Autumn Leaves 14.

autor: Catherine
„Ashley, můžeš se mnou alespoň mluvit?“ vydechnul Tom a podíval se na svou ženu. Šli mlčky vedle sebe. Na její přání nechal auto blok před dětským domovem. Myslel si, že k němu manželka nasedne a zaparkuje tam, jako pokaždé, ale mýlil se. Chtěla jít pěšky a tak raději uposlechl. Nevadilo mu to tolik, jako to, že s ním vůbec nemluvila. Cítil se ještě hůř, pokud to vůbec šlo.
„K čemu by mi to bylo? Abys mi říkal, jak skvěle líbal a já radši nevím co ještě?“ vytáhla pečlivě upravené obočí. Ráno byla na kosmetice a u kadeřníka, aby Tom viděl, o co by vlastně mohl přijít. Přišla si mnohem atraktivnější, jak nějaký černovlasý skorovychovatel. Tedy ne, že by si myslela, že není pěknej, ale byla přesvědčena o tom, že ona je mnohem hezčí. Navíc byla holka a dost dobře věděla, že Tom nikdy na kluky nebyl. Tedy, pokud jí nelhal.
„Ne, nechci ti o tom říkat. Musíš to pořád řešit, sakra?“ protočil Tom oči. Zajímalo ho, jak dlouho mu to ještě bude předhazovat. Už to byla ohraná písnička.
„Přesně tak, musím. Ale teď mi dej ruku a chovej se, jako by se nic nestalo,“ odsekla brunetka a vklouzla svou štíhlou dlaní do Tomovy. Ruku mu stiskla a trochu se usmála. „Nebude to tak těžké, ne?“
„Myslím, že to půjde,“ zakroutil Tom hlavou a vydechl. Na dnešní návštěvu se opravdu netěšil. Ne kvůli tomu, že tam nebude Bill, protože s tím počítal. Měl se ale přetvařovat a chovat se, jako by se mezi ním a Ashley nic zlého nestalo. A jestli to ona uměla, on rozhodně ne.
„To bych ti radila,“ pokrčila Ashley rameny a zastavila se před hlavní bránou. Zazvonila. „Ta sociální pracovnice mi říkala, že pokud bychom chtěli my i Laura, mohli bychom ji někdy vzít na procházku. Víš… Někam ven. A pak bychom si jí taky mohli vzít na víkend, abychom viděli, jestli to zvládneme takhle dohromady. Dneska nám k tomu řekne víc.“
„Jo, to bude super,“ zamrmlal si Tom pod vousy a trochu se usmál. Snažil se působit co nejvíc pozitivně.

*

Bill ležel na posteli, peřinu měl vytaženou téměř až pod bradu. Od rána ještě nevylezl, pokud tedy nemusel na záchod. Bylo mu opravdu mizerně. Mamince řekl, že se necítí dobře, že má nejspíš i horečku. Se stejnou výmluvou se telefonicky omluvil i na své praxi. Potřeboval si utřídit všechny své myšlenky, seřadit pro i proti. Nevěděl, jak má pokračovat dál. Pokaždé, když si řekl, že získá Toma pro sebe a udělá pro to cokoliv, přišel nějaký podnět, který ho donutil obrátit. Ještě nikdy mu snad nebylo tak mizerně jako teď.

Na dveřích se rozeznělo jemné klepání. Černovlásek si skousnul ret. Měl dělat, že spí, nebo vyzvat rušitele jeho klidu dál? Podíval se do stropu a zakroutil hlavou. Nemohl se před celým světem skrývat věčně, dělal celé dopoledne, že spí.

