Just admit it 3.

autor: Gabby

Ahoj, mám pro vás další díl povídky Just admit it. Prosím, komentujte! 🙂 Vždy mě velice těší číst vaše komentáře!!! Tentokrát jsem do povídky zakombinovala Girl got a gun a nejdříve nebylo snadné zrovna s touto písničkou něco vymyslet, ale snad se mi to povedlo a vše do děje dobře zapadne. Přeji příjemné čtení. 🙂

Vaše Gabby

Když se Bill ráno probudil, ještě se zavřenýma očima se snažil nahmatat své dvojče, které leželo vedle něj. Tedy, alespoň si ho pamatoval usínat vedle sebe, avšak teď bylo místo prázdné, ale ještě stále lehce teplé. Muselo to být teprve před chvílí, co odešel.
Zpěvák se rozvalil na posteli a pořádně se protáhnul. Potřeboval si prokrvit celé tělo. Jenže prudší pohyby mu připomněly, že včera požil poměrně dost alkoholu a bolest hlavy se brzy dostavila. Pokusil se tedy opatrně zvednout a prohledával očima okolí, jestli náhodou neuvidí někde vodu. Bohužel ne. Nezbývalo mu tedy nic jiného, než se zvednout a dobelhat se do kuchyně. Začínal být silně dehydratovaný.

Cestou se mu postupně začínal vybavovat včerejší večer. To, jak byl málem odhalen, to, jak s ostatními začali plánovat nové album, a nakonec Tomův výslech. Bill byl momentálně opravdu rád, že se uměl skvěle přetvařovat.
Tiše prošel kolem Tomova pokoje přes obývací pokoj, kde ještě spala Géčka, kolem nichž byl silný alkoholový opar, až do kuchyně, kde si konečně napustil skleničku plnou vody. Nezapomněl i na prášek proti bolesti, aby rychleji zahnal bolest hlavy. Jinak mu bylo docela dobře, čemuž se divil i sám Bill.

„Ahoj, broučku,“ Bill se sklonil ke svému štěněti, které k němu zrovna radostně přiběhlo ze svého pelíšku. „Neviděl jsi Toma?“ Pumba na něj vypoulil svá tmavá očka a nechal se přitisknout do Billovy náruče. „Zase nám někam zmizel, viď?“ Povídal dál mile ke štěněti. Měl v plánu jít se podívat do bratrova pokoje, jestli náhodou nespí tam. Nebo byl možná v koupelně? Bill netušil, ale bylo to zvláštní, jelikož Tom většinou spí déle, než on.
„Čáááu, jsem doma,“ Ozvalo se najednou od vchodových dveří, což bylo pro Billa naprosto nečekané, a jen sekundu na to dvojité zaúpění, které šlo od sedačky. Tom pravděpodobně byl tak hlučný, že vzbudil Géčka. Odkud se vůbec vracel?
„Ticho!“ Křiknul Georg a schoval si hlavu pod polštář.
„Ehhh, jooo,“ Zamumlal něco nesrozumitelného Gustav a otočil se na druhý bok.
Bill zatím pozoroval Toma z kuchyně, jak se bez problému pohybuje a na tváři mu pohrává spokojený úsměv. Očividně mu nic nebylo, a to se zdálo, že včera pil ze všech nejvíce.

„Ahoj, Billi,“ Tom přišel do kuchyně a zakousnul se do jablka, které ještě před chvílí leželo v misce na kuchyňské lince. „Jak se spalo?“ Naprosto celý zářil a pro Billa bylo veliké překvapení, když ho na moment vtáhnul do přátelského objetí.
„Ahoj,“ Odpověděl Bill podezřívavě. „Uhm, co se stalo?“ Vyzvídal okamžitě. Prohlížel si jeho tvář, na které stále pohrával ten zvláštní úsměv.
Tom nadšeně nadzvedl obočí. „Billi, jak je ti? Není ti zle?“ Ptal se, aniž by jakkoliv dal najevo, že se jeho bratr ptal první.
„Ehm, možná slušnost odpovědět?“ Billem zmítala zvědavost. Opatrně položil Pumbu na zem a opřel se o kuchyňskou linku, nespouštěje svůj pohled z Toma.
„No, okay, byl jsem za Riou.“ Přiznal nakonec.
„Oh…“ Bylo jediné, co z Billa vyšlo.

Málem na ni zapomněl! Naprosto ji za posledních několik dní vypustil z hlavy. Jak jen mohl zapomenout na to, že má vlastně Tom holku? Ne že by s ní trávil nějak moc času, ale prostě ji měl. „Tak to pak jo,“ Bill se najednou cítil sklesle. Hlavou mu proběhlo to, že když měl ty své pomyslné zábrany, kdy byl Tom jen bratr, nějaké jeho groupies, a nakonec dokonce i jeho přítelkyně, pro něj byly jako vzduch. Samozřejmě, nějaká žárlivost tam byla, ale vždy svému bratrovi přál jen to nejlepší. A pokud pro něj byla to nejlepší nějaká napudrovaná nána s velkýma prsama, tak teda prosím, jen ať si je šťastný. Ale teď? Žárlivostí málem explodoval.
„Rozešli jsme se,“ Dodal Tom jakoby nic.
„Hm?“ Bill sebou škubnul. Bylo to, jako by ho vystřelili na měsíc. Zčistajasna. Bum. Prásk! „Cože?“ Vykulil na bratra své velké, hnědé oči a lehce pootevřel rty.
„No, jo… už jsem to chtěl udělat delší dobu.“ Vysvětlil starší z bratrů a také si nalil sklenku vody.
„Ah-ha…“ Tom bratrovi jemně zmáčknul rameno, usmál se na něj a poté nahlas zapnul rádio v obývacím pokoji. Hlasitost téměř na nejvyšší výkon. Záměr byl jasný – probudit Géčka.

*

O pár hodin později dvojčata slušně vypakovali Géčka domů a sami si udělali příjemně strávené odpoledne. Bill sám musel uznat, že takové již dlouho nezažil. Pouštěli si písničky, na stolku u Billovy postele měli rozdělaných několik druhů jídla a probírali spoustu témat zároveň. A Bill se vlastně většinu času rozplýval blahem. Zase byl jenom jeho a on nemusel přemýšlet nad tím, jak si užívá s nějakou holkou. Když se nad tím teď vlastně zamyslel a zkoumal své předešlé reakce, vždy mu vadilo, že odjíždí pryč a jeho nechává doma samotného. Nesnášel, když Riu bral do společnosti a on sám byl navíc. A co teprve to, že musel jezdit na zadním sedadle?! Tolikrát měl chuť ji zezadu vyškubat všechny vlasy.

„Víš, že jsem byl ještě totálně nalitej, když jsem za ní dojel?“ Prohodil Tom a začal se nesmyslně smát. Zdálo se, že i teď má na něj alkohol značný vliv.
„Jo?“ I Bill se smál, ale po chvíli se jeho smích změnil v neurčité pochechtávání, až byl úplně zticha. Co když toho bude Tom litovat? Třeba to nemyslel vážně a zítra se jí omluví. „A neřekls to třeba jen proto, že jsi byl pořád opilý?“ Zeptal se nakonec. „Možná to takhle vlastně nechceš.“ Dodal a posadil se. Tom stále ležel na posteli.
„To si nemyslím. Vlastně nám to už ani moc nefungovalo.“ Vysvětlil a narval si plnou pusu brambůrků.
„Hmm… ale-„
„Proč to vlastně tak řešíš, Billi? Já si za svým rozhodnutím stojím.“ I Tom se posadil a lehce se zamračil a chytnul za hlavu. Zdálo se, že i on začíná střízlivět. „Nebo jsi ji snad měl tak rád?“ Zasmál se.
Bill protočil oči. „Jasně, já totiž vždycky zbožňoval všechny tvoje holky.“ Netrvalo to ani dvě sekundy a Bill si uvědomil, co to vlastně řekl. Se strachem se podíval na svého bratra a musel si oddychnout, když zjistil, že je Tom více zabraný do zkoumání obsahu brambůrek, než do toho, co jeho mladší bratr zrovna vypustil z úst. Bill byl někdy opravdu rád, že je Tom občas tak šíleně mimo.

