autor: Catherine
Bill už od rána zářil jako letní sluníčko. Pořád měl chuť prozpěvovat si, poskakovat si, tancovat. Celý večer si psal s Tomem, dokonce si vzájemně popřáli dobrou noc! Bylo mu vážně skvěle. Na všechny kolem sebe byl opravdu milý, dokonce by byl i na Amy, kdyby tam byla.
„Bille?“ oslovila ho Laura, ten sebou cuknul, až upustil panenku, které pročesával dlouhé blonďaté vlasy. Měla je zacuchané a Laura ho o to požádala – chtěla si s ní hrát.
„Ano? Děje se něco?“ zamrkal a srdečně se na ni usmál. Ta se jen začala smát a kroutila hlavou, až jí vlasy padaly do obličeje.
„Nic moc. Ale ta panenka je už učesaná,“ znovu se zasmála a vzala si ji. „Děkuju, jsi moc hodný,“ okamžitě ji začala svlékat, protože ji chtěla navléknout do jiných šatiček.
„Jo, jo. Promiň, princezno,“ pousmál se a přišoupl krabici s oblečky blíž. Prohlížel si Lauru. Když se tak nad tím zamyslel… Ashley by pro ni byla skvělou maminkou. Obličej měly stejně hezký, stejně tak vlasy. Trochu si povzdechnul a zakroutil hlavou. Opravdu chtěl její a Tomovo manželství rozbít jen kvůli sobě? Bohužel ale neměl na výběr. Už od puberty, kdy mu začínal docházet pojem ‚láska‘, snil o tom, že jednou potká i on tu svoji. Sice na ni nečekal ve všech směrech – přeci jen, bylo mu 21, a kdyby měl mít sex jenom sám se sebou, musel by se zbláznit. Nikdy ale nikomu neřekl, že ho miluje, protože si to chystal pro toho, o kom si bude jistý, že je opravdu ten pravý. Nechtěl to spojení využívat jen tak pro někoho.
„Z čeho máš takovou radost?“ Laura našpulila trochu rty. Byla opravdu zvídavá.
„No, z čeho…“ pousmál se Bill a podíval se na ni. „Víš, já mám radost, že se paní Trümperový a panu Trümperovi tak moc líbíš a máš je ráda. Těšíš se na zítřek, až s nima budeš sama?“
„Jo, já nevím, Bille,“ nakrčila nos. „Teta Ashley je moc hodná, ale strejda Tom… Ten nerozumí mým hračkám, skoro si se mnou ani nechce hrát. Není vůbec jako ty. Asi je to divnej kluk.“
„Ale vždyť si s tebou hraje, miláčku,“ vydechl Bill a schoulil si Lauru do náruče. „Viděl jsem to. Navíc… třeba se stydí hrát si s panenkama na veřejnosti, hm? To bude určitě tím.“
„Ne, Bille, to je úplně jinak. On si se mnou ani nepovídá tolik jako ty, to všechno dělá jenom teta Ashley. Já… já k nim zítra nechci,“ Laura upřela své velké modré oči na Billa. Ten si jen povzdechnul a pohladil ji. Co měl teď udělat? Měl to někomu říct… Nebo Lauru přesvědčovat, že to bude určitě lepší? Skousnul si ret a zakroutil hlavou. Holčička uvnitř trpěla, to bylo jasné. Ale také to mohlo být jen tím, že má ze svého velkého dne strach, ne?
„A nemáš jen ze zítřka strach?“
„Ne, nemám. Bille, prosím… Já tam nechci,“ řekla téměř bolestně a položila si hlavu na Billův hrudník. „Zkus to zařídit u tety. Chci být raději tady…“
Bill už nic neříkal. Jen Lauru hladil a tiskl si ji k sobě. Jak to ale měl říct? Nemohl prostě přijít a říct, že on si myslí, že Laura nechce být s Tomem a Ashley. Samozřejmě, kdyby si vychovatelka myslela, že si vymýšlí, mohla by se zeptat i malé holčičky, aby si to ověřila. Líbnul malou blondýnku do vlasů a sundal si ji ze sebe. Ta zakroutila nesouhlasně hlavou a natahovala k Billovi ruce na znamení, že chce zpátky k němu.
„Lauro, zlatíčko, já se chci jít pokusit zařídit to, co chceš,“ zakroutil hlavou a vydechl. Sklonil se a nechal si dát na tvář pusu.
„Jsi moc hodný,“ usmála se Laura. „Řekneš mi pak, jestli k nim musím?“
„Samozřejmě, povím ti to,“ slíbil černovlásek a zakroutil hlavou. Nepočítal s tím, že by se mohl dostat do takové situace, proto se na to ani nijak nepřekvapoval. Nic k něčemu takovému jim neříkali ani ve škole, takže se mohl spoléhat jen sám na sebe.
Černovlásek stál před kanceláří paní Schwarzové, která měla celou sobotu na starosti. Zhluboka se nadechl a přivřel oči. Promýšlel si v hlavě vše, co chtěl říct. Až po pár dalších minutách se odvážil zaklepat na dveře. Hned na to byl vyzván, aby vešel dát. Kývnul si a sáhl na kliku. Nemohlo to být přeci až tak moc těžké, ne?
„Pane Kaulitzi? Přejete si něco?“ vytáhla obočí a podívala se na hodiny nade dveřmi. Doufala, že ji praktikant nebude zdržovat příliš dlouho, protože za deset minut jí končila pracovní doba, kterou nerada překračovala.
„Jo, vlastně jo. Něco bych potřeboval,“ pousmál se. „Mohl bych se posadit?“
„Posaďte se a mluvte.“
„Děkuji,“ posadil se Bill na židli proti paní Schwarzové. „Laura má být zítra s těmi potenciálními adoptivními rodiči, že?“
„Přesně tak, ráno si ji vyzvednou. Děje se snad něco?“ vytáhla obočí a Billa si podezřívavým pohledem prohlédla.
„No, věc se má tak…“ skousnul si ret. „Laura mi říkala, že s nimi být nechce, protože se jí pan Trümper moc nevěnuje… A není jí s nimi příliš dobře. Jestli do toho také můžu mluvit nezávislým pohledem… Myslím si, že je ještě příliš brzy na to, aby byli spolu sami a tak dlouho. Neviděli se tolikrát, aby to všichni tři zvládli.“
„Hm, zajímavé,“ pokývala sociální pracovnice hlavou a ze šuplíku vyndala složku. „Vypadají jako bezchybný pár, ale asi mezi sebou něco budou mít. Děti takové věci vycítí,“ řekla si spíše pro sebe a podívala se na Billa. „Jsem ráda, že si takových věcí všímáte i vy. Laura si k vám našla cestu, je to zvláštní. Nikdy si s nikým nepovídala tak jako s vámi. Děkuji,“ usmála se a napila se vody ze sklenice. „Zavolám jim a řeknu jim to. Bude to všechno?“
„Jo, jo. Všechno,“ zamrkal Bill a usmál se. Nečekal, že to půjde takhle rychle, ale… Aspoň, že tak. Nemusel se tím víc trápit.
„Dobře. Tak ještě jednou děkuji a budu doufat, že se ještě někdy potkáme,“ natáhla k němu ruku. Bill ruku přijal a stiskl, podíval se na ženu před sebou. „Na shledanou, pane Kaulitzi.“
„Já děkuji. Na shledanou,“ usmál se a ruku, kterou svíral, pustil. Znovu se usmál a kancelář opustil, aby nezůstával zbytečně déle, než bylo nutné.
Ashleyin telefon vyzváněl na stole v obýváku. Ta byla v kuchyni a míchala suroviny na dort, který chtěla upéct na zítřek. Měl to být první den, který měli s Laurou strávit celý a sami. Strašně moc si přála, aby všechno vyšlo, aby se nic nepokazilo. Také doufala, že dort, který připravuje, bude Lauře chutnat. Chtěla udělat čokoládový a ozdobit ho lentilkami. Doufala, že alespoň těmi by holčička nepohrdla.
„Zvoní ti telefon,“ řekl nevzrušeně Tom a opřel se víc do křesla. Vyndal z kapsy pracovní telefon a najel na jediné číslo – Billovo. Podíval se na hodiny a skousnul si ret. Měl mu napsat, nebo měl snad ještě chvíli počkat?
„Kdo volá?“ ozvala se Ashley z kuchyně.
„Nevím, nevidím tam,“ pokrčil Tom rameny a otevřel novou zprávu. Bill měl každou chvílí končit a on byl jako posedlý. Chtěl, aby si jeho zprávu přečetl jako první, aby na něj myslel a tak. Tedy doufal, že na něj bude myslet. Moc si přál, aby tomu tak bylo.
„Tak se můžeš podívat, ne?“ zasmála se brunetka a zakroutila hlavou. Odložila měchačku a do obýváku šla. Ruce si oprášila o zástěru a vytáhla obočí. Hovor přijala.
„KRASNY DEN, BILLE. JAK DNESKA BYLO V DOMOVE? ;-)“ Tom odeslal sms zprávu a díval se na svoji manželku. Její výraz se měnil na smutný a zároveň naštvaný. Přemýšlel, kdo asi tak mohl volat, že to na ni působí takhle. Schoval telefon do kapsy. Měl zapnuté vibrace, takže až mu Bill odpoví, ucítí to. Teď měl ale jinou práci.
„Co se stalo?“ naklonil Tom hlavu a podíval se na Ashley. Ta položila mobil zpátky na stůl a zakroutila hlavou.
„Zítra jsme sami. Laura k nám prý… nechce,“ vydechla a podívala se na Toma. „Znamená to, že je všechno zase mnohem dál. Nechápu proč. Řekl jí snad někdo něco?“ smutně vydechla a opřela se dlaněmi o stůl. „Zlato… Myslela jsem si, že to bude mnohem jednodušší. Však se s námi už normálně baví. Tak proč tak najednou?“
Tom si skousnul ret. Zrovna mu v kapse zavrčela příchozí zpráva. Chtěl si ji tak moc přečíst, ale zároveň tady byla jeho manželka, kterou měl utěšovat. Pro něj se na tom nic moc neměnilo, tedy kromě toho, že prožije úplně obyčejnou sobotu jako každý týden. Nemohl říkat, že si to myslel, protože tím by opět vykopal válečnou sekeru. Nakonec se zvedl a Ashley obejmul. Líbnul ji na čelist a podíval se jí do očí.
„Zlato… To bude dobrý, ano? Příště se to už určitě povede.“
„To jsi říkal, i když jsme se snažili o vlastní miminko… A nic se nepovedlo,“ zakroutila Ashley hlavou. Hned co si svoje slova uvědomila, překryla si je dlaní. Bylo jí jasné, že to teď vážně přehnala.
„Ashley, tohle… Fajn, jak myslíš,“ zakroutil Tom hlavou a manželku pustil. „Já za to nemůžu, nevymyslel jsem si to schválně,“ protočil oči a vycházel z obýváku. To, že je neplodný, bylo jeho velmi citlivé místo, které se teď Ashley podařilo parádně zasáhnout. Brunetka za ním rychle šla.
„Tome, promiň… Já to tak nemyslela, opravdu,“ hned se omlouvala, ale už bylo pozdě.
„Jdu se večer s Andym trochu pobavit,“ odsekl Tom a zavřel se v ložnici. Posadil se na postel a vytáhl telefon pro komunikaci s Billem.
„JO, BYLO TO CELKEM FAJN. UZ VIS, ZE ZITRA… NIC?“
„PRED CHVILI ASHLEY NĚKDO VOLAL. NECHCES VECER VYRAZIT DO MESTA? VEZMU KAMARADA, TAKY MUZES NEKOHO VZIT. ;-)“
Bill si přečetl zprávu a nechápavě zamrkal. O nevydařené sobotě se Tom ani nezmínil. Co to mělo… znamenat? Pokrčil rameny, rozhodl se, že po tom pátrat nebude. Navíc se mu chtělo večer jít ven, potřeboval zapít svou praxi. Navíc, když nevěděl, jestli je už Gustav zpátky, tak se mu Tom perfektně hodil.
„MYSLIS, ZE JE CAS DELAT NEROZUMNE VECI?“ odepsal a olíznul si rty.
„PRESNE TAK, JE NA TO TEN NEJLEPSI CAS. 😉 VYZVEDNEM TE VECER V DEVĚT U TEBE DOMA, VYHOVUJE?“
„BUDU CEKAT. ;-)“
Bill téměř pukal radostí. Měl spoustu času, aby se na večer co nejlépe připravil. A hlavně… Pokud bude Tom opravdu v takové náladě, v jaké vypadá, že je… Mohl pomalu uskutečňovat svůj plán na získání Tomova srdce pro sebe. Jen doufal, že se Tom moc neopije, protože by z toho nic nebylo. Stejně tak doufal, že se neopije ani on – potřeboval se pořádně navečeřet, aby alkohol neměl šanci, protože když byl opravdu hodně opilý, nedělal zas až tak skvělé věci a jeho plán by mohla chtivost celý pokazit a Toma zahnat. Schoval telefon do tašky a pomalu se duševně připravoval na večer, o kterém věděl, že bude vážně moc těžký, ale zároveň pěkný.
autor: Catherine
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
No, co k tomu dodat? Snad jen to, že si Tom uvědomí, že chce být s Billem a jen s ním.. A ne se s Billem jen vídat a zároveň být pořád ženatý s Ashley.. ale soudím, že k tomuto poznání Tom jen tak brzy nedospěje.. 😀 A i když se mi jeho celkové chování moc nezamlouvá, stejně jsem zvědavá, jak dopadne jeho večer s Billem a jestli už mezi nimi něco bude.. 😀 Děkuji za díl, těším se na další.. 🙂
Už jsem si zvykla, že se při čtení téhle povídky vždycky naštvu ale dneska to překvapivě šlo docela dobře. Laura to, myslím, vyřešila za všechny. Vycítila, že Tom o ni vlastně moc nestojí, takže z adopce asi nic nebude a tak je to lepší. Takhle už se to všechno týká jen těch tří kašparů a ona má šanci, že ji adoptuje někdo jiný.
Zdá se mi, že už Tom začíná mít jasno. Utěšovat Ashley vnímal jako povinnost ale ty esemesky s Billem …
A jestli si Bill myslí, že Tom je pro něj ten pravý, tak ať o něj bojuje, než aby si pak zbytek života výčítal, že promarnil šanci. Sice bych si na jeho místě rozmyslela začínat vážný vztah s někým, o kom vím, že podváděl svého předchozího partnera ale to je jeho riziko…
Díky za kapitolu
Vypada to, ze Bill se pripravuje na to svest Toma a dostat ho do postele. Tak snad se mu to podari. Jen doufam, ze ho Tom neoslovi "Ashley". To bych pukla smichy xD
Rikam si, jestli Tom bude na Billa nastvany az zjisti, ze Laura k nim nesla diky nemu, ale mam pocit, ze Tom o jeji navstevu zas tak nestal. V podstate mam dojem, ze Tom vubec netouzi mit dite. Ashley to s tim rypanim taky trochu prepiskla. Muzi vseobecne neplodnost nesou brutalne spatne. Stejne jako to, ze se jim nepostavi xD
Diky za dil 😉
Haha, Lexi to trefila, už jen aby Tom Billa při nějaké vášnivější chvilce oslovil Ashley a už si neškrtne ani na jedné straně 😀
Laura to vyřešila dobře, ale zase na druhou stranu, Ashley ji má opravdu ráda a myslím, že by z ní byla dobrá máma…
No to jsem opravdu zvědavá, jak tenhle chaos dopadne…
Podľa Lauriných slov a neochoty stráviť s Tomom a Ashley celý deň to vyzerá tak, že Tom v podstate dieťa ani nechce. Alebo možno ho nechce s Ashley?
A samotná Ashley to s tým rýpaním do Toma kvôli neplodnosti fakt prehnala. Teraz nech si je doma večera sama! 😀
No a Bill – vyzerá to, že plánuje spustiť misiu Získanie Toma pre seba, tak som zvedavá, čo všetko si naňho prichystal a hlavne dúfam, že sa mu podarí Toma získať 😀
Ďakujem za časť.
Pani Schwarczová ma milo prekvapila, myslela som si, že bude Lauru presviedčať aby tam šla. Páči sa mi, že rešpektuje jej rozhodnutie. Bill je zlatíčko, že to šiel pre ňu vybaviť. Mrzí ma ale, že Laura Toma nemá moc rada a Ashley áno. Som zvedavá ako toto celé dopadne.
Jsem zvědava jestli Ashey zůstane v děcáku nebo ne a jak dopadne ten večer.
Tak budud držet palce Billovi, aby se jeho plán co nejdříve uskutečnil a hlavně aby si Toma konečně ulovil pro sebe. Teď, když to vypadá s adopcí Laury daleko více vzdáleně než doposud, by snad už mohl Tom Ashley opusit. 😛
Děkuji za díl! 🙂
Vsadím se, že další díl bude pěkně peprný 😛 😀 těším se:)