autor: Yuki-chan
Ahojte lidičky. Nejdříve se chci omluvit za dlouho prodlevu a taky za to, že pravděpodobně bude ještě chvíli pokračovat. :/ Bohužel, škola nepočká a učitelé si řekli, že máme málo práce. 😛 Ale slibuju, že budu psát, jak jen to půjde 😉 Co se tohoto dílu týče, musím se omluvit, ale bude jen poloviční. :/ Slibuju, že se pokusím napravit 😛 Pěknou zábavu… vaše Yuki-chan :*
Tom se pomalu probouzel a z hrdla se mu vydral slastný výdech. Bylo mu krásně, ještě mírně v polospánku. Čím více však byl vzhůru, tím zřetelněji slyšel tlumené, pravidelné rány u jeho pravého ucha. Nebyl ale schopný je identifikovat, na to nebyl ještě dost vzhůru, ale ten zvuk se mu líbil. Bylo to uklidňující a spolu s teplem, které ho obklopovalo, pomalu opět upadal do sladkého spánku. Když v tom si všimnul dalšího rušivého elementu, a to jemného, pravidelného hlazení jeho zad. Nevzpomínal si, že by večer vedle někoho usínal. Tom prudce otevřel oči a zhrozil se.
Ležel na boku, ruku a nohu přehozenou přes Billovo tělo a hlavu měl uvelebenou na jeho hrudníku. Ruka, která do teď jemně hladila jeho záda konečky prstů, na chvíli ustala ve svých pohybech. Bill zaregistroval, že je Tom vzhůru, ale to mu nezabránilo v tom, aby se hned nevrátil ke své činnosti. Pravou ruku měl složenou pod hlavou, oči zavřené a levou stále rytmicky laskal Tomova záda.
Tom vystřelil jak raketa a div neupadl, jak se horlivě snažil dostat od Billa a jeho holého hrudníku co nejdál. Postavil se dobré dva metry od postele a vykuleně se na Billa díval. Ten jen položil ruku, kterou doteď Toma hladil, na postel, pootevřel jedno oko, aby se podíval, proč Tom vykonává po ránu tolik pohybu, a opět oko zavřel.
„Pr-proč … Proč sakra spíme v jedný posteli?“ zavřískal Tom a prstem ukazoval na Billa.
„Nekřič. Je to moje postel. Je jasné, že v ní budu spát. Na ozdobu tady není.“ Řekl Bill nevzrušeně a poslepu zašmátral rukou po dece, kterou Tom svými krkolomnými pohyby skoro shodil z postele.
„A to sis do tý postel musel lehnout taky, když jsi viděl, že už tam spím já?“ dál vyšiloval Tom mírně naštvaný.
„Tak hele, jak už jsem řekl, je to MOJE postel. A ať ten gauč vypadá pohodlně, jak chce, spát se na něm nedá, to mi věř.“ Prohodil nevzrušeně Bill a přitáhl si deku, kterou konečně našel, blíže k sobě.
„Ale-“ chtěl Tom znovu spustit, ale zastavil ho Billův pohled. Chladný, mírně rozespalý a naštvaný.
„Přestaň tady vřískat. Je ještě brzo na přehnaný aktivity a ty děláš moc hluku. Jestli budeš vyvádět, tak mě nasereš a věř, že nasranýho po ránu mě znát vážně nechceš. Můžeš se jít třeba osprchovat, je mi to jedno. Ale buď už zticha!“ Bill znovu zavřel oči a ztěžka vydechl. Znovu se zavrtal do vyhřátých peřin a mírně se usmál nad vzpomínkou z včerejšího večera, naprosto ignorujíc supícího Toma, který ho propaloval pohledem.
Když se včera Bill vrátil z koupelny, musel se držet, aby se nezačal hystericky smát. Tom spal, nohy mu volně visely z postele dolů, z koutku úst mu tekla slina a mírně chrápal. Vypadal opravdu k popukání a Billa začínalo bolet břicho potlačovaným smíchem. Přeci jen ho nechtěl vzbudit.
Když se Bill konečně ovládl a z úst mu vycházelo jen mírné uchechtávání, setřel si slzy a zatáhl Toma dále do postele, načež ho přikryl peřinou. Bill chvíli přemýšlel, zda by si neměl jít ustlat jinam, ale nakonec tento nápad zavrhl a zalezl si k Tomovi, kde v klidu usnul.
Pozdě večer ho však prudké pohyby vedle něj donutily otevřít oči a podívat se vedle sebe. Tom sebou házel a lapal po dechu. Pravděpodobně se mu zdála noční můra, tak se Bill natáhl, aby Tomem zatřásl. Ten se však přetočil a ustlal si na Billovi, jako by byl nějaká matrace. Natiskl se k Billovi co nejvíce a obmotal se kolem něj jako liána a dál ani se nehnul. Bill jen vykuleně koukal do tmy a skoro se bál i dýchat, aby Toma nějak nevzbudil. Po chvíli se však uvolnil a pohodlně se uvelebil. Tomova blízkost se mu líbila, a proto si ho k sobě přitulil ještě o kousek blíže. Tom něco nesouvisle zamumlal do Billova hrudníku a začal pravidelně vydechovat horký vzduch na Billovu kůži. Bill vtiskl Tomovi polibek do vlasů a opět se poddal klidnému spánku.
Bill opět otevřel oči, když uslyšel téct sprchu. Ani si nevšiml, že Tom odešel. Pomalu se posadil a protáhl se tak, až mu v zádech zakřupalo. Tomovo tělo blízko Billa bylo sice příjemné, ale po nějaké době přeci jen trochu těžké.
Bill by se hrozně rád ještě vyvaloval v posteli, ale měl nějakou práci a teplá peřina byl luxus, který si teď nemohl dovolit. Vyhrabal se z postele a přešel ke skříni, ze které vytáhl světle šedé džínsy, jednoduché černé tričko s krátkým rukávem a bílou koženou bundičku. Vše odhodil na postel a přešel ke kartotéce. Ruku položil do levého rohu, otočil prostředním kolečkem na bílém, téměř neviditelném ciferníku a hned nato uslyšel cvaknutí zámku. Zatáhnul za prostřední šuplík, vytáhl malý stříbrný kufřík a i s ním přešel ke stolu, kam ho položil.
Vrátil se k posteli a shodil ze sebe pyžamové kalhoty a uchopil do rukou džíny, když vtom uslyšel cvaknutí kliky. Otočil hlavu ke dveřím do koupelny a střetl se pohledem s Tomem, který se zasekl v pohybu a zíral na nahého Billa. Tomovy tváře zrůžověly a Tom rychle uhnul očima od toho mistrovského díla.
Bill pozvedl jedno obočí a upustil džiny, které svíral v ruce. Ladnou chůzí přešel až k Tomovi, na jeho vkus až moc blízko, a laškovně se mu díval do očí.
„Děje se něco Tome?“ zeptal se Bill a naklonil hlavu ještě blíže k Tomovi.
„N-ne… jsem v pohodě.“ Vykoktal Tom a pohled směřoval všude možně, hlavně ne na Billa.
„Jsi si jistý? Jsi nějaký červený. Nemáš horečku?“ Vyptával se dál Bill a udělal ještě jeden krůček blíže. Byl tak blízko, že Tom mohl cítit jeho vůni a spočítat každou z řas, které lemovaly jeho oči. Bill byl jako mytická siréna volající ho ke zkáze. Tom udělal rychle krok zpět, obešel Billa a odsunul se od něj co nejdál.
„Jo, jsem v pořádku. A nech toho!“ stále zčervenalý Tom natáhnul v obranném gestu ruce před sebe, aby tak zabránil Billovi se jakkoli znovu přiblížit.
Ten si ohromně užíval Tomovy rozpaky. Naklonil hlavu na stranu a nasadil výraz naprosto nechápavého dítěte.
„Čeho mám nechat?“ zeptal se sametovým hláskem a díval se na Toma tím nejlepším štěněčím pohledem, jaký uměl. Tom se chvíli zasekl a jeho tělo se rozklepalo. Rychle zavrtěl hlavou a udělal ještě jeden krok vzad.
„Ty přesně víš čeho! A nemůžeš se, sakra, obléct?“ Tom už začínal být vykolejený, celý se třásl a ze všech sil se snažil na nahého Billa nepodívat ani koutkem oka. Kdyby se podíval, hrozilo by, že se vzruší a Tom se zapřísahal sám sobě, že už to
nikdy nedopustí.
Bill se jen uchechtl, ale další škádlení Toma zavrhl a opravdu odešel k posteli, kde na sebe nasoukal své oblečení. Jakmile z Tomova zorného pole zmizel i poslední kousíček nahé kůže, konečně povolil napnutá ramena a ruce, které svíral v pěst. Přešel k pohovce, na kterou se posadil, přitiskl si kolena k hrudníku a bradu si opřel o kolena. Sledoval Billa, jak chodí po místnosti k otevřené kartotéce, ke stolu a zpět.
„Bille?“ ozval se trochu bázlivě Tom.
„Hm?“ uslyšel Billa, nyní přehrabujícího se v kartotéce.
„Můžu se tě na něco zeptat?“ Řekl Tom a objal si nohy pažemi.
„Jasně.“ Odpověděl Bill, nezvedajíc pohled od složky, kterou nyní držel v ruce.
„Jsi opravdu boss od Wolfs?“
„Jo. Proč se ptáš?“ zaklapl Bill složku a i s ní přešel ke kufříku na stole.
„Já jen, že si říkáš Bill, i když se jmenuješ William?“
Tom viděl, jak se Bill zasekl ve své činnosti. Chvíli trvalo, než odpověděl.
„William je jméno, které mi dal můj otec.“ Odpověděl nakonec Bill a pokračoval v činnosti. „Nemám to jméno rád. William je spíše taková pojistka, co se mé identity týče.“ Řekl Bill a otevřel stříbrný kufřík. Tomovi se naskytl pohled na vzorně vyskládané bankovky, které zaplňovaly celý obsah kufru. Mohlo se tam nacházet několik desítek tisíc. Tomovi se z toho množství až zatočila hlava.
„Na co potřebuješ tolik peněz?“ podivil se Tom. „Jedeš do Vegas nebo co?“ uchechtl se.
„Ne. To jsou všechny tvé otázky?“ odbočil Bill od tématu.
„Vlastně ne. Mám ještě pár otázek.“ Zavrtěl se na sedačce Tom a začal si hrát s piercingem ve rtu. „Ty jsi tomu svému kámošovi řekl, že jsi se mnou spal?“
„Andymu? Jo řekl. Tahal to ze mě asi týden.“ Bill zavřel kufřík a složku na něj položil, než se přemístil ke skříni a vylovil odtud boty, které si začal obouvat.
„Vypadal s tím v pohodě. To mu to nevadilo?“ Tom byl překvapený. Andy vypadal, že s tím nemá problém a Tom byl z toho značně vyvedený z míry. To je v tomhle gangu všem všechno jedno?!
„He, nemysli si. Skoro dva měsíce se mnou nepromluvil ani slovo, ale vyrovnal se s tím. Stejně jako já.“ Billův hlas zněl trochu smutně a to Toma utvrdilo v tom, že Bill se se skutečností, že spal s nepřítelem, vyrovnával taky dost těžko. Ale odpustit mu nehodlal.
„Hmm. Kdy jdeš za Jeremym?“
„Dnes. Chci tě z toho zkusit vysekat co nejdřív. Budu celý den pryč. Mám nějakou práci. Andy ti přinese jídlo, a když ho hezky poprosíš, možná ti bude dělat i společnost. Taky přinese laptop. Budu celej rozhovor nahrávat na kameru, takže až přijdu, budeš si moct do detailu poslechnout, o čem jsme mluvili.“ Bill vzal do rukou kufřík i složku a rozešel se ke dveřím.
„Počkej! Mám ještě otázky! Proč máš kód na dveřích do pokoje? A co ty tvoje záda? A…“ Tom se na chvíli odmlčel a sklonil hlavu. Bill se u dveří otočil a čekal, až Tom zvedne hlavu a podívá se Billovi do očí těmi svými, zakalenými smutkem „…Jak ses s tím vyrovnal. S tím, že jsi zradil svou rodinu, když ses vyspal s nepřítelem? Jak jsi to dokázal?“ Tomův hlas byl až prosebný. Jako by doufal, že Bill mu řekne tu nejvzácnější a nejlepší radu a tím celé Tomovo trápení a sebenenávist skončí. Tak moc v to doufal.
„Protože, když jsem odcházel, už jsi mým nepřítelem nebyl.“ Pomyslel si smutně Bill a Tom v jeho očích spatřil lítost.
„Čas, Tome. Čas a dobrý přítel.“ Bill se smutně pousmál a odešel z místnosti, nechávajíc Toma a jeho myšlenky o samotě.
autor: Yuki-chan
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 3
Nedokážu ani vyjadřit, jaké blaho nevýslovné se mě zmocnilo, když jsem si všimla, že je tu další díl. Moc, moc, moc děkuji, že sis udělala čas a pokračuješ ve psaní. Bill s Tomem jako mafiáni – to mě jakože hodně chytlo a jsem hrozně zvědavá, co se bude dít dál.Jak spolu budou dva bossové znepřátelených gangů o něčem jednat aniž by se navzájem zabili ? A už dopředu je mi líto Toma, až zjistí, že si ho Bill označil, když už teď takhle vyšiluje…
Ještě jednou moc děkuji a těším se na další díl
Musela jsem se strašně smát tomu, jak Tom vystartoval z té postele, když si uvědomil, že tam leží s Billem 😀
Moc se těším na další díl!
Tom byl strašně vtipný! 😀 Děsně jsem se smála, jak rychle vyskočil z postele, když si uvědomil, že je tam s Billem, který jej hladí! 😀
A stejně se mi líbí, jak najednou Bill celkem zkrotl a je na Toma tak hodný a ještě jej tak opečovává. S naprostým klidem mu odpovídá na otázky, no já se nestačím divit, ale jsem rozhodně ráda! 🙂
Jsem moc zvědavá, co tahle povídka ještě přinese a moc se těším na další díly! 🙂
Tom poriadne pobavil, keď z postele vyskočil ako čertík z krabičky, keď zistil , že vedľa neho leží Bill a hladí ho 😀 A aj potom, ako bol v rozpakoch a nútil samého seba nedívať sa na nahého Billa, aby sa nevzrušil (lebo si to zakázal :D).
Inak Bill ho parádne provokoval 😀 A je zaujímavé, že mu dnes odpovedal úplne pokojne a bez problémov.
Som zvedavá na ten rozhovor Billa s Jeremym.
Ďakujem za časť a teším sa na ďalšie.
Rikala jsem si alespon obden, kdy se tu objevi dalsi dil Belong to me! :3 :'( a konecne! ♥ skocila jsem po nem hned, co jsem hk uvidela, ale bohuzel, driv jsem se nedostala ke komentovani, pac veskere spojeni s internetem se mi dostava jen diky telefonu meho velkoryseho bratra 😀 A mam vyhrazeny cas, jaky tu muzu stravit 🙁 Takze tak, no to je jedno 😀 Proste jsem byla tak nadsena a stale jsem, ze pokracujes a doufam, ze se dockame dilu driv :/ :3
porad obdivuju ten banner 😀 Zbozne jsem na nej hledela cca 5 minut 😀 Uzasnej :3
Gangy, prachy, hra o holej zivot, tajemno :O Boha! Proste tahle povidka me nesmirne chytla a to cekani me zabiji, pac je tu milion veci, ktere chci vedet! 😀 ♥ Takze snad te ve skole nebudou dal tolik mucit, at mas cas taky zit! :O a psat :3
Dekuju moc za dil a tesim se jako miminko na dudlik, az se tu objevi pokracko! :3
Paráda je tady další díl.
Fakt mrte bozi povidka:) verim, ze ve skole toho mas hodne..sama toho mam vic nez dost:) doufam ze pokracovani bude brzy:)