Ten minutes

autor: Sorion

Datum publikace na THF: 3.5.2009

Tuhle drobnůstku jsem si k překladu vybrala, protože ač krátké, přijde mi to neskutečně silné, a zároveň i sladké.

modrozelená
Něco je špatně. Strašlivě špatně. Cítíš to v každé buňce tvého já.

Tvůj celý vesmír, který těsně objímá toho, jemuž patříš, se začíná měnit. Začíná se hýbat, stlačuje tě, dusí… nutí tě odejít. Nutí tě odloučit se a opustit tvého předurčeného.

Snažíš se po něm natáhnout, ale tvé tělo neví jak; snažíš se na něj zavolat, ale nemáš tu žádný vzduch tolik potřebný k volání; tvá mysl burácí a křičí ze všech sil: „Ne, ne, neeeee…!“

Křičíš NE, a zároveň jsi od něj odtrháván a tlačen pryč. Křičíš NE, zatímco se vše kolem tebe stahuje, škrtí tě, někam odnáší…

Najednou jsi přemožen a zaměstnán jen tvým vlastním strachem, abys dokázal myslet i na tvého souzeného. Jsi oslepen ostrým světlem, i když tvé oči jsou stále ještě zavřeny. Chlad tě probodává jako tisíce ostrých nožů. Něco tvrdého, drsného a divného se ujímá tvého těla a odnáší tě dál a dál. Jsi ohlušovám zvuky, vzduch se ti proti tvé vůli hrne do plic, a ty si nepřeješ nic jiného, než jít zpátky, cítit se opět v bezpečí, nebýt tak sám.

Pláčeš strachem, protože ti tu nic nedává smysl. Pláčeš a křičíš jen pro NĚJ. Tvůj vlastní hlas tě leká, ale ty v tom pokračuješ dál.

Vrať se mi. Neopouštěj mě. Slíbils, že budeš se mnou až navěky.“

Čas se plíží, tvé srdce pokračuje v tlukotu a ty se bojíš čím dál tím víc. Nechal jsi ho napospas. Nechal jsi ho samotného. Zanechal jsi ho tam, odkud jsi přišel. Opustil jsi alfu a omegu tvého života.

Tvůj křik přechází do štkavého kňučení. „Promiň mi… Prosím, promiň.“ Co jste s ním udělali? Co jste s ním, proboha, udělali?

„Vrať se mi!“



A pak to uslyšíš. Druhé kvílení a fňukavý křik… Nikdy předtím jsi ještě nic podobného nezaslechl, ale i tak ho okamžitě poznáváš. A je to pro tebe ten nejkrásnější zvuk na světě!
Odpovídáš na jeho křik křikem, mácháš kolem sebe pažemi. „Vraťte mi jej!“ Řveš ze všech svých sil proti všem dotekům a zvukům, které se na tebe hrnou z okolí.

A pak už vnímáš jen teplo. Ležíš na někom, kdo se ti zdá povědomý, ale zároveň i úplně nový… A on je tam taky, leží hned vedle tebe. Cítíš jeho přítomnost a pláč vás obou znenadání ustává.

Otvíráš oči, které máš zatím na nic, a tak se radši soustředíš na to ho opět jen cítit.

„Už je to dobrý,“ komunikuje s ním tvá mysl. „Jsem tady, tady u tebe. Jsme opět spolu.

Jsi si jist, že tě slyšel, protože se tě snaží chytit, netušíc, že jeho tělo ještě neví ani neumí jak.

I tak je to v pořádku.

Je to v pořádku, protože si můžeš být jist, že v tom okamžiku, kdy to umět bude, chytí tvou ruku a už se jí nikdy nepustí.

autor: Sorion

překlad: modrozelená
betaread: J. :o)

24 thoughts on “Ten minutes

  1. krasny taky bych chtěla mit takovej život a od narozeni zaživat tohle se svym dvojčetem až do ted taky bych chtěla mit někoho jako maji oni sebe a citit k němu takovou lasku a on ke mě…boužel sem jedinaček =// sice je tohle vymyšleny ale ja stejně vim že oni bez sebe nestravi skoro ani dvě hodiny xDD

  2. Tu povídku už jsem četla ale byl by hřích ji neokomentovat 😀 je to nádherná povídka plna citu, nádherně napsaná a hezky přeložena

  3. Ach, můj bože, tohle je tak překrásné a tak živé, že mě to rozbrečelo…♥
    Ty pocity prostě nejdou vystihnout slovy, jenom je cítím uvnitř 🙂

  4. Úžasne nádherné. Také krásne až ma to dojímalo. Od prvej vety až po poslednú. Normálne mi to stlačilo hrudník a je mi z toho krásne 🙂
    Ďakujem za krásny preklad a za perfektný výber.

  5. Autorka komentare videla a dekuje za odezvu. Odkaz si ulozila, aby se "sla na nej obcas podivat a mohla se usmivat od ucha k uchu".

