Autumn Leaves 19.

Tom vešel do domu. Pověsil své klíče na věšák nad botníkem a zhluboka se nadechl. Olízl si rty, když nasál vůni pečeného kuřete. Pohladil se po břiše, ve kterém mu hladově zakručelo. Odstrojil se a šel do kuchyně, kde tušil svou manželku.

„Ahoj,“ Ashley se otočila a usmála se na manžela. „Jsem ráda, že jsi přišel… Vážně,“ přistoupila k němu a pohladila ho po hrudníku. Tom se jí podíval do očí a nakrčil nos. Ashley měla v očích přesně takové jiskřičky, jaké mívala, když se napila alkoholu.

„Ashley, ty jsi pila?“ vytáhl obočí a zakroutil hlavou. Pohladil manželku po zádech, ale odtáhl se od polibku. „Cítím z tebe víno,“ vysvětlil své chování a kousek poodstoupil.

„Možná maličko,“ zasmála se bruneta a pokrčila rameny. „Ty mi nedáš pusinku? Stačí malou,“ olízla si rty a naklonila hlavu do strany. Laškovně zamrkala a našpulila rty. Tom bojoval sám se sebou, když si uvědomoval situaci. Když ještě před chvílí líbal Billa… nemohl teď líbat Ashley. Nebo snad mohl? Ne, momentálně by to nebylo správné.

„Ne, cítím, že jsem nějak nachlazený,“ hraně zakašlal a posadil se k prostřenému stolu. „Budeme mít kuře? Voní to moc hezky,“ usmál se a napil se vody ze sklenice.

„Přesně tak, upekla jsem kuře,“ kývla Ashley na souhlas a oběma nandala. U toho si prozpěvovala. Žádnou písničku, prostě jen melodii. Tvářila se až moc spokojeně a hlavně klidně, na to, že dvě noci nespal doma. Postavila před něj talíř a políbila ho na tvář. „Z mého nápadu budeš nadšený!“ zvonivě se zasmála a pohladila ho po zádech.

„Ashley, vážně, řekni mi, co se děje,“ nakrčil Tom nos. Něco se mu nezdálo. Vlastně… Nic se mu od jeho příchodu nezdálo. Myslel si, že jakmile vejde do domu, uslyší výčitky, křik, pláč, ale nic z toho se nestalo. Celkem ho to zneklidňovalo.

„Dobře, dobře. Nenajíme se ale nejdřív?“ brunetka opět našpulila rty a posadila se před Toma. Vzala svůj příbor a koukla se do manželových očí. „Dobrou chuť, zlato.“

„Dobrou,“ pousmál se Tom a začal jíst.

*

Tom se posadil na gauč a povolil si kalhoty. Byl šíleně přecpaný. Musel uznat, že je Ashley vážně skvělá kuchařka. Opřel si hlavu o opěrku a přivřel oči. Přemýšlel, zda takhle umí vařit i Bill? Nakrčil obočí a zakroutil hlavou, aby všechny myšlenky na něj odehnal. Nechtěl na něj myslet, alespoň ne teď, když mu manželka chtěla něco sdělit. Jenže se mu vkrádal do mysli, ani nevěděl jak.

„Lásko, tak…“ zasmála se Ashley a přisedla si k manželovi. Naklonila se a jemně ho políbila. „Myslím, že můžu mluvit, hm?“

„Mhhh…“ zamručel Tom a olízl si rty, spokojeně se pousmál. „Povídej.“

„Dobře, tak… otevři oči, protože je to vážně důležité,“ usmála se, když otevřel oči. „Něco mě totiž napadlo. Něco, s čím bys mohl souhlasit.“

„Povídej,“ souhlasil a chytil manželku za ruku. Cítil, že to je pro tuhle příležitost celkem dobré. Ne, že by se bála mluvit, protože tak rozhodně nevypadala. Spíš potřeboval dodat odvahu sám sobě, jelikož ani zdaleka nevěděl, o čem budou spolu hovořit.

„Líbí se ti Bill, viď?“

„Ashley, tohle…“ zakroutil hlavou a skousnul si ret. „Nemyslím si, že bychom o tom měli spolu mluvit,“ pousmál se a naklonil se, aby ji líbnul na čelo. Bill rozhodně nebyl dobré téma pro jejich společný rozhovor. Kdyby s ním nic neměl, tak možná ano, ale takhle rozhodně ne.

„Tome, já myslím, že o něm mluvit klidně můžem,“ pokrčila brunetka rameny. „Já to chápu, netlačí tě k dítěti, asi si s ním skvěle užíváš… Ale co ti dává víc než já? V čem je tak skvělej, že se pomalu vzdáváš všeho, co spolu máme?“ vydechla. Stále se manželovi dívala do očí, ten se je ale snažil klopit. Jak malé dítě, které se kaje.

„Uhm, zlato. Vážně můžem téma našeho rozhovoru změnit,“ řekl nervózně a nasucho polknul. Co jiného tak mohl říct? Měl to všechno odsouhlasit? Byla by snad Ashley spokojená? Odpověď neznal, vlastně po ní ani netoužil. Kdyby na něj křičela, asi by se cítil mnohem lépe, než když byla naprosto v klidu. Smrdělo to totiž něčím mnohem horším. Chystala se mu snad říct, že má někoho jiného? Nebo nastudovala nějakou psychologickou studii, ve které se psalo, že čím více v klidu bude, tím horší to bude pro hříšníka?

„Ne, já ti musím říct, co mám na srdci. Pokud se ti Bill líbí, fajn. Já to budu tolerovat, ale chci na oplátku jednu věc. Nerozvedeš se se mnou a na veřejnosti se ke mně budeš chovat, jakoby žádnej pitomej vychovatel neexistoval. Dostaneme Lauru a já si ji vychovám sama. Tome, jestli ty dítě nechceš, já to budu respektovat. Stejně jako budu respektovat, že se v tobě teď probudil gay. Na oplátku chci jediné – Lauru,“ Ashley mluvila jasně a zpříma, vůbec se nezadrhávala. Znělo to, jako by vedla rozhovor o nějaké naprosto běžné věci a ne o absurdním podvodu.

Tom se rozkašlal, ale teď opravdově. Šokovaně se na manželku díval, nechápal ani slovo z toho, co právě řekla. Myslel si, že se totálně zbláznila, jinak to totiž nebylo možné. Jak ji vůbec něco takového mohlo napadnout? Celé to bylo naprosto bláznivé! Párkrát nasucho polknul a vyškubnul svou ruku z Ashleyina sevření.

„Ashley, promluvíme si o tom, až budeš střízlivá, dobře?“

„Tome, budu chtít to stejné za jakéhokoliv stavu. Napila jsem se, abych si dodala odvahu, víš,“ skousla si ret a znovu chytla Tomovu ruku. „Prosím. Nemůžeme Lauře přeci ublížit. Bill říkal, že by ji to totálně zlomilo. Tome, no tak… Vždyť já po tobě vlastně skoro nic nechci!“ vydechla a zakroutila hlavou. Vždyť měla pravdu, ne? Zas tolik po manželovi nepožadovala. Jen chtěla být šťastná.

„Ty po mně nic nechceš? Vážně?“ zasmál se trochu Tom a protočil oči. „Uvědomuješ si, co po mně sakra chceš? Chceš, abychom podváděli! Myslíš si, že to nikdy nepraskne? Že k nám nepřijde žádná kontrola, aby viděli, jestli se má u nás dobře? Tohle vážně ne. Mimo jiné, s Billem…“

„Tome, sklapni. S Billem nejste přátelé, nesnaž se mi nalhávat, že mezi váma nic není. Nejsem hloupá husa, jak si asi myslíš. Vážně jsem si všimla, že máš dva telefony, ať se snažíš být nenápadný sebevíc. A také jsem si zjistila, že dneska jsi v práci vůbec nebyl. Ušetři mě těch lží, hm?“ zakroutila hlavou a postavila se. „Promysli si to, co jsem ti řekla. Protože jinak… Pokud se rozvedeme, tak pokud vím dobře, nemáme žádnou předmanželskou smlouvu. A víš, co to znamená? Polovina všeho majetku, co máme, je má. A já budu připravená to dostat. Seženu si lepšího právníka, než budeš mít ty a dostanu z tebe i víc. Takhle bychom jenom trochu lhali, nic strašného. Já jsem ta rozumná, taky bys měl být. A teď… dobrou noc,“ sklonila se a políbila manžela na rty. „Věřím tomu, že se rozhodneš dobře,“ usmála se a poplácala ho po tváři. Ještě si manžela prohlédla a zakroutila hlavou. Prsty zamávala a přesunula se z místnosti do patra. Věřila tomu, že se Tom rozhodne dobře.

Tom jen seděl a konsternovaně se díval do zdi před sebou. V obýváku bylo hrobové ticho, které rušil jen tikot starodávných hodin, které byly zavěšené nad krbem. Kousal si ret a přemýšlel. Snažil se přijít na to, kde jeho žena mohla přijít k tak pitomému nápadu. Poradil jí to snad někdo? Našla to na internetu? Bylo mu nepříjemně z toho, jak ho tlačila do kouta. Prakticky ho stavěla před hotovou věc a nedávala mu šanci výběru. Řekla mu jediné – pokud nezískají Lauru, oškube ho jako slepici. Promnul si spánky a přivřel oči. Tak tohle byla daň za to, že ji podváděl? Čekal úplně cokoliv, ale tohle opravdu ne. Možná by bylo mnohem lepší, kdyby vztah s Billem ukončil. Tím by mu ale s největší pravděpodobností hrozně ublížil a ani on by se necítil zrovna dvakrát skvěle. Potřeboval si s někým promluvit, v jak na hovno situaci se nacházel. Samozřejmě, že mohl zavolat svému černovláskovi, který by ho jistojistě rád vyslechl. To ale nebylo momentálně dvakrát rozumné, protože si chtěl promluvit hlavně o něm. Navíc by ho kompletně zlomil. Už když je Ashley vyrušila, vypadal smutně a jeho to tížilo. Všechno to bylo kvůli němu, kdyby se za ním bezmyšlenkovitě nehnal, nemusel by hrát mezi dvěma lidma jako ve hře na třetího. Ne, měl by zvolit někoho jiného, ale… Koho? Když se zamýšlel, neměl zas tolik přátel, kterým by se mohl svěřit. Vlastně měl jen jediného přítele a to Andrease, ostatní byli pouze známí. Vyndal z kapsy mobil a vytočil blonďákovo číslo. Nechal to chvíli zvonit, ale když ho nepřijímal, vztekle s ním hodil na zem.
„Ty pitomej křápe!“ zanadával Tom, jako by za to nebohý telefon mohl. Zvedl se a šel pomalu do koupelny. Nechtěl si nic promýšlet. Když s ním kamarád nehodlal mluvit, chtěl se jen osprchovat a jít spát. A byl přesvědčený, že si s manželkou promluví ještě ráno, až se oba vyspí a budou mít víc rozumu.

***

Toma probudila omamná vůně čerstvých vaflí, které měl položené i s šálkem kávy na nočním stolku. Pomalu se posadil a vytáhl obočí. Ashley mu nachystala snídani? Do postele? Zívl si a protáhl se, v celém těle mu zakřupalo. Prohlédl si manželku, která vešla do dveří. Byla oblečená v červené upnuté sukni a bílé halence – byla nachystaná do práce. Vzal si na klín talíř se snídaní a hladově se zakousnul. Ať to mělo znamenat, co to mělo znamenat, tak měl hlad. A když měl jídlo nachystané u postele, tak by byl hrozný hřích nechat ho ležet jen tak ladem.

„Dobré ráno, miláčku. Nachystala jsem ti snídani,“ prohodila jakoby nic a upravila se v zrcadle. „A také jsem zavolala do tvé práce. Řekla jsem, že se pořád necítíš dobře, a tak si bereš ještě na dnešek volno. Víš, máš alespoň čas promyslet si, o čem jsme včera spolu mluvili,“ pohodila vlasy a našpulila na sebe rty, která měla namalované rudou rtěnkou. Tomovi vypadla z ruky vafle a šokovaně zíral na ženu před sebou. Tohle nemohla být ta Ashley, kterou si vzal. Byla jako vyměněná… Co se to s ní k čertu stalo?!

„Ale já si nic nechci promýšlet. Už včera jsem ti řekl, co si o tom tvém ‚superskvělém‘ nápadu myslím. Je to prostě šílený a já do ničeho takového nepůjdu!“ zvýšil trochu hlas a odložil talíř zpátky na noční stolek.

„Tome, myslím si, že ty nejsi ten, kdo si může klást podmínky,“ ušklíbla se brunetka a zakroutila hlavou. Z jejího chování jí vážně nebylo dvakrát skvěle, ale měla na výběr? Odpověď byla jasná – ne. Chtěla alespoň jednou v životě docílit svého a splnit si sen – mít dítě. Sice ne vlastní, ale Laura byla takový andílek, že by ji taky brala.

„Ashley, sakra, já chci s tebou o tom mluvit. Já nechci ani jednoho z nás dostat do problémů, snaž se to pochopit. Ty si vážně myslíš, že když sem přijdou, tak se nebudou Laury ptát? A co si asi tak pomyslí? Sociální pracovnice mě tady sice uvidí, to je hezký, ale když Laura řekne, že strejda Tom tady není? Je to šíleně nebezpečné!“

„Nic není nebezpečné, sakra. Já mám všechno promyšlené,“ sykla Ashley jak jedovatej had. Posadila se na postel a podívala se na Toma. „Ty budeš bydlet tady s náma, samozřejmě. A občas můžeš být s ním. Jak večer, tak i v noci. Lauře budeme říkat, že jsi v práci, na pracovní cestě a já nevím co dalšího. Samozřejmě, že to nebude moct mít pořád, ale čas od času… To si myslím, že nevadí,“ pokrčila rameny. „A k večeru za ní pojedeme, hm? Takže si na dnešek nic neplánuj…“

„Ashley, přestaň si hrát na hloupou, já vím, že taková nejsi,“ vydechnul Tom a zakroutil hlavou. „Ty mi nejdřív řekneš, že to bude tak, jako kdybychom se spolu rozešli… A pak mi řekneš, že tady budu bydlet? A ty si jako myslíš, že s tím bude kdokoliv souhlasit? Ty jsi mladá, krásná… I kdybychom byli my dva bez sebe, tak si můžeš najít jinýho chlapa. A já už vidím, jak bude nadšeně skákat, že bydlíš s ex pod jednou střechou. Stejně tak, když budu s někým já. Taky budem chtít mít společnou domácnost.“

„Můžem bydlet všichni tady. Dům je dost velký…“

„Myslím si, že to by vážně nedělalo dobrotu,“ zakroutil Tom hlavou a sáhl manželce na čelo. „Vážně, nemáš horečku?“ vytáhl obočí. Už od včerejšího večera z ní padala jedna perla za druhou a Tom byl už zoufalý, protože se bál, co dalšího ještě uslyší. Nevěděl, co je vlastně horší. Jestli lhát úřadům, nebo si představovat, jak dva páry žijí pod jednou střechou a hrajou si na velkou a spokojenou rodinu.

„Já jsem… V pohodě,“ zakroutila Ashley nesouhlasně hlavou. „Jenom chci prostě dítě, to je celé.“

„Můžeš mít vlastní dítě… Od miminka. Ne se mnou, ale s nějakým jiným chlapem ho mít můžeš. To přeci víš, ne?“ vydechnul Tom a posadil se blíž k manželce, trochu ji obejmul. „Vždycky jsi chtěla být těhotná, mít miminko… A pořád to chceš, já to vím, Ashley. Já ti nechci bránit ve štěstí, myslím si, že bys měla někam vyrazit a sbalit nějakého chlapa, hm? Udělá ti dítě a nemusíš s ním ani zůstávat. Všechno bude v pohodě,“ políbil ji do vlasů a pohladil po paži. Cítil, jak se pod dotykem zachvěla. Stejně tak jako Bill – napadlo ho.

„Jo, moc bych chtěla mít vlastní miminko,“ řekla smutně a pohladila se po plochém břiše. „Ale já to nedokážu tak jako ty. Mám tě ráda, Tome,“ podívala se mu do očí. Tom vytáhl obočí a zakroutil hlavou. Ashley ho má… ráda? Měla by ho snad milovat, ne?

„Máš mě ráda? Ty mě… Nemiluješ?“

„Tome, jsme spolu už strašně dlouho a ty to víš. Oba víme, že to není tak jako na začátku. Prostě… Mám tě ráda a jsem zvyklá na to, že jsem s tebou. Stejně tak ty. Našel sis sice jeho, ale pořád se vracíš sem ke mně. Jsi zvyklý a potřebuješ moji blízkost. Ale už se nemilujeme jako na začátku. Už nějakou dobu ne a víme to oba dva.“

Tom sklopil pohled a neznatelně přikývnul. Ashley měla pravdu, lépe by to neřekl. Sice si pořád opakovali, jak se milují, jak jsou spolu šťastní a tak, ale dělali to prostě ze zvyku. Jak jinak by bylo možné, aby ho Bill tak pobláznil? Nikdy dřív se mu to nestávalo. Všímal si lidí kolem sebe, ale to bylo tak všechno. Když se mu nějaká holka líbila, nechával si to pro sebe a ani s ní nemluvil – nezajímala ho, protože měl doma vlastní holku.

„Máš asi pravdu. Večer nikam nepojedeme, hm? Sedneme si a znovu to spolu probereme, všechno. Akorát mi slib, že mi nebudeš vyhrožovat, dobře?“

„Dobře, zavolám tam… A omluvím nás. Vymyslíme spolu, co bude dál,“ pousmála se brunetka a zamrkala pár slz, které se jí draly z očí ven. Tom jí je chtěl otřít, ale ona jen trhla hlavou a pousmála se. „Tohle zvládnu… Uvidíme se večer,“ mávla mu a odešla z ložnice.

autor: Catherine