autor: mohanrocks
Bill se ošil, když otevřel zprávu od Dr. Josta, zatímco vycházel z kavárny a mžoural na obrazovku, jestli nedostal od profesora okamžité napomenutí. Problém byl v tom, že neudržoval profesora tak ´v obraze´, jak bylo předpokládáno, že bude. Slíbil Dr. Jostovi, že mu napíše pokaždé, když se sejde se špinavými rváči a taky poté, co skončí. Snad prostě nechtěl přiznat, jak často se s Tomem setkává.
Jostova zpráva byla pro Billa příjemným překvapením. Ahoj Bille, jen kontroluji, jestli jsi už začal s předběžnou přípravou pro svůj výzkum. Pokud potřebuješ pomoc, můžeš přijít do mé kanceláře v následujících několika večerech.
Bill stále zapomínal, že Dr. Jost neměl tušení, jak hluboko se do toho dostal a také skutečný důvod, proč se o tento výzkum dokonce pokoušel. Pro Josta to bylo jen několik rozhovorů a pozorování pro sběr údajů, které potřeboval pro případ, jako byl tento. Ale pro Billa, jestliže opravdu chtěl tuhle posranou situaci obrátit i v něco pozitivního, to znamenalo, že bude muset pokračovat v tom, co dělá, setkávat se s Tomem na trénincích a nakonec bojovat.
Poté, co Jostovi odepsal, poděkoval a řekl mu, že bude nadále v kontaktu, se jeho telefon rozvibroval se jménem, při kterém Billa začaly bolet svaly, jen co si ho přečetl. Zvedl telefon k uchu. „Co je, Tome?“
„Ahoj i tobě,“ Bill mohl v jeho hlasu slyšet úsměv.
„Promiň, jen jsem si myslel, že mám jeden volný večer od tréninku. Víš, protože jsem celý týden sotva spal a strávil jsem více hodin trefováním se do tvé ruky než do nějakých knih,“ Bill obrátil oči v sloup a opatrně popíjel horkou kávu, zatímco mířil ke svému bytu.
„Máš pravdu, dal jsem ti volno od tréninku, ale to neznamená, že dostaneš volno úplně,“ odpověděl Tom strohým tónem.
Bill se krátce odmlčel a poté z něj vyšel hlasitý výsměch, který vylekal nedalekého psa, který právě zvedl nohu, aby počůral strom. „Tome, je páteční večer, zítra nemám školu a všechno, co chci právě teď udělat, je spát až do smrti.“
„Vážně, dědku, potřebujeme tě více dostat ven,“ smál se Tom do telefonu. „Je tady víc věcí v životě, než jen spaní a studování.“
„Jasně, třeba mlácení lidí jako sport. Jistě, to je skvělá alternativa k tomu, co rád dělám,“ odpověděl Bill suše.
Tom už nebyl tak pobavený, když jeho hlas odsekl: „To není sport, to je byznys. Pokud to budeš stále zlehčovat, tvé akcie půjdou ke dnu. Podívej, dnešek není možnost volby. Budeš sledovat skutečný boj z nového pohledu rváče v tréninku.“
Billovi se začaly lehce třást nohy, když stoupal po schodech ke svému bytu. „C-cože?“
„Viděl jsi už bojovat mě a měl jsi štěstí, když jsi bojoval s Bushidem, ale je tu ještě spousta věcí, které se potřebuješ dozvědět o technice. Chci, abys viděl, jak si vedou dva profesionálové.“ V Tomově hlase bylo slyšet vzrušení a Bill polkl.
„Je jeden z nich v našem ´týmu´ nebo v našem ´gangu´ nebo co?“ Bill zápasil se svými klíči, zatímco naslouchal Tomovu smíchu.
„Ne, ani jeden z nich není s námi, ale dost dobře bychom proti těm klukům mohli v blízké budoucnosti bojovat. Jsou to Slam (Bouchač) a Swift (Rychlík) a měli by předvést docela pekelnou show.“
Bill se svalil na gauč a nakrčil obočí. „Proč všechna tahle jména zní, jako by pocházela z nějaké dementní dětské pohádky? Mimochodem, jsi si jistý, že je pro nás bezpečné je sledovat, když můžou být naše konkurence?“
Tom se slabě, ale opravdově uchechtl a Billovy rty se zkroutily do radostného úsměvu.
„Je to tak trochu nevyslovené pravidlo, že nebojujeme, pokud to není naplánováno. Ne každý to celou dobu dodržuje, ale musíš doufat, že to tak bude. Poslouchej, nejsem čtrnáctiletá holka, takže délka mého hovoru obvykle nepřesahuje 15 minut. Musím už jít. Vyzvednu tě večer v deset.“
Než Bill stihl říct cokoliv dalšího, hovor skončil. Odhodil telefon na gauč vedle sebe a kousal se do spodního rtu. Bylo trochu divné jít s Tomem ven v pátek večer, když to nevedlo k tomu, aby si navzájem rozdávali rány.
Vstal, natáhl paže nad hlavu a začal si v mysli dávat dohromady vhodné oblečení na sledování boje s Tomem. Tento večer nebude vypadat jako starý muž, to věděl s jistotou.
—
„Waaau, kam jdeš?“ Zeptal se Gustav s plnou pusou špaget.
„Vole, proč musíš vždycky mluvit s plnou tlamou? Je to nechutné,“ Bill svraštil nos a kontroloval, jestli je jeho make-up v pořádku. Musel přiznat, že to trochu přehnal s očními linkami, což neudělal už léta. Jeho oči byly hustě a precizně lemovány a černé vlasy záměrně vyčesány do dokonalého fauxhawku.
Gustav ostře polkl, než promluvil s protočenýma očima. „Chystáš se dnes večer ven? Chci se přidat. Jsem nabitý energií a už jsem pomalu začal.“ Gustav se jednou rukou poplácal po břiše, zatímco druhou zvedl pivo. „Můžu jít.“
Bill se snažil skrýt svůj pohled plný utrpení a navlhčil si rty, než se obrátil ke svému spolubydlícímu. „Já, ehm… mám rande,“ zalhal a okamžitě toho zalitoval, když Gustavovi málem vypadly oči z důlků a přistály v jeho těstovinách.
„Jak to, že jsem o tomhle nevěděl dřív?“
„Protože ti do toho nic není?“ Odpověděl mu Bill a jemně zatahal za svou džínovou vestu.
„Ale no tak! Já ti říkám každý detail mého randění a mého sexuálního života,“ zakňučel Gustav a zkřížil ruce na hrudi.
„Z čehož spoustu věcí stále nedokážu odstranit ze svého mozku, děkuji mnohokrát. Speciálně tvůj popis Chlupaté Harriet.“
„Oh, jo, její nohy připomínaly mého starého psa Rufflese,“ řekl Gustav láskyplně s úsměvem na tváři plným vzpomínek.
Bill se přikrčil a odkašlal si. „Neřekl jsem ti to, protože jsem na to upřímně zapomněl. Je to jen… běžné setkání. Nic od toho nečekám, takže,“ odpověděl Bill tak pravdivě, jak jen mohl.
Gustav očima zkoumal jeho vzhled. „Myslím to tím nejlaskavějším možným způsobem, ale vypadáš, jako bys byl dnes večer připravený někomu nakopat zadek. Jsi super strach nahánějící v celé své kráse. Jsi si jistý, že to je dojem, který chceš dnes večer vyzařovat?“
Bill skryl úšklebek a skutečnost, že to je přesně ten dojem, který chce vyzařovat a jen pokrčil rameny. „Myslím, že by člověk měl vědět, že se jen tak nedám.“
„Dobře, to je pravda. Pokud se o něco pokusí, tak mi dej vědět a já se o to postarám za tebe,“ Gustav zapraskal svými klouby tím nejvíce ohrožujícím způsobem.
Bill musel opravdu tvrdě zapracovat na tom, aby se nerozesmál. Ať už to bylo sebevíc ironické, když Gustav naznačoval, že by se utkal s trénovaným rváčem, Bill byl dojatý jeho péčí. „Díky, chlape, jsi nejlepší.“ Bill jej poklepal po rameni a podíval se na svůj vibrující telefon, který signalizoval, že Tom čeká venku.
„Já půjdu pravděpodobně ke Georgovi, pokud by ses chtěl později sejít. Zdá se, že naučil svou ještěrku dělat salta nebo nějakou podobnou sračku,“ řekl Gustav nedbale a natáčel si další špagety na vidličku.
Bill věděl, že by nikdy nic podobného vidět nechtěl, ale vesele mávl rukou, když odcházel z bytu a snažil se nemyslet na to, co noční boj možná přinese.
—
Dav už byl shromážděný, ačkoliv boj neměl začít ještě dalších dvacet minut nebo tak nějak. Bill se kousl do spodního rtu, když na sobě ucítil Tomovy oči už asi po padesáté od chvíle, kdy se sešli. „Proč se na mě tak díváš?“ Zamumlal, aby jej mohl slyšet pouze Tom.
Tomovy oči se prudce sklopily k zemi a on si prudce odkašlal. „Moc si o sobě nemysli, jen jsem překvapený, že vypadáš na svůj věk.“
Bill se lehce ušklíbl, dokázal říct, že Tom lže. „Dobře, no, jen jsem nechtěl řešit tvé uštěpačné poznámky, tak jsem si dal trochu záležet. Potřebuju se soustředit na boj, víš.“
„Moje uštěpačné poznámky?“ Zvedl Tom obočí a podíval se na Billa nevěřícně.
Bill by odpověděl, ale věděl, že to on tady byl ten uštěpačný a nechystal se to popírat.
„Takže, uh, jsi si jistý, že bychom se neměli dívat z balkónu, někde více v soukromí?“ Bill se začínal trochu obávat, když se kolem začínali objevovat muži, kteří vypadali, jako by patřili za mříže.
„I když je to roztomilé, že chceš být se mnou o samotě, tak chci, abys byl dost blízko a cítil krev,“ zašeptal Tom blízko Billova ucha, což mu v oblasti páteře způsobilo zachvění. Bill místo odpovědi jen kývl, se strachem, že by jej mohl prozradit jeho roztřesený hlas.
Nebylo těžké spatřit dnešní rváče. Kombinace odhodlaných pohledů a strachu v jejich tvářích dávala vše najevo. Bill si byl jistý, že bez ohledu na to, jak sebevědomý každý z nich mohl být, stále v jejich mysli byla ta neodbytná myšlenka, že by mohli skončit se zlomenou čelistí nebo přeraženými žebry.
Tom mu do ucha mumlal informace o každém z bojovníků.
„Swift je skvělý s nohama a v obraně, ale jeho úder může být slabý. Spoléhá především na kopy. Slam je, no…“ Tom se odmlčel a ukázal na statného muže s potetovaným obličejem oblečeného celého v černém. Na pažích měl vyboulené svaly a jeho pěst byla skoro tak velká jako Billova hlava.
„Jo, myslím, že dokážu odhadnout jeho silné stránky,“ přikývl Bill a naprázdno polknul.
„Musíš vědět, že není nemožné takového chlápka porazit. Prostě jen musíš zasáhnout na jeho slabém místě, i když to vypadá, že žádné nemá.“
Billovy oči cestovaly přes Slamovo tělo a obličej, když spatřil, jak klopýtl přes své velké chodidlo. „Aha, je nemotorný.“
„Přesně tak,“ odpověděl Tom radostně. „Takže tu máme dva soupeře, každého s něčím, co ten druhý postrádá. Nebo jinými slovy, bude to skvělý boj.“
Bill po Tomovi blýskl malým úsměvem a ucítil lehkou vlnu adrenalinu. „Kdyby měli stejné slabé a silné stránky, jaký boj by to byl?“
„Nekonečný…“ Koutky Tomových rtů se stočily dolů. „Proto musíš najít svůj opravdu jedinečný přístup… Jinak se pomalu navzájem zabijete.“
Bill zamrkal a přikývl, jeho mysl pracovala na plné obrátky. Věděl, že kdyby se někdy ocitl v takové situaci, musel by se dostat do hlavy soupeře a spolehnout se na jeho vnitřní slabiny, než na ty vnější.
Jeho myšlenky byly přerušeny, když doprostřed prázdného prostoru vstoupil Bushido s dlouhonohou brunetkou na paži.
„Co on tu sakra dělá?“ naklonil se Bill k Tomovu uchu.
„Bushido má rád peníze, takže udělá cokoliv, aby se k nim dostal. Bojuje, vede naši skupinu, ale také ohlašuje boje,“ Tom se trochu napjal.
„Oh, to vidím…“ Bill našpulil rty a snažil se necuknout nad Bushidovým drsným a hrubým způsobem, jakým představoval bojovníky a během toho popadl za zadek své rande.
„Moc nezáleží na tom, jestli tě uvidí, ale… snaž se prostě zapadnout,“ naléhal Tom.
„On neví, že jsem tady s tebou? Myslel jsem, že to bylo součástí jeho ´osnov´,“ odpověděl Bill.
„To je, ehm… můj nápad. Nejspíš by neschvaloval, že jsme spolu mimo skladiště,“ přiznal Tom neochotně.
Bill jen přikývl, nebyl si úplně jistý, co říct na Tomův riskantní tah a sklonil hlavu, aby se zdál být nenápadný.
„Vypadáš hloupě, postav se jako člověk,“ strčil jej Tom do zad a ušklíbl se.
„A ty jsi idiot a já se nemůžu dočkat, až budeme zase trénovat a já tě budu moct praštit,“ zabručel Bill nazpět a Tomovi se rozsvítily oči, než pohlédl zpět na Bushida, který ustoupil a nechal předstoupit bojovníky.
S pohledem na začátek boje si Bill více a více uvědomoval, jak zvrácená tahle situace je. Žaludek mu poklesl, když Slam udělal první výpad a měl pocit, jako by mu začínalo být špatně. Ale pak Swift uhnul a kopl Slama do zad hranou svého chodidla, čímž jej poslal k zemi přímo na obličej.
V hrudi se mu rozrostlo vzrušení a Tomovy komentáře do jeho ucha tomu jen přidávaly. Nepřiznal by to lehce, ale užíval si to. Bylo to špatné, bylo to pošetilé, ale bylo to sakra fascinující.
—
„Člověče, já chci, kurva, bojovat, právě teď!“ Bill tlesknul rukama, zatímco šli s Tomem po ulici do bezpečné vzdálenosti od oslavy.
„Je normální cítit se takhle po sledování boje,“ ušklíbl se Tom lehce a ruce si nacpal do kapes. „Speciálně s takovým závěrem. Vážně jsem si myslel, že Slam vyhraje.“
„Prosím tě, celou dobu jsem věděl, že Swift to má v kapse,“ odpověděl Bill jistě.
„To jen proto, že je trochu hubený a ty s ním cítíš spojení se svým kostnatým zadkem,“ zasmál se Tom a utahoval si šátek kolem hlavy.
„Podívej, já jsem hubený a vím to, ale na mém zadku není nic kostnatého. Je ti to jasné?“ Bill se schválně rozešel před Toma, aby ukázal své přednosti a během toho procesu na Toma vystrčil svůj prostředníček. Nečekal, že jej Tom chytí za ruku a drsně jej přitlačí k nedaleké zdi cihlového domu s temným výrazem v očích.
„Kurva, neprovokuj mě, Bille,“ Tomův hlas byl tichý a lehce hrozivý a Billovi se rozbušilo srdce.
„Jen jsem žertoval…“ Bill polkl a pohledem cestoval přes Tomovu napjatou čelist.
Tom se trochu uvolnil a ruce svěsil k bokům, ale dál stál před Billem tak, aby se nemohl vzdálit od zdi. „Já…“ Tom se podíval dolů a našpulil rty na stranu. „Omlouvám se…“
„Co to bylo…?“ Odvážil se Bill zeptat.
„Jen si zasraně pohráváš s mou myslí,“ Tom zavrtěl hlavou, ustoupil od Billa a vytáhl krabičku cigaret, aby si jednu zapálil.
„Můžeš mi to vysvětlit trochu lépe?“ Zkoušel Bill, protože věděl, že vstupuje na tenký led.
Tom vyfoukl trochu kouře a schoval zapalovač a balíček zpátky do kapsy. „Budeš si myslet, že jsem monstrum,“ odpověděl Tom ironicky.
„Ah, na to už je příliš pozdě,“ pousmál se Bill a snažil se odlehčit náladu.
Za to byl obdarován od Toma krátkým smíchem. „Je to… Ach, seru na to. Když sleduju boj, dává mi to silný nával adrenalinu. Když jsi pak mluvil o boji a dělal ze sebe tak zatraceného chytráka… Dostává mě to a sere mě, že to tak je.“
Bill pozorně poslouchal, jeho mysl došla k jedinému závěru a jeho oči rychle těkaly směrem dolů do Tomova rozkroku a zpět, zatímco promluvil.
„Všechno tohle je pro tebe jako předehra…“ Jejich oči se krátce setkaly, než Tom sklopil pohled, a tím dal Billovi potvrzení, které hledal. „Ty jsi monstrum, že?“ Bill si nemohl pomoct, aby se mu na rtech neusadil úšklebek.
„Vážně, jdi do prdele. Viděl jsem, jak napumpovaný jsi byl k boji, taky se ti to líbilo,“ Tom se tvrdě zamračil a otočil se k němu zády.
„Hej, hej, už to chápu… Máš pravdu, je to zatracený adrenalin. Prostě jsem si neuvědomil, že jsem byl jeden z důvodů, že jsi tak nabuzený,“ Bill bojoval proti červenému nádechu na jeho tvářích.
„Myslím, že jsi to trochu věděl…“ Tom se otočil a díval se, jak se Bill opírá o stěnu, zatímco potáhl z cigarety a pomalu k němu kráčel zpět.
„Co to děláš?“ Bill zvedl obočí a cítil, jak je celé jeho tělo napjaté očekáváním.
Tom podržel kouř v ústech, olízl si rty a naklonil se pouhých pár centimetrů od něj. Bill instinktivně pootevřel rty a Tom mu plynule do úst vyfoukl kouř, než se odtáhl, aby sledoval jeho reakci.
Bill několikrát zamrkal a oči mu ztmavly, zatímco vyfoukl kouř pomalu zpátky a nespustil z Toma pohled. Tom si skousl svůj piercing a s roztřeseným povzdechem sledoval kouř, který vyšel z Billových úst.
„Proč musíš, kurva, dnes v noci vypadat tak dobře,“ Tom zavrtěl hlavou a jeho odolnost viditelně tála, když se zapřel rukou vedle Billovy hlavy.
„Proč musíš, kurva, dělat z boje něco tak sexuálního,“ odpověděl Bill sotva slyšitelným hlasem a Tom se křivě usmál.
„Zní to, jako bychom se rádi ošukali navzájem… nebo ne?“ Tomův hlas byl jemný a jeho kolínská se mísila spolu s cigaretovým kouřem tím nejlahodnějším způsobem. Ta kombinace Billa udeřila víc než nějaká rána, a tak odpověděl defenzivně a tvrdě přitiskl své rty na Tomovy.
Tom se překvapeně zhluboka nadechl nosem, než přitiskl své tělo proti Billovi a rukou sevřel jeho čelist bez jakýchkoliv jemností. Rty se rozevřely a jejich jazyky bojovaly o dominanci, stejně jako jejich těla.
Trvalo to několik chvil těžkých vzdechů a vlhkých rtů a jazyků, než si Bill uvědomil, co se to skutečně stalo. Rukama zatlačil na Tomovu hruď, ale Tom prostě odhodil cigaretu, popadl obě Billovy ruce a přitiskl je ke zdi, zatímco jej kousl do spodního rtu, tahal za něj zuby a tvrdě jej sál.
Z Billova krku uniklo tiché zasténání a Tom se rychle vzpamatoval a s rozšířenýma očima se stáhl. Bill začal panikařit, než promluvil. „Já jsem… Kurva, omlouvám se.“
Tom si hřbetem ruky otřel rty a jeho tělo se napjalo. „Neříkal jsem ti, že se tohle nestane?“ Tomův hlas byl drsný a Bill nebyl schopen slova. Možná to byl on, kdo ten polibek zahájil, ale věděl, že nebyl jediný, kdo to chtěl.
„Já… já myslel…“ Začal nejistě a prsty si přejel přes oteklé rty.
Tom rychle zavrtěl hlavou a zvedl ruku. „Tohle se nestalo. Jsem zatraceně mrtvý, pokud Bu zjistí, že jsem ohrozil tvůj trénink tím, že jsem si s tebou něco začal.“
„Tome, byl to jen polibek. Nic není ohroženo.“ V Billově hlase bylo slyšet zmatení. „Nechápu, v čem je tak velký problém…“
„Samozřejmě, že ne. Jsi jen upjatý kluk, který nikdy ve svém životě nezažil těžké časy. Nechápeš, jak moc tohle potřebuju, nechci se, kurva, vrátit do života, který jsem měl předtím,“ zavrčel Tom, otočil se k němu zády a odcházel.
„Tak co? Skončil jsi se mnou?“ Zavolal Bill a podrážděně zvedl ruce.
Tom se za chůze otočil. „Budeme i nadále trénovat, ale to je všechno. Žádná další takováhle setkání. Od této chvíle je to pouze pracovní, a pokud to nedokážeš zvládnout, tak najdu někoho jiného, kdo převezme tvůj trénink. Uvidíme se zítra večer v 9 ve skladu, Bille.“
Tom se k němu opět otočil zády a rychle odcházel pryč, nechávajíc za sebou Billa zmateného a hlavně zklamaného. Zavrávoral zpět proti zdi, u které byl před chvílí líbán a sklouznul podél ní na zem, kde si položil hlavu do dlaní.
V žaludku cítil bodavou bolest s lítostí. Stejně jako sám sobě říkal, že Toma nechtěl tímto způsobem, začínalo být bolestně zřejmé, že chtěl. Nejen to, ale Tom ho chtěl taky, i když to nebylo možné.
S příchutí Toma stále na rtech se rozešel domů a neměl sebemenší ponětí o tom, co se stane, až se on a Tom setkají následující večer. Jediné, co věděl, bylo, že více než kdy jindy se nemohl dočkat, až bude bojovat. Potřeboval uvolnění.
autor: mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
To je tak napínavé! Nemůžu se dočkat dalšího dílu 🙂 Určitě dojde i na to, že budou muset Bill s Tomem bojovat proti sobě, že ano? nemůžu se dočkat 🙂
Klukům se nějak vymyká z ruky 🙂 Jsem opravdu zvědavá co bude dál. Až bude Bill sám bojovat…no už teď se bojím i za něj. A jestli si fakt jednou bude muset dát na budku s Tomem…se bude Bushido asi divit 🙂
Ta zmínka o nohách Gustavovi přítelkyně byla hustá 😀
Chlupatice byla nejlepsi 😀 chudak Bill pokud tohle musi od Gustava poslouchat 😀
Jinak se mi libilo, ze se Bill sel podivat na souboj jinych a opravdu rozumim jeho pocitum a tezkemu navalu adrenalinu. Ale Tom ma, zda se, trochu uchylku ala Buffy a Spike xD ti se taky nejdriv zmlatili aby se vzapeti tvrde pomilovali. Och jooo, moc se tesim az jim obema dojde sebeovladani 😀 😀 ten dnesni polibek byl jen sladky zacatek a jiste prislib uzasne budoucnosti. Tuhle povidku proste miluju 🙂
moc dekuji za preklad!
Uf, tak toto bol ohňostroj od začiatku a na konci poriadna atomová bomba. Škoda, že to Tom tak skvelo zvládol prerušiť:) Nemohla som sa chvíľu ani nadýchnuť. Je to super preklad. A aj keď mi pozadie bitiek a bojov prekáža, to ostatné je úplne skvelé a nemôžem sa odtrhnúť.
Strašne moc ďakujem za super preklad.
Nějak se jim to vymklo z rukou dík za překlad.
Oni jsou tak… Panebože, je možný, aby to mezi dvěma lidma takhle jiskřilo?? Jsem z každýho jejich kontaktu vždycky úplně vyřízená 🙂 Ten polibek byl úžasnej <3
Napětí mezi nimi je krásně popsané 🙂
Jsem moc zvědavá, jaký bude jejich trénink 😛
Díky moc moc za překlad a těším se na další díl.
Páči sa mi, ako tých dvoch rajcuje boj. 😀 O Tomovi to už bolo známe skôr a dnes sa k nemu pekne pridal aj Bill – a to to potom iskrí inak poriadne! Hotový ohňostroj medzi nimi! Bozk bol super, škoda len, že ho Tom prerušil, ale tak je jasné, že to na dlho nebude. Tí dvaja proste od seba nedokážu držať ruky preč 😀
Ďakujem za preklad.
To jiskření mezi nimi! ♥ To bylo něco nepopsatelně úžasného! Jen mě na celé věci štve, že se musí kluci tak ovládat. Trochu se bojím toho, jak bude tohle pokračovat, protože si nejsem jista, zda takové jiskření je možno pohřbít navždy. Protože to rpostě možné není, když sebudou vídat téměř denně! Hrozně moc chci, aby bylo kluci spolu a šťastní, ale k tomu bude asi zapotřebí ještě dlouhé cesty. No snad se ale nakonec dočkám! 🙂
Moc děkuji za úžasný překlad a moc se těšímnadalší díl! ♥
Bouchač a rychlík? :O 😀 Obojí zní dost sexuálně… o.O Nebo nein a já jsem vadná 🙁
Bill sexy kočička útočí 😀 Když chceš, aby mezi tebou a Tomem nic nebylo a tak to zůstalo, proč si k boji, kterej Toma vzrušuje, bereš tak sexy prádýlko? :DDD Ty rošťáku! 😀 😀 A pak to dopadá tak jak to dopadá 😀 Tome, ty jeden zvrhlej zvrhlíku 😀 Stejně by mě zajímalo jak moc těžkej život Tom měl. Proč by to mělo nějak narušit trénink? :O Bylo to jenom líbání! :O Okey, asi v tom něco bude 😀 Ale prostě tu přitažlivost stejně nijak nevymažete děti, dřív nebo později bude něco narušeno, přerušeno… něčím hodně žhavým 😀 Bouchač a rychlík by o tom mohli něco vědět 😀 Ne že by spolu… ehm ale myslím, že s těmi jmény 😀 3:DDD No nic. Prostě jsem chtěla říct, že se tomu nemůžete bránit navěky, navíc, až začne Bill bojovat, Tome, můj drahý, začne být ještě víc sexy 😀 😀 😀 😀 Moc děkuju za překlad a těším se na další díl! 😀 Bouchač :DDDDD