  6. To by mě opravdu zajímalo, jak se ti podařilo objevit takový skvost. 🙂 Perfektní výběr, konečně si mohu užít tvoje překladatelské umění, nějak se mi do Amdee pořád nechtělo, jen očkem jsem minule nahlédla a nedopadlo to. 🙂
    Povídka o dvojčecím narození je vskutku nádherná, takový malý neobroušený diamantík, ale jedním dechem musím dodat, že ty jsi Deseti minutám svým překladem věnovala další rozměr. Je pravda, že sice angličtinu neovládám natolik, abych se mohla pouštět do odborných debat na téma překladů, ale jako nadšený laik prohlašuji, že toto je skutečně mistrovské dílo. 🙂 Znovu se mi potvrdilo, jak je čeština bohatý a tvárný jazyk a nadaný jedinec z něj dokáže uhníst cokoli. 🙂
    Těším se na další překladatelské počiny a na důkaz nejvyššího obdivu dodávám, že jsem několik minut po přečtení české verze Ten minutes prohrabala nepořádek na pracím stole, našla vlastní pokusy a bez váhání je odložila hluboko do nejzazšího šuplíku, kam patří a kde také zůstanou. 😉

  7. Pane bože, to je nádherné! =) Něco tak jednoduchého a přesto emotivního jsem už dlouho neviděla =)) Vehnalo mi to slzy do očí =) Nevím, co víc bych k tomu řekla. Autorka je vážně třída, že ji napadlo něco tak jednoduchého, v čem mohla vystihnout všechny emoce, které my tu sáhodlouze rozebíráme den co den =))
    Děkuji za tak krásný překlad a hlavně za výběr naprosto skvělé povídky =))

  8. [15]:Jsem rada, ze jsem se vyberem strefila. Mrzi me, ze Amdee nesmakuje, ale proti gustu zadny disputat, to se neda nic delat. Zitrek te tim padem moc nepotesi:-/
    Sorion jsem objevila nekdy loni v lete a hned jsem se do teto malinke perlicky zamilovala. Sorion jinak pise prevazne Billshidovky. A pise je opravdu luxusne (pro ty, ktere to zajima:-)
    A dekuji, ze se libil i preklad. Jsem moc rada, ze Katty chvalou nesetrila ani u sousedu :-)))

  9. [17]: Však já se s tou Amdee nějak popasuju, ono to přijde. Časem. Alespoň doufám. 🙂
    No ona ta Katty původně sepsala trošičku delší komentář, kde se zmiňovala o tom, že za všechno může jakási zelenomodrá, která povídku excelentně přeložila, jenže pak si Katty v jedné chvilce nebyla jistá předpřítomným časem a též váhala nad použitím členu určitého či neurčitého, takže chválu velice zestručnila. 🙂 Což si autorka nezasloužila. Nadšeně jsem se vrhla na průzkum dalších povídek, ale s Billshidem mě tedy moc nepotěšila. 🙂

  10. [17]: Říkáš Billshidovky? Tak to na ně hned letím xD
    A když už je řeč o Amdee, tak pro mě to taky není to pravé. Ne, že by se mi její věci nelíbily, naopak, jsou to skvosty, ale já u čtení jejích věcí strašně trpím, jak mě to ničí a deptá a vždycky mě to donutí celé hodiny, ne-li dny pobrekávat a jsem pak celá špatná, tak už se jí spíše vyhýbám 🙂

  11. [20]: Ano, ano, pise je opravdu moc pekne. Kdybych si tento pairing od nekoho chtela prednostne precist, tak je to ona:-)
    No a Amdee depta, to je jeji spisovatelske signum, s tim nic clovek nenadela, a ja rozumim tomu, ze ty povidky nejsou pro kazdeho. K dnesnimu dni jsem od ni vsechno jeste sama neprecetla (i kdyz treba takove "Jeraby" jsem musela dat uz nejmin 20x),protoze to se zkratka neda. Kazda jednodilka me stoji tolik usili, ze se to odcitat narazove, kvamtitavni fakt nemuze. Me to ale i pres tu bolest neskutecne cisti a jeji dilka mi prijdou jako to nejopravdovejsi, nejrealnejsi, co si z zanru twc clovek muze prat. Uznavam, ze to ale v zadnem pripade neni ctivo na kazdy den. To opravdu ne:-)

  12. Tohle je dokonalé!♥ Úplně jsem občas přestávala dýchat. Úžasný nápad skvělě sepsaný a překlad výborný! Všechno jsem to viděla před sebou a chtělo se mi z toho brečet. Brečet štěstím. Teď se tady sama pro sebe usmívám jak blbeček, jak moc mě ta povídka okouzlila! Tak něžná a zároveň plná citu! ♥
    Moc děkuji za překlad!♥

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics