autor: mohanrocks
„Podívejme se, kdo se nakonec rozhodl k nám připojit…“ pozdravil Bushido ponurým hlasem Billa, který vešel do bytu s šálkem čaje z automatu pro Toma, a jenž téměř překvapeně pustil.
Billovy rty se proměnily v úzkou linku a zlostně na něj zazíral. „Co tady, kurva, děláš?“ předstíral odvahu, ale ve skutečnosti byl vyděšený.
„Máme věci k diskuzi, takže pojď sem,“ Bushido ukázal na gauč, kde seděl Tom, opírající se o opěradlo pro podporu s ospalým výrazem ve tváři.
„Proč jsi ho vytáhl z postele?“ Bill k němu přispěchal, posadil se vedle něj a přiložil mu ruku na tvář.
„Jsem v pořádku,“ odkašlal si Tom a s pohledem na Bushida odvrátil hlavu od Billova doteku. Zdá se, že teď, když nebyl bezmocný nebo sám s Billem, nechtěl kolem Bushida vypadat jako slaboch.
Bill se zamračil a postavil Tomův čaj na stůl, zatímco pohlédl na Bushida s vysoce zdviženým obočím. „Co chceš?“
Bushido se ďábelsky zasmál. „Ach, tak moc, že ani nemáš tušení… Ale nejdřív, věřím, že je tady něco, co bys chtěl Strikerovi říct, nebo ne?“
Bill rychle zamrkal a podíval se na Toma, který měl zmatený výraz ve tváři. „O čem to mluví?“ Zeptal se Tom.
„Chtěl jsem mu to říct o samotě, pokud ti to nevadí…“ odpověděl Bill směrem k Bushidovi, propletl si prsty a podíval se dolů.
„Řeknu to takhle, pokud mu to neřekneš v příštích pěti vteřinách, pak mu to řeknu za tebe. Nejsem tak vzdělaný člověk jako ty, takže jsem si jistý, že moje slova nebudou tak pěkná,“ Bushido se posadil na vedlejší křeslo s potěšeným úšklebkem na rtech.
„Jdi do prdele,“ zavrčel Bill a pak se obrátil k Tomovi a s povzdechnutím si promnul rty, než se jejich pohledy setkaly. Téměř se mu lámalo srdce nad strachem, který unikal z Tomova pečlivě připraveného výrazu.
„Já ani nevím, kde začít…“ Bill narovnal ramena, zatímco si poposednul na gauči. „Víš, že jsem v postgraduálním studiu a musím udělat projekt diplomové práce, že?“
Tom jednoduše přikývl, na čele mu vyskočily vrásky a jeho modřiny a otoky Billovi to přiznání ještě více ztěžovaly. „To… Je to opravdu časově náročné a já-„
„Oh, kurva, tak už to vyklop!“ zavrčel Bushido a Bill vyskočil a střelil po něm ostrým pohledem.
„Já-já dělám svůj projekt diplomové práce o tomhle všem…“ zamumlal Bill a zavřel oči.
„Co tím myslíš?“ zašeptal Tom nejistě.
„Kurva, já…“ Bill pomalu otevřel oči. „Myslím tím, že píšu práci o bojích a o mých zkušenostech být kolem… vás všech kluků.“
Tom zůstal na moment ticho a Bill těkal očima mezi ním a Bushidem, který se tvářil potěšeně. „Ale Tome, vůbec se nezmiňuju konkrétně o tobě a-„
Tom zvedl zavázané ruce. „Celou tu dobu… ses jen dostával blízko ke mně, abys mohl napsat nějaký zajímavý dokument o tom, jak jsi učil chladnokrevného pouličního rváče, jak milovat, nebo tak něco?“
„Cože…? Ne! To vůbec takhle není!“ Trval na svém Bill a zavrtěl hlavou.
„Takže říkáš, že jsi nepozoroval mé chování a nedělal sis o tom poznámky pro svůj malý projekt?“ Zvedl Tom obočí.
„To…“ Bill se odmlčel. „To není přesně tak-„
„Hrál si s námi,“ promluvil Bushido. „Celou dobu si díky nám psal tu svou práci, aby získal dobrou známku.“
„Hej, ty víš, že to tak není… debile! Vysvětlil jsem ti, o čem je ten projekt a že nepoužívám osobní informace o nikom z vás,“ Bill zvedl hlas.
„Počkej, počkej,“ promluvil Tom tvrdě. „Řekl jsi o tom Bushidovi, ale ne mně?“
Bill zaúpěl. „On… Zjistil to jen proto, že můj profesor nás potkal, když jsem mluvil s Bushidem a on mluvil o projektu a-„
„A proč jsi mi to neřekl hned potom, co se to stalo? Sakra, proč jsi mi to neřekl hned na začátku? Místo toho jsi mě nechal ti zasraně naletět a tys mě jen celou dobu podváděl!“ Tom roztřeseně dýchal a zaťal pěsti, až poskočil bolestí.
„Prosím,“ řekl Bill zoufale. „Jen mě nech, abych ti ukázal ten výzkum, a to, co dělám, není to vůbec to, co si myslíš! Nepodváděl jsem tě!“
„Je to přesně to, co si myslíš,“ řekl Bushido a zapraskal klouby. „Kompletně tě využil.“
„Bushido, drž hubu! On lže, přísahám,“ Bill se podíval na Toma prosebně.
Tom se podíval na Billa s tvrdým pohledem. „Možná, že ne.“
„Říkal jsi, že… Říkal jsi, že bych nikdy neměl věřit ničemu, co vyjde z jeho úst. Proč bys mu věřil víc než mně?“ Zamumlal Bill nervózně.
„Protože až doteď jsem si myslel, že ti můžu věřit na 100%, ale schovával jsi přede mnou tohle a kdovíco ještě,“ Tomův hlas byl tak chladný, jak jej Bill už dlouho neslyšel.
„Já…“ Bill si olízl rty, oči se mu plnily slzami. „Chtěl jsem ti to říct před zápasem a pak po a… no, pořád do toho lezly nějaké sračky a nikdy nebyla vhodná doba…“
„Bille, měl jsi milion příležitostí, abys mi o tom řekl. Pokud bys neskrýval něco špatného, tak bys něco řekl. Pokud je to jen nějaký nevinný výzkumný projekt, tak ty a tvá velká huba by mi to už řekla!“ Tom roztřeseně vstal a téměř bolestí spadl zpět na gauč. Bill se natáhl, aby mu pomohl a Tom se odtáhl.
„Kurva, nedotýkej se mě teď,“ zavrčel a Bill se stáhl zpátky, zatímco Tom se belhal, aby opřel celou svou váhu proti zdi.
„Tome, omlouvám se… Tak moc se omlouvám! Pořád trvám na tom, že to není to, co si myslíš… Neřekl jsem ti to předtím, protože jsem věděl, že to vezmeš špatně, a já se snažil vymyslet nejlepší způsob, jak ti to vysvětlit,“ Bill si dal ruku přes pusu a tiše popotáhl.
„Oh, přestaňte být takové zkurvené číči. Vy oba,“ Bushido vstal a protočil oči.
Bill dal ruku dolů a zíral tvrdě na Bushida. „Jak jsi, kurva, mohl?“ Bill vyskočil a strčil Bushida do ramen, ale Bushido se zhoupnul zpět a udeřil Billa do čelisti.
Tom sebou trhl, ale zůstal stát a neřekl nic na Billovu obranu, ani se mu nesnažil pomoct. Bill se držel rukou za čelist a slzy mu tekly po tvářích z bolesti od rány a z toho, že na to Tom nijak nereagoval.
„Nedotýkej se mě, nikdy,“ Bushidův hlas byl rozzlobený a hluboký. „Takhle to teď bude fungovat, vy dva jste mě stáli proklatě hodně peněz a vyděláte mi je zpátky.“
Bill se mu posmíval skrz svou vnitřní a vnější bolest. „Neudělám pro tebe ani hovno. Skončil jsem!“
Bushido zavrtěl hlavou. „Oh Prissi, ty teprve začínáš.“
„To není už ani o tvé dceři, chceš peníze pro sebe!“ Bill zuřil a podíval se na Toma. „Jo, to víš, že před vámi všemi skrývá dceru? On tvrdí, že to je důvod, proč vás využívá, jak získat peníze, aby se o ni mohl postarat,“ tajemství z něj vyletělo bez rozmýšlení. Bill byl tak naštvaný a jen se snažil, aby trošku zmenšil Tomovo zklamání z něj samotného.
Tom zvedl obočí a z místa, kde se opíral o zeď, pohlédl na Bushida. „Je to pravda?“
Rozzlobené žíly na Bushidově čele vypadaly, jako by se chystaly každou chvíli prasknout. „Ty jsi takový zasraný lhář… Poslouchej, jaké sračky si vymýšlí, abych vypadal ještě hůř.“
Bill rozšířil nevěřícně oči. „C-co? Já nelžu, já jsem ji viděl!“ Bill se podíval na Toma s přikyvováním a stále si držel svou bolavou čelisti.
„Bille, prostě… přestaň,“ Tom zavřel oči.
„Ty mi nevěříš! Proč bych, sakra, lhal o něčem takovém?“ Billův hlas byl vysoký.
„Já už, kurva, nevím,“ odpověděl Tom otupěle. „Ale jestli je to pravda, pak je to jen další věc, kterou jsi přede mnou tajil.“
„Jo, Prissi, nevěří ti. A já taky ne,“ dodal Bushido.
„Drž hubu, Bu,“ zavrčel Tom. „Já nevěřím tobě a opravdu ti seru na nějaké vydělávání peněz nazpět. Skoro jsem kvůli tobě umřel.“
Bushido zvedl ruce. „Dobře, připouštím, že to byla chyba na mé straně.“
Bill tvrdě protočil oči. „To je zasraně podhodnocené,“ kousal se do rtu a podíval se zoufale na Toma. „Říkám ti pravdu o Bushidovi a o svém projektu, přísahám. Mám důvody, proč jsem ti neřekl o jeho dceři dřív…“
„Opravdu by mě nemohlo zajímat méně, jestli Bu má dceru, nebo ne, okay? Všechno, co si o tom myslím, je…“ Tom pevně sevřel čelist a jeho pohled klesl dolů. „Řekl jsem ti všechno, netajil jsem před tebou jedinou věc.“
„Já vím, a ani nevíš, jak moc to pro mě znamenalo…“ zamumlal Bill, přičemž se zhluboka nadechl a zavrtěl hlavou.
„Okay, už mám dost těchhle pitomých sraček,“ zavrčel Bushido. „Tak chcete vy dva vědět, jak mi vyděláte mé peníze zpět, nebo ne?“
„Ne!“ odpověděli oba muži najednou a Bushido se rozesmál.
„Oh, no tak, bude to tak cool,“ promnul si ruce jako nadšené dítě. „Opravdu si nemyslím, že řeknete ne.“
Bill si jemně třel svou čelist a rozšířil nosní dírky s pomalým výdechem, než zamumlal: „O tom velmi pochybuju.“
„Kurva řekni nám to, ať už vy dva můžete vypadnout,“ Tom se držel rukou přes žebra, a zatnul zuby. Billovi neuniklo, že Tom chtěl, aby odešel taky.
Bushido zkřížil ruce na hrudi a podíval se z Toma na Billa a zpět. „Přemýšlel jsem dlouho a usilovně o tom, jak získat všechny peníze zpět a potrestat vás oba za to, jak jste to podělali.“
„Tom nic nepodělal! Neudělal nic jiného, než že poslouchal tebe a-“ začal okamžitě Bill.
„Bille, já nepotřebuju, aby ses mě zastával! Přestaň,“ povzdechl si Tom unaveně a podíval se zpět na Bushida. „Pokračuj.“
„Jak milé od tebe, že mi to dovolíš,“ Bushido zíral na Billa. „Každopádně, tady je to, co se bude dít. Další boj bude něco velkého, přivede to obrovský dav, protože to bude tak kontroverzní a je za tím skvělý příběh,“ Bushido se zašklebil a Bill zaúpěl. „Budu vybírat vstupné a můžu zaručit, že tam bude několik velkých jmen, protože něco takového se nikdy předtím nestalo.“
Bill Tomovi věnoval pohled a viděl na jeho tváři podobné starosti jako na své vlastní. Bushido nechat svá slova chvíli viset ve vzduchu, než pokračoval. „Další boj bude… Na to si počkejte,“ Bushido se odmlčel a široce se usmál. „Mezi vámi dvěma.“
„Kurva, nikdy! Ne, ne. To neudělám,“ řekl Tom chraplavě.
„Jo, to se nestane. Tolik ke tvému geniálnímu plánu, idiote,“ zahučel Bill nevěřícně nad tou myšlenkou.
„Jen si to představte, dva milenci se zlomeným srdcem ze stejného týmu, vyřizující si to před stovkami lidí… To je skoro poetické, ne?“ Bushido si otřel falešnou slzu z tváře, neovlivněný Tomovou a Billovou reakcí.
„Copak jsi mě neslyšel? Já to neudělám. Zapomeň na to. Nebudu s ním bojovat,“ trval na svém Tom hlubokým hlasem.
Billovi se ulevilo, že alespoň Tom nebyl natolik šílený, že by chtěl proti němu bojovat. „Opravdu, to se nestane,“ řekl jen stručně.
„Vidíte, já jsem si myslel, že to takhle dopadne,“ řekl Bushido stále s úsměvem na tváři. „Tak, tady je další část, která osladí naše jednání.“
„Už nechci nic slyšet, jdi už, kurva, domů, ať můžu jít zpátky do postele,“ Tom si dal ruku přes obličej.
„Ne, počkej… Tohle budeš chtít slyšet,“ Bushido zapraskal klouby. „Jestli vy dva budete bojovat a tady Priss vyhraje… dostane ode mě svobodu.“
Oba muži ztichli, pootevřeli rty a oči se jim rozšířily. „C-cože?“ Bill konečně promluvil.
„Jak víš, opravdu mi lezeš na nervy a celý ten školní projekt mi leží v žaludku. Takže pokud budu mít šanci se tě zbavit, tak myslím, že se jí chytím. Nebudeš už pak dělat žádný další výzkum a nebudeš mě neustále srát. Dva body pro mě.“
„Ale tak to bys mě prostě mohl jen tak nechat jít!“ křičel Bill. „A ne mě nutit bojovat s Tomem.“
„Ne, to bych z toho neměl žádné peníze. Nedáváš pozor. Opravdu, myslel jsem, že jsi chytřejší, Pane Studente,“ zachechtal se Bushido.
„No, budeš muset přijít na něco jiného, protože tímhle způsobem ani nevyděláš peníze a ani se mě nezbavíš,“ řekl Bill vzdorovitě.
„Uděláme to,“ promluvil Tom tiše.
Bill po něm střelil pohledem. „Tome… Co?“
„Řekl jsem, že to uděláme. Ten boj bude,“ odpověděl Tom rozhodně.
„Ne, ne, ne!“ trval na svém Bill. „Neexistuje žádný způsob, jak bychom my dva mohli bojovat proti sobě. Prosím, Tome… Omlouvám se za všechno, ale…“
Tom po Billovi střelil pohledem, který mu dal najevo, aby byl zticha a pak se podíval na Bushida. „Domluveno.“
„Já věděl, že změníš názor!“ Bushido zatleskal rukama.
„Tome, to je…“ pokračoval Bill.
„Budeme bojovat, Bille, ať už se ti to, kurva, líbí, nebo ne,“ promluvil Tom s tvrdým pohledem.
„No výborně! Rivalita je začátek a to určitě přivede hodně lidí. Budou milovat to napětí,“ Bushido šel ke dveřím a otevřel je. „Strikere, raději se dej do pořádku, aby ses mohl začít připravovat na tu pekelnou show. Prissi, přestaň být taková ufňukaná děvka a začni skutečně trénovat. Striker by ti mohl snadno nakopat zadek, dokonce i v tomhle stavu. A ano, musíte se oba opravdu snažit vyhrát. Pokud ne, naše domluva neplatí,“ bez dalších okolků odešel a mezi Billem a Tomem se rozhostilo trapné ticho.
Bill zkřivil rty do strany a strčil ruku do kapsy. „Mohl bys mi vysvětlit, co se to právě stalo…?“
Tom mu věnoval tvrdý pohled. „Budeme bojovat a ty budeš volný, není tady nic k vysvětlování. Nejjednodušší rozhodnutí.“
„Tome… Já nepotřebuju být volný, pokud ty nejsi. Nechci tě opustit v téhle situaci…“ řekl Bill smutně.
„Řeknu to takhle,“ Tom se opatrně opřel o dveře svého pokoje s očima na Billově tváři. „Čím dřív budeš pryč od Bushida, tím dřívbudeš taky pryč z mého života.“
Bill rychle zamrkal, spodní ret se mu chvěl a jeho hlas byl slabý. „Tome… moc se omlouvám, že jsem ti to neřekl…“ Bill si myslel, že Tomovo rozhodnutí je čistě rytířské, protože ho chce dostat z nebezpečí, ale to si myslel špatně.
„Podívej, já jsem unavený a zasraně v bolestech. Já opravdu… Nemůžu se už ani dnes podívat na tvůj obličej, aniž by mě to uvnitř nervalo na kusy…“ zamumlal Tom a zavřel při tom oči.
„Ale…“ Bill těžce polkl. „Můžeme si o tom promluvit zítra? …Prosím.“
„Myslím, že potřebuju nějaký prostor… Víš, abych se vyléčil a získal svou sílu zpět,“ Tom zvedl jedno rameno s pomalým přikývnutím hlavou.
„Prosím, já…“ Bill si skousnul rty, protože věděl, že by měl prostě držet hubu.
„Až se uzdravím, tak se sejdeme, abychom vymysleli choreografii boje. Do té doby se můžeš zaměřit na školní sračky a svůj život mimo tohle všechno,“ řekl Tom pomalu.
Bill svraštil čelo. „Co myslíš tou choreografií?“
Tom s povzdechem protočil oči. „Budeme chtít, aby to vypadalo přesvědčivě, nebo ne?“
„Chceš říct… že to budeme předstírat?“ Zeptal se Bill.
„Tak nejlépe, jak jen budeme moct. Ukážu ti, kde mě můžeš zasáhnout, aniž bys způsobil příliš mnoho škod, a já přijdu na to, kde tě praštit, aby to vypadalo, že se skutečně snažím vyhrát,“ odpověděl Tom prostě. „Nazkoušíme ten boj jako divadlo. Ale musí to vypadat naprosto legitimně, Bille. Což znamená, že si budeme muset navzájem i ublížit.“
„Myslel jsem, že když jsi řekl, že budeme bojovat, že jsi měl na mysli reálný boj…“ odmlčel se Bill.
„Bille, navzdory tomu, jaké mám ohledně tebe pocity právě teď… nikdy bych tě nedokázal takhle úmyslně zranit…“ řekl Tom ironicky. „I přesto, že by to bylo o hodně, kurva, jednodušší, kdybych chtěl. Navíc, pokud bych do toho šel reálně, neexistuje žádný způsob, jak bys mohl vyhrát.“
Bill se kousl do rtu a přikývl, když viděl Tomovu logiku. „Ale pak… Tome, myslíš, že bys mi mohl odpustit? Možná bych ti mohl ukázat za pár dní všechno o mém výzkumu, abys viděl, že to není nic špatného…“
Tom držel své oči zaměřené na Billovu tvář a jeho rty se obrátily dolů, než pomalu promluvil. „Jsem ochotný tenhle boj předstírat, abys mohl být volný a žít svůj život bez strachu… Ale jsem taky ochotný to udělat, protože… Já prostě nejsem určený k tomu, abych s někým byl, Bille. Nikdy jsem nebyl a nikdy nebudu. Musíme se dostat navzájem ze svých životů a přestat si něco namlouvat.“
„Ne,“ Bill zavrtěl hlavou, přiložil si ruku na hruď. „To není pravda, ty ses tolik otevřel a změnil a…“
„A byl jsem podvedený, opět,“ řekl Tom suše.
„Já jsem to tak nechtěl…“ Billův hlas se třásl.
„Podívej se… Já vím, že jsi nechtěl, ale udělal jsi to a to se nezmění. Já tomu vlastně věřím, že mi ten tvůj výzkum neublíží, ale nemůžu to nechat být…“ Tom si povzdechl a kousl se do vnitřku tváře. „Prosím, prostě už běž, brzy si promluvíme o boji.“
Bill cítil, jak se mu slzy hromadí v očích, ale odmítl je nechat vyklouznout před Tomem; už tak byl dost ubohý. Místo toho popotáhl a rychle přikývl. „V pořádku, um… Mám nové číslo, tak… “ řekl rozpačitě a sáhl si do kapsy, kde zápasil se svým telefonem při chůzi ke kuchyňskému stolu, kde načmáral číslo na roh novin.
Tom ho pozorně sledoval a přitom těžce polknul. Jeho hlas byl chraplavý, když promluvil. „Já se ti ozvu.“
„Jo… Díky,“ zamumlal Bill a projel si prsty skrz vlasy a přes svou bolavou čelist. „Ty jsi… Jsi si jistý, že tady budeš sám v pořádku?“
„Mám lidi, kterým můžu zavolat, pokud bych potřeboval pomoc,“ odpověděl Tom rychle, čímž označil Billa za téměř cizího.
„Jo, samozřejmě, že máš…“ přikývl Bill unaveně a položil ruku na kliku, než poslal Tomovi poslední pohled. „Ani nevíš, jak je mi to líto…“
„Jo, taky je mi to líto. Opravdu, Bille…“ zamumlal Tom smutně a Bill cítil, že to opravdu myslel vážně.
Bill ho tam nechal, za zavřenými dveřmi, předtím, než se vydal zpět domů, znecitlivělý myšlenkami nad svým zcela rozmontovaným životem, jenž měl rozdělený do tragických fragmentů kvůli svým vlastním špatným rozhodnutím. Nápad získat svobodu už nějak nezněl tak lákavě jako dříve v ten den. Protože mu nezáleželo na tom, jestli bude volný, když cena, kterou za to musel zaplatit, bylo ztratit Toma úplně.
autor: mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Od samého začátku jsem věděla, že budou muset bojovat proti sobě. Věděla jsem to. Ale i tak mě tenhle díl zasáhl, jako máloco před ním.. úplně cítím Billovu zoufalost, a je mi ho TAK moc líto.. Vždyť by si oba zasloužili štěstí, lásku toho druhého..
Bu, ty sexy bastarde! Tak vymyslel si to hezky. Ne, ze by nam vsem nebylo jasne, ze to bude tak, ze Bu to bud rekne Tomovi nebo donuti Billa, nicmene me docela dostal ten souboj jich dvou. Tak jako, je od Toma hezke, ze nechce nakopat Billovi zadek, ale co ten rozchod? Kvuli takovy kravine.. snad se kluci zase sblizi 🙂
Dekuji za preklad!
Nemyslela som si, že Tom sa k tomu postaví až takto 🙁 je mi to strašne ľúto. Ale teší ma, že Tom Billovi stále nechce ublížiť a verím, že sa s tou Billovou "zradou" nejako vyrovná a budú spolu… Je mi po tejto kapitole neskutočne smutno:(
Ďakujem za preklad.
Já jsem si to sakra myslela hned, že se Billovi nevyplatí Tomovi lhát…ale i tak mě mrzí jeho reakce. Mohl by být trochu chápavější. Bill měl prostě strach z jeho reakce a z Bushida. Jak dlouho trvalo jemu než se Billovi otevřel? A copak už zapomněl, jak Bill zasáhl do boje a zachránil ho, i když tím zatraceně riskoval?! A co to všechno ostatní mezi nimi? Vážně Tome, prober se!!!
A vůbec nechci myslet na to, až spolu budou kluci bojovat, i kdyby to měl být jenom fingovaný boj. Moc se mi totiž nechce věřit, že si Bu nebude chtít svůj nový kšeft ohlídat a nebude se jim plést do trénování…
Oh, co na tohle vůbec napsat? 🙁
Tohle jsem vůbec nečekala. Mám z toho prapodivné pocity, je mi úplně smutno z celého dílu a kdybych mohla, tak bych tam hnedka šla a udělala pořádek se všema, protože mě štvou! Kromě Billa. 😀
No, takže návštěva Bushida nebylo zas až takové překvapení, protože jsem to tak trochu očekávala. Bylo mi jasné, že když si tam tak seděl, tak že už Tomovi buď o Billově výzkumu řekl a nebo se na to schyluje. Ačkoli jsem stále doufala, že to Tom vezme v pohodě, i tak jsem se trochu obávala. Ale bylo to ještě horší, než jsem si původně myslela! Bushido tomu samozřejmě nepřidal, když si vymýšlel a tloukl Tomovi do hlavy, že je to totální zrada jich všech. Já v tom pořád nevidím nic špatného, nechápu, proč by jim to mělo tak vadit, když je Bill nikde neprozradí. Stejně tu práci bude číst jen pár lidí, pochybuju, že by někdo Billovu práci někdě vydal nebo hodil na internet, aby se i ostatní lidé dozvěděli o pouličních bojích. Všechno je v anonymitě a Tom mě svou reakcí naprosto zklamal! 🙁 Chápu, že se musel cítit trochu naštvaně a podvedeně, když o tom Bushido ví a on ne, ale kdyby to nechal Billa pořádně vysvětlit a ukázat si tu práci, tak by pochopil, že vlastně o nic nejde. Vážně mě celý jeho pohled na věc dost zklamal. Nezbyde mi než doufat, že se mu to rozleží v hlavě a jak mu začne Bill chybět, tak začne jednat a o všem si s Billem v klidu promluví. Jsem na něj i trochu naštvaná, protože si fakt myslím, že byla jeho reakce dost přehnaná. Možná se tak zachoval i proto, že byl naštvaný už kvůli Bushidovi, necítil se dobře a chtěl klid a člověk občas prostě vybuchne. Pokud se brzy umoudří, tak mu to rozhodně odpustím a věřím, že Bill taky. Jasně, taky bych se v jeho kůži necítila dvakrát nejlíp, když bych věděla, že mi tohle někdo zatajil, ale vždycky je třeba si toho druhého vyslechnout proč to tak bylo a ne hnedka soudit. Maličko mě zklamalo, jak Billa odepsal a ještě prohlásil, že ani neví, čemu teda věřit. Myslím, že za celou tu dobu musel poznat, že jej Bill miluje a dělá všechno pro jeho dobro. 🙁
Ohledně boje Toma a Billa je mi dost smutno. Přesně tohohle jsem se na začátku povídky obávala, ale postupně jsem to nějak vypustila z hlavy a přiznám se, že takovýhle ´trest´ mě ani nenapadl. Když to chce Tom všechno jen zahrát, tak mi to po pravdě zas až tak nevadí, i když i při tom se kluci asi trochu zraní. Vlastně po dnešním díle bych i Tomovi přála, aby mu Bill nakopal zadek za to, jak idiotsky se zachoval. Třeba by se mu potom rozsvítilo. Navíc Tomova slova, že až se dostane Bill od Bushida, tak se dostane daleko i od něj, mě za Billa pěkně píchla. Jen jsem chvíli koukala na řádky, zda jsem si to přečetla správně nebo ne, protože se mi nechtělo věřit, že by Tom něco takového vypustil z pusy. Ta slova opravdu zabolela.
