Cejch motýla 3.

autor: Mykerina
Tom

Dorazil jsem domů a opravdu nevěděl, co si myslet. Ta noc s ním byla úžasná. Připadal jsem si jako kdysi. Šťastný, klidný. Nechápu, co to se mnou ten kluk udělal. Ale zároveň mi bylo líto, jaký má vlastně osud. Jenže… osud je svině, já si taky zažil svoje. Přijít o bratra byla dost velká rána, mamka se z toho nemohla dostat a s otcem se rozešli, což mě hodně mrzelo, ale myslel jsem jen na Billa a na… na to, jak mě opustil. Zatřepu hlavou. Kouknu na ty ožralce a vydechnu. Museli se ztřískat jako prasata. Musím jim ale poděkovat. Po dlouhé době jsem zažil příjemné narozeniny. Ne. Nemysli na něj zase. Zajdu k sobě do pokoje a padnu do postele.

********

„Geo?“ kouknu na něj druhý den. Už nemá kocovinu a je ochotný se se mnou bavit.

„Co?“ no… myslel jsem, že je ochotný se bavit.
„Za… no… kolik… nebo… jak jste ho pro mě získali?“ dostanu ze sebe konečně. Nevěřil bych, že bude tak těžký se ho zeptat na tak malichernou věc.
„Koho? Tu kurvu?“ koukne na mě. Zamračím se. On ho opravdu bere jen jako kus masa?
„Ne… myslím toho kluka,“ objasním.
„Však tu kurvu,“ mele si svoji. Protočím oči.
„No,“ kývnu.
„Proč? Jedna noc ti nestačila, ty kanče?“ řehní se. Boooože! Zastřelím ho!!
„JO. Přesně tak, a chci vědět, jak to mám udělat, abych ho tu ještě měl.“ Tvářím se jako macho.
„Jo, brácho, to není těžký. Přijdeš tam, řekneš, že ho chceš, oni ti zjistí, jestli je volnej a koupíš si ho,“ vžije se do toho. Koupím si ho. Jen tak… prostě jako… mlíko. Pomalu zjišťuju, že Georg je asi moc jednoduchý.


„Kolik stál?“ zeptám se na to hlavní. Moc peněz nemám. Něco jo, ale… ne moc.
„Tome, tohle, hele byl to dárek, je blbý ti říkat, kolik jsme za něj platili.“ Cuká se trochu.
„Geo, to je jedno, jen chci vědět, kolik si mám popřípadě vzít s sebou,“ kouknu na něj. Ošívá se.
„Ok, ok, dali jsme za tu noc 800€,“ přizná a mně spadne huba. Sakra. Tolik peněz za jeden večer? Polknu. Tohle si těžko budu moct dovolit. Sakra, sakra, sakra!
„Jo… dík,“ brouknu bez emocí. To je moc peněz. Opravdu moc.
„Ty ho chceš znovu?“ zvědavě na mě koukne. Pokrčím neurčitě rameny. Nejsem si jistý, ale on ve mně vzbudil… něco. „Tome, neblázni. Je to prostě kurva… děvka, víš, kolik má zákazníkuů?“ vydechne. Kouká na mě lítostivě, až ho praštím do ramene.
„Hele ok, kámo, jak chceš,“ nakonec to vzdá a odejde. Rozhlédnu se. Jsem tu totálně sám. Kdyby tu se mnou byl Bill… bylo by to jiné. On byl všude. Jeho smích, jeho vůně, jeho ponožky. Tolik mi chybí! Sednu si na gauč a vydechnu.

*****Flash back*****

„Tome… neeee…“ Bill se směje jako o život, když ho lechtám na žebrech. Svíjí se pode mnou, slzy mu tečou z očí a řehní se na celé kolo.

„To máš za ty fusekle, potvoro!“ znovu zaútočím na jeho útle tělo. Narval mi ponožky do školního batohu, a když jsem si vytahoval učení, samo, že vypadly! Celá třída se mi smála! Ale já se na něj nedokážu dlouho zlobit, takže místo zmlácení jsem zvolil tuhle variantu trestu. Je pro něj snad i horší 😀
„T… Tome! Tome dost! Počůrám se!“ kroutí se, směje se. Oči mu září. Ustanu s pohyby a chytnu mu ruce u hlavy. Koukám do těch jeho nádherných očí a úplně se ztrácím. Slyším, jak polkne, trochu ztuhne.
„T… Tommy?“ kňourne s obavami. Zatřepu hlavou a pustím ho, rychle se z něj zvednu a pomůžu mu na nohy.
„Už nikdy nechci vidět tvoje ponožky u mě, jasný?“ kouknu na něj, a když plaše kývne, jdu do kuchyně.

*****Konec flash backu*****

Pousměju se nad tou vzpomínkou. Tady někde jsem si začal uvědomovat, co k němu vlastně cítím. Že už to není pouze ochranitelský cit, ale něco více. Že na něj myslím, že se mi o něm zdá. Projedu si vlasy. Kdybych mlčel, nic z toho se nemuselo stát! Nemusel umřít! Měl jsem v sobě ten cit zabít a ne zabít jeho. Ano, je to moje vina. Moje! To kvůli mně se to všechno stalo! Jsem naprostý idiot!

Zvednu se a dojdu do koupelny. Už dlouho jsem to neudělal. Ale narozeniny jsou pro mě vždy naprostý spouštěč těchhle zasraných výčitek, že prostě musím. Najdu svoji kamarádku. Opravdu dlouho jsem ji neviděl. Vyhrnu si nohavice riflí a přiložím žiletku. Pomalu táhnu, až překvapeně usyknu nad tou náhlou štiplavou bolestí. Sám se toho leknu. Několikrát prudce vydechnu. Sakra! Vztekle ji odhodím do rohu a hlavu opřu o hranu vany. Jsem prostě kretén! Sobecký kretén! Už takhle jsem mámě způsobil tolik bolesti kvůli Billovi, a teď kdyby zjistila, co dělám, už by jí to srdce opravdu puklo. Měl bych se dát dohromady, ale copak můžu? Jsem troska. Bez Billa jsem nic, i když se každému snažím dávat najevo, že jsem už v pohodě. Jenže to nebudu nikdy. Nikdy ta bolest neodezní. Moje půlka srdce je mrtvá. Ten, kdo nikdy neměl dvojče, to nepochopí. Vyhrabu se na nohy a kouknu na tu věc v rohu. Cosi se ve mně vzbouří. Vezmu ji mezi prsty, naposledy si ji prohlédnu a hodím ji do koše. Je konec! Tohle už neudělám!

Dojdu do své ložnice a zhroutím se na postel. Zavřu oči a ucítím jeho vůni. Motýlek. Copak asi dělá? Odpočívá? Pracuje? Ne… nechci myslet na to, že je s ním teď někdo jiný. V myšlenkách se vracím k naší společné noci. Jedna noc a mně bylo krásně jako už dlouho ne. Pousměju se… vzpomenu si na tu jeho pusinku, plachý úsměv, nádherné oči. Skousnu si ret a zajedu si pod boxerky. Táhle vydechnu… popustím uzdu fantazii…

autor: Mykerina

betaread: J. :o)

7 thoughts on “Cejch motýla 3.

  1. Takže co?! Půjde Tom za Motýlkem nebo ne?! Prodá to auto nebo ne?! A co se teda krucipísek vlastně Billovi stalo?! Nejsem o moc moudřejší… Teda to je nervák 🙂 Noc nic, děkuju a těším se na další část…

  2. No tak okrem toho, že Motýlik je poriadne drahý (však luxus :D) a toho, že si Tom myslí, že to on ho zabila kvôli tomu sa rezal, sme sa nič nedozvedeli a ani sa neposunuli v deji! Takéto napínanie nemám rada 😀
    Ale ďakujem za časť a dúfam, že nabudúce sa dozvieme trošku viac. 😀

  3. Tak zatím je tady víc a víc tajemství, než nějakého vysvětlení. Ale hádám, že Tom tenkrát Billovi přiznal co k němu cítí a ten to nevzal moc dobře…??
    Motýlek je opravdu pěkně drahý, takže mě vůbec nenapadá, jak by se k němu Tom mohl dostat. Pokud ho teda neunese 😀

  4. Ďakujem za kapitolu a zostáva len čakať, čo bude ďalej. Je mi strašne ľúto Billa, nechcem aby robil šlapku:(

  5. No Tome, tak tos me zklamal! :O ziletka neni zadne vychodisko, je to hloupe a zasrane vypatlane reseni problemu. Jakyhkoliv. Bill je teda dost drahy 😀 ale asi taky dost zadany. Kdyz je tak drahy, mel by se mit dobre tam, kde je…
    No ale stejne, jak se muzete mit dobre, kdyz jste devky?! A Geo ty jsi taky pekny debil 🙁 😀
    dekuju za dil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics