autor: Iason
Bill znovu zavzdychal, sledoval, jak jeřáb pracuje s žulou a poslouchal pekelný hluk, kterým tak opovrhoval jako dítě. Zahlédl napravo malý pohyb a otočil se. Stál tam Tom.
Bill sledoval, jak se jeho bratr pomalu přibližuje a sedá si vedle něj. Bill nevěděl, co říct, část něho chtěla utéct, ale druhá část byla prostě příliš unavená. Unavená a prázdná. Stejně bylo po všem.
Tom promýšlel tisíc způsobů, jak začít konverzaci, ale teď nemohl přijít na žádný správný.
„Omlouvám se,“ řekl konečně, ale nezněl tak omluvně, jak se doopravdy cítil.
Bill se na něj zmateně obrátil. „Za co?“
„…Za tu noc na Maledivách…?“ Tom byl také trochu zmatený, bylo tu něco dalšího, za co se měl teď omluvit?“
Bill na něj jen zíral a pak kývl. Chtělo se mu křičet. Tom znal jenom polovinu pravdy. Musel mu říct zbytek. Tohle byla šance na to kápnout božskou, jednou a provždy.
„Nemusíš se omlouvat, to já jsem ten, kdo by se měl-“ začal černovlásek, ale starší z bratrů ho přerušil.
„O čem to do háje mluvíš! Všechno byla moje chyba. Oh, bože, Bille, tolik se omlouvám, nevím, jak se to mohlo stát. Přísahám, že jsem to nevěděl, nikdy bych… Je mi to tak líto. Prosím, odpusť mi,“ blábolil Tom a zoufale se na Billa díval.
Bill byl v šoku, bylo to tak jiné, než si představoval. Byl si jistý, že Tom bude zuřit, že té noci ležel Bill v jeho posteli.
Tom koktal jednu omluvu za druhou. Bill ho chtěl zastavit a říct mu celou pravdu, ale nezvládl to.
„Prostě chci náš vztah vrátit tam, kde byl… Prostě si… přeju, abychom mohli zapomenout na to, co se stalo,“ řekl zubožený Tom a hodil hrst kamení dolů do lomu.
„Taky to chci,“ ujistil ho Bill, ačkoliv si přál vztah, který měli po Maledivách, ne ten před nimi.
Kluci chvíli seděli v podivném tichu, ani jeden nevěděl, co dělat nebo říct.
Tom se cítil příšerně, měl vymyšleno tolik dobrých a chytrých vět, ale nějak to bylo mnohem těžší, než si představoval.
Seděli tiše, dokud světla v lomu nezhasla a neobklopila je tma.
Tom zaslechl, jak Billovi hlasitě zakručelo v břiše. Napadlo ho, jestli jeho bratr něco jedl od chvíle, kdy se před mnoha hodinami pozvracel v Berlíně.
Bill vrhl pobouřený pohled na svoje břicho a pak se opatrně zadíval na Toma.
„Jo, taky mám hlad,“ usmálo se starší z dvojčat a to mladší mu úsměv konečně oplatilo. Tomův svět už byl zase v pořádku.
Bratři vstali a smetli prach ze svého oblečení. Na cestě zpátky do domu Bill začal mluvit o tom, co by si dal k jídlu. Hodně lidí věřilo, že má poruchu příjmu potravy, protože byl tak hubený, ale Tom věděl, že Bill je jako kyselina, když dostane to správné jídlo. Nechápal, kam to všechno dává.
Černovlásek chtěl něco uvařit, takže když dorazili domů, pustil se do toho. Tom byl příšerný kuchař, ale Bill byl dobrý, alespoň tak dobrý, jako mohl být někdo, kdo nikdy opravdu nevařil. Za nějakou dobu vešla Simone, která předtím už spala.
„To myslíte vážně, kluci? Je skoro jedna ráno, co to děláte?“ Zněla trochu naštvaně, ale ulevilo se jí, že její děti jsou zase v pohodě. Věděla, že Bill a Tom se někdy dovedou pořádně pohádat.
„Budeme fakt potichu,“ sliboval Bill. Simone zakoulela očima a vrátila se do postele.