„Dále,“ řekl slyšitelně, ale bolest byla v jeho hlase cítit tak jako tak. Do dveří vešla Alice. Na hnědým tácu měla velký hrnek s horkým čajem a k tomu pár kousků ovocného koláče. Tác postavila na noční stolek a posadila se ke svému synovi. Byla si jistá, že si o něčem potřebuje promluvit.
„Bille, zlatíčko,“ pohladila ho hřbetem dlaně po tváři. „Já vím, že nejsi nemocný. Řekni mi, co tě trápí. Hm?“
„Mami, nic mě netrápí, neměj strach,“ Bill se pokusil o úsměv. Maminka se ale nedala oblomit, jen zakroutila hlavou.
„Musím mít strach. Poznám na tobě, že nejsi ve své kůži. Kdo ti ublížil? Pohádali jste se s Gustavem?“ pokaždé, když se ti dva pohádali, byl takhle skleslý. Za pár dní se sice usmířili a Bill to dost dobře věděl, ale smutné období si musel protrpět. Už takový prostě byl.
„Ne, s ním jsem se nepohádal,“ zakroutil hlavou.
„Tak s kým?“
„Já… já,“ Bill se posadil a zády se opřel o pelest postele. „Jde o Toma,“ podíval se mamince zpříma do očí a skousnul si ret.
„To je ten kluk?“ vytáhla obočí a nakrčila nos. Snad mu neublížil?!

„Jo, mami. To je ten kluk. On… Není tak úplně sám,“ zakroutil hlavou, když se ho snažila přerušit. „Chvilku počkej. Já ti to povím celé a ty mi to pak okomentuješ, ano?“ trochu se usmál. Kývnutí na souhlas mu stačilo. Nadechl se a mohl pokračovat. „Tom má manželku. Poznali jsme se v dětském domově, když tam byli spolu. Nemůžou mít vlastní dítě, a tak si ho chtějí adoptovat, aby mohli dát někomu lásku. A on… Už když tam byli poprvé, tak se na mě tak divně díval, jako kdybych se mu líbil. Pak jsme se potkali v klubu, dal jsem mu číslo… Byl jsem u nich doma, povídal jsem jim o té holčičce, kterou by chtěli. Tom mě pozval na večeři. Byl tam sám, bez manželky. Doprovodil mě domů, dal mi na rozloučenou pusu a od té doby to tak nějak…“ vydechl a hlavu trochu zaklonil, přivřel oči. „Jak tady pro mě o víkendu byl, šli jsme do parku. Tam jsme se trochu líbali a mě napadlo, že když on přišel takhle sem, tak ho můžu taky překvapit. Teda… Ne doma, to bych byl opravdu hloupý. Šel jsem za ním do práce, povídali jsme si a… Bylo to stejné jako v tom parku. Akorát s tím rozdílem, že tam přišla jeho manželka. Mami… Nedokážeš si představit jak hrozně mi je,“ zaúpěl a trochu se zatahal za vlasy. „Je mi s ním opravdu dobře, myslím na něj, ale zároveň vím, jak špatné to je. Má krásnou ženu, mohli by mít dítě… A já jsem tak sobecký,“ vydechl a zamrkal slzy, které se opět draly ven.

„Miláčku, tak… Čekala jsem cokoliv, ale tohle rozhodně ne,“ zakroutila Alice hlavou a syna obejmula. „Hlavně se tím tolik netrap. Co se má stát, to se stejně stane a nikdo s tím nic neuděláme. Ale… Já vlastně ani nevím, co ti na to mám říct,“ vydechla a pohladila Billa po tváři. „V tomhle ale bude jen jeden vítěz. Buď ty… Nebo ona. To chápeš, viď?“

„Jo, to chápu, ale…“
„A ty chceš být šťastný?“ podívala se mu do očí. Černovlásek kývl. „V tom případě musíš vyhrát ty. Já vím, bude to těžké, ale… Není to něco, co nejde nezvládnout. Ten kluk si může chtít jenom užít, budeš jeho aférka a až bude spokojený, tak tě zase nechá a ty se budeš trápit ještě víc. Musíš být silný a bojovat. Donutit ho, aby se do tebe zamiloval.“
„Ale pokud se do mě zamiluje, bude nešťastná ona. To taky nejde,“ zakroutil Bill hlavou. Nemohl být přeci tak zlý. Nebo snad ano? Měl myslet jen na sebe a na nikoho jiného se neohlížet?
„A takhle budeš nešťastný ty. To, co jsem ti teď řekla, ber jako moji radu. Víc ti k tomu říct nemůžu, jsi dospělý chlap, měl bys vědět sám, co je pro tebe nejlepší. Já se ale nebudu zlobit ani za jedno tvoje rozhodnutí, hm?“ pohladila ho po tváři a do rozcuchaných vlasů vtiskla jeden malý polibek. Zvedla se a z pokoje odešla stejně rychle, jako přišla.

