamaráda, pomyslel si vztekle Gustav a zatnul ruce v pěst.
O dvě hodiny později
Bylo to pořád stejné. Gustav měl i po zhlédnutí Ace Ventury pocit, že všechno podělal, a nápad na řešení nepřicházel. Chvíli se převaloval na posteli, pak ale usoudil, že jestli bude ještě chvíli ležet, zblázní se z toho. Musel Georga najít a promluvit si s ním. Netušil, co mu řekne, jelikož sám nevěděl, jak se ohledně toho všeho cítit. Ale nejpozději zítra by se tak jako tak museli setkat, a to poslední, co Gustav chtěl, bylo předvádět dusno před dvojčaty.
„To jsi ty?“ přivítal bubeníka nepříliš přívětivě Georg.
„Jo, jsme kamarádi! Já prostě nevím,“ sklopil hlavu Gustav. „Prostě to byla nějaká divná chvíle. Byl jsi na mě hodnej… A mně tak chybí něco opravdového. Přijde mi, že žijeme ve vakuu. Mluvil jsi o balení holek v barech. Jo, máš pravdu. Sbalil jsem jich na to, že jsem bubeník z Tokio Hotel, už dost. Ale ani s jednou jsem nezažil TU chvíli. Jiskření, chvění, elektřinu ve vzduchu. Nerozumím tomu, proč jsi to byl ty, můj nejlepší přítel, se kterým se stalo to, co mi tak dlouho chybělo. Ale… Můžeme to, prosím, nechat být? A dělat, že se nic nestalo? Byl to omyl, nic víc,“ zaprosil. Sotva to ale dořekl, začal o svých slovech pochybovat. Zvedl pohled ke Georgovým rtům a zatrnulo mu ve slabinách při vzpomínce na polibek. Jeho ústa byla tak sladká… Gustav zatřepal hlavou, aby ty protivné myšlenky zahnal.
Smršť emocí zaplavila Georgovo nitro. Zhluboka se nadechl a pak přitiskl svoje rty na Gustavovy. Blonďákovi ta prudkost vyrazila dech. Na moment byl vyvedený z míry, ale jakmile se vzpamatoval, začal polibky oplácet. A když jej Georg vmanévroval na postel, projela jím vlna takového štěstí, jaké mu nikdy nepřinesla snad ani hudba.
autor: Allka
Pane Bože! 😀 tak to vezměme popořadě. Vůbec se nedivím, že to fanynka napsala, taky mi přijde jeho úsměv naprosto odzbrojující. Líbilo se mi jak Bill bratra špehoval a přemýšlel nad jeho úsměvem. Moc hezká chvilka. Tomovo nepohodlí po probuzení byl další bod pro velkou làsku 😀
Gustav mi dává, ovšem to s tím žitím ve vakuu je opravdu velice důvěryhodné. Musí být těžké být stále na očích veřejnosti. To s tou elektrikou mezi nimi mě dostalo, ale zdaleka nejvíc bylo to jejich 'oba jsme šílení heteráci' zakončené divokou líbačkou 😀
Moc děkuji za díl, snad se nám příště kluci zas o kus posunou 🙂
Lexi úplne trefne vyjadrila to, čo som chcela napísať aj ja! 😀 Takže to nejako nebudem opakovať a poviem len toľko, že to bola úžasná časť 😀
Páčilo sa mi, ako Bill Toma špehoval a Tomove sklamanie, keď sa prebudil sám.
Géčka ma na konci pekne dostali s tým ich obojstranným vyhlásením o svojej zarytej heterosexualite a naraz bum! Vášnivý bozk, ktorý vedie do postele 😀
Ďakujem za vážne super kapitolu.
Oh mein got. :3 :O táto časť bola úplne parádna. Úprimne,tiež sa nečudujem,tej fanynke ,že slintá nad Tomom – som na tom rovnako. Vždy sa mi páčil z dvojčat omnoho viac ako Bill. Som zvedavá,ako budú postupovať Billove myšlienky a ako sa to bude medzi chlapcami vyvíjať ďalej, to,že Tom za ním prišiel s tým ,že či by nemohol predsa len prespať bolo sladké.
A čo sa Géčiek týka – zdá sa mi to,alebo ešte v dosial žiadnej uverejnenej poviedke chlapci medzi sebou nič neriešili a boli čisto len kamaráti ? Každopádne.. nie ,že by sa mi to nepačilo alebo tak – len to nie. Práve naopak oni dvaja ako pár sú strašne zlatí. Chvíľku ma zamrzelo,že to išiel Gustav ukončiť, s tým ,že na to naozaj zabudnú no potom,keď začal Georg hovoriť a.. ten záver ! Ten bol úplne top. Dúfam,že budú spolu aj oficiálne ako pár 🙂
Allka, tvoja poviedka je vážne super. Ďakujem ti za dnešnú časť a už teraz sa teším na ďalšiu :-)♥
Gustavovi a Georgovi se musím jenom smát! 😀 Nějak si ještě nedokážu zvyknout na myšlenku těch dvou spolu, takže to zatím beru prostě jako vtip 😀 a snad si časem zvyknu! 😉
A chvilka, kdy si Bill prohlížel Toma byla moc hezká! 🙂
Děkuji za díl! 🙂
Jsem tak strašně ráda, že už jsou dvojčátka znovu v pořádku a doufám, že odteď už napořád! 😀 Další hádky mezi nimi a ignorace a to vše by se mnou sekly! 😀 Protože když se ve stejnou dobu 'nemají rádi' tady a pak i v 'Look at me' je to vážně dvojité neštěstí! 😀 Proč sem ale pletu něco jiného… prostě chci napsat, že doufám, že už budou pouze v pohodě. Bylo zajímavý, když Bill 'hltal' Toma pohledem 😀 Vlastně celá tahle povídka je zajímavá, protože mám takový pocit, že jsem nic podobného nečetla, nejen že se tu i Georg a Gustav muchlují… zatím jako první v řadě 😀 tak to je vlastně z prostředí Tokio Hotel přímo, myslím tím, že jsou doopravdy v povídce skupina, Tomi a Billy jsou dvojčata a místama je to tu tak napsané, že se musím zamyslet, jestli to tak sakra není i ve skutečnosti, jestli Bill pročítal vzkazy od fanynek a pak 'hltal pohledem' Toma. Je to vážně vzácná povídka, páč se žádná jiná téhle ani trošku nepodobá, mi přijde, ne že bych četla každou povídku twc světa, ale už jich pár za sebou a při sobě a před sebou mám, takže…, chápeme 😀 Nicméně Jak jsem psala, jsem šťastná, že se bráškové zase baví a že se usmířili i Géčka :3 Těším se na pokráčko 😀 A děkuju za díl 🙂
[1]: Dnes to zabíjíš! 😀 Trefné 😀
Ps: jestli budou T&B spolu, (asi budou podle toho, co čtu a to dříve než později) pak bych na jejich místě záviděla Géčkám, jesli budou spolu (asi budou podle toho, co tu čtu a to už brzóóó! 3:D) páč oni se budou moct, pokud budou chtít, i na veřejnosti ukázat jako 'super hetero pár' NO HOMO! NO HOMO, GUYS! 😀
Mezi Billem a Tomem to začíná jiskřit i když to ještě nevědi a Géčka jsou zlatička.
Kúzlo okamžiku teda krásne pokračuje:D som rada, že si to chceli urovnať. Tí dvaja total heteráci sú podarení 😀 dúfam, že to dusno medzi nimi pominie a nezväčšia ho tým udobrovaním:)
Bill a Tom… na rozdiel od Géčok na ten svoj vzťah idú pomalšie než slimák.
Táto kapitola je strašne pekná:) ďakujem za ňu a zvedavo očakávam ďalšiu.
Já se na tenhle díl těšila jako na boží smilování!!! :3 A rozhodně se bylo na co těšit, ten vývoj je dokonalý. To jejich probuzení bylo takové… něžné. Billova analýza mě rozesmála, ale chápu, o čem mluví. Já měla z dvojčat vždycky mnohem radši Billa, a stejně "jdu do kolen", když vidím Tomův úsměv. Vlastně mi trochu připadá, že jak k sobě mají kluci ve skutečném světě hrozivě blízko, tak už je i my, fanynky, bereme trochu jako jednu bytost, a prostě musíme zbožňovat oba. Nemyslíte, že na tom něco je? 🙂
Zapřísáhlí heteráci mě vážně pobavili :DDDD Musela jsem se řehnit, když jsem si tu situaci představila. Mimochodem, nepamatuju si na jedinou povídku, kde by něco takového bylo, koneckonců, je to TWINcest, prostě to vždycky bylo o dvojčatech, takže ti hrozně chválím ten originální nápad!! I přesto že představa skupiny složené ze dvou gay párů mě rozsekává :DDDD A hrozně se těším na další!
Myslím, že můžu říct, že hvězdami tohoto dílu jsou heteráci Gěčka! 😀 To mě fakt dostalo. Tak jen doufám, že to spolu rychle urovnají a půjdou tak dvojčatům vzorným příkladem. I když, jak už napsala Carolyn, představa kapely složené ze dvou gay párů je vážně komická. I když jeden z těch párů bude zřejmě v utajení.
Díky za super dílek!