Z tohohle dílu mám opravdu rozpolcené pocity a je mi strašně líto, kam tohle až došlo. Snad bude další díl lépe naladěn! 🙂
Opravdu moc děkuji za bezvadný překlad! ♥
[5]: Ani nevíš, jak těžko se mi tenhle díl překládal. Měla jsem stochutí Toma osobně nakopat a poté to celé přepsat! Ale to by Mohanrocks asi neocenila 😀
Mám slzy na krajíčku Bushido je hajzl a Tom idiot nemám slov.
No, tušila jsem, že to takhle s tím výzkumem dopadne… Ale ten Tom je tak zabedněnej! Tak když Billa miluje, nemůže ho prostě vyslechnout?? Radši si nechá nabulíkovat hovadiny od Bushida a nechá se jím takhle zviklat? Pche, bejt Bill, budu naštvaná, ne že se budu furt omlouvat… Ten výzkum není nic tak strašnýho, jsou horší věci na světě, co by vám moh udělat někdo, koho máte rádi…
Grrrr… A navíc málem bulim… Doprčic, Tome 😀
Nedočkavě budu vyhlížet další díl a moc děkuju za překlad!
Okey, tak prave se Mohanrocks povedlo me rozbrecet i jinak nez smichy. Nestve me, ze spolu budou muset kluci bojovat tolik, jako me sere, ze to Bu navrhl a je to vlastne logicky, pac uz se zminil o uzasnem vzruseni z boje techle dvou rvacu, jsem si jista, ze Tom se bude snazit Billovi, co nejmene ublizit a z neporazitelneho se stane porazeny, aby Bill ziskal svobodu, ale optavdu ho Bu necha jen tak jit? Kdyz Priss, 'cica' porazi neporazitelneho (az na tu aferku s lamacem kosti, kterej byl podle me silny, ale naptosto vypatlany, mozek mu tvoril jeden malej biceps…), tak pak o nej asi bude zajem,ne? Je tak lehke dostat se z takovych kekelu? Jednim divadelkem? A nejsem si jista temi Billovymi ranami, mozna ze Tom zvladne Billa uderit, nejspis chce mnohem vic Billovu svobodu nez Bill sam, alespon se to tak ted tvari. Bill ho beztak jen tak pratelsky flakne 😀 To neni vtipne… to vite, jak je po breku… 😀 Ale stejne… Proc Tom vivadi kvuli takove hlouposti? Ok, asi by me to taky nejprve nastvalo, ale rekl, ze mu i veri, ze by nepsal ni spatneho pro Toma apod. Problem bude jen v tom, ze Tom neveri, ze jim to pujde, no proste ten vztah a tak, chudak uz si zazil tolik zkalamani, tak proc by tohle najednou melo skoncit dobre, ze? 🙁 Navi , az Bill dostane svobodu, co potom? Co jeji h vztah pak? Vubec netusim, jak tohle muze dopadnout 🙁 Ale Bushido je srac! A to se nezmeni at se stane cokoliv!
Moc dekuju za preklad, Zuzu :3
Ach jo, všechno špatně 😭 Tome, ty palice dubová 🙄 Chudák Bill… 😪