Bill zůstal zase sám. Matčina slova ho nutila opět a ještě víc přemýšlet. Takže ona mu radila, aby si Toma přitáhl k sobě a rozbil tak šťastné manželství? Pořád si opakoval, že zas tak moc šťastné být nemohlo, když Tom hledal uspokojení i někde jinde. Co když to ale bylo jen pro chvilkové potěšení, dělal to často a Ashley se opustit nechystal? Ať tak nebo tak… Už měl o svém rozhodnutí asi jasno. Bude to sice bolet všechny, ale on chtěl získat Toma pro sebe. Byl přesvědčený, že po tolika letech honění se za chvilkovým ukojením si zasloužil něco lepšího a hlavně stálejšího. Tím pádem chyběla už jen jedna věc a to – vypracovat plán.

***

„Jste si jistí, že se o Lauru zvládnete celý den postarat? Myslím včetně jídla a všeho. A také by měla po obědě spát,“ sociální pracovnice si procházela již poněkolikáté celou Trümperovic složku. Nenašla nic, co by bylo proti nim. Stejně tak nic nenašla její kolegyně, která jejich domácnost navštívila. Jakmile si celý dům prošla, bylo jí jasné, že snad nikde jinde by se neměla holčička lépe. Viděla spoustu zamilovaných fotek, i z doby, než byli Tom a Ashley manželé. Pokoj, který měl sloužit jako dětský, se jí taktéž líbil. Nemohla napsat nic záporného.

„Myslím, že to s manželem zvládneme,“ kývla brunetka. „Viď, zlato?“
„Samozřejmě. Také si myslím, že jeden den je velmi málo. Už se moc těším na společný víkend… ve třech,“ Tom se hraně usmál. V duchu protáčel oči. Ne, opravdu se netěšil, protože pokud se k němu nezačne Ashley chovat normálně i doma, když budou sami, bude celý den přetvařování se peklo. Stačilo mu to třetí hodinu tady. Celkem slušně mu to všechno lezlo na mozek.

„Ehm, pane Trümpere,“ vytáhla žena obočí. Něco se jí nezdálo v pořádku a nedokázala přijít na to co. Ve složce sice žádné manželské spory napsané neměli, ale… chtěla tomu přijít na kloub. Sama, nikomu jinému nemohla věřit. Pro děti chtěla jen to nejlepší, nemohla tak dovolit, aby skončily v rukou lidí, kteří se spolu nemohou vystát. A dneska na ni mladí manželé tak působili. „Původně jste měli jít s Laurou jen na krátkou procházku.“

„Já vím, však jsme vám také velmi vděční,“ kývl. Otázku, zda může odejít, raději spolkl.
„Přesně tak, jak říká manžel. Jsme moc rádi, že můžeme s Laurou být celý den. Jsem si jistá, že si to všichni pořádně užijeme,“ usmála se brunetka a svého muže pod stolem trochu nakopla špičkou boty. Choval se opravdu nehorázně!
„Dobře, tak tady mi to ještě oba podepište,“ položila před oba dva papíry. Jeden každému nechala a ten druhý založila do desek. „V sobotu se tady uvidíme v deset hodin. Příští týden se přijdu podívat ještě jednou k vám domů a ten přespříští byste mohli mít Lauru už na víkend vy. To se ale ještě domluvíme, až to bude aktuální. Nyní můžete jít. Děkuji a na shledanou,“ s oběma se rozloučila potřesením ruky a odešla se věnovat zpátky dětem.

Tom s Ashley si vyměnili pohledy. Oba spolkli pár poznámek, které měli k tomu druhému. Domysleli si, že by nebylo dobré ventilovat problémy právě tady. Tom chytil Ashley za ruku a vedl ji ven.

V dostatečné vzdálenosti od dětského domova se Ashley Tomovi vytrhla. Raději strčila ruku do svého kabátu a Toma propálila pohledem.

