Janni 4.

autor: Steinsgrrl
Tom prohrabával trička ve svém šatníku a vytáhl každé z nich před tím, než ho vrátil zpět na věšák a vytáhl další. Musel tam mít aspoň dvacet triček, ale žádné se nezdálo být to pravé a Tomův adrenalin ještě více stoupnul.
Nepamatoval si, kdy naposledy byl tak nervózní. Myslel si, že to muselo být, když dělal svou první prezentaci v reklamní firmě a předtím v den jeho svatby. Zavřel oči a pomalu vydechl.
Za méně než deset minut poté, co zavěsil, si Tom uvědomil, že nebyl na rande celých posledních pět let. Nadšení z něj opadlo, když začal přemýšlet, o čem, sakra, budou celý večer mluvit? Nemohl mluvit celý večer o Janni a stejně tak nemohl mluvit o práci. Jeho rande bude tak znuděné, že už mu nikdy znovu nezavolá.

„Tati?“ Jeho myšlenky byly přerušeny tenkým hláskem, který zaštěbetal od dveří. Tom přejel pohledem přes oblečení před sebou a vybral náhodné tričko. Vytáhl fialovou polokošili, vyšel ze šatny, a zavřel za sebou dveře.

„Ahoj, holčičko,“ usmál se na Janni, natáhl si košili přes hlavu a pokynul jí, aby přišla blíž. Posadil se na postel a ona se vyškrábala nahoru za ním a rozesmála se, když mu skočila na záda. „Hej, ty tam nahoře.“ Chytil její paže, které mu omotala kolem krku a dal jí mlaskavou pusu na každé její zápěstí. „Ukaž mi ty ruce. Potřebuju, aby tohle tričko zůstalo pěkné.“
„Jako když jdeš do práce?“ Naklonila se mu přes rameno a podívala se na tvář svého otce.
„Jo, stejně jako když jdu do práce. Ale vypadáš dostatečně čistě.“ Udělal show z toho, když prohlížel každý kousek z jejích rukou, mezi prsty a pod nehty, než si ji přetáhl přes rameno. Janni překvapeně vyjekla a smála se, když přistála na Tomově klíně, kde ji začal lechtat na bocích. Zvedl ji a lehce odhodil na postel, která se s ní ještě chvíli houpala.


„Musím si ještě svázat vlasy, holčičko.“ Tom vytáhl nově složený šátek z vrchního šuplíku svého prádelníku a postavil se před zrcadlo.
„Je už moc pozdě na práci, tati, venku je tma. Kam jdeš?“ Janni ho sledovala z postele a přejížděla prsty přes pokrčené povlečení.
Tom se zastavil s rukama za hlavou, jeho prsty byly právě uprostřed vázání šátku. Nepomyslel na to, co řekne Janni o Billovi, ale určitě věděl, že je příliš malá na to, aby pochopila, že se chystá na rande. Tom si ani nebyl jistý, jestli Janni věděla, co to rande znamená. Myslel si, že bude mnohem lepší vzít to jednoduše. Dokončil vázání šátku a posadil se na posteli vedle ní, aby si nazul boty.
„Jdu ven s kamarádem.“ Snažil se znít neformálně a doufal, že si Janni nevšimne jeho nervozity. Tom zjistil, že malé děti jsou často velmi vnímavé a to zejména, když se vám to vůbec nehodí.
„Aha.“ Janni zamyšleně mlčela. Vylezla mu do klína a omotala mu paže kolem krku. „Má tvůj kamarád malou holčičku, jako jsem já?“

Jannina tvář byla naprosto vážná a Tom potlačoval smích. „Ne, zlatíčko, nemyslím si, že můj kamarád má malou holčičku, jako jsi ty. Já si nemyslím, že má vůbec nějakou holčičku.“ Nosem ji pošimral na krku a zatroubil jí pusou do kůže.

Janni se rozesmála a otřela si krk. „Tati!“ Napomenula ho. „Kdy se vrátíš domů?“
„Až už budeš spát, holčičko.“ Tom ji lehce šťouchnul pod paže, až sebou škubla a odfrkla si, ale nepustila se jeho krku. „Nebo bys alespoň měla!“
„Tome!“ Ženský hlas zvolal nahoru do patra. „Jsem tady!“
„Oh!“ Tom se podíval na Janni s rozšířenýma očima. „Babička je tady! Měli bychom se na ni jít podívat?“
Janni radostně přikývla. „Odnes mě dolů,“ přikázala mu přísně, pevněji se jej chytla kolem krku a omotala mu nohy kolem pasu.
„Uf, dobře,“ zavrčel Tom s úsměvem a vstal s Janni přilepenou na sobě. Po cestě zhasnul světlo a zavřel za sebou dveře.

Vydali se dolů po schodech, Tom seskakoval ze schodů a Janni se smála, když mu celou dobu poskakovala na zádech.

„Tome Kaulitzi,“ Simone stála s jednou rukou v bok. „Takhle si nakonec ublíží,“ řekla káravým tónem.
„Je v pořádku. Nebo ne, holčičko Janni?“ Tom si dřepnul a Janni sklouzla z jeho zad na podlahu. „Běž se přivítat s babičkou, než budu hotový.“
Janni přiskočila k Simone, a Tom je opustil při šťastném blábolení o milionu různých věcí, zatímco Simone pokyvovala hlavou a usmívala se, jak se snažila udržet krok se svou nadšenou vnučkou. A nakonec, když se Tom vrátil v mikině s kapucí, Simone poslala Janni pro všechny pastelky a omalovánky, které mohla najít.
Tom cítil její otázku dokonce ještě dřív, než otevřela ústa, a posadil se u stolu v kuchyni a čekal, až se zeptá.

„Takže, Tome,“ začala, otočila se zpátky k němu a nalila si šálek kávy, „rande, hm? Nevěděla jsem, že jsi někoho potkal.“

„Jo, já vím. Omlouvám se za to.“ Tom jí o Billovi neřekl, protože tak docela nevěděl, co by jí měl říct. Jak říct své matce, že jste před ní tak dlouho schovávali tak velkou část sebe sama? A jak by na to měla reagovat? On vlastně ani nevěděl, jaký má názor na bisexuály a homosexuály, to nebylo něco, o čem by s ní mluvil ze strachu, že by odhalil sám sebe, když to nebylo nutné. Teď, když neměl na výběr, musel jí to říct a nadával sám sobě, že to nechal na poslední chvíli. „Takže, mami, o tom rande…“
Simone si zamíchala smetanu do kávy a otočila se při opatrném popíjení horkého nápoje. „Co je s ním?“
Tom zatahal za svůj zip, ne tak docela schopen se setkat s jejím pohledem, když se snažil přijít na správná slova, aby řekl, co potřeboval říct. „Myslím, že bych ti to měl říct teď, než-„
Zazvonil zvonek a Janni se řítila po schodech dolů, odhodila pastelky a omalovánky na stůl a byla u dveří dřív, než se Tom stihl dokonce postavit. „Já otevřu! Já otevřu, tati!“
„Janni, počkej vteř-“ Tom se zarazil, když Janni otevřela dveře.

Bill stál na prahu, jeho prst byl připravený opět stlačit zvonek. Pohlédl dolů na Janni a usmál se. „No, ahoj. Je tvůj tatínek doma?“

„Moje jméno je Janni.“ Tom mohl jen zírat, zatímco se Janni představila.
Bill byl úchvatný. Vypadal elegantně, oblečený v tmavých džínách a černé průsvitné košili, s vlasy ponechanými volně, nadýchanými a měkkými, a s ofinou přes oči, kterou si musel odhrnout pryč. Měl oční linky, jako když ho Tom poprvé viděl v hospodě, ale teď přidal navíc řasenku a trochu lesku na rty v nejjasnější růžové. Tom z něj sotva dokázal spustit oči.
„Rád tě poznávám, Janni. Moje jméno je Bill.“ Napřáhl ruku a ona vložila svou malou ruku do jeho mnohem větší a dramaticky mu s ní potřásla, zatímco Bill se setkal s Tomovým pohledem nad její hlavou. Měl na tváři zářivý úsměv a v očích se mu zračilo veselí a Tom nemohl mít větší pocit úlevy. Nebyl si jistý, jak očekával, že se Bill bude cítit ohledně Janni, ale vidět jej s ní alespoň trošku komunikovat bylo povzbudivé.

„Ty jsi tatínkův kamarád?“ Janni vytáhla ruku z Billovy, sepjala ruce na zádech a zaklonila hlavu, aby si jej mohla prohlédnout.

Bill se nesměle usmál na Toma a Simone. „Ano, myslím, že ano.“
Tom položil ruku Janni na rameno. „Nemyslíš si, že bychom měli představit Billa i tvé babičce?“ Odsunul Janni do pozadí a pustil Billa dovnitř. „Bille, tohle je Simone, moje matka,“ ukázal, „a Simone, tohle je Bill.“
Simone přistoupila s napjatým úsměvem a potřásla Billovi rukou. „Ráda vás poznávám, Bille,“ řekla.
„Také vás rád poznávám, Simone,“ Bill pokynul hlavou.
A tak tam stáli, zkoumali se navzájem, Tom pohlížel tam a zpět na každého z nich, zatímco se trapné ticho zvětšovalo. Nevěděl, co říct, a rozhodl se, že dostat se odsud by mohla být ta nejlepší věc, kterou mohl udělat. Otevřel ústa, aby to navrhl, ale tenčí hlas se ozval první.

„Ehm…“ Když dospělí pohlédli dolů, Janni naklonila hlavu a svraštila obočí. „Jsi kluk nebo holka? Bill je legrační jméno pro holku.“

Tom a Simone zalapali po dechu. „Janine Kaulitzová!“ Napomenul ji Tom a zčervenal. „To bylo velmi hrubé. Omluv se, hned teď.“ Tomův hlas byl vážný, se zamračením na tváři.
„Omlouvám se,“ Janni zamumlala a mračila se.
Bill se uchechtl. „To je v pořádku, někdy se mě dospělí ptají na to samé.“ Dřepnul si, aby s ním mohla mluvit bez namáhání krku. „Možná, že to je těžké říct, ale jsem kluk.“
Janni na něj zírala. „Ale nosíš make-up jako holka, jak to?“
Bill pokrčil rameny. „Já nevím. Myslím, že se mi to líbí. Líbí se to tobě?“
Simone stiskla Tomovo rameno. „Můžu s tebou mluvit v obývacím pokoji, prosím?“ řekla mu do ucha. Tom nepřítomně přikývl a ona se vydala před ním, aby společně opustili kuchyň.
Tom se omluvil zrovna ve chvíli, kdy se Janni Billa ptala, jestli se může dotknout jeho vlasů.

Simone na něj čekala na gauči, když dorazil do obývacího pokoje. „Pořád se snažím vymyslet způsob, jak se tě zeptat, co se to, sakra, děje, ale opravdu se mi nezdá, že je tady způsob, jak se zeptat zdvořile, takže se tě zeptám přímo, ty jdeš na rande s mužem?“

Tom si povzdechl. „To bylo to, o čem jsem chtěl s tebou mluvit, než přišel.“ Posadil se na okraj křesla a opřel si lokty na kolena. Simone seděla naproti němu a pohledem zkoumala jeho tvář. Čím déle mlčela, tím více byl jeho žaludek sevřený.
Nakonec už to nemohl déle vydržet a Bill na něj čekal. „Já nevím, co chceš slyšet.“
Simone se k němu naklonila, a odhrnula si své krátké kaštanové vlasy pryč z obličeje. „Bože, já nevím, Tome. Co třeba, kdy se z tebe stal gay?“ Její hlas byl vysoký, téměř stejně roztřesený jako její ruce a bylo v něm poznat zoufalství. Tom sklopil hlavu a zavřel oči, než na ni opět pohlédl.
„Nemůžeš se jen tak ‚stát‘ gayem, mami,“ zaprotestoval a kousal se do rtu.
Simone mávla rukou. „Však víš, co tím myslím.“

Samozřejmě, že Tom věděl, co tím myslí. On také věděl, že se vyhýbá skutečnému problému, o kterém stejně bude muset mluvit. Ani nevěděl, proč to tak protahoval, kromě toho, že je dost nepříjemné mluvit se svou matku o tom, s kým chcete spát. Nebo jakému pohlaví dáváte na svém rande přednost. Proč by na tom mělo záležet? Ale záleželo na tom, vždycky, takže se rozhodl, že nemá smysl to dál protahovat.

„Líbí se mi obojí. Muži i ženy. Nezáleží mi na tom,“ řekl rychle a odvrátil pohled.
„Od kdy?“ Vydechla Simone.
„Odjakživa. Od doby, co si jen pamatuju, myslím.“ Tom vstal se zkříženými pažemi. „Omlouvám se, že jsem ti o tom nikdy neřekl. Ale prostě mi to nepřipadalo nutné.“
„No, ne, že bych někdy měla podezření.“ Simone na něj vzhlédla z gauče. „Vždycky jsi chodil s dívkami. A pak tady byla Nikki-„
„Můžeme právě teď přeskočit všechny analýzy?“ Tom se podíval směrem ke kuchyni. „Bill je tady, aby mě vyzvedl, a tohle je hrubé. Můžeme si o tom promluvit jindy?“
Simone na něj chvíli zírala, než si povzdechla. „Máš pravdu, je to neslušné. Ale…“ vstala a chytla Toma za zápěstí, „promluvíš si se mnou jindy, ano?“ Naklonila hlavu a věnovala mu pohled, který vždy obrátil jeho vnitřnosti v želé, když byl malý a něco provedl.
Tom se na ni usmál s protočenýma očima, a omotal jí paži kolem ramen. „Slibuju.“ Rukou ji stiskl a dal jí pusu na temeno hlavy.

Simone ho šťouchla do břicha a on jen zavrčel a překryl si bolavé místo svou volnou ruku. „Tohle je mizerný způsob, jak se přiznat své matce, víš to, že?“

Tom se zasmál a obrátil se směrem ke kuchyni. „Jo, já vím. Omlouvám se, že jsi to musela zjistit takhle.“
Zamířili do kuchyně se zaháknutými pažemi a našli Billa, jak sedí na podlaze s Janni a její omalovánky byly roztroušeny všude kolem nich. Vzhlédl od obrázku, který byl otevřený na jeho klíně, dal oranžovo-červenou pastelku zpět do velkého pouzdra a vstal, přičemž si ometal barevné hoblinky ze svých kalhot a trička.
„Všechno v pořádku?“ zeptal se Toma tiše, když Simone odešla zpět do kuchyně, aby zachránila svou kávu.
„Jo,“ Tom se usmál a dřepl si v blízkosti Janni. „Všechno je v pohodě. Jen mě nech pomoct dát tohle na stůl a můžeme jít. Tom začal sbírat omalovánky a Janni posbírala volné pastelky a položila je na kuchyňský stůl.

Janni se vyškrábala nahoru na židli a posadila se na kolena, než si přitáhla jednu z omalovánek blíž. Otevřela ji a našla obrázek kotěte, který právě vybarvovala. Než se natáhla pro pouzdro s pastelkami, Tom chytil její ruce do svých. „Už půjdu. Obejmeš mě, holčičko?“

Janni vyskočila na nohy, omotala paže kolem Tomova krku a pevně ho stiskla. Tom ji stiskl zpět. „Tak fajn,“ políbil ji na spánek. „Buď hodná na babičku, okay? Přijdu se na tebe podívat, až se vrátím domů.“
„Okay, tati.“ Janni sklouzla zpět dolů na kolena. „Vybarvím pro tebe obrázek, jo?“ řekla mu, a už hledala nějaký dokonalý.
„To zní dobře, zlatíčko.“ Tom jí stiskl lehce rameno a obrátil se k Simone. „Nevrátím se moc pozdě.“
Simone přikývla, očima držela jeho pohled, jako by se v něm snažila něco najít a Tom se na ni usmál. „Promluvíme si zítra.“

Bill stál ve dveřích kuchyně a Tom mu pokynul. „Připraven?“ Bill přikývl a usmál se, ale zastavil Toma, když se dostali ke dveřím.

„Víš, já nechci způsobit žádné problémy. Jsi si jistý, že tohle chceš?“ Bill se k němu naklonil blíž, se rty hned u Tomova ucha a teplý dech přejel přes jeho kůži a počechral na tom místě jemné chloupky. Tomovi zavířilo v žaludku a na zádech mu naskočila husí kůže.
Chvíli mu trvalo, než mohl promluvit, ale vydechl a natáhl nosem Billovu vůni, vanilkovou, kořeněnou a mužnou. „Oh, ano,“ Tom se snažil, aby nezasténal, “ tohle chci.“
Bill se odtáhl a usmál se. „Dobře. Já taky.“ Otevřel dveře, a když jimi Tom prošel, ucítil teplou a silnou ruku ve spodní části svých zad.

autor: Steinsgrrl

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

original

9 thoughts on “Janni 4.

