autor: kishmet
„Ahoj, Chicago. Tady je váš Vánoční Cynik na WSYC s velmi speciálním večerním vysíláním pro vás, živě ze Sick AM na velkolepý Štědrý večer. Mimo této smluvně povinné propagace mám pro vás všechny posluchače svou vlastní zprávu. Jak víte, práce v rádiu je dost osamělá,“ prohlásil Bill. „Svého producenta máte na druhé straně kóje, má vás naladěno spousta lidí, ale přesto jste nakonec před mikrofonem úplně sami. A tento mikrofon vás během dlouhého, studeného vysílání nezahřeje, nebo ano?“
„Z vlastní zkušenosti mohu říct: ani náhodou,“ odpověděl Bill na svou vlastní otázku. „Takže, pro ty z vás, kteří nesledovali kanál osm, tady mám malou novinku. Ti z vás, kteří tuto show poslouchali během posledních pár týdnů, budou již obeznámeni s tímto jménem a společně i s jeho sexy tenorem. Takže pojďme přivítat Cynikova zbrusu nového spolumoderátora Toma Kaulitze.“
Tom se naklonil dopředu a promluvil do druhého mikrofonu. „Veselé Vánoce, Chicago. Tady je váš brzy-již-na-plný-úvazek Optimista, aby sestřeloval mrzuté názory vašeho Cynika na svět, kdykoliv jen to bude možné. Zdvořile, samozřejmě,“ dodal Tom a poslal Billovi úšklebek. „Jsem slušný člověk. A jsem dost velký masochista na to, abych nechal pana Trümpera trochu srazit svůj pozitivní nadhled.“
„To je pravda, pořídili jsme si tady bojovníka. Vážně jsem přemýšlel o tom pustit při jeho představování ´Eyes of the Tiger´ (úvodní píseň k filmu Rocky III), ale víte, jaké bychom za to platili licenční poplatky? Neuvěřitelné,“ prohlásil Bill. „V každém případě, dnes večer si projdeme všemi deseti koly v ringu, protože jsem si jist, že pan Kaulitz má spoustu sladkých názorů na dnešní téma.“
„Je to téma blízké a drahé mému vlastnímu srdci, i kdyby jen proto, že mi poskytuje dostatek zásob pro můj stroj negativity. Uvidíme, jestli dokážete uhodnout ze seznamu mých oblíbených věcí o tomto problému, co by to tak asi mohlo být. Pasivní agrese. Nesouhlas. Zvýhodňování. Vina. Rasizmus, homofobie, transfobie, nenávist k ženám, a mohl bych pokračovat dál a dál. Ještě se někteří z vás nedopracovali ke správné odpovědi? Závidím vám, protože vaše rodiny musí být buď obrazem zdravé komunikace a tolerance, nebo u vás jde o nějaké vážné utlačování. Ano, tohle je naše debata pro dnešní večer,“ řekl Bill a pro zdůraznění ukázal prstem ke stropu. „Rodina, tato nejvíce ctěná instituce spojená se svátky, jedinou dobou v roce, kdy jste povinni strávit nějaký kvalitní čas s tímto nefunkčním davem. Mé myšlenky na tohle by měly být více než zřejmé, takže Tome, pusť se do toho. Přesvědč mě a naše posluchače, že rodinná vánoční setkání neslouží pouze jako propracovaný mučící prostředek, ke kterému jsme upsaní dokonce ještě dříve, než opustíme dělohu,“ vyzval jej Bill.
„No, měl jsem docela štěstí, že jsem se narodil do tolerantní skupiny příbuzenstva, takže jsem si jistý, že můj pohled na věc může být zkreslen tímto štěstím,“ přiznal Tom. „Možná je tady spousta protivných bratranců na straně rodiny mého biologického otce, nevím, nikdy jsem se s nimi nepotkal.“
„Pravděpodobně další zásah štěstí,“ vložil se do toho Bill.
„Mohlo by to tak být,“ souhlasil Tom. „V každém případě si myslím, že společenská očekávání stanovená pro tyto rodinné svátky mohou způsobit některé z největších problémů. Ano, ano,“ Tom zvedl ruku. „Tohle jsem se naučil v úvodu do sociologie.“
„Dobrá práce, pane profesore.“ Bill mu věnoval ironický malý potlesk. „Jen pro upřesnění, mluvíme o pohledu na dobré staromódní domácí Vánoce? O chvílích radosti a lásky a perníčků? O myšlence, které by žádné Vánoce nemohly kdy dostát?“
„Přesně tak. Lépe řečeno, Bille, mluvíme o postoji, který nám říká, ´dostát tomuto standardu, nebo jinému´. Brzy se dozvíme, že Vánoce znamenají rodinnou harmonii. Vycházení spolu navzájem. Zavřeme pusu jen pro udržení míru, a to když vztek začne doutnat. Návštěva babičky se stává povinností, když si uvědomíte, že se všichni opět budou jen rozpačitě smát, když děda začne vyprávět své rasistické vtipy z padesátých let.“ Tom zavrtěl hlavou. „Je to těžké. Nikdo nechce být vzpomínaný jako Ten Kdo Zničil Naše Poklidné Vánoce 2010. Přiznali jste se k tomu, že jste gay? Nesouhlasili jste s názory vaší tety na politiku? Vybouchl jste, když váš bratranec z druhého kolena zesměšňoval váš výběr vegetariánského jídla? Koledujete si o malér. Tříštíte šťastnou iluzi. Ale to je přesně to, co to vždy bylo, že? Krásný obrázek,“ informoval Tom posluchače. „Lesklé pozlátko klidu, ukrývající hlubokou vrstvu napětí. Druh představení, které je určeno napodobovat tyto příliš dokonalé vzory, ukazované-„
„-celou tou hromadou televizních filmů,“ vložil se do toho Bill. „Většinou vánočních filmů. Všichni jste je viděli, Chicago. Celá čajová lžička sváteční úzkosti, úplně obalená našimi protagonisty, zpívajícími společně Deck the Halls (česky Zdobme domy). Uběhne hodina a půl a všichni jsou smířeni se svými rozdílnými názory. Jak milé. Jak otřepané. A, posluchači, tohle je důležité: tyto rodinné problémy nikdy neobsahují zneužívání, alkoholismus, rasové problémy, genderovou problematiku nebo velké zlé homosexuály.“