„Uhm, cos říkal?“ Tom se na bratra zvědavě podíval a konečně odložil pytlík od brambůrků, které, jak před chvílí zjistil, byly docela nezdravé.
„Ale nic,“ Bill se na bratra usmál a pohladil ho po ruce. „Nechtěl by ses jít ještě trošku vyspat? Vypadáš ještě docela použitě.“ Zkoumal bratrovu tvář, která byla pobledlá, ale stále na ní pohrával ten přiblblý, opilecký úsměv.
„Když nad tím tak přemýšlím, tak asi jo.“ Uznal Tom, vlezl si pod peřinu a zavřel oči. Zdálo se, že okamžitě usnul. Bill tedy vypnul hudbu, odklidil jídlo a nechal bratra spát ve své posteli.
Mezitím se Bill konečně dostal k uklizení svého pokoje. Stále to tu vypadalo katastrofálně a jemu už to začínalo vadit. A co víc, potřeboval něco dělat. Několikrát se přistihl, jak na Toma zasněně civí a jeho mysl uniká kamsi do minulosti.
Začal tedy s posbíráním špinavého oblečení, které hodil do koše na prádlo, poté sbíral knihy, cédéčka, o kterých ani nevěděl, proč je vyndával z polic. Zalil květiny, které v pokoji měl, vyvětral, utřel si prach na poličkách a poté dokonce i umyl podlahu, což on běžně nedělá. Hlavní bylo něco dělat a nedívat se na opilého bratra, který mu spal v posteli…

„Mohl bych dnes spát ve tvé posteli?“ Bill se na bratra zahleděl unavenýma, ale pořád velkýma očima, které byly obtaženy černou linkou. Právě jeli na hotel ze skvělého koncertu, který proběhl ve Francii.
Tom se na něj zahleděl lehce s obavami. Věděl, že se v jejich vztahu dějí nějaké změny. Tušil, že to probíhá už nějakou dobu, ale teď to začínalo být silnější a silnější. Zaznamenal, jak se ho Bill snaží dotýkat kdykoliv, kdy může, jeho pohledy se měnily, jako by v nich byla jakási vášeň a touha a sám sebe někdy načapal, že Billa pozoruje tak, jak by neměl. A co teprve ten hřejivý pocit, když se ho bratrovy dlaně dotýkaly? Byť to byly jen nepatrné doteky či tajná hlazení, která nedávala smysl, ale přinášela zvláštní, nepoznané pocity. A jemu se to líbilo. Líbilo se mu to tak neskutečně moc, že nakonec přikývl a nechal bratra spát u sebe v posteli, kde mu nebránil v tom, aby se k němu tulit, kde jej nakonec on sám začal líbat na překrásné, rozechvělé rty.
Bylo jim tehdy teprve necelých sedmnáct let, když tahle tajná láska plně započala. Její semínka však byla zaseta již dávno před tím.

Bill si povzdechnul a plácnul sebou do své černé židle. Jeho pohled byl zašpendlený do bratra, který tiše oddechoval, zachumlaný do Billovy peřiny. „Chybíš mi, víš to?“ Prohodil jakoby nic Tomovým směrem. Poté se zvednul a vyšel z pokoje. Tiše za sebou zavřel dveře a odešel do obývacího pokoje.

*

Přibližně za dvě a půl hodiny se prudce otevřely dveře od Billova pokoje, z nichž jako šílený vyběhl Tom. „Bille! Bille! Mám super nápad na nový video!“ Vychrlil ze sebe, přičemž nezapomínal bláznivě gestikulovat. „Zdál se mi sen a bylo to hrozně super! Musím ti to říct!“ Bill na bratra zaraženě koukal s obočím vysoko zdviženým. „Zdálo se mi, že jsem se rozešel s Riou, což je vlastně pravda, ale svolala na mě kámošky a šly po mně s bouchačkama!“ Vysvětloval nadšeně Tom.
„Hele, prr, klídek.“ Bill bratra chytnul za ruku a stáhnul ho k sobě. „Víš, že ještě nemáme ani písničky, a ty už bys chtěl vymýšlet video? Co blázníš?“ Lehce se zasmál, ale stejně nakonec nechal Toma, aby mu sen dovyprávěl.

„No, ale nakonec jsem jim ujel na motorce!“ Usmíval se od ucha k uchu a oči mu svítily jako dvě hvězdičky.
„To jako fakt?“ Zasmál se Bill.
„Jo, jasně! A já se ani nedivím, že se mi něco takového zdálo. Kdybys jen viděl Riu, jak vyváděla, když jsem jí to řekl. Dokonce po mně něco hodila, když jsem utíkal ke dveřím.“ Smál se dál. „Jak z nějakýho blbýho filmu, víš co. Girls, guns, bang bang!“ Dodal a natáhnul se pro vodu, kterou měl Bill položenou na stolku. Ani nestihnul zaznamenat, jak Bill zkoprněl a v hlavě mu to začalo šrotovat. Byl poslední dobou jako stroj na texty.
„Kde je nějaký pero?“ Zamumlal si zpěvák sám pro sebe, odsunul Toma a soustředěně hledal psací potřeby.
„Co je?“ Podivil se Tom.
„Vnuknul jsi mi skvělý nápad, bráško!“ Bill se vítězoslavně otočil zpátky na bratra a i s tužkou a papírem se vracel zpátky k němu.
„Jo?“ Podivil se Tom a uvolnil Billovi cestu, když si sedal zpátky vedle něj.
„Jo! Bude to super, koukej.“ Na nic nečekal a souvisle začal psát text na papír. „Abys věděl, nikdy jsem tu tvojí Riu rád neměl… a teď to konečně můžu vykřičet do světa.“ Prohodil k Tomovi, zatímco se papír začal plnit textem nové písně.

Tom jej tiše pozoroval a snažil se přečíst Billův rukopis, jenže ten psal příliš rychle a jeho slova se dala jen stěží rozluštit. Jediné, co zatím pojal, bylo „Girl got a gun“, což byl vlastně nadpis.
Bill na moment odložil tužku a vzal si papír do ruky. Rychle jej přelétl očima a poté několik slov vygumoval druhým koncem tužky a vepsal jiná. „Pamatuju si skoro každý moment, když jsi přijel domů rozčílený z toho, že jste se opět pohádali. Nevím, proč ti to teď vůbec říkám, ale asi do té písně dám kousek sebe z tebe. Takové moje dojmy na váš vztah.“ Bill na chvíli pomyslel na to, zdali jeho proslov k Tomovi nebyl trošku samolibý či sobecký, ale když si všimnul, že mu na tváři pořád pohrává úsměv a nadšení z nové písně, uklidnil se a dal se znovu do psaní.
„To jsi ji opravdu tak moc neměl rád?“ Avšak přece jen se nakonec ozvalo to, čeho se Bill obával.

Rychle dopsal poslední slovo, které měl na mysli a podíval se na své dvojče. Nemohl odpovědět zcela popravdě, jelikož by se Tom mohl vyptávat na věci, o kterých Bill nechtěl, aby vyšly na povrch. „Nebyla špatná, jako taková, jen se mi nelíbilo, že vám to zas až tolik neklapalo.“ Řekl nakonec a nervózně si pohrával s obyčejnou tužkou. Cítil, jak mu lehce zvlhly dlaně potem a má strach z toho, se Tomovi vůbec podívat do očí. „Já… jen chci, abys byl šťastný.“ Dodal tichounkým hláskem. Raději celou dobu koukal do papíru, jelikož mu konečně došlo, že se až moc rozjel a má vlastně až moc velkou radost z toho, že je Tom zase sám. Jako by se snad na malou chvíli cítil jako vítěz. Jako by tahle situace měla znamenat, že se s otevřenou náručí vrátí k němu. Jak naivní jen byl? Se studem pohleděl na text, který během pár minut načmáral na papír a znovu si ho přečetl. „To je ale blbost…“ Tom sebou lehce cuknul, když Bill nečekaně text zmačkal do kuličky a zahodil kamsi za druhou sedačku.
„Co je? Co se stalo?“ Překvapeně se na bratra podíval. „Proč jsi to udělal?“ Avšak už se mu nedostalo odpovědi. Bill se zvednul, sebral ze stolku své klíče od auta a rychle vyšel z bytu.

Tom se zamračil. Co mělo tohle zase znamenat? Na nic nečekal a zvednul se, aby text našel. Byl zvědavý. Samozřejmě, že ho zajímalo, co Bill napsal. Natáhnul se tedy za sedačku a zmuchlaný papír vytáhnul a okamžitě se jej pokusil narovnat. Sice to nebylo dokonalé, ale slova se stále dala přečíst.

Time that we have to talk
Are we on? Are we off?
On the phone reality,
every word is killing me

You dirty bitch, beautiful
treatin‘ me like an animal
Changing rules, I never knew
Let me get over you

Je čas si promluvit.
Jsme ještě spolu? Nebo jsme se rozešli?
Realita na telefonu,
každé slovo mě zabíjí.

Ty špinavá couro, krásko,
chováš se ke mně jako ke zvířeti,

Tomovi se text líbil, opravdu hodně. Dokonce si k němu dokázal přidat svůj šílený sen. Celé to viděl. Bylo by to bláznivé, chytlavé a úplně nové pro Tokio Hotel, ale jemu se to prostě líbilo. Na nic nečekal, sednul si ke svému laptopu a začal pracovat i na další stránce písně. Tedy hudbě.

autor: Gabby