„Můžeš mi říct, co to mělo znamenat? Říkala jsem ti, ať se chováš normálně,“ zasyčela jako jedovatý had.
„Víš, ono to tak úplně nejde. Chováš se ke mně jako k cizímu a já to mám najednou všechno přehlídnout? Ashley, já se ti už několikrát omluvil, pomáhám ti, všechno. A ty… Nemůžeš to prostě přejít? Slibuju ti, že už se to nikdy nestane, ano?“ Tom lhal, až se mu od pusy prášilo. Hlas měl naštěstí klidný, netřepal se mu. Nechtěl Billa nechat být jen tak a hlavně ani nechtěl. Trochu se usmál při myšlence, že v autě má nový telefon i se sim kartou.
„Já, Tome…“Ashley zakroutila hlavou. Nebavilo ji hrát na Toma divadlo, ale také nechtěla, aby zvítězil tak snadno. Měla ale na výběr, když chtěla Lauru do péče? Bylo jí naprosto jasné, že ta vychovatelka něco poznala… A to bylo vážně špatně. „Dobře, zapomeňme na to, ano?“ trochu se usmála.
„Jsi úžasná,“ vydechl Tom a chytil Ashley kolem pasu. „Půjdeme na večeři, co ty na to? Vyber si, kam chceš jít a já zarezervuju stůl,“ pohladil ji. Před očima mu okamžitě naskočila scéna s Billem, protože takhle bral přeci i jeho. Opět měl místo mozku jen 4 písmena – BILL.
„Objednáme si jídlo domů, hm?“
„Cokoliv budeš chtít, zlato,“ zakroutil Tom hlavou a políbil Ashley na tvář.
„Miluju tě,“ podívala se na něj a našpulila trochu rty, čekajíc na polibek. Tom ji políbil a usmál se.
„Však já tebe taky.“

autor: Catherine

betaread: J. :o)

18 thoughts on “Autumn Leaves 14.

  1. já už tohle nechápu 🙁 vždy když si to přečtu tak jsem zklamaná a to se vždy těším na nový díl . Proč se tak chová? Už mi to kolikrát aj vadí ,pokaždé zmatené asi to tak má být ale buď ať je s Ashley nebo ji prostě nechá být ,ale pořád nechápu co si ten Tom pořád jen namlouvá vůbec se v sobě nevyzná. Je mi Billa hrozně líto. Mělo by to už přestat.

  2. Tohle už mi připadá skoro jako nějaká telenovela…Takže Ashley s Billem teď spolu budou o Toma bojovat? Popravdě je oba chápu. Ashley chce zachránit manželství a získat Lauru a Bill je zamilovaný a to je potom těžké zapomenout a nechat to být. Ale stojí Tom opravdu za tu nàmahu? Je to pěkný vychcánek, chce mít rodinu ale zároveň se nemíní omezovat v zàletech, Ashley  i Billa vlastně jenom využívá a obelhává. Zasloužil by si, aby se oba dva dozvěděli, jak s nima vyjebavá a společně s ním pěkně zatočili…
    Díky za kapitolu

  3. Musím prostě souhlasit s holkama nade mnou!

    Celá tahle situace mě děsně štve! Už se dokonce zlobím na všechny tři, ačkoli největší viník je samozřejmě jenom Tom. Normálně bych mu přála, aby se na něj vyprdl jak Bill, tak i Ashley a zůstal sám. Třeba by si pak uvědomil, co udělal a začal si vážit vztahů. Nějak nechápu, co to posledních pár dílů předvádí. 🙁 Nevím, zda by Billovi spíš nebylo lépe bez něj!

    I tak ale děkuji za díl a doufám, že brzy přibydou více optimistické díly! 🙂

  4. Nemůžu si pomoct, ale mezi těmi intrikami ze všech stran necítím už ani náznak citu. Ashley má plán, Bill má plán, Tom má plán.. všichni si plánují urvat něco z toho druhého pro sebe, ublížit ostatním, stát se vítězem.. ale přijde mi to tak povrchní. Tomovi nevěřím. Bill mě zklamal. Billova máma mě zklamala. Ashley nevěřím. Fandím vychovatelce, které leží na srdci dobro dětí a je mi líto Laury, která se tady milující rodiny evidentně nedočká. 🙁

  5. Mne to "znie" už tak trochu ako telenovela a tie nenávidím, pravdupovediac už čítam tak trochu zo zotrvačnosti:( neznášam všetky postavy okrem Laury.

  6. Tohle je u mě poprvé v životě, ale normálně si myslím, že nejlepší by bylo, kdyby se dal Bill dohromady s Ashley a společeně adoptovali Lauru… 😀 A Tom by zůstal sám, aby pochopil, že chce víc, nemá nic!
    snažím se to pořád brát všechno s nadhledem, protože jinak bych tam musela osobně vlítnout a profackovat všechny, kromě Laury!

  7. [6]: Zuzu, Tys to vystihla naprosto přesně 😀 😀 Tom si nezaslouží ani jednoho z nich! Ashley a Bill spolu, nádhera 😀

  8. Když si tak čtu komentáře, co jsou zde už napsané, z části s nimi souhlasím.. Avšak osobně a není to tak dávno jsem skoro podobnou situaci zažila sama a rozhodně můžu potvrdit, že není příjemná pro žádného ze zúčastněných a že to je docela složité.. I proto si myslím, že nejde jen tak říct, kdo z těch tří je takový či onaký a proč.. Tom, Bill i Ashley mají každý své důvody, které je pohánějí dopředu a všichni věří nebo chtějí věřit, že ty důvody jsou správné.. Jestli ale jsou, se ukáže až časem.. Řekla bych, že jediný rozhodnutý zatím je nebo se tak aspoň tváří, je Bill.. Je zamilovaný a chce být s Tomem.. Tom si zjevně chce udržet manželství i Billa, což je určitě sobecké, ale třeba se umoudří.. A doufám, že se rozhodne pro Billa.. 😀 A Ashley.. ta má asi Toma ráda a chce s ním zůstat.. Ale nejsem si jistá, popravdě je ta ženská pro mě stále záhadou.. 😀 Rozhodně ale zajímavý díl a jsem zvědavá na další.. 🙂

  9. Holky, klid! 😀 Jsem si jistá, že se postupně všechno vysvětlí… jooo, hold je teď Tom pořádnej ťulpas, asi v tom má fakt zmatek. 😉 upřímně, kdo z nás někdy nebyl v podobné situaci, že si nedokázal uvědomit, koho má raději? Mě se povídka moc líbí a každý díl přímo hltám!!! 🙂

  10. Tom je tady jde tak na nervy že bych ho nakopala a Bill by se měl sním setkat až si to ten vychcánek ujasni co chce.

  11. Dúfam, že Bill bude o Toma bojovať ako lev a získa si ho a Tom si nakoniec uvedomí koho naozaj chce 🙂

  12. Toto je fakt hotová telenovela 😀
    Tom by si mohol konečne ujasniť, čo vlastne chce, lebo vidno, že Ashley až tak nemiluje (to by mal iné myšlienky a cítil by sa horšie), ale opustiť ju proste nechce, a tak sa bude radšej pretvarovať.
    Jediný, kto má vo všetkom ako tak jasno je zatiaľ Bill a tomu držím palce, nech sa mu podarí Toma získať, aj keď je Tom taký blbec 😀
    Ďakujem za časť.

  13. Ja uz nejak nevim, co psat. Vsichni me stvou, nemam rada ani Ashley, ani Toma a i Bill ma u me trochu problem. Priznavam, ze uz me trochu nebavi cist tolik negativ. Ale kazdy mame jiny vkus. Myslim, ze stejne tuhle povidku cist budu dal, protoze chci vedet jak dopadne 🙂
    Dekuji za dil 😉

  14. Ach jo Tome, stejně jako Lexi uz ani nevím, co psát 😀 Pořád je Tom debil, Ashley je mi líto, Laury stejně tak a Bill… já být jeho mamka tak mu řeknu, ať na Toma rovnou zapomene 😀 Možná má Alice skušenosti 😀 Nevím, děkuju za díl.

  15. [6]: :DDDD Tak už jsem trapná, že komentuju každému kometář, ale když se nedokážu a hlavně není čemu smát u povídky, tak mě rozesmějí komentáře komentujících :DD I když ani není moc čemu se smát, prostě máte všichni pravdu! :O 😀 Bill s Ashley a Laurou? Tom sám… sice by to nebyl twc, ale takhle by to mohlo být fajn 😀 Ashley je milá a pěkná, Laura má oba ráda a Tom o dítě snad ani nestojí…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics