autor: Catherine
„Kurva!“ zakřičel Tom a rychle se zvednul. Kopnul do židle, která se převrátila a spadla. „Kurva, kurva, kurva,“ řekl už trochu mírněji a přejel si dlaněmi po hlavě. Zatahal se za své copánky a zhluboka se nadechl. Absolutně si nevěděl rady. Měl jít utěšovat Ashley? Nebo zjistit, jak moc ho Bill už nechce vidět? Opřel se o psací stůl a založil ruce na prsou. Díval se kolem sebe, až zrakem spočinul na křišťálové váze. Samozřejmě, že mu ji sem dala jeho milovaná manželka. Pár kroky přešel k polici a vázu rychlým pohybem ruky shodil. Ušklíbnul se při pohledu na střepy a pěstí praštil do zdi.
„Ty jsi takovej idiot, Trümpere, že to není ani možný,“ nadával sám sobě. Ozval se tichý klepot na dveře. Být rušen, to bylo to poslední, o co právě stál. Proto také nic neříkal. To ale nevadilo tomu, aby mladá asistentka vešla do dveří bez vyzvání.
„Pane Trümpere, jste v pořádku?“ nejistě se usmála. Polkla, když viděla pod poličkou tu pohromu. Před očima jí okamžitě začala skákat čísla, protože váza vypadala hodně draze a teď z ní zbylo pár střepů.
„Jo, jo. Asi jo,“ vydechl Tom a trošku se usmál. „Běžte už domů, také už půjdu,“ zakroutil hlavou. Na práci by se stejně nesoustředil, tak nemělo cenu, aby tady zůstával.
„Jste si jistý? Musím ještě dodělat ty pozvánky na vánoční večírek…“
„Doděláte to zítra, hm? Běžte domů,“ zakroutil nesouhlasně hlavou.
„Ale… Pane Trümpere. Je to už za měsíc.“
„Jak jsem řekl, práci doděláte zítra. Na shledanou,“ řekl nekompromisně. Prošel kolem své asistentky, hodil do aktovky mobil a z kabátu popadl kabát, do kterého se soukal za chůze. V telefonu vyhledal číslo své ženy a ihned ho vytočil. Zavolal si výtah a opřel se o stěnu vedle. Byl až úplně dole.
„Ashley nemá momentálně čas, ty ubožáku,“ ozvalo se z druhé strany. Tomovo obočí vylétlo vzhůru k obočí. Co to mělo být za chlapa?!
„A ty jsi…?“
„Christian. Alespoň na někoho se může spolehnout, když ty ji podvádíš.“
Tom protočil oči. Takže Christian? Ten idiotskej teplouš, se kterým chodila Ashley ke kadeřníkovi a tak? Zakroutil hlavou. Čekal, že za někým půjde, ale zrovna za ním? Za největší kurvou, co znal? Asi svou manželku neznal až tak dobře, jak si myslel.
„Zlato, dej mi ten telefon. Tohle si musíme vyřešit sami, hm?“ slyšel na druhé straně.
„Nemyslím si, že je to dobrej nápad. Máš na lepšího, Ashley. A třeba by ti zvládl udělat vlastní miminko.“
„Haló, já jsem pořád tady,“ ozval se Tom. Z jejich slov byl skoro brunátný. Když slyšel, jak spolu mluvili… Neznat Ashley a nevědět, že Christiana opravdu nevzrušuje, myslel by si, že je mezi nimi mnohem víc než jen přátelství.
„Jak chceš, ale… Zbytečně se budeš stresovat.“
„Myslím, že to zvládnu…“ bylo slyšet, jak si ti dva mezi sebou předávají telefon. „Tome? Co jsi chtěl?“
„Ashley, já-…“
„Jestli mi chceš něco vysvětlovat, ušetři si ty zbytečné řeči. Nic nechci slyšet,“ brunetka svého muže rázným hlasem odmítla. Taky měla proč, byla naštvaná jako nikdy.
„Zlato-…“
„Trümpere, něco jsem řekla. Zítra ve tři jdeme za Laurou. Sejdeme se blok před dětským domovem, abychom tam šli společně. A budeme se chovat jako ten nejzamilovanější pár, jasný? Jo a ten… Ten tam rozhodně nebude. Jen abys to věděl.“
„Ale já zítra nemůžu. Ve tři mám důležitou schůzku.“
„Tak si jí přeložíš. Uvidíme se u večeře,“ Ashley hovor položila a Tom se jen zmateně díval na mobil, který mu ukazoval opět jen tapetu. Kdy se tohle změnilo? Nechápal už vůbec nic. Ashley nikdy nebyla takhle od rány, že by dala jasně najevo něco, co se jí nelíbí. Byl si naprosto jistý, že tohle nespraví ani velká kytka růží nebo čehokoliv jiného. Potřeboval se co nejdříve dostat domů, aby si prohlédl katalogy světových návrhářů. Muselo být přeci něco, co Ashley zvedne náladu. Nebo ne? A nejlepší by bylo, kdyby se mu to povedlo sehnat do večeře.
Výtah akorát zastavil a Tom z výtahu vyšel. Šel rychle k autu. Nemohl všechno nechat takhle. Jednu stranu si potřeboval udobřit a druhou… vlastně ani nevěděl, co má dělat s Billem. Jasně, líbali se, Ashley udělala scénu, ale Bill věděl, že je ženatý a přesto se líbat nechal.
V zámku zachrastily klíče. Bill vešel do domu, odstrojil se a chtěl co nejrychleji zmizet ve svém pokoji. Bohužel pro něj, maminka byla rychlejší. Celého si ho prohlédla, nakrčila nos a vytáhla obočí. Něco rozhodně nebylo v pořádku.
„Zlato? Ty jsi… plakal? Ublížil ti někdo?“ objala ho a pořádně si ho přitiskla k sobě. Bill se ani nijak nesnažil dostat se z náruče, věděl, že by mu to stejně nebylo nic platné.
„Ne… Jen je tam strašná zima, vítr mi šel i do očí a teď to teplo tady… Je to z toho.“
„To rozhodně ne. Zas taková zima tam ještě není,“ zakroutila Alice hlavou. „Pojď, uvařím ti kakao a promluvíme si o tom. Co ty na to?“
„Maminko, moc si toho vážím, ale… Ne. Já chci být sám, promiň,“ vydechl černovlásek a políbil maminku na tvář. Potřeboval si své myšlenky utřídit sám, s tím mu nikdo nemohl pomoct. Navíc nechtěl, aby věděla, že je Tom ženatý. To věděl jen Gustav a také to tak mělo zůstat.
„Zlato, já jen… Chci, abys věděl, že jsme tu s tatínkem vždycky pro tebe, ano?“ políbila syna na čelo a odtáhla se. „Na večeři přijdeš?“
„Vezmu si ji kdyžtak nahoře, děkuju,“ vydechl Bill a odtáhl se úplně. Šel k sobě do pokoje. Alice se za ním jen dívala, nevěděla, co má říct. Bylo jí syna neuvěřitelně líto a hlavně… Chtěla mu strašně pomoct. To ale nešlo, když jí nechtěl ani říct, co ho trápí. Byla neuvěřitelně bezradná, protože Billa takhle neznala. Snažil se kolem sebe šířit jen pozitivní energii, a pokud byl smutný, svěřil se s tím a ona mu pomáhala hledat kloudné řešení. Bylo jí nadmíru jasné, že tady v tom je něco víc než jen obyčejné trápení.
Bill si lehl na záda ve své velké posteli a díval se do stropu. Přivřel oči, snažil se nemyslet na to, co se stalo v Tomově kanceláři. Přišlo mu to neuvěřitelně trapné a hlavně hloupé vůči Ashley. Kdyby se mohl vrátit v čase, nikdy by za Tomem na návštěvu nešel. Nemuseli by se tam líbat a nemusela by je vidět Ashley. Bylo mu jasné, že Tom bude teď mít doma peklo. Tak rád by to odčinil, ale pravděpodobně nebylo jak. Tohle si musel Tom se svou ženou vyřešit sám. Objal si své tělo dlouhými hubenými pažemi a kousal si ret. Kdyby takhle viděl svého přítele… Ztropil by scénu. Když nad tím přemýšlel hlouběji, Ashley reagovala ještě celkem klidně.
Černovlásek nahmatal v kapse svých kalhot mobil. Podíval se na Tomovo číslo… Má mu napsat, nebo ne? Chvíli přemýšlel, až nakonec zakroutil hlavou. Smazal celou jejich konverzaci. Původně chtěl smazat i číslo, ale… Co kdyby ho náhodou potřeboval kontaktovat?
Spíše tedy… Kdyby ho CHTĚL kontaktovat. Teď ale chtěl kontaktovat svého kamaráda – bylo to jistější. Nechtěl Tomovi přidělávat ještě větší problémy.
„KAMO, VSECHNO JE V PRDELI. SEL JSEM ZA TOMEM A NASLA NAS TAM ASHLEY.“
Na odpověď nemusel čekat dlouho, přišla mu vzápětí. Nechápal to. Držel snad Gustav mobil v ruce, nebo jak jinak je možné, že tak rychle odepsal?
„HAHA, PRISTE AT SI TE VEZME DO HOTELU. NERIKEJ MI, ZE SI NEJSTE SCHOPNI PORADIT, JSTE OBA DOSPELI. OZVU SE TI ZA PAR DNI, JSEM MIMO MESTO.“
„VTIPNEJ JAKO VZDY, ARCHEOLOGU. UZIJ SI TO.“
Bill protočil oči. Bylo možné, aby si Gustav všechno spojoval hned se sexem? Pravděpodobně ano. U něj nemohl v dalších pár dnech čekat pochopení. Matně si vzpomínal, že se mu zmiňoval o tom, že někam pojede. Nemohl si ale vzpomenout kam a proč, moc ho neposlouchal. Měl plnou hlavu Toma, stejně tak jako teď. Pevně k sobě sevřel víčka, než mu z nich stihly stéct slzy na tváře. Kdyby Tom nebyl ženatý, bylo by vše mnohem jednodušší. Ale také by ho třeba nikdy nemusel potkat… Celá situace byla doslova na hovno. Opravdu se musel začít chovat jinak, aby dosáhl svého? Ale kdyby… Kdyby o něj zájem neměl, neprojevoval by mu snad žádnou náklonost, ne? Nebo to snad byla jen nějaká hodně špatná hra? Ať už ano nebo ne, Bill chtěl vyhrát. Ale ne za cenu toho, aby ublížil tolika lidem. A byl si dost dobře vědom toho, že kdyby přeci jenom získal Toma jen pro sebe, ublíží tím nejen Ashley, ale také Lauře. A té mu bylo nejvíc líto. Nechtěl ranit její dětské srdíčko, které si pomalu zvykalo na možné budoucí rodiče.
Ashley mlčky nandávala večeři – gnocchi se špenátem. Ačkoliv Tom z jídla nebyl příliš nadšený, nic raději neříkal. Pohladil svou manželku po ruce, ta ovšem ucukla. Zapékací misku odložila na varnou desku a podívala se na Toma.
„Nesahej na mě. Vezmi talíře a dej je na stůl, prosím,“ nalila si vodu a trochu se napila. Zlost z ní postupně vyprchávala, ale kdyby dělala jakoby nic, Tom by se přestal snažit. A že se tedy snažil dost… Jel sám od sebe nakoupit a ještě k tomu všemu uklidil. Nepoznávala ho.
„Jo, jasný… Udělám to,“ zakroutil Tom hlavou a splnil rozkaz. Skousnul si ret. Měl dát Ashley dárek hned, nebo až po jídle? Prohlédl si ji a trochu se pousmál. „Ještě něco pro tebe mám,“ zamumlal téměř neslyšně a šel do chodby, kde měl usmiřovací dárek ukrytý.
„Jestli je to kytka, tak děkuju, nechci.“
Tom se po chvilce vrátil. V ruce držel malou krabičku s hodinkami a postavil ji před Ashley. Nebyla to sice kabelka, ale byly to hodinky, které měla také vybrané. Přišel tím pádem o vánoční dárek, ale to teď nebylo podstatné.
„Otevři to. Myslím, že se ti to bude líbit,“ trochu se usmál a posadil se ke stolu. „Mimochodem… Jídlo vypadá skvěle.“
„Nechci ani jinej dárek, Tome. Zklamal jsi mě. Hodně jsi mě zklamal. A kdyby tady nebyla chudinka Laura, tak…“ Ashley zakroutila hlavou. Ne, že by ji nelákalo podívat se do krabičky, ale chtěla si uchovat alespoň trochu hrdosti. „A netvař se, že ti to chutná. Vím dost dobře, že tohle jídlo nesnášíš.“
„Ashley, sakra. Jenom jsme se trochu líbali, nic víc se nestalo. A taky nestane, to ti přísahám.“
„Dělej si, co chceš, je to tvůj život. Spi si třeba v pokoji pro hosty, ale v ložnici chci být sama. A zítřek platí tak, jak jsem ti řekla do telefonu. Dobrou noc,“ rozloučila se Ashley a talíř s nedotčeným jídlem položila na kuchyňskou linku.
Jen ať si Tom poradí.
„To snad…“ zakroutil si Tom sám pro sebe hlavou a zvednul se. Opravdu Ashley tak naštval? Tedy… Nepochyboval o tom, že je naštvaná, ale myslel si, že celkem přehání. Kdyby ji takhle našel on, tak by jí něco řekl, ale rozhodně by nevyváděl jako ona. Vzal do ruky talíř s jídlem a vše vyhodil do koše. Nechtěl se toho dotknout ani omylem. Stejně rychlý proces udělal s Ashleyinou porcí a posadil se v obýváku na gauč. Natáhl si nohy před sebe.
„ZITRA SI KOUPIM NOVOU SIMKU A POSLU TI CISLO. NA TOHLE MI RADEJI NEPIS, ASHLEY VAZNE ZURI.“ Napsal Billovi. Napadl ho geniální plán. Bude mít speciální sim kartu a mobil. Stačilo jen vymyslet úkryt, ale nebylo tak těžké říct, že je pracovní nebo tak. Navíc si byl jistý tím, že Ashley bude hrát uraženou ještě dlouho. Alespoň u večeře mu to tak přišlo. Jindy by si vzala nabízený dárek bez mrknutí oka a nyní se upejpala. To prostě bylo divný.
„NENI TO ROZUMNE, TOME. NEMELI BYCHOM SI PSAT, TO MUZE VZDYCKY NAJIT.“
„MYSLIM, ZE MAM CHUT DELAT NEROZUMNE VECI.“
„OK, BUDEM DELAT NEROZUMNE VĚCI. ;-)“
Tom zamrkal a nasucho polknul. Co přesně Bill myslel „nerozumnými věcmi“? On si samozřejmě představoval ty nejvíc nerozumné věci, co mohly být, ale myslel to Bill stejně? Ať už jo nebo ne, celkem se mu to líbilo, což rozhodně nebylo správné. Ale sám s tím přišel, sám se s tím vypořádá. Moc rád vypořádá.
autor: Catherine
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 7
V téhle povídce už nechápu ani jedinou hlavní postavu. A tímhle dílem už u mě klesl i Bill.. Vážně si je jistý, že Toma nechce kontaktovat, smaže konverzace s ním, ale hned ve druhé zprávě navrhuje "nerozumné věci"? Jsem zvědavá, jak se budou chovat dál a kdo jako první dostane rozum. Jen aby na tyhle aférky nedoplatila malá Laura, ta jediná si nic z toho nezaslouží. 🙁
Teda já zuřím! Ten Tom se mi snad jenom zdá, ne? :-O Jako jestli si myslel, že něco takového dokáže spravit to, že uklidí a koupí drahý dárek, tak fakt nechápu, kde má mozek. Dobře, fajn, chápu, že Tom Ashley podvedl jen líbáním, takže nic extra velkého, ale mě by to taky vadilo. Navíc to jeho kupování nové sim karty, on už fakt není normální! 🙁 Strašně mě štve, jaký blbeček Tom je. Tohle chování opravdu nesnáším z celého srdce a kdybych mohla, tak bych došla tohohle Tomana osobně proplesknout, ale hádám, že ani to by nepomohlo. Vím, že jsi psala, že se jednoho dne Tom umoudří, takže doufám, že to bude velice brzy, protože jestli to takhle půjde dál, tak až se Tom polepší, tak jej stejně kvůli těmhle věcem nebudu mít ráda.
A Bill mě v tomhle dílu celkem překvapil. Nemile. Čekala jsem, že tímhle jejich ´vztah´ jednoduše utne, ale co ta poslední sms? To fakt myslí Bill vážně? No, přestávám chápat naprosto všechny postavy, stejně jako B.! 😀
Díky za díl! 🙂
Ashley je kráva…já samozřejmě chàpu, že je naštvaná ale čeho chce dosáhnout tím, že se chová tak, aby si Tom řekl: tady to stojí za houby, půjdu jinam ? Minule plánovala, jak si ho udržet a teď to vypadá, že se mu spíš rozhodla usnadnit rozhodovàní. No tím líp pro Billa, že jo 🙂 Hrozně mně naštvala s tím Christianem. Zatahovat do problémů s partnerem další lidi je totàlní ubohost. Ale aspoň mám radost, že jsem v Ashley nespletla, je to prostě kráááva…
Teď už to může Bill rozjet úplně bez výčitek, tahle atmosféra v rodině by byla těžko dobrá pro dítě…Vlastně mě napadá – můžou v téhle povídce adoptovat gayové ? 🙂
Fuj to jsem se dneska naštvala 🙂 Díky moc za epizodu
Ashley je krava, Tom je debil a Bill je trubka. Co vic rict? Tom se rozhodl pokracovat v romanku a moc dobre vi, oc jde. Nejvic me na nem sere jak premysli. Pokud Ashley miluje tak jak tvrdil, rozhodne by nesl pohled na to, jak se liba s jinym. A ted tvrdi, ze by nedelal takovou scenu? A Bill zjevne hodla pokracovat ackoliv o nich Ashley vi. Pokud brecel z takove veci jako nachytani u polibku, nechci videt jak bude rvat, az ho Tom posle do haje. Protoze to Tom zjevne hodla delat, uzit si a odkopnout. Ech, tahle povidka me vzdycky tak vytoci… xD
Dekuji za dil ^^
Ách jo. Na toto už fakt nie je čo povedať. Som zvedavá, ako sa to nakoniec všetko vyvinie.
[4]: Krásně shrnutí 😀
A souhlasím. Ani nevím, co dalšího k tomu napsat. Snad jen, že doufám, že spolu nakonec neskončí ve trojce 😀
Eh? Oni sú všetci traja sprostí, či čo?! Ako dnes to totálne všetko odrovnali – všetci sa správajú ako blbci! Komentáre nado mnou už všetko krásne zhrnuli, tak dodám len to, že dúfam, že sa čoskoro Tom umúdri a všetko sa nejako vyrieši, lebo zatiaľ ma konanie postáv v tejto poviedke len nehorázne vytáča 😀
Vďaka za časť.
Tom mě tak se.. že nemůžu psát ani komentář jinak by to byla jen sprosté slova.
[4]: Presne tak 🙁
Myslím,že Tom se opravdu chová jako sobec.. V minulém díle řekl Ashley o Billovi takový hnusný věci a teď mu sám píše, že se s ním chce dál scházet a psát si s ním? Jasně, manželka zuří a nejspíš bude ještě dlouho, tak si to musí urovnat aspoň s Billem, aby měl pocit, že je aspoň co k čemu.. To ale není.. I když jsem Ashley moc nemusela, teď ji chápu, vidět manžela v takové situaci není lehké pro žádnou ženu.. Co se týče Billa, myslím, že by se měl alespoň pokusit zase žít bez Toma, protože mám takový pocit, že Tom bude pořád kličkovat, jen pro Bulla se nikdy nerozhodne a nerozvede se kvůli němu a Bill se bude tak akorát trápit.. Je do Toma zamilovaný, chápu, že by bylo těžké se odpoutat, ale měl by to zkusit.. Děkuji za díl, těším se na další.. 🙂
Já být na Billově místě, tak asi totálně stáhnu plachty a snažím se být nenápadná jak prase 😀 a na Toma bych se vyprdla 😀 😛 divím se, že na to má nervy. Piš dál, víš, že už mám skoro dočteno! 😀 😛
Ty se s tím možná vypořádáš, ale co Ashley? A co Laura? To budete celý život před dcerou hrát zamilovanej páreček, už tak to měla v životě těžké. Tome, kdybys byl reálnej a já tě znala, řekla bych ti, nelez mi na oči. Ashley že vyvádí? To seš tak hloupej? Podle mě byla dost v klidu, já bych měla už tvou desátou woodooo panenku 😀 Což není vtipné, páč kdyby woodooo nezabralo, bodala bych tě špendlíčkem tak jako tak!!! Chudák Bill, modli se ať se nedozví,co jsi o něm řekl a já se budu modlit, aby tě za to stihl krutý trest! Uklidit, zajít na nákup… to jsou přece samozřejmosti a kupovat si Ashleyinu důvěru hodinkami proto, abys pak mohl Billovi volat z jiného telefonu… no no… promiň, ale i když jde o twc, kdy platí, že Tom a Bill jsou spolu za každých okolností, tady nemáš ani špetku mé sympatie a … okey, teď asi vyvádím já 😀 špatnej den… špatnej Tom! :O Co mě ještě čeká? 😀 Každopádně si ani nejsem jistý tvými city k Billovy… takže… Tome, dej to do pořádku!
*jistá 😀 Boha! 😀 Copak jsem kluk?