„Správně,“ vložil se do toho Tom. „Kolik vánočních filmů se zaměřuje na skutečné problémy? Jen málo-„
„Tak málo, že bych je mohl spočítat na prstech jedné ruky,“ řekl Bill suše. „Mínus pár prstů.“
„Pravděpodobně více, než jich Bill viděl,“ odpověděl Tom se smíchem. „Vidím v naší budoucnosti lednový filmový maratón. Každopádně jde o to, že se na tyto ideály nemůžeme spoléhat v reálném životě. Takže místo toho, abychom si hráli na někoho jiného, měli bychom začít brát s sebou na cesty své skutečné já. Musíte se smířit s jejich konzervativními názory? Oni se budou muset smířit s těmi vašimi liberálními a naopak. Heterosexuální bratranec přivede na večeři svou přítelkyni? Vy-„
„-vezmete svého přítele na oběd ke svému otci a ostatním?“ Navrhl Bill. „Ujistěte se, že jste to udělali právě poté, co přijal pozici spolumoderátora ve vaší neuvěřitelně populární rádiové show. Alespoň se budete mít u stolu o čem bavit.“
„Hej,“ řekl Tom. „Myslím, že mě Cynik právě pozval na jejich rodinné setkání. Opravdu?“
„Ukázat se s ohromně pohledným mužem po svém boku poprvé v historii?“ Uvažoval Bill, zatímco se snažil ignorovat motýly, kteří se právě utábořili v jeho žaludku. „Zní to docela dobře. Co na to říkáte, pane Kaulitzi?“
„Jen pokud si později dáme večeři s mou matkou,“ odpověděl Tom bez zaváhání. „Dělá obrovské množství česnekového chleba.“
„Dohodnuto,“ prohlásil Bill. „Tak dobře, Chicago. Po přestávce budeme přijímat vaše telefonáty, takže si můžete vyzkoušet své odhady na předpovězení zítřejších výsledků. Zastřelí nás můj otec při prvním pohledu? Sníme Tom a já tolik česnekového chleba, že se k sobě týden nepřiblížíme ani pro polibek?“
„Na to bych nesázel,“ dodal Tom. „Ale dejte nám vědět, co si myslíte, a my vás budeme informovat během naší první show v novém roce. A teď pár slov od našich sponzorů.“
„Jsme perfektní.“ Vykřikl Bill a se smíchem se chytil Tomových ramen, když jej Tom zvedl kolem pasu a s úsměvem s ním krátce zatočil. Před krátkou dobou začalo lehce sněžit, soudě podle tenké vrstvy na chodníku. „Bože, jsme zatraceně neuvěřitelní,“ řekl Bill. Ovinul paže kolem Tomova krku, když byl postaven zpět na nohy.
Nakonec zůstali na párty až do samého konce, ačkoliv Bill obvykle odcházel brzy. Zatímco čekali na kabáty, Bill zkontroloval telefon: jedenáct třicet. Ale kdo by se nepoflakoval kolem a nevyhříval se na výsluní slávy a chvály všech mediálních magnátů a stejně tak kolegů?
No, Tom pravděpodobně ne, poopravil se Bill. V rádiu z Toma vyzařovala sebejistota a charisma, ale před kamerami se změnil na rozkošně sladkého a plachého.
„Učím se od toho nejlepšího,“ řekl mu Tom a otřel se o Billův větrem zčervenalý nos. „Samozřejmě, že jsme úžasní.“
„Samozřejmě,“ opakoval Bill. Líbilo se mu, jak to zní. Sledoval Toma bočním pohledem a nenuceně pokračoval. „Takže, hej… už je dost pozdě. Nechtěl bys, možná, jít ke mně? Nebo, počkat, Sirius-„
„Nechal jsem ho u své matky, jen pro případ,“ odpověděl Tom hřejivě. „Měli jsme naplánovaného něco speciálního na vánoční ráno, že? A teď je téměř půlnoc…“
Billovo zachvění nemělo nic společného se sněhem, ačkoliv počasí mu dávalo hezkou, pohodlnou výmluvu. Plácl Toma do ramene, zatímco jeho hormonální reakce ustupovala. „Uh-uh. Děti neotvírají své dárky, dokud nevyjde slunce, mistře. Jedeme domů spát a pak uvidíme.“
„Tuhle vánoční tradici ses rozhodl dodržet?“ Tom na Billovo ostré přikývnutí nasadil schlíplý výraz. „No dobře. Ale doufám, že dostanu přes noc alespoň nějaké to pomazlení a přitulení.“
„Pod jednou podmínkou,“ řekl Bill a namířil prst do Tomova obličeje. „Ztratíš ten svetr.“
Bill se následující ráno probudil brzy, v závislosti na slabém slunečním světle pronikajícím oknem. Zívl a protáhl si ruku, kterou někdy v noci přehodil Tomovi kolem pasu, a narazil na něco chlupatého. Přimhouřil oči a rozeznal na Tomově hrudi určitý kočičí tvar. Kazimír předními tlapkami masíroval Tomovy prsní svaly s jednoznačným odhodláním a předl tak hlasitě, že si chodci na ulici museli pomyslet něco o sbíječce v jednom z bytů.
„Hm, udělal sis kamaráda.“ Bill se usmál, když viděl, jak Tomova ruka dál Kazimíra drbe za ušima. Prsten, který mu Bill dal, se leskl na jeho prstu a perfektně pasoval. Bill jej zkoušel sám na sobě a myslel přitom na Tomovy štíhlé prsty, zřejmě to byla slušná strategie.
„Myslím, že ano,“ zamumlal Tom. „Veselé Vánoce.“
Bill vzhlédl na Tomovy napůl přivřené oči a teplý, pomalý úsměv. Najednou všechno, co Bill chtěl, bylo vyhřívat se v posteli s Tomem a tímhle úsměvem celý den. „Veselé?“ Nadzvedl obočí. „Mohlo by být.“
„Je vánoční ráno,“ podotkl Tom. Posunul se směrem k Billovi a vysloužil si tím nepokojené zamňoukání Kazimíra, který na něj při tom nesouhlasně zíral. Bill na druhou stranu potěšeně zářil a naklonil se, aby Tomovi věnoval rychlou pusu. Nechtěl Toma odehnat svým ranním dechem poté, čím vším už jejich vztah prošel.
„Hmmm,“ souhlasil Bill a palci na nohou přejížděl líně přes Tomův kotník. „To znamená, že si můžu otevřít svůj dárek?“ Sklonil hlavu, aby mohl políbit Tomovo nahé rameno.
Tom se chraptivě zasmál, když po něm Bill pokukoval a hrál si na nesmělého. Kazimír opět zamňoukal a opustil palubu, seskočil z Tomova těla spolu se švihnutím ocasem. Naštěstí pro něj, protože Bill byl zasažen náhlým nutkáním vrhnout se na nádherného muže ve své posteli. „Možná, že to znamená, že já můžu otevřít ten svůj,“ navrhl Tom.
Bill radostně vyjekl, když se nad něj Tom převalil a zatlačil ho do přikrývek. „Ale já jsem hostitel,“ řekl Bill a kroutil se pod ním. „Hostitel má otevřít první dárek. Slečna Etiketa to říká.“
Tom se zastavil na půl cesty k polibku a zvedl obě obočí. „Nikdy bych tě netipoval jako příznivce Slečny Etikety.“
„Já nejsem,“ přiznal Bill. „Ale zní to jako něco, co by mohla říct.“
„Hm, to ano.“ Tom se přiblížil, aby zachytil Billovy rty, ale setkal se pouze s koutkem jeho úst, jak Bill pootočil hlavu.
„Ranní dech,“ protestoval Bill a úkosem se podíval na Toma, který hladil svou tváří jeho čelist. „Hm… ne tvůj, můj,“ dodal Bill a prsty přejížděl přes krátký, škrábavý porost na Tomově tváři. Nikdy nebyl na příliš zarostlé muže – preferoval ty, kteří byli jako Tom a jako on sám, přirozené hladcí téměř všude – ale užíval si tuto malou připomínku Tomovy mužnosti.
„Pokud máme oba ranní dech, tak se to navzájem ruší,“ zamumlal Tom a položil se do doteku Billových prstů.
„Na to budu potřebovat vědecký zdroj,“ řekl Bill a vydal šťastný zvuk, něco mezi zahučením a zasténáním. Lehce zatahal za jeden Tomův copánek. „Ne Wikipedii.“
„No, prohlásilo to několik renomovaných časopisů,“ začal Tom. Poté se sklonil, s využitím Billova rozptýlení, pro plný polibek na rty. Bill dál tlumeně reptal a asi půl vteřiny se bránil Tomovu pátrajícímu jazyku, ale nakonec se vzdal.
Kousl Toma do spodního rtu, aby mu vynadal, přesně na straně jeho piercingu. Tom ze sebe vydal hluboký zvuk, který zamířil přímo do Billova nadějeplného rozkroku. „Nnbože,“ zamumlal Bill a pevně si Toma přitáhl za šíji.
Sdíleli malátné polibky, jazyky proplétali tam a zpět a znovu se odpojovali. Vzrušení se těžce hromadilo v Billově podbřišku a tříslech. Nehty lehce zarýval do Tomovy kůže, když některé části jeho těla prohlašovaly, že už žily dostatečně dlouho v celibátu, děkujeme. Ale Tom ještě nepoložil své tělo plně na to Billovo, držel boky nahoru, zatímco torza jejich těl k sobě dokonale pasovala.
Bill vydal hrdelní netrpělivý zvuk a přirazil nahoru, aby zatlačil své očividné vzrušení do Tomova stehna. Strávil setinu vteřiny přemýšlením, jestli by Tom mohl být pohoršený, nebo to chtít vzít pomalejším tempem.
Ale poté na něj dolehla hmotnost a teplo celého Tomova těla. Bill prakticky zapředl a naléhavěji Toma líbal, zatímco se pohybovali jako dva teenageři. Vychutnával si vrzání matracových pružin pod nimi, ale většinu času si užíval Toma a způsobu, jakým se Tomův tvrdý penis otíral o ten jeho. „Nn… hmm, máš mě rád,“ zamumlal Bill proti jeho rtům.
„To ti trvalo tak dlouho, než jsi na to přišel?“ Vydechl Tom nazpět a pracoval svými boky v malých kruzích. „Chceš svůj dárek?“
„Doufám, že tím myslíš orgasmus, jinak ti nakopu zadek,“ odpověděl Bill.
Tom se znovu zasmál, tentokrát s ještě chraplavějším hlasem než předtím. „Tvoje přání,“ řekl a škádlivě přejel svými rty přes ty Billovy, „je mým rozkazem.“
Dříve, než mohl Bill požadovat další informace, Tomovy rty cestovaly dolů k jeho bradě, a pak na krk. Jemně rukama rozepnul první knoflík Billova flísového pyžama a strávil nějaký čas líbáním jeho klíčních kostí, zatímco Bill zadržel dech a kousal se do rtu. Líbání směrem dolů bývalo obvykle považováno za dobré znamení, ať už byly Tomovy úmysly jakékoliv, až dosáhne svého konečného cíle.
Bill se mu vydal na pomoc s řadou knoflíků, ale Tom jeho ruce odrazil lehce pryč. „Necháš to na mně?“ Požádal jej Tom a podíval se na Billa. Ten nechtěl záměrně využít své dlouhé, husté řasy, dovednost, kterou vypiloval do umělecké formy, ale ony rámovaly jeho oči pořád stejně. Dodávaly mu zvláštně mladý vzhled, který se Bill snažil eliminovat hojným používáním očních linek. Na Toma to fungovalo.
„Co, lehni si na záda a mysli na Anglii?“ Zabručel Bill a uložil se zpátky na polštář.
„Hm, ne.“ Tomovy prsty přejely přes jednu z jeho bradavek, kterou odhalil další rozepnutý knoflík a Bill překvapeně zasténal, když se pod tím dotekem napjala a ztvrdla. „Pokud budeš myslet na cokoliv jiného než na mě, budu zklamaný.“
„Potom musíš tvrdě pracovat.“ Bill zalapal po dechu a prohnul se směrem k prstům, které obkroužily jeho bradavku a zahřály jej, i přes chladný vzduch v ložnici. „Opravdu… tvrdě.“
Přes Tomovu tvář přelétl úsměv. Sklonil hlavu a jeho horký jazyk přejel přes druhý vrcholek. Bill trapně vyjekl.
„Neopovážil bych se ti dát cokoliv jiného, než mé nejlepší úsilí,“ zamumlal Tom. Hrál si s jeho bradavkami minutu nebo dvě, které se zdály jako věčnost. Bill se svíjel a přejížděl svými nehty přes přikrývku, Tom narazil na jednu z jeho slabých stránek hned na začátku.
„Přemýšlel jsem, hmm, jo, přemýšlel jsem, že bych si je nechal propíchnout.“ Bill se opět prohnul v zádech, když se Tomovy rty lehce sevřely kolem jeho levé bradavky a lehce zatahaly. „Ale to by ti zjednodušilo práci.“
„Hm, jo,“ řekl Tom a odtáhl se s vlhkým lupnutím, které Billa přinutilo zasténat. „S malými kroužky bych mohl takhle kmitnout-“ a na ukázku škádlivě vystřelil jazykem proti bradavce.
„Oh ježíši,“ zasyčel Bill. Potřeboval přesun z místa, na kterém spočívala Tomova ústa, přímo ke svému penisu. Kroutil se a třel o Tomovo břicho a Tom ze sebe vydal zvuk, něco mezi zasténáním a zavrčením.
„Mám tě,“ řekl Tom chraplavým hlasem. „Udělám to.“ Nyní jeho prsty pracovaly na knoflíkách rychle, rozepínal je tempem, které stále nevypadalo jako dost uspěchané. Bill úzkostlivě zakňučel a přirazil svými boky vzhůru, když se Tom zastavil a na okamžik jazykem obkroužil kolem jeho pupíku. „Okay,“ zašeptal Tom proti jeho kůži. „Okay…“
Tom jedním tahem stáhl Billovy modro-červené kostkované kalhoty přes jeho štíhlé boky. Bill se zachvěl, když kolem svého penisu ucítil chladný vzduch, ale poté se ho dotkly Tomovy teplé rty. „Oh bože, ty se chystáš,“ řekl Bill bez dechu a beze studu se nadzvedl na loktech a zíral na Toma. Neoblékl si na noc žádné spodní prádlo, neviděl pro to žádný důvod.
„Jo,“ potvrdil Tom drsně. Jejich oči se na vteřinu setkaly, než Tom kolem něj sevřel rty.
Bill si byl docela jistý, že během těchto prvních několika minut docela přišel o rozum. Dokonce i dříve, když chodil s širokou škálou břídilů, žádný z nich nebyl nikdy příliš dychtivý poskytnout mu tohle. Ale Tom vydával potěšené tiché zavrčení a zasténání, které vibrovaly skrz Billův penis. Jeho rty kolem něj perfektně pasovaly, s žádným náznakem amatérského použití zubů, který by jej odvrátil od té vlny opojného pocitu. Bil se přistihl, jak zakňučel, když se snažil překonat Tomův pevný stisk na jeho bocích, aby se mohl ještě více ponořit do toho tepla.
Tomův piercing byl hladce přitisknutý proti žíle na spodní straně, zatímco rukou uchopil Billova varlata, jedno po druhém. Poté se na ně přesunul svými ústy a penis dál pumpoval svou rukou, aby nezůstal zanedbaný.
V Billově břiše se něco pevně stáhlo a on uslyšel něčí zasténání. „Počkej, počkej.“ Jeho vlastní hlas, opravdu.
Tom se lehce odtáhl a promnul svou tvář se strništěm proti Billovu stehnu. „Co se děje?“ Tomova slova k němu přicházela jakoby z velké dálky. Zněl starostlivě.
Bill se zhluboka nadechl. Potom ještě jednou a pokynul Tomovi prstem. „Pojď sem.“
Tom se poslušně přesunul nad něj jako lidská deka. Věnoval mu lehký polibek a byl uprostřed dotazu: „Okay-?“, když je Bill přetočil. Tom překvapeně vydechl: „Uf!“
„Jsem na řadě,“ informoval ho Bill s divokým úsměvem. Ležet tam a přijímat to všechno bylo v pořádku a dobré – úžasně dobré, opravdu, a ta možnost, že to mohlo pokračovat ještě dále – ale nechtěl, aby si Tom myslel, že je ten typ, který mimo postel musí mít vše pod kontrolou, zatímco v posteli je naprosto submisivní. Bill mohl mít vše pod kontrolou, kdekoliv se mu jen zlíbilo.
Bill se prsty propracoval pod lem flanelových pyžamových kalhot, které Tomovi půjčil. Přitiskl tvář proti vyboulenině v jeho černých boxerkách a Tom, který se právě chtěl posadit, se s povzdechem zhroutil zpátky na polštář. „Žádné vánoční trenky?“ Zeptal se Bill chraplavě, přivedený opět téměř přes okraj z toho pocitu naprosto tvrdého penisu pod tou tenkou látkou.
Tomova stehna se kolem něj chvěla. „Musel jsem být sexy pro svého Cynika-aa,“ zabručel Tom chraplavě. „Bille.“
„Hm?“ zeptal se Bill samolibě. Stáhnul Tomovy boxerky dolů a omotal kolem něj svou ruku. Tom měl tak krásný penis, ostře řezaný a červený a přesně v té správné velikosti, aby pasoval do Billovy dlaně. Tom škubnul svými boky a zasténal nějaké nesrozumitelné slovo.
Bill vzhlédl a zjistil, že na něj Tom dychtivě zírá a přitom si pohrává se svým piercingem. „Nejsem si jistý, jestli si vzpomínám, jak to udělat,“ řekl Bill bez dechu. „Ale…“ Usmál se, když Tom místo odpovědi pouze zasténal a sklonil svou hlavu dolů.
Vzal si jej hezky pomalu a jednu ruku přitom přehodil Tomovi přes pas, aby jej udržel na místě. Tom chraplavě vykřikl a napjal se, když Bill přitiskl svůj piercing proti spodní straně jeho penisu, přejížděl s ním směrem nahoru a přitiskl jej proti špičce. Se zabručením, které transformovalo Tomův další výkřik do přiškrceného zabublání, se Bill zapřel pevněji o předloktí, aby se udržel v klidu.
„Promiň,“ vydechl Tom. „Bože, Bille, nezapomněl jsi vůbec nic.“
Bill se usmál, jak nejlépe to šlo v jeho momentálním stavu. Poté Toma vcucnul hluboko dovnitř a spolykal trošku tekutiny uniklé ze špičky jeho penisu. Nikdy nevěřil ani slovo z těch hovadin o ´mužské esenci´ z romantických románů, ale Tomova příchuť jej přinutila někde hluboko uvnitř spokojeně zahučet. Začal jezdit svými ústy pravidelně nahoru a dolů dlouhými tahy. Miloval ty hluboké hrdelní zvuky, které Tom vydával, způsob, jakým se Tom napínal snahou, aby mu nezačal přirážet do úst, způsob, jakým sebou škubaly jeho boky i přes Billovo sevření, způsob, jak jej třesoucíma rukama hladil po vlasech.
Tak se do toho ponořil, že mu trvalo celou minutu, než si uvědomil, že Tomova ruka pevně svírá jeho vlasy a Tom urgentně říkal jeho jméno. „Hm?“ Bill zvedl hlavu a olízl si trošku slin, které mu zůstaly na rtech.
„Kurva, Bille, pojď sem nahoru,“ zavrčel Tom horlivě.
„Pozor na pusu, mladý muži,“ zamumlal Bill a začal se zvedat, než jej Tom chytil za boky a zbytek cesty si ho přitáhl sám.
„Spíš sleduj tu svou,“ podotkl Tom. Zbožně se dotkl jeho oteklých rtů a Bill je pootevřel s povzdechem, jak byly teď citlivé. „Jsi nádherný.“
Jejich boky se začaly opět pohybovat a otírali tak o sebe svá nahá břicha, stehna a samozřejmě také svá vzrušení. Bill zasténal uprostřed formulování své odpovědi – že Tom se každopádně tak či tak dočká sexu, ale i přesto může pokračovat v komplimentech – ale ztratil chod svých myšlenek. Ukradl si polibek a jazyk ponořil do Tomových úst, zatímco rukou se natáhl dolů, aby k sobě pevněji přitiskl jejich erekce.
Tom také zasténal a sjel rukama z Billových ramen na jeho záda, aby je k sobě pevněji přitiskl. Pohybovali se spolu zároveň a přiráželi do otvoru, který Bill vytvořil svými prsty. Bill zavřel oči a otřásl se, když Tomovy dlaně cestovaly ještě dál.
Teplé dlaně sevřely jeho zadek a hnětly jej. Prst se dotkl jeho otvoru a Bill sklopil hlavu a zalapal po dechu. „Je to v pořádku?“ zeptal se Tom chraptivě.
„Praštil bych tě, kdyby nebylo,“ zasténal Bill a zhoupl se dozadu. „Pokračuj v tom.“ Tom prstem dál přejížděl přes otvor, aniž by vnikl dovnitř, a Bill se zachvěl a dychtivě se pohyboval směrem dolů. Bože, neměl sex už tak dlouho a nikdy dříve to nebylo tak dobré.
Začal pohybovat rukou ještě zběsileji a zabořil tvář do Tomova krku. Už přemýšlel nad tím, jestli má nebo nemá Toma vyzvat k tomu, aby s ním měl kompletní sex se vším všudy. Tom eliminoval tyhle pochybnosti. Kouřil jej bez zaváhání. Tom se ani nezeptal (nebo nedožadoval), jestli ho může ošukat. Tom se jej dotýkal tak opatrně, dokonce i ve žhavějších chvílích. Bill nebude muset přehodnotit svůj postoj k jednotlivým homosexuálům jako celku, protože Tom se nepodobal žádnému muži, kterého kdy potkal. „Oh kurva,“ přecedil Bill přes zaťaté zuby. „Tome-“ Chtěl Toma tak zoufale, až jej to bolelo, a nestaral se o to, že jeho myšlenky se podobaly klišé.“
A potom se špička Tomova prstu pomalu ponořila dovnitř přes uvolněný kroužek svalů. Bill vyjekl, zesílil sevření své ruky a udělal se přes celou svou ruku a Tomovo břicho. „Tome, oh kurva, chci tě v sobě,“ Bill zalapal po dechu a zvedl hlavu, aby jej kousl do čelisti.
Tom vydal hluboký zvuk ze své hrudi a hrdla. „Bille, bože-“ Přirazil prudce do Billovy dlaně a Bill vzhlédl do jeho tváře právě včas, aby spatřil Tomův výraz, když se udělal. Nedokázal potlačit tiché zakvílení, když rukou ještě několikrát zahýbal, aby ze sebe dostal poslední zbytky orgasmu.
Zalapal po dechu, když sestoupil z výšin. Tom zamumlal pravděpodobně nějaké sladké nic a věnoval několik malých polibků přes Billovy tváře a rty. Bill líně zavzdychal, padl na stranu a Toma stáhl s sebou, aby mohl pokračovat v těchto malých, láskyplných gestech. Přitiskl se k jeho rtům a k ruce, která se objevila, aby mu odstranila vlasy z očí. „Slušný dárek,“ dostal ze sebe. „Nebylo to špatné.“
„Hmm.“ Tom se na něj usmál a pomalu zamrkal. „Sériový dárek?“
„Hm,“ řekl Bill. „Možná.“ Pak se ponořil do Tomovy náruče, nedbaje na lepkavost mezi jejich těly, a rozesmál se. Po několika vteřinách se Tom začal smát taky a pevně jej při tom držel. „Miluju tě,“ řekl mu Bill a stále se chvěl veselím a štěstím. „Ty Vánoce-milující idiote. Miluju tě.“
Bill ucítil, jak mu Tom vtiskl polibek do vlasů. „Taky tě miluju, ty totální odpadlíku.“
Nakonec se museli vyškrábat z postele, ačkoliv ta myšlenka Billa příliš nenadchla. Tom mu pomohl vstát i přes jeho reptání. Mít přítele procházejícího se nahého po místnosti však téměř vynahradilo to, že museli opustit hnízdo z přikrývek, ve kterém byli zavrtaní. Téměř. Přesto, myšlenka na to, jak vchází do otcova domu s Tomem v závěsu, nejlépe na paži, jako starodávný gentleman, Billa trochu oživila.
„Být sám sebou s rodinou,“ řekl Bill a poslal po Tomovi šibalský pohled. „Zahrnuje to-„
„Pravděpodobně ne,“ přerušil ho Tom se zasmáním. Protáhl se před prádelníkem a rukou si přejel přes břišní svaly. Bill jej zaujatě sledoval. K čertu, jestli chtěl jít dnes kamkoliv jinam, než jen s Tomem zpátky do postele. Poté Bill pohlédl na Tomův známý úsměv, ten, u kterého se mu zvedl koutek úst na pravé straně a ne na té s piercingem, a jeho srdce se zahřálo spolu s jeho rozkrokem.
„Nemůžu se ani rozplývat nad dnešním ránem?“ Zeptal se Bill a přesunul se blíže, aby mohl položit dlaně na Tomovy boky. „Budou se ptát, co jsem dostal k Vánocům…“
„Mě,“ zamumlal Tom a zvedl ruku, aby přiložil dlaň na jeho tvář. Palcem přejel přes jeho lícní kost a Bill si povzdechl. Tom se naklonil, něžně přitiskl své rty k Billovým a téměř bez úsilí je lehce pootevřel. „Veselé Vánoce, Bille,“ dodal šeptem.
„Pche,“ odfrkl si Bill. Ale usmál se a znovu Toma políbil. Tohle byly Cynikovy zdaleka nejlepší Vánoce vůbec.
KONEC
autor: kishmet
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 18
Moc děkuju všem, kteří kdy přidali nějaký komentář k téhle úžasné povídce, do které jsem se naprosto zamilovala a která byla zároveň asi ta nejtěžší věc, jakou jsem kdy překládala! Komentáše jsou opravdu ta jediná odměna, kterou za to mám. Takže díky 🙂
(…a příští týden zase u něčeho nového….možná.,… 🙂
Neuvěřitelně nádherný, závěrečný díl! ♥
Tahle povídka rozhodně patří mezi nejlepší, co jsem kdy četla a šíleně moc Ti děkuji za překlad, Zuzu! Neumím si představit, kolik času jsi musela nad touhle povídkou strávit (ne že bys u povídek jiných strála času málo), ale tohle bylo všechno umocněno těma Billovýma řečma! 😀 V angličtině bych pravděpodobně něco takového neměla šanci pochopit a pokud ano, rozhodně bych si nevěděla rady s tím, jak tohle srozumitelně převést do češtiny! Jsi opravdu úžasná a já si neuvěřitelně moc vážím času, který vkládáš do překladu povídek a tím pádem i do nás! Rozhodně jsi naprosto skvělá bytost, protože jen tak někdo by tolik svého času nevěnoval jiným, cizím lidem! Patří Ti ten největší DÍK! ♥ Kdybych mohla, rozhodně bych Ti to nějak oplatila, takže stačí říct! 😛 🙂
A k závěru téhle povídky! 🙂
Ty chvíle, kdy byli spolu kluci ve studiu už jako partneři a společníci, byl skvělý! Strašně moc se mi líbilo, jak tam spolu diskutovali. A hlavně se mi na tom líbilo to, jak moc si to spolu užívali! A ta Billova radost z toho, že jsem spolu úžasní, byla asi nejkrásnější z celého dílu! ♥ Tenhle díl mě celkově strašně moc rozněžnil! 🙂
A Bill se konečně dočkal svého vytouženého vánočního dárku. 🙂 Nejlepšího dárku, jaký mohl dostat a já si to užívala spolu s nimi! Hltala jsem to doslova očima a na závěr se mi strašně líbilo, jak si vyznávali svoji lásku! ♥ Až jsem přitom začala slzet, jak je u mě obvykle zvykem! 🙂
Čtení téhle povídky jsem si rozhodně užívala, už především proto, jak moc oruginální byla, díky vánočnímu cynikovi Billovi! 🙂 Jednoznačně jsem ve většině věcí souhlasila vždycky s Tomem, protože jsem také vánoční nadšenec, ale to neznamená, že jsem si Billa neoblíbila a neměla jej ráda. Oba dva se krásně doplňovali a tvořili neuvěřitelně skvělý pár! ♥ Tahle povídka jde jednoznačně vytisknout, protože se k ní míním ještě spoustykrát vracet! 🙂
Ještě jednou díky za tuhle dokonalou, vtipnou a láskyplnou povídku! ♥♥♥
A Zuzu, Ty se jako vážně opět pouštíš do něčeho nového? :-O Jsi nejlepší!!!!! 🙂
Zuzu, tak moc dekuji za preklad tehle povidky! Hrozne jsem se u ni bavila, ty jejich rozhovory, to bylo neco. Budou mi chybet, kluci, Sirius i Kaz, dokonce pan sef David. Vazne jsem si tuhle povidku hodne oblibila, normalne se tesim na Vanoce 😀 jsem ti tak moc vdecna za tvou praci, ochotu. Dekuji!
K poslednimu dilu… no co dodat? Konecne se Bill po letech celibatu taky neceho dockal – Tom mu dal nadherny Vanocni darek a Bill ze sebe dostal to sve uzasne 'miluji te'. Ach, Cynik i Optimista meli bajecne Vanoce 🙂
Ty dva se tak krásně doplňovali moc krásna povídka.
Na začiatok priznám, že ma koniec trochu prekvapil, ale len tým, že v poslednom čase sa akosi strácam medzi číslami kapitol jednotlivých poviedok, takže som si neuvedomila, že v Cynikovi sme už na konci 🙂
A teraz k poviedke. Neskutočné dielo, ktoré čitateľa pekne dostane 😀 Neustále slovné prestrelky medzi Billom a Tomom v rádiu a všetko okolo – proste poviedka, ako má byť 🙂
V poslednej časti sa mi páčilo, ako spolu moderovali program a Bill Toma predstavil ako nového spolumoderátora 🙂 a samozrejme to, že Bill dostal svoj vytúžený darček. Akurát včas, lebo mám pocit, že kebyže to ešte odkladajú, tak by mu ten jeho celibát začal liezť pekne na mozog 😀
Ďakujem za preklad úžasnej poviedky, ku ktorej sa určite ešte vrátim – najlepšie niekedy v období Vianoc 😀
Teším sa na tvoje ďalšie diela, si neskutočná, čo všetko pre nás čitateľov robíš a k chystáš hneď aj ďalšiu poviedku – no tak to už nemám slov. Ty si asi zázrak 🙂
To bol prekrásny koniec:) Strašne sa mi páčilo ako sa predstavili a verejne sa navzájom pozvali k svojim rodinám:) Bolo to milé a romantické. Verím, že Bill-cynik si Vianoce s Tomom užil nádherne gýčovo a vôbec mu to nevadilo.
Darček bol prekrásny…
Ďakujem za skvelý preklad a za perfektný výber, a aj ja sa k tejto poviedke určite vrátim♥
Ten konec byl hodně žhavý 😀
Byla to senzační povídka, ti dva spolu se mi v ní líbili snad ještě víc než normálně. Moc děkuju za překla! 🙂
Rambo!! Aha… Rocky 😀 No nic, ale bylo by to dobre. Jeste takove to cinkani, jak byva v tom 'ringu' 😀 To by bylo teda neco.
Jeeje 😀 To je argumentu. Opet. Nicmene odhaduju to tak na rok, potom cynikovi dojdou sarkasticke kecy 😀 Ne ze by mel kdy kecy! :O Nekdy s nim musim souhlasit! 😀 Je to moc inteligentni clovek, o tom zadna. 😀
Je :3 uplne si toho Tomiho, sladkeho a placheho predstavuju ♥ ňuňa! Nevadi, jen spete, alespon pak bude vice energie na to, na co se netesite jen vy dva po celou dlouhou dobu. 😀 3:D (nemyslim tim sebe :O…. :D)
"Ztratis ten svetr." :DDDDD To nein! :'( vzdyt to je boziii! 😀 ja chci taky takovej! 🙁 ted kdyz budou Vanoce 😀 Na kazdy den jeden 😀 I kdyz… asi to moc sexy neni 😀 o.O
No jo, kdo by si nechtel sahnout na Tomovi bicepsy? 😀 :O I kdyz Kazi to asi myslel jinak 😀 Prvne jsem si stejne myslela, ze ma Tom hrud chlupatou jako Yetti, takze se mi ulevilo, ze to byla kosiska 😀 …
Presne tak Kazi! Ty bys tam ted nadmiru zavazel! 😛 😀 3:D
Prsne to to znamena! Rozbalovani darku! :3 sup sup… ne, pockat, udelam si k tomu caj.
okey, ted muzete 😀
Okey, timhle se rusi veskere psani pripominek po odstavci 😀 od toho bych se neodtrhla, jakmile zajdou dal… uuu 😀 (ja vim, ze jsem.moc mlada, psst)
Naposledy ke vsemu . To nebude jen Billovo.prani 😀 Tome, mel by sis uvedomit, ze nejste sami 😀
Okey, asi hold budu otravovat dal. 😀 Co to je ' lehni si na zada a mysli na Anglii'? Neco jako dalsi skleneny dum a kameni nrbo troll panenky? 😀 takze nevo silne Americkeho o cem nemam ja Ceska ani tusaka 😀
Uuuu 😀 ♥ nechte me se vzpamatovat 😀
Tak to bylo… nevim, jakym slovem to spravne nazvat 😀 Proste zhave a … asi na to zadne slovo neexistuje! :O 😀 ♥♪
Skoda jen, ze uz nebudeme u navstevy Tomiho rodiny. Mamci s cesnekovym chlebem apod. 😀 Jiste, ze to byly Billovy nejlepsi Vanoce! :3 (coz je zvlastni. V detstvi neslavil Vanoce? o.O) ale tak, co se vlastne Tomovi vyrovna, ze? 😀 Ten konec byl Bozii! 😀 Bylo jasny, ze Bill zareaguje tak, jak zareagoval 😀 Ja mu dam takove 'pche' 😀 A jak Tom odpovedel na Billovu poznamku, ze se budou ptat, co dostal k Vanocum 'Me' ♥ :3 tak to bych se mohla rozpustit :3
Tak a jsme u konce Cynika :/ 13 uzasnych, vtipnych, cynickych, rozkosnych,ale i smutnych a k vzteku dilu 😀 Ze jo, Davide?! Ale nakonec to vse mooc dobre dopadlo! :3 Budou mi chybet Billovi cynicke nazory a Tomovi optimisticke sestrely 😀 🙁 A jejich popichovani se! 🙁 ♥ A nedivila bych se, kdybych si na Vanoce vzpomela i na toho prodavace stromku, co si vychvaloval Billa 😀 A Sirius, jee ♥ No hlavne o Vanocich to bude bez tehle dvojicky tezke :'( 😀 Asi si presne 11. Prosince tuhle povidku sjedu znova 😀 Kazdy den dil a pokud umim pocitat na Stedry den bych mela cist tenhle dilek :3 😀 aha… tak pocitam blbe. Zacnu cist 12. Prosince 😀 Jop! Stejne si rikam, ze mam na seznamu dalsich par povidek, ktere proste musim.precist znovu!
Uhm, a budu u ni jist mandarinky a tak podobne :D:3 to bude boziii!
Zuzu? DEKUJU MOC, MOC, MOC ze si obetovala svuj cas a pro 7 komentaru prekladala Vanocniho Cynika! :3 Js uzasna! A uz jsem tu zahledla dalsi preklad od tebe, ze? Tak a kdyz vydrzis, tak uz asi vim, co provedu, abych ti nrjsk podekovala 😀 chichichi.
A samozdrejme poklona patri i kishmet! Napsat takovou uzssnou povidku muselo zabrat casu a premysleni… takze tu mame dalsi autorku do meho imagionarniho seznamu 'Genialni autorky, jejihz povidky,byt ja nakladatel, bych okamzite prevedla do knizek! :O ♥' A to je uz neco, pac takovych autorek mam v seznamu jen hrstku. Okey 5 a kishmet by byla sesta 😀 Ale byla by! Teda vlastne uz je! :3 A ty Zuzu jsi ma nejoblibenejsi prekladatelka! ♥ takze stejne jako Mischulka se hlasim.do pripadne sluzby! Chces abych k tomu zasalutovala? 😀 doufam, ze to.plati i z postele…
Ty můj Ježíšku, to byla nádhera! 😀
Nesmírně jsem si tuhle povídku užívala od začátku až do vítězného konce. Opravdu krásný příběh plný škádlení a svádění. Super speciál… 😀
V prvni rade chci moc podekovat Zuzu za preklad! Muselo to byt tak tezky se prokousat skrz Billovy argumenty. Uh, vazne se klanim!
zezacatku jsem se bala, ze me povidka ak nenadchne, ale chyba lavky! Bylo to bezvadny, originalni, vtipny! mam pro tyhle autory s genialnimi mozky slabost 😀 vazne vyborne dilo <3
Miluji tuto cynicky skvelou povidku. Dalsi slova snad nejsou treba 🙂
Skvelá poviedka plná sarkazmu. Muselo byť veľmi ťažké prekladať všetky dlhé Billove vysielacie monológy, občas som sa v tých dlhých vetách strácala aj v češtine, klobúk dole ♥.Tento príbeh mal všetko- velmi zaujímavú tému, zrazu sa objavil tajuplný Tom a dej gradoval, potom sa stretli-ja som cítila spolu s Billom motýlov v bruchu 🙂 bolo to krásne. Potom prišla kolízia a ja som tu revala spolu s Billom zahrabaným vo snehu :D. Našťastie Tom nie je žiadna horúca hlava, ale rozvážny (a sexi) muž a všetko sa vyriešilo :). Ďakujem krásny za skvelý výber a za úžasný preklad ♥♥♥
Když jsem tak namatkove přečetla komentáře přede mnou, okamzite me napadlo – “co tu chces asi jeste tak nacvicovat, kdyz vse podstatne uz bylo receno davno pred Tebou?!”… Ale co uz, byt originální neni tou hlavni myšlenkou, ktera se ma v komentářích objevit – je to spis poděkování autorovi, potažmo překladateli, za dílo! Takze odpusťte, ze se budu v následujících par řádcích opakovat, ale neda se nic delat, kdyz si to povídka zaslouzi, ja budu tim posledním, kdo ji to bude upírat a pouze a jedine rada zopakuji chválu klidne i po 151. 🙂❣️
Tahle povídka byla jednoznacne bozi, nádherná a nevšední!!! Musim hluboce smeknout pred praci překladatele – tyhle slovní přestřelky, autentické US fráze a květnaté postřehy bych nechtela tlumocit nikdy v zivote!!! A co vic, tady mi to, co vylezlo v češtině, přišlo naprosto prirozene, nenásilné a automatické, coz ode mne ber, Zuzi, jako mega pochvalu, protoze pokud jde o česky jazyk, stoji pred Tebou jeden z největších kritiku a uctívacu citu pro správnou mluvu.
Autorka mela svou povídku nejen důkladně promyšlenou, ale taky pečlivě zpracovanou, s neobvyklým námětem, dalsi body plus.
U tohohle výtvoru jsem se nehorázne nasmála – v tom nejlepsim slova smyslu – , ale musim vyzdvihnout, ze slo o inteligentní humor po vzoru pana Wericha a Vorlicka, žádný slaboduchy kamenakov. Presto vsechno neslo o komedii, nebo parodii na cokoli, v tehle FF je jasne hlubší myšlenka a vyšší princip, ktery pouze graduje s Billovym uvedomenim si, ze bez ohledu na role cynika a optimisty, to jedine, co v zivote kazdy z nas opravdu potřebuje a hledá, pripadne postrádá (at uz si to přizná, nebo ne), je láska, pocit byt milovanam a milovat nazpět. To samo o sobe dokáže ovlivnit sebe většího realistu/pesmistu, ktery v sobe najednou dokáže z ničeho nic nalézt onu naivitu a ochotu verit v lepsi zítřky.
V neposlední rade musim vyzdvihnout fakt, ze kluci tu maji prohozené role, tzn. Bill je tu tim dominantnejsim v páru – oh bože jaka to prijemna zmena od bezmála slaboduchych roli stydlivych outsideru, ve kterych vetsina tvůrců, nevim proc, Billa vidí a tímto stylem ho transformují do svých postav.
Uz ted se nemuzu dočkat Valentynskeho pokračování teto povídky 😊.
Awwww 💕💕💕 Tohle je definitivně vánoční skvost, že smekám všechny klobouky 🎩🎩🎩 Může vůbec existovat romantičtější vánoční poselství než v tomhle příběhu? Ne! Zkrátka, ač jsme všichni rozdílní, máme různé životní názory a zkušenosti, láska všechny rozdíly maže… Ach 😍 Děkuju skvělé autorce a děkuju především vynikající překladatelce, protože tohle překládat by nejednoho připravilo o rozum 😁🙏
Jo a ještě musím zmínit nejlepší větu z celé povídky 😁 „Miluju tě, ty Vánoce-milující idiote.“ 🤣 Nejlepší vyznání lásky EVER 🤣
juuuuu to byla bozi povidka. :heart_eyes::heart_eyes::heart_eyes::heart_eyes::heart_eyes: vtipna, mila, rozvrrns. krasna prace.
rikala sem si na zacatku „to by bylo skvely tyhle dva protiklady spojit v jedne show“ a vida? billa to taky napadlo.
ale co me prekvapilo bylo, ze Tom byl vlastne nastrcenej Davidem. libilo by se mi vic, kdyby to byl fakt jen nekdo z davu, ale to by byla moc nida nebo co. :heart_eyes: