autor: Cincina
„Tome, kašli na to. Necháme to na jindy jo? Pojď se radši jenom mazlit.“ Zamrkal na něj Bill, a Tom ho poslechl. Neměl chuť protestovat. Sice už byl nadržený, a těšil se… ale vydrží to.
Vzpomněl si na Kristy, a bodlo ho u srdce. Ona je v nemocnici a on tady chtěl šukat. To je tak hnusné sakra.
Jak může být takový? Co ho k tomu vede?
DRUHÝ DEN
Ráno, jakmile se oba probudili, vyrazili spolu do nemocnice. Cesta jim netrvala dlouho, protože nemocnice zase tak daleko nebyla.
Když tam přišli, na recepci nikdo nebyl. Vlastně celý komplex působil dost prázdně. Bill to konstatoval úplně nejpřesněji. „Tady je nějak mrtvo.“ Ale hned, jak to dořekl, tak se objevil jeden doktor. Takový trošku starší chlapík, ale docela sexy. Ten zamířil na recepci, a začal tam pokřikovat na jednu ze sester.
„Už přišel někdo od té holky, jak se podřezala?“
Toma celkem zaskočilo jeho chování. Myslel tím to, že to tak veřejně pokřikuje. Sice tam nebyli lidi… ale co kdyby tam byli?
„Já jsem od té holky, co se podřezala.“ Řekl mu Tom zostra.
„Ah. Tak pojďte za mnou.“ Nahodil takový nepříjemný úsměv, že Bill měl chuť mu vrazit. Jak za sebe, tak i za Toma a Kristy. „Takže vaše…“
„Sestra.“ Doplnil ho Tom.
„Vaše sestra se chtěla zabít. Podřezala si žíly.“
„Neříkáte mi nic nového. Jak na tom je?“
„Podařilo se nám ji zachránit. Bude v pořádku. Dneska už za ní můžete i zajít, jestli chcete.“
„Ano, chci.“ Vyhrkl Tom okamžitě. Byl celý netrpělivý. Nevěděl, jestli Kristy vrazí facku za to, jakou hloupost udělala, anebo ji prostě obejme, a řekne, že to bude dobré.
„Pokoj číslo tři.“ Obrátil se, a vykročil pryč.
„Kurva, ten byl tak nepříjemný.“ Zabrblal Bill. Věděl, že Tom má jiné starosti.
„Jo, je to divnej týpek. Radši pojď za ní. Vůbec nevím, jak se budu chovat.“
„Chovej se normálně. Nebo se aspoň snaž.“
Tom se na něj pobaveně podíval a zaklepal na dveře. Nic se neozvalo. Nečekal, a opatrně vstoupil dovnitř. Pokoj byl malý, ale vcelku útulný. Byl zařízený pro dvě osoby, ale Kristy tam zatím byla sama. A spala.
Oba si k ní přisedli, a čekali, než se vzbudí. To se bohužel nestalo, a tak si s ní nemohli promluvit, protože museli do práce.
„Tome, pojď. Stavíme se tady potom.“ Donutil jej vstát. Ten by tu nejraději proseděl celý den. Z toho by se akorát zbláznil. „Musíš mezi lidi.“
„No jo… ale víš, co je nejhorší?“
„Co Tome?“
„Uvědomil jsem si… že kdybych neodešel z práce dřív… tak by tu nebyla. Díky mojí intuici tady ještě je. Třeba jsme nějak propojený… nebo tak něco.“
Bill se pousmál. „Ano, mezi sourozenci existuje určitě pouto. A možná i propojení.“
„Jsem tak rád, že je tady. Ale… co když to zkusí znovu? Já to nepřežiju, Bille.“
„Ale no tak. Nic takového se nestane.“
„Předtím jsi taky říkal, že je v pořádku. A nebyla.“
Bill chytil Toma za ruku, a pomohl mu vstát. „Pojď do práce, jinak se zblázníš.“
Tom poslušně vstal a šel s ním. Drželi se za ruce, když vycházeli z pokoje, a pár lidí se po nich podívalo. Ale v tu chvíli jim to bylo jedno. Co by se starali o cizí lidi. Bill si všiml, že byl Tom trochu apatický… vůbec to nebylo dobré. Měl by ho přivést na jiné myšlenky. Včera se to skoro povedlo, když se spolu málem vyspali. Tom byl v posteli tak… jiný. Živý.
Sice spěchali, ale do práce šli pomalým krokem. Spíš Tom se loudal. Bill chtěl jít rychle, ale podřídil se jemu, protože věděl, jak na tom je.
Konečně tam došli. A pořád se drželi za ruce. Jenže u nich v práci je takový frmol, že i ty největší drbny si toho nevšimly, a oni dva se hned pustili. Nechtěli svůj vztah ventilovat do okolí. Kvůli šéfovi a ženským.
Oba zasedli ke svým stolům, a pustili se do práce. Billovo rychlejší tempo způsobilo, že práci měl hotovou za tři hodiny. A Tom měl sotva půlku. Bill se mu nedivil, a protože se mu rozhodl pomoct.
„Ne, nepomáhej mi. Zvládnu to.“
„Ale Tome. Nech si pomoct. Chci ti pomoct. Neodmítej mě.“
„Ne, Bille. Nejsem na tom tak špatně.“
„Měl by ses vidět. Jsi bílý jako stěna. Vypadáš jako mrtvola.“
„Nepřeháněj.“
Bill často u sebe nosil zrcátka. Jedno podal Tomovi.
„Kurva. Co to je?“
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 14
Možná jsem jediná, ale mám takový pocit, že pořád mezi klukama cítím určité napětí a je mi to strašně líto. Trochu mě i mrzelo, že si Tom nechtěl nechat od Billa pomoci když se mu sám nabídl a tak ho odbyl, ale chápu, že má asi právo být teď naštvaný na všechny okolo. Chápu, že je pořád ještě v šoku kvůli Kristy, ale snad ta jeho mrzutá nálada nebude pokračovat nějak extrémně dlouho, protože by toho už pak Bill mohl mít plné zuby.
Jsem zvědavá na pokračování a za tenhle díl děkuji! 🙂
Tak ten doktor bol vážne divný. Inak som rada že sa Bill snaží Toma nejako rozptýliť. A ten koniec bol vtipný 🙂 Tomova reakcia na svoj odraz 🙂
Ďakujem za časť.
Tak ten doktor byl pěkně hnusný, teda… A kluci jsou taky divní, teda hlavně Tom. Ten jejich vztah je takový zvláštní. Chápu, že Tom má starosti kvůli Kristy, ale… Mohl by se trošku snažit, aby se na něj Bill nevykváknul.
Taký mám ten pocit jako vy ale ta poslední věta mě rozesmála.
Poslední dva řádky mě dostaly :DDD
Jinak… přijde mi, že je ten jejich vztah nějaký podivný. Myslím tím Toma a Kristy. Nedivím se, že je teď jako bez života, když se ona pokusila zabít – ale to, jak se předtím skoro vyspal s Billem, bylo zatraceně divný. Jako by mu na ní v tý chvíli úplně přestalo záležet.
A taky mě napadá, jestli se Kristy opravdu chtěla zabít. Jestli si nechtěla prostě jen řezáním ulevit od duševní bolesti, jako to udělala už mockrát, ale tentokrát zašla moc hluboko… snad se to dozvíme v příštím díle, na který se moc těším 🙂