  1. Po celý tento díl jsem se musela usmívat.. 🙂 Janni je prostě neskutečně rozkošná holka a Tom jako táta.. to ani není třeba nic říkat, myslím, že lepší táta být nemůže.. 🙂 Jsem ráda, že jsme se setkali se Simone, zatím vypadá sympaticky.. a má u mě bod, že když teprve teď kvůli Billovi zjistila, že se Tomovi líbí muži i ženy, tak nezačala vyvádět ani hysterčit a přijala to relativně v klidu.. Teď jen, aby se jí to přes večer nerozleželo v hlavě a nedala to chudákovi Tomovi sežrat další den.. 😀 A to, jak Janni přijala Billa.. samozřejmě, když si myslí, že je jen Tomův kamarád, tak ještě o nic nejde, ale myslím, že je to rozhodně dobrý první krok do budoucna.. 🙂 Doufám jen, že nevzniknou žádné velké problémy.. A hláška Janni na Billa mě strašně pobavila.. jestli je kluk nebo holka.. 😀 Rozhodně to není poprvé, co jsem v povídce četla, že se na to Billa někdo zeptat, ale od Janni mi to přišlo moc roztomilé.. 🙂 A teď jsem strašně zvědavá na to jejich rande, doufám, že bude skvělé a nesplní se Tomova obava, že bude nudné.. Moc krásný díl, děkuji za něj i za překlad a moc se těším na další.. 🙂

  2. Som rada, že Simone sa zachovala slučne a dúfam, že nebude proti Billovi bojovať alebo robiť nejaké inrigy. Malá Janni je zlatučká. Zasmiala som sa, keď sa Billa pýtala či je žena alebo muž:) Vyzerá to tak, že si s Billom budú rozumieť. Teším sa na rande, už na začiatku to krásne zaiskrilo:) Ďakujem za kapitolu.

  3. Stejně jako Rin jsem se usmívala po celičký díl. Celá tahle "rodinka" je tak dokonalá! Tom dokonalý otec, Bill chápavý partner, Janni roztomilá nikdy nezlobící holčička, i Simone nakonec Tomovo přiznání vzala skoro s humorem.. Možná je to trochu kýčovité a každopádně jsme teprve na začátku, takže nevíme, jak se postavy vyvrbí, ale prostě.. mě se ta kýčovitost a zdánlivá dokonalost tak moc líbí! Ve skutečném světě to takhle nefunguje, proto je strašně příjemné občas vypadnout sem, do světa povídek, kde je možné všechno a svět se zdá být zase jednou jako krásné místo k žití. Díky moc za další díl, moc si tuhle povídku užívám a těším se na pokračování. 🙂

  4. Juchu už se to začíná vybarvovat, Janni ke kouzelná,  takovej andílek mám z nich radost z kluků

  5. Tohle byl tak strašně krásný a milý díl! 🙂 Stejně jako holky, i já jsem se celou dobu usmívala, protože idylické věci mám prostě nejraději. Budu doufat, že takhle krásně půjde nadále všechno! 🙂

    Stejně mě ale nejvíc z celého dílu utkvěl Tom v roli otce! Já prostě děti zbožňuju a v kombinaci s Tomem, jdu vždycky do kolen. Tom je báječný tatínek a moc se mi líbí, jak krásný vztah má s Janni. Líbí se mi, že je i takový hravý. Prostě u částech s Tomem a Janni jsem se jen rozplývala! Ona by klidně celá povídka mohla být jen o tom, jak Tom vychovává svou dceru a já bych byla nad míru spokojená! 😀

    A zatím začíná všechno hezky! Bill se už dokonce seznámil i s Tomovou maminkou, což mu tedy moc nezávidím, protože já mám z těchto věcí vždycky strach a představa, že jsem hned na prvním rande představena rodičům, tak to pěkně děkuji teda. 😀 Ale líbilo se mi, jak si Bill padl do oko s Janni. Moc se budu těšit na pokračování a doufám, že klukům rande vyjde naprosto nádherně! 🙂

    Strašně MOC děkuji za překlad! 🙂

  6. Tomova nervozita ohľadom toho, o čom sa bude s Billom na rande rozprávať bola roztomilá 🙂
    Janni zatiaľ vyzerá ako super dievča a Tom sa ako otec správa úžasne.
    Simone vzala celú situácie o Tomovom rande s mužom dosť kľudne, za čo som fakt rada 🙂
    Teraz len dúfam, že sa chalanom to ich rande podarí.. nech ho majú čo najkrajšie 🙂
    Ďakujem za preklad.

  7. Krasne :))) Janni byla sladka, ten dotaz na Billovo pohlavi me rozesmal. Opravdu se tesim na jejich rande. Urcite bude fajn a Tom nema duvod se bat 🙂

  8. tak tohle je vážně dokonalý <3 Janni je skvělá :') jenom sem zvědavá jak  na jejich večeři tak na Tomovu promluvu s matkou, jestli na ní tedy dojde 🙂 super!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics