autor: mohanrocks
„Co už děláš vzhůru?“ zeptal se Bill, když si všiml, že jeho spolubydlící je vzhůru v sobotu před třetí hodinou odpoledne a omámeně si sype do misky cereálie.
„Chtěl jsem být vzhůru, abych-“ Gustav byl přerušen zívnutím a vysypal několik Cheerios na stůl, když při tom přimhouřil oči. „Abych se mohl ujistit, že tě chytnu dřív, než mi utečeš, jako to děláš pokaždé.“
„Aha, potřebuješ něco?“ Zeptal se Bill, když si balil do batohu několik potřebných věcí, jako léky proti bolesti a pár věcí navíc pro případ, že by jej Tom u sebe nechal zůstat přes noc. Podmínky jejich nové dohody stále nebyly až tak jasné. Setkali se ještě dvakrát v průběhu týdne a zůstali zaměřeni pouze na trénování, dokud neseděli zpátky v autě. To bylo jediné místo, kde Tom držel Billa za ruku a byl láskyplný, a nebyly tady ani žádné polibky od té doby, kdy jej Tom zaskočil tím jedním intenzivním.
„No, chci vědět, kde je ten boj,“ Gustav smetl vysypané Cheerios do misky a nalil na ně mléko, než do misky se zacinkáním přihodil lžičku. „Chceš taky nějaké?“ Zatřepal krabicí.
„Proč bys to chtěl vědět?“ Bill zvedl obočí a protáhl si ruce nad hlavou, široce zívnul a promnul si oči, které mu z toho náporu začaly slzet. „A ne, jsem příliš nervózní na to, abych jedl, díky,“ Bill nakrčil nos a položil si ruku na břicho.
„Abych mohl přijít, samozřejmě,“ Gustav se na něj podíval, jako by byl natvrdlý, zatímco položil misku na stůl.
„Ne, ne, ne,“ začal okamžitě Bill. „Rozhodně ne.“
„Jo, jistě, tohle je moje poslední šance vidět tě bojovat, nenechám si to ujít,“ řekl Gustav přísně.
„Ale… Byl jsi tak proti tomu po celou dobu…“ Bill byl vyvedený z míry.
„Jo, já jsem pořád proti tomu, ale teď se z toho dostáváš ven. Předtím jsem tě nechtěl vidět bojovat, protože jsem věděl, že by mě to jen ještě více naštvalo, že jsi uvízl v takových sračkách,“ pokrčil rameny Gustav a žvýkal cereálie.
Bill stiskl rty a hlasitě si povzdechl nosem. „Prostě si nemyslím, že je to dobrý nápad.“
„Podívej, mohl bych se prostě zeptat Georga, kde ten boj je, protože on je encyklopedie náhodných informací a určitě to bude vědět, ale uvědomil jsem si, že bych ti to měl říct, abych se tam neukázal nečekaně a neotřásl s tvým soustředěním,“ vysvětlil mu Gustav.
„Pořád mi to bude kazit koncentraci, pokud tam budeš,“ pomyslel si Bill nahlas. „Bez ohledu na okolnosti.“
„Nebo by bylo možná hezké mít v davu alespoň jednu přátelskou tvář, Bille,“ jeho spolubydlící na něj ukázal svou lžící. „Přemýšlej o tom.“
„Ty si jen myslíš, že bude vtipné sledovat mě, jak bojuju,“ bránil se Bill s lehkým úsměvem.
„Vole, nemůžu lhát,“ uchechtl se Gustav, „myslím, že to bude docela legrační sledovat tvé dlouhé pavoučí ruce a nohy, jak se snaží o přesné pohyby. Ale vážně, já tě jen chci podpořit a jsem si jistý, že si povedeš skvěle.“
„No, já musím vyhrát,“ Bill se kousl do rtu s nervózním pocitem rostoucím v žaludku. „Takže doufejme, že si povedu skvěle,“ řekl a poškrábal se na zátylku, pokrčil rameny a svěsil paži dolů. „Dobře, můžeš přijít. Ale opravdu, zůstaň vzadu a nic nepokřikuj nebo tak něco.“
„Kurva, to je příliš špatné. Chtěl jsem si sbalit své pompony a být tvá roztleskávačka,“ řekl Gustav suše.
Bill zavrtěl hlavou a začal škrábat na kousek papíru adresu, než jej posunul po pultě ke svému spolubydlícímu. „Tady, ty osle. Začíná to v devět večer, a budeš muset platit.“
Bill zavrtěl hlavou a začal škrábat na kousek papíru adresu, než jej posunul po pultě ke svému spolubydlícímu. „Tady, ty osle. Začíná to v devět večer, a budeš muset platit.“
„Nedostanu se tam zdarma, protože znám jednu z hvězd boje? To je nějaká kravina,“ ušklíbl se Gustav.
„Ve skutečnosti, Bushido by ti asi naúčtoval víc, kdyby věděl, že jsi se mnou,“ Bill obrátil oči v sloup. „Musím se jít rozehřát a připravit. Uvidíme se později,“ blýskl napjatým úsměvem na svého spolubydlícího.
—
Bill si zavázal ručník kolem pasu a předloktím otřel zamlžené zrcadlo, než se rukama zapřel o umyvadlo a zíral na svůj odraz. Věděl, jak musí vypadat, aby naposledy potěšil Bushida a celý večer šel hladce. Takže vysypal obsah své make-up tašky na pult a pustil se do práce.
Nejprve si vytáhl všechny obličejové piercingy, protože, jak už se poučil, dělaly úder do obličeje mnohem bolestivější. Použil korektor na tmavé kruhy pod očima, které byly připomínkou jeho neklidného nočního spánku, když nedokázal uklidnit svou mysl.
Otevřel paletu očních stínů a vybral nejtmavší odstín matné černé, aby s ní zakryl víčka úplně. Přidal trochu i pod spodní víčka, aby vytvořil kouřový a zastrašující účinek a zakončil to černými linkami. Když se díval do zrcadla, nemohl si vzpomenout, kdy naposledy měl na sobě tolik make-upu. V poslední době neměl pocit, že by ho potřeboval.
Poté, co byl jeho make-up hotov, šel si nasadit oblečení, které si dříve vybral a hodil na postel. Těsné černé džíny, poněkud průhledné, černé tričko a navrch džínovou vestu. Ujistil se, že zapomněl na veškeré prsteny a ostatní příslušenství, v Tomově vlastním zájmu.
Jeho vysoké tenisky byly obuty a Bill byl připravený řešit své vlasy, které pomalu usychaly do poněkud zvlněného, přirozeného stavu. V podstatě si na vrcholu vytvořil s pomocí vosku jen chaotický fauxhawk a po stranách si vlasy uhladil. Celkem vzato, jeho přípravy mu poskytly vítané rozptýlení od úzkosti, kterou cítil celý den.
Nanesl si nějaký balzám na suché rty, které si celý den nervózně kousal, a nakonec použil deodorant. Přál si, aby toho bylo víc, co by mohl ještě udělat, aby oddálil nevyhnutelné. Ale nastal čas a musel se jít setkat s Tomem, aby tohle mohli dokončit.
„Už jen jednou. Ještě naposledy,“ opakoval si Bill pro sebe, když vyšel ze dveří.
—
Tom otevřel dveře a zarazil se, zatímco jeho oči cestovaly přes Billův vzhled. „Wow…“ řekl po chvilce.
„Takže, vypadám okay?“ Ušklíbl se Bill lehce a vstoupil do bytu.
Tom neskrýval, že zíral na Billův zadek a zatímco si olízl rty, setkal se s Billovým pohledem. „Opravdu to ke mně není moc fér, že vypadáš tak dobře. Bude mě to rozptylovat od úkolu, abych tě zmlátil.“
„Zřejmě je to součástí mého plánu, snažím se vyhrát,“ Bill lehce zamrkal. „Ty sám nevypadáš zas tak špatně…“ Prohlédl si Tomovy tmavé džíny a žebrované šedé tílko. Kolem copánků měl černý šátek a vytáhl si piercing ze rtu. Vypadal drsně a sexy, jako vždy, ale Bill se na to ani nemohl soustředit, když jej znovu přepadla nervozita. „Bože, nemůžu se uvolnit…“
„Ani já ne…“ povzdechl si Tom hlasitě. „Nikdy jsem před bojem nebyl tak nervózní a ty víš, že jsem už bojoval hodně.“
„No, je tu něco, co můžu udělat, abych pomohl…?“ nabídl Bill tiše.
„Pravděpodobně ne, když jsi ten, se kterým budu bojovat,“ rozesmál se Tom. „Taky jsem nikdy nebyl v tak podělané situaci,“ promnul si paži. „Ale cítíš se v pořádku? Rozehřátý? Jen jsem se chtěl s tebou setkat v soukromí v případě, že bys měl nějaké obavy na poslední chvíli. Ne, že bychom o tom snad mohli mluvit kolem Bu.“
„Jo, rozehřál jsem se před tím, než jsem se připravil,“ přikývl Bill a rozhlédl se po bytě, o kterém si byl jistý, že už nikdy nebude mít šanci do něj vstoupit znovu. „Upřímně řečeno, cítím se tak připravený, jak jen můžu být s naším plánem… Hej,“ sundal si tašku z ramene. „Bylo by příliš troufalé, kdybych se zeptal, jestli spolu budeme trávit noc?“
Tom zamrkal a zastavil se v myšlenkách, než nakonec zvedl rameno. „Myslím, že pokud mě potom chceš zkontrolovat, tak jen dává smysl, abys zůstal, je to tak?“
„Přemýšlel jsem naprosto stejně,“ Bill se úlevně usmál. „Jsi připravený na tohle svinstvo?“
„Uhhh, ne?“ Přiznal Tom s neveselým smíchem. „Ale bude to dobrý pocit, když už bude po všem a ty z toho budeš venku.“
Bill souhlasil s přikývnutím a toužebným úsměvem. „No, jen si to tady nechám a půjdu. Nemůžeme se tam ukázat spolu, samozřejmě…“
„Ne, to nemůžeme,“ Tom polkl a sklopil hlavu, když pomalu vydechl. „Uvidíme se tam, Bille. Jen nezapomeň, zůstaň soustředěný a musíme se chovat tak, jako že se vzájemně nemůžeme vystát.“
Bill přemýšlel, že by možná mohl dostat polibek, než odejde, ale Tom se choval naprosto profesionálně a vše, co dostal, bylo poplácání po zádech. Bill protočil oči, ale usmál se na něj na rozloučenou. Bude s Tomem v noci a to mu stačilo.
—
Amfiteátr byl studený, zaprášený a masivní. Když Bill scházel po schodech dolů, několik kousků se odlomilo a spadlo a bylo snadné pochopit, proč bylo místo kvůli opravám uzavřeno. Výstražné pásky a kužely lemovaly celý prostor a zdály se zde být naprosto oprávněně vzhledem k nezákonným aktivitám, které se zde odehrávaly.
V dálce zahlédl Toma v rozhovoru s Bushidem, který měl na své, jindy strohé tváři, vzrušený výraz. Bill si dal na čas, než se k nim dostal, aby se seznámil s okolím, jak jen nejlépe mohl v matném svitu noční oblohy a světel, které byly sem tam rozestavěné. Bill pocítil úlevu, že na ně nebudou namířeny bodové reflektory, protože takhle budou možná jisté věci méně nápadné.
Bill se zastavil před Tomem a Bushidem a cílevědomě se vyhýbal pohledu na Toma. Bylo na čase se dostat do své role a Bushido mezi nimi musel cítit napětí.
„No podívejme, kdo se konečně ukázal,“ ušklíbl se Bushido a prohlédl si jej odshora až dolů. „Diva nás poctila svou přítomností.“
„Jdu se trochu rozehřát,“ oznámil Tom a odešel, aniž by Billovi věnoval jediný pohled.
„Tohle bude zatraceně úžasné,“ Bushido se rozesmál a poklepal si na hruď. „Nemůže dokonce ani vystát, být vedle tebe.“
Bill si odkašlal. „Jo, to bude opravdu kopec srandy,“ řekl sarkasticky. „Kolik lidí se tu ukáže?“
„No, dovol mi, abych se podíval do své křišťálové koule, idiote,“ odpověděl Bushido stejně sarkasticky. „Nemám tušení, ale nebojím se toho. Slovo se šíří rychle.“
„Jo, o tomhle… Jak víš, že se to slovo nedostane k žádným bezpečnostním složkám? Je to všechno tak trochu nelegální co děláme a kde to děláme,“ zeptal se Bill s nakloněnou hlavou.
„Nevím, takže se připrav běžet jako o život, když to bude nutné,“ pokrčil Bushido prostě rameny a poté Billa poplácal po zádech tvrději než jen přátelsky. „Dobře, musíš se dostat tam,“ Bushido ukázal na skryté místo za zdí, „aby nikdo neviděl tu tvou pitomě hezkou tvář před bojem. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím s nakopaným zadkem!“ Zařval přes rameno, když si odcházel promluvit s Leechem, který vybíral peníze od přicházejících lidí.
Bill zavrtěl hlavou a zhluboka se nadechl před odchodem na místo, kam byl poslán. Nebyl si zcela jistý, že je připravený na rány a údery, ale sakra, kdo na to byl kdy připravený. Bill si mohl pouze představovat, co v tuto chvíli procházelo hlavou Tomovi a jestli jsou jeho myšlenky stejné.
Nutnost bojovat proti tomu, koho milujete, před hromadou cizích lidí, vypadala jako jedna z těch nehorších nočních můr, ze kterých jste se nemohli pořádně probudit a neměli jste ponětí, proč je váš mozek vůbec produkuje. Bill někdy míval sny, ve kterých se vrátil na střední školu do hudebního představení a uvědomil si, že je chvíle premiéry a on nezná žádný ze svých textů či písní a nemá kostým. Přesto musel vystoupit, protože tam čekalo publikum, přesně jako v téhle situaci. Samozřejmě, že ve svých snech ho během písně nikdo nezmlátil nebo tak něco. Takže tohle mělo svůj vlastní soubor problémů.
Bill se začal protahovat a rozehřívat, i když to dělal v průběhu celého dne. Zdálo se, jako by se nedokázal zbavit pocitu, že je špatně připravený. Pro takovouhle událost tady opravdu nebyl žádný způsob, jak předpovědět, jak by to mohlo jít a tím pádem, jak by se na to člověk měl připravit.
„Ahoj,“ zašeptal Tom vedle něj a Bill překvapeně zvedl hlavu.
„Co tady děláš?“ Zašeptal Bill nazpět a nervózně se ohlížel přes rameno.
„Klid, nikdo mě neviděl přicházet,“ Tom se natáhl pro jeho ruku a stiskl ji. „Víš, viděl jsem venku Gustava…“
„Jo,“ povzdechl si Bill. „Opravdu chtěl přijít a po tom všem, co pro mě udělal, jsem nemohl být taková mrcha a nutit jej, aby zůstal doma. I když část mého já doufala, že se rozptýlí jídlem a na boj zapomene.“
Tom propukl v krátký smích, ačkoliv jeho nervozita stále prosvítala. „Je to cool, že tě chce podpořit. Já tady nemám nikoho, kdo by mi fandil.“
„Já ti fandím,“ Bill zvedl obě obočí a Tom na něj pohlédl s přimhouřenýma očima.
„Ne, ty musíš fandit sobě,“ opravil jej. „Chceme, abych prohrál, pamatuješ?“ Tomův slabý úsměv přetrvával.
„Ty víš, co jsem měl na mysli,“ zavrtěl Bill pomalu hlavou a propletl prsty s Tomovými.
„Jo, já vím,“ Tom pokrčil oběma rameny a ukradl si rychlou pusu na Billovu tvář, která Billa přinutila cítit se tak nějak lépe. „Poslouchej… Až budeš tam, chci, abys myslel na něco, co tě tak rozčílí, že budeš chtít do něčeho praštit…“
Bill našpulil rty a přikývl. „To je jednoduché, stačí, abych se na vteřinu podíval na Bushida.“
„To je opravdu dobrý plán,“ povzdechl si Tom s lehkým kývnutím. „Jen si pamatuj, že čím ohleduplnější ke mně budeš, tím víc nás to bude bolet. Je to zvrácené, ale je to tak.“
„Slibuju, že tam nebudu ohleduplný, ale potom se tě zatraceně moc chystám opečovávat jako miminko, pokud budeš zraněný. Takže na to buď připravený,“ Bill se pobaveně usmál, vděčný za ten malý rozhovor, který trochu narušil tu drsnou atmosféru.
„To ještě uvidíme…“ Tom obrátil oči v sloup. „Radši zamířím zpátky na své místo,“ zamumlal zklamaně a rozhlédl se kolem sebe, než svým tělem přirazil Billa ke zdi spolu s tvrdým polibkem.
Bill to nečekal, ale jeho paže se rychle omotaly kolem Tomova krku a jeho rty hladce spolupracovaly. Tom přejel jazykem přes Billovy rty, naposledy jej políbil, odtáhl se a oba muži lapali po dechu.
„Já…“ Bill zamrkal s idiotským úsměvem na tváři. „Wow. Kdybys nebyl na mé straně, tak bych si myslel, že je to trik, abys mě rozptýlil.“
„Tak to je dobře, že jsme na stejné straně… Hodně štěstí a pamatuj, buď zlý,“ ušklíbl se Tom a kousl se do spodního rtu, než odcházel s chlapeckým úsměvem na tváři.
Bill musel zapracovat na tom, aby proměnil svůj úsměv do sevřených rtů a kamenné tváře, která byla nezbytná, ale podařilo se mu dostat do své role právě v čas. Dnes večer vyhraje.
—
Účast byla obrovská, přesně jak Bushido očekával. Bill si to nechtěl přiznat, ale Bu byl vlastně dobrý v tom, co dělal, ačkoliv by mu to nikdy neřekl do tváře. Bill hledal v davu Gustava, ale nemohl jej najít, zřejmě kvůli jeho výšce.
Bill a Tom stáli tváří v tvář naproti sobě, věnující si rozporuplné pohledy, které nemuseli ani předstírat. Všechno tohle bylo tak špatné, a když je Bushido představil, dav jásal a křičel a Billovi z toho bylo špatně.
„A teď, než začneme, chci vám všem dodat trochu informací z historie,“ promluvil Bushido hrdě do mikrofonu. „Jak vidíte, tihle dva jsou produkty zlomených srdcí, lží a zrady. Kde jednou byla láska,“ Bushido vyslovil to slovo se znechucením, „je nyní hořkost a touha po pomstě.“
Lidé vzdychali ´ooooch´ a ´aaaach´ a Tom zapraskal klouby, protočil oči a sklopil pohled k zemi. Bushido byl naprosto mimo, ale nikdo, kromě Billa a Toma, to nevěděl.
„Chudák Priss byl odmítnut Strikerem, protože je obrovský lhář, v případě, že byste to chtěli vědět,“ ušklíbl se Bushido a Bill na něj zazíral se sevřenou čelistí, zatímco se vyhýbal odsuzujícím pohledům z davu. „Takže, tady jsou, připraveni, aby konečně vše vyřešili, jak potřebují. Normální lidé si to vyříkají, ale tito dva si to, kurva, vybojují!“ Bushido se zašklebil a zvedl ruce, zatímco dav zařval. „BOJ!“ Prohlásil Bushido a stáhl se k přední řadě davu.
Lidé okamžitě ztichli, zatímco Bill s Tomem kolem sebe začali kroužit. Tohle nacvičovali, Tom udělá první krok a Bill bude reagovat. Bill se nemusel obávat o Tomův úkol, musel se starat jen sám o sebe a zaměřit se na to, aby se zbaběle nestáhl.
Tom, jak bylo očekáváno, jako první napřáhl pěst, aby Billa udeřil do tváře, ale Bill uhnul a posunul se do strany, kde chtěl Toma zasáhnout do žaludku, ale byl zablokovaný. Tom jej popadl za předloktí a přetočil jej, takže Billova záda byla proti jeho hrudi a kopl jej do zadních částí nohou, čímž jej přinutil klesnout na kolena.
Nyní nastal okamžik, který Bill opravdu musel zvládnout. Už si tím prošli a nebyla tu žádná omluva pro to, aby to nebylo provedeno dokonale. Tom jej zezadu chytil do kravaty a Bill se natáhl dozadu, popadl jej za boky, naklonil se dopředu a přehodil jej na záda.
Zvuk dopadu se nesl amfiteátrem a dav potěšeně fandil. Tom si přiložil ruku na zadní část hlavy a začal vstávat, ale Bill mu položil nohu na hruď, aby jej udržel dole. Ve skutečnosti Bill sotva použil nějaký tlak. Ale Tom byl dobrý herec a zasténal a zamával rukama, jako kdyby Bill použil veškerou svou váhu.
Tomovi se podařilo chytit ho za nohu a stáhl jej k zemi, což mu dalo šanci postavit se, protáhnout si krk ze strany na stranu a kopnout Billa do paže. Bill předstíral bolestivý sten a přetočil se na břicho, aby vstal, ale Tom jej zasáhl kolenem do boku, zrovna když byl na všech čtyřech.
Nějakou dobu dál pokračovali tímto způsobem. Blokovali a předstírali údery, přehazovali se a navzájem se dostávali do pevných sevření. Nevedlo to ke konečnému bodu, ale vypadalo to dost přesvědčivě, jako by skutečně bojovali, pokud se dalo soudit podle reakcí davu.
Bill cítil úlevu, dokud nevěnoval pohled Bushidovi a viděl, jak jeho mysl pracuje a jeho oči tvrdě zírají. Bushido věděl, že se něco děje a nezdál se být moc nadšený.
Tom Billa udeřil do čelisti, používajíc pouze čtvrtinu své síly, ale tak, aby to vypadalo dostatečně tvrdě. Bylo to stále dost silné na to, aby Billova hlava lehce zavibrovala a na moment si musel promnout bradu.
Bill věděl, že tempo a přesvědčivé pohyby začaly slábnout. Začali opakovat údery a nemohlo to takhle pokračovat věčně. Realita byla, že tento boj neskončí, dokud jeden z nich nebude na zemi a Bushido je bude sledovat jako ostříž, dokud se to nestane.
Tom zachytil Billův ustaraný pohled a nenápadně pohlédl na Bushida, než vyslal jejich domluvený signál, který se skládal z mrknutí levým okem, poté pravým a nakonec dvakrát oběma dohromady. Každému jinému by to prostě připadalo, jako by se Tomovi do očí dostal prach, ale Bill věděl, že to znamená, že je čas začít bojovat reálně.
Chtěl Toma popadnout a odejít, vypadnout odsud a srát na to, co by se mohlo stát, ale místo toho udělal to, co musel a napřáhl pěst, aby s ní Toma tvrdě udeřil do hrudníku. Dav ožil a po Billově tváři se začaly kutálet slzy z pocitu marnosti, smíchané s potem ze vší té námahy. Tom zavrávoral a zašklebil se, když Billovi podkopl nohy, až spadl na zem s opravdovým zasténáním.
Tom se rychle rozkročil nad jeho nohama a varovně natáhl ruku, přičemž Billovi věnoval nepatrný, ale důrazný pohled. Bill použil svou dlaň, aby zablokoval úder a sevřel Tomovu ruku, než ji zkroutil, takže Tom vykřikl skutečnou bolestí a přikrčil se zpět, takže se Bill mohl dostat zpět na nohy. Hrubě si otřel tvář svým předloktím a nerovnoměrně vydechl. Celé jeho tělo se třáslo adrenalinem a rozrušením.
Bill měl své paže připravené, když na něj Tom opět zaútočil, ale nebyl schopen zablokovat úder, který Tom namířil na jeho žaludek. Bill se předklonil a chytil se rukou na místě, kde jej Tom udeřil, přičemž zasípal a pomalým pohybem se na okamžik zahleděl na Bushida. Bushido měl na tváři neuvěřitelně potěšený výraz a ačkoliv se z toho Billovi chtělo zvracet, fungovalo to, Bushido jim to nyní věřil, protože to bylo skutečné.
Oba doufali pro nějaký druh rozptýlení, zatímco pokračovali ve vzájemných úderech, a jejich dech začal být namáhavější. Modlili se za cokoliv, co by jen na pár vteřin odvedlo Bushidovu pozornost. Ale neměli takové štěstí, a tak Bill využil veškerý svůj vztek, který cítil vůči Bushidovi, aby Toma srazil na zem. V tomto bodě se veškeré zvuky davu a Bushidova řvaní smíchaly dohromady v jakousi děsivou a dysfunkční zvukovou stopu. Dodávalo to atmosféru k slzám, které tekly po Billových tvářích a ke krvi, která kapala z Tomových rtů.
„NO TAK!“ Zařval Bushido. „ODRAŽ HO, STRIKERE!“
„Musíš mě praštit,“ zamumlal Bill, aniž by pohnul rty, zatímco tlačil na Tomův krk se svým předloktím, aby měl omluvu pro to, že na okamžik zůstává na místě.
„Dokonči to teď,“ vydechl Tom a úkosem se podíval na Bushida, který zíral do davu a tvářil se, jako by viděl ducha.
„Kurva, budu tě muset zasáhnout tak tvrdě, aby Bushido uvěřil, že jsem tě opravdu vyřadil z boje,“ popotáhl Bill a nedokázal blokovat Tomovu pěst, která jej udeřila do obočí.
„Zatraceně…“ zamumlal Tom s lítostí, když spatřil krev, jak stéká po Billově tváři a znovu pohlédl na Bushida. „Nebudeš mě muset praštit tvrdě,“ Tom trhnul hlavou směrem k Bushidovi. „Nedívá se. Prašti mě. Kurva, prašti mě,“ Tom sebou zamlel a předstíral, že se jej snaží ze sebe shodit. Bill pohlédl na Bushida a viděl, jak vyděšeně zírá do davu, namísto toho, aby se díval na ně.
Bill zatnul zuby, otočil se zpět a udeřil do Tomovy čelisti přesně tak, jako to několikrát nacvičovali, několikrát oběma pěstmi. Mohl si dovolit použít pouze poloviční sílu, jelikož osoba, která by si toho všimla a kterou by to zajímalo, se zdála být kompletně zaujatá něčím jiným.
Tom s každým úderem prudce trhnul hlavou ze strany na stranu, zasténal a kopal nohama ve zřejmém zápasu, než všechny končetiny uvolnil a pro efekt zavřel oči.
Dav ztichnul a Bill vyskočil z Tomova těla a rychle se stáhnul na kolena, než si položil dlaň na ústa a rozšířil oči strachem. Věděl, že Tom bude v pořádku, ale jeho poloha jako bez života ho děsila a on se nemohl dočkat, až už bude po všem.
Bill otočil hlavu k Bushidovi, který vypadal, že si konečně vzpomněl, kde je, zatímco zíral na Tomovo tělo na zemi. Pomalu přešel kolem Billa a přikrčil se vedle Toma. „Strikere?“ Lehce jej poplácal po tváři. „Už v tobě nic nezůstalo? Čekal jsem od tebe víc.“
Tom pomalu otevřel oči a slabě vzhlédl k Bushidovi, zasténal, když zavrtěl hlavou a promluvil přiškrceným hlasem. „Ty poslední rány… neviděl jsem je přicházet.“
Bushido je také neviděl, protože byl tak rozrušený, a tak neměl jinou možnost, než věřit Strikerovi a davové reakci. „Dobře… Vstaň. Musím odsud vypadnout,“ řekl Bushido úsečným tónem a vstal, než rychlým otočením hlavy prohlédl celý dav.
Bill svraštil obočí a zvědavě Bushida sledoval, zatímco se roztřeseně postavil na nohy a oprášil si kalhoty. Dav se na něj díval s úžasem a všichni skandovali jeho jméno, ale Billovi to nepřinášelo pocit hrdosti jako dřív. Pokud si někdo zasluhoval uznání, tak to byl Tom.
Bushido přišel k Billovi a udeřil jej do ramene. „Už tě nikdy znovu nechci vidět, kluku. Rozumíš mi? Pokud jde o mě, jsi mrtvý. Nech mě na pokoji a já udělám to samé pro tebe. Ale pokud se znovu objevíš v mém životě, nemám důvod tě nechat žít,“ zazíral na něj, poté jej odtlačil a zamířil do davu, kde popadl Leeche, který držel krabici s penězi, a oba zmizeli.
Bill se za ním díval s pocitem úlevy i zmatku, než pohlédl na Toma, který mu věnoval sotva patrný palec nahoru, zatímco vstával a Bill potlačil úsměv nad jejich úspěchem.
„Hej…“ Gustav se k Billovi nesměle přiblížil s rukama v kapsách.
„Ahoj… Nemohl jsem tě v davu najít, prcku,“ řekl Bill ochraptělým hlasem.
„To bylo… Wow,“ zavrtěl hlavou, jeho hlas byl tichý. „Nevěděl jsem, že bys dokázal skutečně bojovat, Bille. A Tom…“ Gustav na něj pohlédl. „Jsi v pořádku, kámo?“
Tom se rozhlédl kolem na zvědavé pohledy, které jim byly věnovány, než zašeptal: „Je mi fajn, díky, ale tady nemůžeme mluvit. Uvidíme se později,“ Tom zvedl obočí směrem k Billovi a poté odkulhal pryč, jako přídavek pro zbývající publikum.
Bill přikývl a třel si bolavé místo na tváři. „Gusi, půjdeš se mnou k mému autu?“
„Jo, půjdu,“ vyhověl mu Gustav a věnoval Billovi občasný ohromený pohled, zatímco mířili k autu.
„Oh, nech toho. Ty víš, že to byl zmanipulovaný boj. Předstírali jsme to,“ řekl Bill tiše.
„Ne všechno…“ Gustav zavrtěl hlavou. „Dokonce i já to dokážu říct.“
Bill se zastavil u auta a pokrčil rameny. „Bushido si začal uvědomovat, že jsme do toho nešli na plné koule a tak. Ale pak ho na konci něco rozptýlilo. Díky bohu…“
„Jo! Viděl jsem to,“ Gustav vykulil oči. „Zíral na toho vysokého a strašidelného chlapa, který mu dával smrtící pohledy. Ten chlap opravdu ví, jak si udělat nepřátele. Dokonce i já jsem měl co dělat, abych mu nešel nakopat zadek, když se tam na vás usmíval, zatímco jste si rozdávali rány.“
Bill zkřížil ruce na hrudi a se zamračením se opřel o auto. „Zajímalo by mě, kdo to sakra byl… Bez ohledu na to, jak hrozivý byl, tak bych mu rád poslal kytky, nebo něco podobného za to, že nám zachránil zadky.“
„To je dost gayovské dokonce i na tebe,“ škádlil jej Gustav a to Billovi trošku zvedlo náladu. „Opravdu, chlape, jsem na tebe super pyšný. Zvládl jsi to a zvládl jsi to dobře. Já bych nikdy nedokázal v něčem takovém uspět.“
„Jo, protože tvé ruce a nohy jsou příliš krátké,“ zasmál se lehce Bill. „Ale díky… Myslím, že mi to ještě úplně nedošlo, že Bushido už nevlastní můj zadek,“ zamumlal Bill s lehkým úsměvem na rtech.
„Hej, Bushido už tvůj zadek nevlastní, ale Tom ano,“ mrkl na něj Gustav. „A když už o tom mluvíme, raději by ses s ním měl jít setkat. Myslím, žes ho opravdu trochu zranil… A on dostal kus tebe,“ upozornil Gustav na Billovo krvácející obočí.
„Budu v pořádku… Teď už opravdu budu,“ řekl Bill upřímně. „Díky, že jsi přišel… Uvidíme se zítra, jo?“
„Žádný problém, za těch deset babek to stálo, i když jsem za to mohl dostat pizzu. Když už mluvíme o jídle, sledovat tě bojovat a pracovat tak tvrdě mě udělalo super hladovým. Jdu se podívat, co má Georg. Uvidíme seeee,“ mávnul na Billa a rozešel se ke svému autu, zatímco Bill protočil oči nad svým spolubydlícím.
autor: mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
To bych se vsadila, že ten, z koho byl Bushido tak zděšený, byl Bleak nebo jak se jmenoval ten týpek, kterému Bu přebral holku. No díky bohu za něj, teď je z toho Bill konečně venku, bylo mi ho hrozně líto, jak u toho boje brečel. Gustav jako vždy perfektní. Už se těším, jak se Bill bude o Toma starat 🙂 Jen doufám, že Tom nebude zas dělat drahoty…
Na Billovym místě bych teď Bushidovi rozbila hubu !! Ale vážně … Bushido a bát se?! Hej ten to ještě schytá :3
To bylo… pani! Cekala jsem, ze kluci nakonec budou muset bojovat realne a jsem skutecne rada, ze to tak pekne zvladli. Potesilo me, ze jeste pred bojem zasel Bill na kus reci a dokonce se dohodli na spolecne travenou noc. Uz se moooc tesim 😀 a Bill uz je venku ze hry. Ackoliv mam dojem, ze s Bushidem budou jeste potize. On je takovy vytrvaly bastard 😀
Gustav opet rozzaril cely krasny dil. On je proste perfektni postavicka. A konecne videl Billa v akci a myslim, ze u nej Bill hodne stoupnul 🙂 no jo, holt uz vi, ze by mu i Bill dokazal nakopat pozadi 😀
Btw. Ten chlap v publiku byl urcite Bleak, ze? Muhehe 😀
Moc dekuji za preklad!
Myslela som si, že ten Bushidov "kamoš" si ho príde podať hneď tam, to by ma potešilo viac, ale aj ten Bushidov strach ma tešil a hlavne strata pozornosti aby Tom a Bill mohli ukončiť ten boj. Som zvedavá či naozaj nechá Billa na pokoji a čo urobí s Tomom. Naozaj si nevšimol, že to mali nacvičené?
Ďakujem za preklad:)
Tak zaprvé – Gustav <3
A zadruhé huráááááá, Bill je z toho venku 🙂 Zvládli to kluci na jedničku. A Tom mě moc potěšil tím, že z něj spadla ta ledová maska a hlavně že přišel před bojem za Billem a políbil ho 🙂 V příštím díle chci pěkně vášnivý a romantický usmiřování, doufam, že se ho dočkam :)))
No, a myslím, že je jasný, že tajemnej chlap byl Bleak… Už se těším, až Bushidovi nakope zadek!!! A doufám, že se v dalších dílech i o něm něco dozvíme 🙂
Děkuju za překlad a moc se těším na pokračování 🙂
Tak to mají kluci za sebou ale můžou poděkovat tomu típkový co se jej Bu bojí moc se těším na pokračko.
Nebyt toho frajera, jehoz jmeno si ani za boha nevybavim, tak by to mohlo dopadnout hodne zle. Ufff. Blech? Blejt… Nevim…
Ted se o sebe musi postarat jako miminka :³ to bude bud zhave nebo roztomile a nebo … No nevim jake. Ale je jasne, ze se asi nekdy nekde setkaji, myslim Bu a Bill. To jako Bushido Billa zabije jeň co ho uvidi napriklad v… Kavarne? :O To asi tezko. Pac driv Blecha zabije Bushida a ja doufam, ze se mu nebude Tom snazit zachranit prdel, pac Gusta me presvedcil, ze je Blecha hodne nebezpecnej chlapek. Co z je vlastne jasne, kdyz se ho Bushido boji. Ne ze by byl Bushido nejaky super rvac. Myslim, ze kdyby byl Bill by ho neprepral. Myslim, nezmlatil. Liďi se nedaji prat… Kazdopadne doufam, ze Bushido dostane na budku a Tom bude Ok s Billem, ktery ho poradne osetri 3:D
Dekuju za preklad a tesim se na dalsi dil :3 jako Blecha 😀
Ooooh, i přes veškerý boj jsem si tenhle díl parádně užila! 🙂
Tom mě strašně moc potěšil! Byla jsem spolu s Billem před bojem taková nervózní, protože jsem čekala, co se zase pokazí, ale příchod Toma všechnu nervozitu odboural pryč! Jsem ráda, že se Tom přestal ovládat a podlehl tomu citu, co chová k Billovi. Jednu dobu jsem si už opravdu myslela, že by tahle povídka mohla skončit špatně a kluci spolu nebudou, tak moc paličatý Tom byl! A ta nádherná pusa! ♥ Opravdu jsem byla ráda, že Tom za Billem zašel a trochu se to mezi nimi pročistilo, Bill se uklidnil a tak mohli oba nastoupit na boj klidnější.
Přes všechny ty díly jsem si už na veškeré násilí při bojích zvykla, i když ne, že by mi se mi to konečně četlo dobře. Pořád mi to děsně vadí, ale už to není takové jako na začátku. Čekala jsem, že kluci si budou muset uštědřit i pravé rány a také se tak stalo, ale byla jsem ráda, že byl nakonci Bushido rozptýlen, nejspíš Bleakem, a tak mohli alespoň ten konec trochu nahrát. Teď se už jen těším na to Billovo opečovávání Toma! ♥ Pokud jim to nezkazí Bushido, vím, že to bude nádherná další část dílu! 🙂 A především, Bill je z toho všeho konečně venku a volný! Mám z toho neskonalou radost a teď už jen doufat, že se povede i Tomovi brzy z tohohle všeho vyváznout!
Ha, a jsem zvědavá, jak to nakonec skončí s Bushidem a Bleakem. Přiznám se, že se začínám o Bushida trošku bát, protože netuším, co má Bleak za lubem, ale je fakt, že Budhido si zaslouží za to všechno, co prováděl kluků, snad všechno.
Moc děkuji za překlad a budu se těšit na další část! ♥♥