Bill se zase cítil šťastný. Ještě neřekl Tomovi pravdu, ale alespoň se věci vrátily trochu do normálu. Tom vzal celou situaci o moc lépe, než si Bill myslel, že by mohl. Byl si jistý, že Tom bude vyšilovat a nikdy už s ním nepromluví, konec konců mít omylem sex se svým bratrem by pro většinu lidí byla velká věc.
Následující ráno Bill následoval Tomovo auto celou cestu zpátky do Berlína, no, vlastně to bylo spíš v době oběda, protože si oba kluci přispali. Billovi se ulevilo, že mezi ním a Tomem jde všechno dobře, ačkoliv věděl, že tajemství o jejich vztahu nemůže vydržet věčně a může skončit jenom špatně. Ale strach z tragického konce nebyl tak silný, aby ho donutil nepokračovat. Bill prostě nevěděl, kdy přestat.
Odpoledne se Tom rozhodl navštívit Warrena. Rozhodl se, že mu řekne, co k němu cítí.
Warren mu otevřel dveře a usmál se. „Hej, všechno v pořádku? Odešel jsi tak náhle.“
Tom přikývl. „Chceš vyrazit ven? Mohli bychom si vyjet za město.“
Warren nevypadal přesvědčeně. „Radši bych zůstal tady, sex v přírodě není nic pro mě.“ Trochu zrudnul. Tom se malinko nepohodlně zasmál.
„Vlastně jsem myslel, že bychom si mohli trochu popovídat…?“ Nemohl uvěřit, že on je najednou ten, kdo někoho žádá o rozhovor víc než o sex. Obezřetně se podíval z okna, aby se ujistil, že venku nelítají prasata.
Warren pozdvihl obočí. „Chceš mluvit… O čem?“
Tom se cítil hloupě,
wow, tak takhle se cítí holky, když říkají, že si se mnou chtějí povídat a já je pošlu do háje? Připadal si jako blbec.
„Uhm… no, nevím, o čemkoliv, co se mezi námi dělo.“ Tak nějak se mu Warren líbil víc, když ho svazoval a oslepoval.
„Jistě, povídej.“ Warren nevypadal, že by chtěl poslouchat, ale i tak se posadil na gauč. Tom nevěděl, kde začít.
„Nevím… Prostě jsem o tom hodně přemýšlel. Zajímalo by mě, jak dlouho zůstaneš v Berlíně,“ řekl pomalu.
„Vracím se do Kanady za dva dny,“ opáčil Warren. Vypadal na Tomův vkus až moc v pohodě.
„Co?! Proč? Kdy ses mi o tom chystal říct?“ Dredáč byl pobouřený. Warren prostě odjede? Jen tak? Tom musel něco udělat, nechtěl, aby ho Warren opustil.
Druhý chlapec vypadal trochu zmateně. „Nevím. Řekls mi, abych ti zavolal, kdybych se tu někdy nacházel. Přijel jsem před pár dny a myslel jsem, že by bylo fajn si spolu povyrazit, ale ty ses choval divně, takže… nevím.“ Podíval se na Toma trochu nejistě. Ten jenom nevěřícně zíral.
Počkat. Přijel před pár dny? Tom cítil, jak mu vyschlo v hrdle. Co to má znamenat?
„Oh, kdy jsi přesně přijel?“ Doufal, že v jeho hlase není příliš znát paranoia.
„V úterý.“ Warren se podíval na hodinky, aby zkontroloval datum.
„Tohle úterý?“ Tom by mohl přísahat, že jeho hlas je tak o oktávu výš, než by měl být. Warren si toho zřejmě taky všiml.
„Jo… Proč?“ zeptal se nejistě Warren.
Dredáčovi se zatočila hlava. Co se to, do háje, děje?! Rozhodl se vyložit karty na stůl.
„Máš klíč od mého bytu?“
Warren byl totálně mimo. „Samozřejmě, že ne. Proč bych ho měl mít?!“
Tom vstal, vzal ho za ruku a potřásl s ní. „Rád jsem tě poznal, Warrene. Přeju ti bezpečnou cestu zpátky domů. Měj hezký den.“
Vyšel z apartmánu a vyjeveného Warrena nechal za sebou.
V klidu došel k autu, nastoupil a pak začal křičet z plných plic. Nikdy v životě nebyl tak zmatený a frustrovaný. Nestrávil s Warrenem ani jednu noc. Ta první byla s Billem a ty další s někým, kdo se za Warrena záměrně vydával. Bylo to šílené. Někdo to zjistil, někdo věděl, že je do Warrena zamilovaný a používal ho k tomu, aby se dostal do Tomovy postele. Mimochodem – on do Warrena vlastně zamilovaný vůbec nebyl.
To proto Warren nikdy nemluvil. Tom by se nejradši nakopl za to, že celou situaci nikdy neprozkoumal, ale byl tak zabraný do práce, nehledě na to, že celá ta ´nevím, kdo jsi´ záležitost byla vážně vzrušující.
Takže někde tam venku byl člověk, do kterého byl po uši zamilovaný, a on neměl tušení, kdo by to, do háje, mohl být. Musel si promluvit s Billem, Bill vždycky falešného Warrena pouštěl dovnitř, jistě bude něco vědět.
Bill měl autorský blok. Plánoval dokončit jejich poslední píseň, ale slova prostě nepřicházela. Přecházel tam a zpátky po kuchyni a občas se napil jablečného džusu. Bylo to k vzteku.
Zaslechl, že přijel Tom. Možná by mu Tom mohl s muzikou trochu pomoct, často ho inspiroval a pomáhal mu psát.
Starší z bratrů vešel do kuchyně. Vypadal zdevastovaně. Skácel se na židli a jeho hlava s hlasitým žuchnutím padla na stůl.
„Co se děje?“ Bill se taky posadil, nohy ho už z toho věčného pochodování bolely.
Tom se dramaticky nadechl. „Můj život je totální zmatek,“ zavyl.
Bill se trochu usmál. Spoustu lidí nevěřilo, že by Tom mohl být takhle dramatický, ale i on měl svoje chvilky.
„Co se stalo?“ Černovlásek Toma soucitně poklepal po rameni.
„Uhm, Warren se za dva dny vrací do Kanady,“ odpověděl dredáč zoufale.
Bill stáhl ruku, doprdele, to znamená, že za dva dny už s Tomem nikdy nebudu moct být… Tom věděl, že Warren odjíždí. Bill byl na Warrena tak naštvaný za to, že se tu ukázal a všechno zničil.
„Oh, to je mi líto…“ Snažil se znít povzbudivě.
Tom chtěl říct Billovi o tom, že zjistil, že Warren není pravý Warren, ale než to mohl udělat, Bill se rozhodl ho rozveselit.
„Vím, co můžeme dělat! Můžeš mi zahrát něco k mému textu, abych byl schopný pokračovat v psaní. Mořím se s tím celé odpoledne.“
Bill se rychle snažil změnit téma, opravdu nechtěl mluvit o Warrenovi, bál se, že by Tom mohl zjistit něco dalšího.
Tom pokrčil rameny a šel si pro kytaru. Zbytek večera kluci strávili nad hudbou a Bill byl rád, že téma Warren bylo smeteno se stolu. Objednali si pizzu a krátce po jedenácté černovlásek oznámil, že chce jít spát. Byla to lež. Ve skutečnosti chtěl, aby šel do postele Tom a on se k němu mohl připojit. Věděl, že je to jedna z posledních šancí, které kdy bude mít.
Bill byl trochu nervózní, zatímco seděl na posteli a čekal, až Tom usne. Tom obvykle usínal rychle, ale Bill k němu nechtěl jít příliš brzy. Každých pět minut Bill kontroloval čas. Minuty ubíhaly jako hodiny.
Věděl, že by tohle neměl dělat, jeho bratr byl už takhle zničený a on to jenom zhorší. Ale za dva dny jeho šance skončí a on už nebude moct být s člověkem, kterého z celého srdce miluje. Alespoň do té doby, než se Warren rozhodne zase ukázat.
Nakonec se Bill rozhodl vstát a pustit si nějakou muziku, tiše, aby to Toma nerušilo. Přecházel tam a zpátky po svém pokoji skoro hodinu, sužovaný vinou, dokud si nebyl jistý, že Tom spí.
Dredáč byl vytržený ze spánku jemnými prsty, které mu přetáhly pásku přes oči. Warren! zakřičel v duchu. Pak si ale vzpomněl, že to není Warren, ale úplný cizinec.
Zůstal v klidu a předstíral, že spí. Potřeboval plán, musel zjistit, kdo to je, aniž by ten člověk zjistil, že to chce udělat.
Přemýšlel o tom, že by se prostě zeptal, ale co když se ten někdo vyděsí a odejde navždy? Musel předstírat, že je to Warren, očividně ten cizinec neměl tušení, že on všechno ví.
Ucítil známé rty a jazyk snažící se ho probrat ze spaní. Líně jim odpověděl. Zkusil zůstat v klidu, ačkoliv málem explodoval zvědavostí a nervozitou. Kdo by to mohl být? Mohl by to být kdokoliv… někdo vážně ošklivý a odporný, o koho bych si neopřel ani kolo… vysmál se mu hlásek v jeho hlavě.
Cítil to perfektní tělo spočívající vedle něj. Ne, nehledě na to, kdo to je, Tom by ho pravděpodobně považoval za ohromujícího, i kdyby zbytek světa nesouhlasil.
Tom omotal paže kolem toho úžasného pasu, který si tak zamiloval, a přitáhl si ho blíž. Všiml si, že ten kluk na sobě nemá žádné šaty, a cítil se kvůli tomu příliš oblečený.
Chlapcovy štíhlé chladné prsty si našly cestu k Tomovu tričku a začaly mu ho stahovat. Tom si ho jedním pohybem přetáhl přes hlavu a odhodil ho někam do rohu.
Musel to zastavit, musel zjistit, kdo to je. Ale chtěl to opravdu vědět? Když to bude vědět, bude tohle pořád chtít?
Cítil horké rty tisknoucí se proti těm jeho v naléhavém polibku. Chtěl to stejně jako ten druhý kluk. Tom se rozhodl, že zjistit, kdo to je, může později, chtíč vyhrál nad jeho zvědavostí.
Dredáč věděl, že by to mohlo být naposled, kdy s tímhle klukem je, až to zjistí, všechno bude jiné. A rozhodl se si to užít co nejvíc. Tentokrát se nestaral, jestli je Bill uslyší, nestaral se ani o své sousedy. Vypustil potlačovanou vášeň a to samé očividně udělal jeho milenec. Stal se z toho nejlepší sex Tomova života.
Bill vždycky věděl, že je jeho bratr dobrý v posteli, slyšel to mockrát. Ale nikdy si nemyslel, že by mohl být takhle dobrý. Když skončili, málem omdlel. Bill netušil, že sex může být tak neuvěřitelně dobrý. Oba bratři jenom leželi, lapali po dechu a potili se po uplynulých přibližně čtyřech hodinách.
Bill si nejasně pamatoval, že se brzy musí vrátit zpátky do své postele, ale jak to udělá, šlo teď mimo něj. Byl otupělý a sotva se mohl vzdálit centimetr od postele.
Tom ucítil, jak se chlapec trochu zavrtěl. Chtěl zase zmizet. Tom zpanikařil. Musel ho tu děj se co děj udržet, tohle byla jediná šance na to zjistit, kdo to je. Pevně omotal paže kolem svého cizince a držel ho pevně na místě.
Po pár minutách chlapec stulil svoje delikátní tělo k Tomovu a uvolnil se. Tom ležel za ním a vdechoval lehkou krásnou vůni z jeho vlasů. Byla mu tak povědomá, odkud ji znal?
Tom si velmi pomalu a opatrně sundal pásku z očí. Doufal, že si toho chlapec nevšimne. Nevšiml. Stále ležel zády natisknutý k Tomovi. Dredáč se podíval na rozcuchané havraní vlasy, které mu teď byly tak známé. Na pár okamžiků se jenom díval a přemítal o tom, co dělat. Z tohohle úhlu to klidně mohl být Warren.
Tom si povzdechl a natáhl se, aby políbil cizince na krk, snažil se přiblížit, aby se podíval na jeho obličej, ale ten byl chytře zabořený do polštáře.
Když se Tom odtáhl, spatřil něco na chlapcově krku, co bylo téměř zakryté jeho vlasy. Opatrně pod maskou hlazení sunul ruku po cizincových zádech až k šíji. Když mu odhrnul vlasy, odhalil tetování, nejasně viditelné v matném světle z ulice.
Zastavilo se mu srdce.
autor: Iason
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
Prekvapilo ma, že je Tom až tak slepí, že si to celé nespojil a nedošlo mu, že to bol vždy Bill. A naštval ma, že nepočúval čo mu Bill vraví. No ale teraz mu to už hádam došlo… A som zvedavá na reakciu, ale ak si to zase vysvetlí nejak inak ako to je, tak budem o jeho IQ silne pochybovať.
Ďakujem za kapitolu 🙂
Ach jaj. Toto asi nebolo príjemné zistenie 😀
Na začiatku som čakala, že Bill povie Tomovi aj zvyšok pravdy, keď zistil, že Tom ho nevie, ale nakoniec to nezvládol a ďalej to držal v tajnosti.
A tak Tom neskôr za Warrenom išiel a zistil, že s ním vôbec nikdy nespal. Tu som sa musela trochu smiať na tom, že Tomovi nedopína, že spal s Billom a namiesto toho si zmyslel, že je to niekto neznámy. Naozaj si myslel, že by Bill k nemu v noci pustil niekoho neznámeho, keď vie, ako Warren vyzerá? Pochybujem, ale tak je to Tom 😀
Billovi sa nečudujem, že chcel ešte naposledy využiť šancu byť s Tomom, ale myslím, že teraz bude reakcia Toma o trošku horšia, keďže celú pravdu zistil týmto spôsobom.
Som zvedavá, ako bude teraz Tom reagovať a dúfam, že sa chalani nakoniec dajú dokopy 🙂
Ďakujem za preklad.
Celou dobu jsem si rikala: jak muze byt Tom az tak moc blby a slepy? 😀 ja proste nechapu, ze ho to nenapadlo. Mel veskere indicie, mel vedomi toho, ze s nim Bill uz jednou byl. Tak sakra, Tome, zapoj to co ti visi na krku.
Jinak se divim, ze byl Bill odvazny na to jit znovu za Tomem. Ale bylo to uzasne 🙂 jsem zvedava na Tomovu reakci. Asi bude kricet, co… Hodne… frustrace se musi nekde projevit. Ale doufam, ze nakonec se k sobe budou mit 🙂
Moc dekuji za uzasny preklad 🙂
Celý díl můj žaludek dělal napětím trojitá salta vzad, jak jsem byla nervózní, kdy to praskne. A hle – prasklo to. A mnohem dramatičtějším způsobem, než kdyby to Bill prostě všechno vyklopil hned na začátku.
Tomova natrvdlost, když mu nedošlo, že to celou dobu byl jeho bratr, je prostě na jeden obrovský facepalm. Proč by Bill pouštěl do domu někoho neznámého, když přece Warrena viděl na Maledivách a potom i u nich doma, tak věděl, jak vypadá? :DDD
Ale rozhodně jsem ráda, že mu to nedošlo hned. Protože tenhle vývoj se mi líbí mnohem víc. A teď jsem napjatá jak kšandy, jak Tom zareaguje.
Děkuju moc za skvělý překlad 🙂
Tak to jsem zvědavá co udělá Tom.
Myslím, že Tomovi právě teď došlo, jak celou tu dobu myslel úplně něčím jiným, než mozkem! 😀
A opravdu by mě zajímalo, co si o té celé věci myslí Warren. Tom se s ním sešel celkem čtyřikrát a nikdy k ničemu nedošlo, potom si chtěl jen povídat a nakonec opět zodrhnul… Myslím, že Warren už o něm nikdy v životě nebude chtít slyšet ani slovo! 😀
Díky za překlad 🙂
a to mam cekat do dalsi nedele???!!!! 😀 vzdyt se napetim zblaznim. jinak moc dekuju za preklad ♡
CELY TYDEN…???!!!
Warren si musí myslet, že bratři Kaulitzovi jsou banda narušených magorů 🤣🤣🤣