autor: Janule
Tááák, milánkové a máte mě tu zase, jako by mě nebylo už dost :o). Tentokrát jsem sepsala nápad, který jsem dostala někdy před rokem a pořád na to nebyl čas… nikdo mi ho mezitím nevyfoukl, protože jak je mým zvykem, mám nápady malinko netradiční, takže jsem sedla a je to tady. Hlavní město Berlín zhruba za čtyři roky, Tom, Bill a… ještě někdo. Myslím, že se vám bude líbit, chlapec s dready, v kšiltovce… 😉 je vskutku zvláštní. Tak vzhůru dolů. J. :o)
Obrázek by Ketty – k anglickému překladu na THF zde
Tom
Černé dlouhé vlasy se míhají v mém rozkroku rychleji a rychleji, mé prsty se do nich noří a jemně za ně tahají… celé to provází neuvěřitelné vzdychání, vycházející z mého vlastního hrdla. Je tak hlasité… Točí se mi hlava rozkoší, nedokážu to ovládnout, musím sténat nahlas… mám strach, že za chvíli začnu křičet… jeho piercing je tak neuvěřitelný nástroj… jsem v sedmém nebi, když mi to dělá… takhle to umí jen on… jen jediný člověk na světě… bože můj… cítím, že se blížím k vrcholu… už to nevydržím… pohyby jeho jazyka… to, jak neuvěřitelně skvěle saje, mě přivádí do absolutní extáze. Za chvilku… za chviličku vybuchnu… ještě vteřinu a…
Ježíšikriste… už zase! Tohle mám snad za trest… Vždycky se probudím těsně před vyvrcholením. Pane Bože! Za co mě trestáš? Proč mi tohle děláš? Necháš mě vždycky prožít všechno až do poslední vteřiny a jen to poslední… to nejkrásnější, mi upřeš! Zmetku… Sorry, pane Bože, ale tohle se fakt nedělá… ne tak zatraceně dlouho…
Jo… je to boží trest! Nebo to bude kletba? Proklel mě můj bratr za to, co jsem tenkrát provedl, když mi to tak nádherně udělal? Skončil jsem to, aniž bych mu to oplatil… Ale já přece nemohl jinak… byli jsme opilí. Bylo nám sedmnáct… nevěděli jsme, co děláme. Jsem přece starší… a moudřejší, sakra! Musel jsem to být já, kdo tomu zabrání. Přece jsem nemohl dopustit incestní vztah s vlastním bratrem! Bylo to nemorální tenkrát, a na tom se nic nezmění ani po šesti letech… i kdybych se na hlavu stavěl, incest mezi dvojčaty prostě není legální a já udělal správnou věc, když jsem to utnul. Finito… basta, jak by řekli Italové.
Jenže on mě za to nejspíš proklel… poslal na mě tuhle hrůzu. Každou druhou noc… celých šest let… to je přesně tisíc devadesát pět nedokončených orgasmů… hůř mě potrestat nemohl. Kdyby věděl, jak trpím… smál by se mi. Jo… normálně by se mi chechtal. Tolikrát už se mě snažil od tý doby dostat… tisíckrát jsem se vyhnul jeho pastičkám, do kterých mě chtěl vlákat, aby mě přesvědčil, že to tenkrát byla chyba skončit. Ale já to nemůžu udělat. Nemůžu po šesti letech přijít a říct: „Jasně, bráško, měl jsi pravdu, měli jsme spolu začít spát, měli jsme dát šanci tomu, co se mezi námi stalo…“ To je ale přesně to, co já nemůžu udělat. Kde by skončila moje hrdost? Jak znám svý roztomilý černovlasý dvojče, měl bych to denně na talíři. Omlátil by mi to o hlavu při každý příležitosti, a to já nemám zapotřebí. Do smrti mě nejspíš budou pronásledovat tyhle šílený sny, po kterých mám chuť zavolat Suzy.
Je mi to trapný, ale neudržím se ani teď, chmátnu po mobilu a vytáčím známé číslo. Mrknu na budík, blíží se druhá hodina… Jsem slaboch, ale co mám dělat, když nikdo jinej než Suzy není tak podobnej Billovi? Žádná jiná holka nebyla tak dokonale plochá, tak štíhlá, černovlasá a vysoká, jako šlapka Suzy.
„Escort servis Discreet,“ ozve se na druhé straně známý hlas.
„Ahoj Dereku, tady Tom,“ odpovím jako pokaždé. Volám sice pro jistotu se skrytým číslem, ale jsou opravdu diskrétní, takže nemám strach, že by mě napráskali bulváru, přišli by totiž o ty šílený balíky prachů, který do nich rvu už tři roky každou druhou noc. „Má dneska službu?“ zeptám se a nemusím ani jmenovat, však on dobře ví, koho chci.
„Bohužel, lituju, ale Suzy má dnes volno, volala, že je nemocná. Mohu pomoci jinou slečnou?“ zeptá se zcela zbytečně Derek, chlápek, kterej celou tu rozvážkovou smečku slečen řídí. Moc dobře ví, že jinou nechci.
„Ne, děkuju, chtěl jsem jenom Suzy,“ zklamaně vydechnu. Tak ona je nemocná… bože můj, doufám, že to nebude nic vážnýho, dlouho to bez ní nevydržím. „Pozdravujte ji ode mě, a že přeju hodně zdraví,“ dodám ještě a típnu telefon. Sakra! Už ani Suzy mi nepomůže, to je šílený. Co s tím budu teď dělat? Nadzvednu peřinu, abych aspoň pohledem vynadal tomu stojícímu machrovi, který mi nadzvedává trenky a odevzdaně vklouznu rukou k němu… co mi taky jinýho zbývá, jdem na to, kámo…
*-*-*
„Ano, mami?“ zmáčknu tlačítko na handsfreečku a ztlumím uřvanýho rapera, co mi právě huláká v kabině auta. Je to jeden z našich novejch koní, kterýmu brzo vydáme album, ale budu se na něj muset ještě podívat, není to ono. Něco mi na něm vadí…
„Ahoj, Tome,“ ozve se máma a já už v intonaci jejího hlasu cítím, že je něco špatně… nejspíš já, jako vždycky… Kolik mi bude muset bejt, abych se necítil jako malej harant, kdykoliv s ní mluvím? Nejspíš sto…
„Tak co jsem zase proved?“ rezignovaně odpovím a očekávám výčitky.
„No… jen se chci zeptat, jestli už jsi zalil Billovi ty kytky…“ zeptá se s absolutní jistotou v hlase máma a předem zná odpověď.
„Sakra! Zapomněl jsem na to!“ vztekle odseknu. Zase ten Bill. Odfrčí si klidně na čtrnáct dní do Španělska, „jen si tak trošku odpočinout“, jak říkal, když mi cinkal klíčema od bytu před nosem, a já to tady odnesu. „Zajedu tam, neboj, ale teď nemám čas, musím do práce,“ snažím se z toho vykroutit.
„Měl jsi to zalejt už včera. Víš, že ten ibišek u okna moc dlouho nevydrží, za chvíli uschne a začnou mu padat listy, tak se seber a zajeď tam hned. Víš, jak Billovi na tomhle ibišku záleží,“ snaží se mě máma donutit, abych všeho nechal a jel k bráchovi. Jenže mě nějaký jeho pitomý kytky absolutně netankujou. Doma mám akorát dvě umělý palmy a k životu mi to úplně stačí. Parády to nadělá a nemusí se s tím člověk vůbec zabývat. Nechápu, kde k týhle blbý zálibě Bill přišel, ale při svejch častejch cestách do ciziny s tím otravuje celou rodinu. A ještě k tomu bydlí úplně na druhý straně Berlína, než je moje firma, kam momentálně jedu. Já, na rozdíl od něj, musím pracovat, nemůžu se jen tak válet na pláži a opalovat se jak špekáček na grilu. Nemám čas ani náladu se starat o jeho blbý kytky. On se párkrát za měsíc projde po molu, zavlní se, udělá ty svý neskutečný svádivý oči a má vyděláno.
Jenže já mu nikdy nedokážu říct ne, když těma blbýma klíčema cinká u mýho nosu a dělá na mě ty svý psí oči. On moc dobře ví, že se mu už šest let cejtím něco dlužnej, tak toho nestydatě využívá, kdykoliv potřebuje… a já, jako ta blbá ovce, mu to vždycky slíbím. Ach jo… budu to muset otočit a jet k němu, nebo pak budu poslouchat měsíc lamentování, že jsem mu zavraždil jeho milovanou kytičku.
*-*-*
„Kaulitz company, prosím?“ ozve se z mobilu moje sekretářka.
„Čau, Katy, tady Tom. Prosím tě, jsem sice na cestě do práce, ale musím ještě něco důležitýho zařídit, takže se zdržím tak hodinku. Nemám teď žádnou schůzku, že ne?“ radši se ještě zeptám, i když mám všechny pracovní věci v mobilu.
„Ne, šéfe, první schůzka je až v jednu odpoledne. Je tu klídek, takže nemusíte spěchat, všechno klape,“ ujistí mě Katy, dvacetiletá prsatá dlouhonohá blondýna, typická sekretářka hodna toho pracovat u Toma Kaulitze… Všichni si myslej, že s ní spím, ale je to jen sekretářka, nic víc… pracovně dobrý, ale jinak totální slepice.
„Tak jo, kolem poledne jsem tam. Zatím…“ típnu telefon a hodím blinkr doleva. U Billa jsem tak za dvacet minut, to stíhám.
*-*-*
V předsíni zavřu oči a nasaju. Voní to tu po Billovi. Vzduch je nasáklý jeho vůní… za ty tři roky, co tady bydlí, není divu. Sice to není velkej byt, obývák, ložnice a kuchyň, ale je tu útulno. Brácha měl vždycky skvělej vkus a s tou kůčou, v který bydlím já, se to nedá vůbec srovnávat. Nejvíc mě fascinuje jeho bílá kožená sedačka… jak jí může udržovat tak čistou, to nikdy nepochopím… já mám černou a stejně je samej flek. Ale Bill je holt taková čistotná slečinka… Kde jsou ty časy, kdy klidně hupsnul v botách do postele… bejvávalo. Stárne, rebel…
Nepřijdu sem moc často, většinou jen, když mu zalívám kytky, protože bejt tu s ním sám, je mi jasný, že mě za chvíli začne svádět a potáhne mě do postele. Nerozumím tomu, proč ho to za těch šest let ještě nepřešlo. Vždyť musí vidět, že o to nestojím. Teda… ne, že o to nestojím, ale že mu to dávám jasně najevo. Nebo mi vidí až do žaludku a ví, že kdyby se jen trochu víc snažil, že mě nakonec dostane? Těžko říct. V každým případě zaleju ty pitomý kytky a musím padat do práce. Tohle mě neživí.
Máma měla pravdu, Ibišek už má listy svěšený k podlaze, vypadá docela smutně a zanedbaně. Má čestný místo na takovým vratkým stolečku hned vedle okna, aby měl dostatek světla. Vždycky, když začne kvést, volá mi Bill a je celej nadšenej. Nepobírám to, ale už to neřeším. Baterie lahví odstátý vody je připravená, na to nikdy nezapomene. Kytky, zabírající každý volný místo v obýváku a kuchyni, spolykaj na jedno zalívání snad pět litrů vody. Bill zahradník. Ach jo.
Nejradši bych mu ten ztracenej čas vyúčtoval… nejspíš mu pošlu fakturu… už se konečně blížím k tomu jeho vzácnýmu ibišku, postupuju kytku po kytce, abych žádnou nevynechal, když se za mnou ozve děsná rána. Otočím se, co se děje a málem mě jebne. Sakra! No do prdele! Ibišek je v hajzlu. Jak mohl spadnout, doprčic? Vždyť jsem se ho ani nedotkl! Já mu to minule říkal, magorovi, že je ten stolek moc vratkej a takhle velká kytka mu z něj brzo slítne… a samozřejmě se to musí stát zrovna v době, kdy jsem tady já… Hergot! Teď to budu muset uklidit. Ještěže to má zasazený v umělý hmotě, vypadá to, že to ten zelenej strom přežil. Akorát hlína je všude kolem na koberci a pár listů je pryč. To bude v pohodě… zvednu stoličku, díky který to zřejmě spadlo, ale když zkouším její stabilitu, připadá mi, že je v pořádku… proč se to poroučelo k zemi? No… nebudu pátrat po nesmyslech, na to teď není čas. Nacpu co nejvíc hlíny zpátky do květináče, hodim tu mrchu na stoleček, zaleju jí a budu muset najít něco, čím to tady zametu. I když, na tohle bude asi potřeba lux.
Chvilku přemejšlím, kde má brácha takovýhle věci, a jediný místo, který mě napadne, je komora vedle hajzlíku. No jasně, vyluxuju to a vypadnu. Rovnou se po cestě do firmy stavím někde na jídlo, začíná mi docela kručet v žaludku.
Rozsvítím komoru a očima pátrám, kde je tady uskladněnej lux. Má tady uklizeno, to je fakt, ale tak dokonale, že nějak nemůžu najít ten správnej přístroj. Bloudím očima po všech těch krabicích, co jsou vyrovnaný na zemi… že by byl takovej cvok, aby vracel lux zpátky do krabice? Ježiš, že by byl až tak postiženej? To snad ne… hele… tady je nějakej závěs, to by mohla bejt trefa. Ztuhnu, když si všimnu, že zpod toho závěsu čuměj pánský boty. Co pánský… hlavně hoperský boty. Co tady dělaj? Vždyť brácha nikdy nic takovýho nenosil… Zvědavě poodhrnu závěs a šíleně zařvu. Panebože! Lekl jsem se jako hovado! Je to sice neuvěřitelný, ale zírám sám sobě do tváře…
autor: Janule
betaread: Áďa
užasnýýýý…..Janulka je zpět a zase s úúúžasnou povííídkou
😀 Well! 😀
xDcoooooooooooo ??:D:D:D:D:D no tak to je koonec xD bill je maniak na kytky,pořádek i toma x'D skvelé xD da.sííí xD
hej né, že kvůli tomu ibišku (za kterej by mamka určo položila i život) našel voodoo panenku? pokud jo.. tak to je mazec!!!
ale stejně mi to nějak nedáva smysl… no uvidíme…
jinak…strašně sem se těšila zase na něco od tebe… je to první díl a je to uplně uchvacující!!! Těším se na další!!!
Hej, tak to nedávám, takový tlemy tady zase:D:D:D Co slovo, to perla, fakt:) Asi se nedočkám dalšího dílu<3333 skvěle, tleskám:)
Nevím jak to děláš, že každá tvoje povídka je úžasná:) bylo by docela zajímavý si přečíst tvoje prvotiny, teda samozřejmě pokud nebyl první přímo Dar, ale to by mi asi kleplo, první povídka a už tak dokonalá:D
Ach ach, ty náš talente:)
Už aby byl další díl téhle povídky:)musím vychytat, ve který dny bude přibývat, abych věděla kdy se těšit:)
WOW super, těším se na další díl. Napadaj mě takový hovadiny jako naklonovaný sexuální otrok :-D, ale to asi budu daleko od pravdy LOL.
Moc se mi to líbí 🙂
😀 😀 😀 Och bože!!! Rychle dál!! je to fakt dobrý!!! 😀
Darxie… něco ti povím, jo, ale nikomu to neříkej. 🙂 Moje prvotina byl Časoprostor. :D:D Předtím jsem napsala pouze maturitní písemku z češtiny dvacet let předtím. 😀 Tak to jen abys byla v obraze 😀
Danio… myslím, že budeš překvapená, jakejch hovadin jsem schopná… ale zase tak strašně daleko od pravdy nejsi… klon to sice není, ale… v dalším díle se to dozvíš 😉
Adusko, jsem konzervativní a pravidelnej člověk, takže to bude zase stejně, každej třetí den. 🙂 Je to napsaný, uzavřený, takže není proč zdržovat. 🙂 Doufám, že se vám to bude líbit. 🙂 J. :o)
Co jsem dneska přišla domů, bavím se:D Nejdřív u Tvého komentáře, kdes vyjádřila obavu o Billovo zdraví a teď tady:)) Mimochodem, o Billa bude postaráno, jen to ještě chvilku potrvá:) Nakonec jsem k němu byla hodnější, než jsem plánovala původně:) Za pár měsíců se to dozvíš:D:D
Nejdřív musím poděkovat za pozvání, od včerejška jsem se těšila, co jsi pro nás nachystala:) Místo šampáňa tady mám kafe, snad to stačí:D Je fakt dobrý:D
Přemýšlela jsem, o čem to tak bude… ale vzhledem k netradičnosti Tvých povídek mi bylo jasné, že mě stejně překvapíš… A já se tady nechávám ráda překvapovat:))
Hned začátek byl skvělý, nikdo nepíše tyhle scény lépe než ty a to mi nikdo nevymluví:D Rozhodně to vypadá víc než zajímavě, příhodou v minulosti začínaje a Billovými kytkami konče:) Pobavilo mě ''Kaulitz company'', něco podobného jsme kdysi plánovali s bratrancem, jen s našim příjmením, samozřejmě:D Chtěli jsme nabízet služby od počítačové grafiky (bratranec), řetězec restaurací (jeho rodiče) až po veterinární kliniku (já):D:D Ehm, to sem nepatří:D Zpět k povídce:D
Překvapuje mě, že Tom je tady ''rozumný'' a nechce si začít incestní vztah s bratrem… jo a vážně je to trestný čin, už jsem to zjistila:) Nechápu proč, ale prostě je:D:D
Tak jsem to zase přehnala už takhle zkraje, to je hrůza… proč nemůžu jednou napsat stručný komentář?!:D Každopádně, konec vypadá velmi zajímavě, netroufám si hádat, kam se to bude ubírat… radši si přečtu, jak jsi to geniálně vymyslela:)) Moc se těším:)
No co to je toto?!?!? Já vůbec nic novýho nečekala!!! Jsem z toho úplně v šoku :))) No tedy, tomu říkám rozjezd!!! Escort servis Discreet jsem ještě rozdýchala, ale Kaulitz company, to už bylo na mě moc 🙂 Syn se dokonce zvedl od televize a šel se podívat, co jeho stará matka tak šílí!!! Jo a ten Billův ibišek, bóóóže, úplně jsem viděla ten svůj 🙂 Ovšem naprosto mě dostala představa Billa, kterak dokončí úklid pokoje a jde strčit vysavač do krabice :))) A to už vůbec nemluvím o tom, co Tom našel v kamrlíku vedle WC 🙂 Kdy bude další díl????
A vůbec, tohle mi nedělej, takovýhle překvápka, už jsem přece jen starší osoba :)))
Jo a právě teď jsem připálila už čtvrtou palačinku!!! Co když mi rodinná rada za trest zakáže internet ?!? :)))
Kto si počká sa dočká =D Je to tak strašne otrepané , ale tak strašne pravdiveé x) A je to tu x) Hahááá , som vedela že bez nás dlho nevydržíš 😀 Už som mala slušne pripravenú reč kedy sa uráčiš mi dodať dávku , že ťa sprdnem a aha ho x) Ja som rada, že nemusím moc žobrať , ty sama od seba píšeš tak skveléé dokonalinky … Je to ….Božíí , úúúžasné x) Už len to slovo zařvu ! mi príde uplne vtipné a vhodné na válanie sa od smiechu x) Veľmi veľmi tak moc veľmi sa tešííííííííííííííííííííííííííííím =D =D =D Ja sa musím przinať … časoprostor l. rada … som prečítala už dva krát 😀
Ty brďo!:-D..skvělý, moc se mi to líbí!..Ty Tomovy hlášky jsou nejvíc!..Tam má voskovou figurínu Toma…na zakázku, ne?:D….Bill je jak Bree ze zoufalých manželek!:D…Janul, za jak dlouho bude další díl?:)
Ha, už to vidím, každěj třetí den…no už se těším na další díl!:)
ten konec mě dokonale rozesmál…Prej:Panebože! Lekl jsem se jako hovado! Je to sice neuvěřitelný, ale zírám sám sobě do tváře….no z toho jsem nemohla dýchat…..úžasná povídka….určitě piš dál…:)))))))))))))))))))))))))))))))))))
úžsný… x) jakmile jsem viděla pod touhle povídkou tvoje jméno, hned jsem musela rozkliknout celej článek, ale v tom všem nadšení, že se tady konečně objevila dalších z tvých skvělých povídek, jsem se málem ani na ten odkaz netrefila… xD nj… jinak, jak se ovšem dalo čekat, opět dokonalé… jenom t spojení "Kaulitz company" a "Bill zahradník" mě absolutně odvrhla kamsi do hlubin pod mým stolem a ještě teď mám co dělat, abych nedostala další záchvat smíchu, protože představit si Toma v kvádru a Billa s konví v ruce, jak zalejvá svou sbírku kytek, je fakticky úchvatný xD … zrovna nedávno jsem dočetla Dar II. a jestli má tahle povídka bejt stejně úžasně dokonalá, tak to se samou netrpělivostí nedočkám posledního dílu… x) takže rychle sem s dalším pokráčkem a hlavně prosím nezapomínej na Časoprostor III., protože na ten já sem natěšená jak sáňky v létě x)
OMG xD TO jsou fory tohle to!!!! xD Mě by vážně zajímalo kde na to chodíš…..Je to upe sqelí mooocka řehním se tu jak blázen xD…..Jo a chtělla bych se zeptat jestli bude ta 3. řada Časoprostoru?!
no ne, to jsem nečekala… takhle brzy novou povídku:) rozhodně je to příjemný překvapení;) vypadá to moc dobře:) už se těším na další…
jo a když už je to dopsaný, nemoha bys prozradit, kolik to bude mít dílů?
Je to perfektní! Je to hrozně zajímavý. A hlavně jsem se nasmála. xDDD Chudinka ibišek, to mě zajímá jestli chcípne pod Tomovou vzornou péčí. xDDD Je to fakt super, vypadá to hrozně zajímavě! To se holt pozná autor s velkým A! :-))
teda já vůbec nevěděla že něco bude:D teda věděla, psalaa to někde, nevim kde, ale tak brzo:D:D
první díl vypadá skvěle, kopie Toma v komoře:D to bude ještě zajímavý:-)
ale vzhledem k tomu, že to píšeš ty, bude to určitě opět úžasný:-)
těšim na za 3 dny:D
🙂 🙂 *smích* cháá mám dost!! Tak to je teda něco, no jako obvykle mě nepřekvapuješ..je to prostě fantastický a dokonale okecávaný jako vždycky 🙂 prostě the Best.S tím Ibiškem, ho ho říkají mu zahradník, 🙂 mi tak trochu připomíná mamku.Ta se taky může zbláznit, když jí nějaké kvítko začne kvést a to pak má naše rodina celou dobu než odkvetou na uších "podívej jak krásně kvete" no radši pomlčím.. 🙂 Nemůžu… vážně to nejde, je to tak prostě perfektní!!Ach..ach ty tvoje povídky jsou prostě vždycky perfektní, a když už jsme u toho…nechtěla by jsi to tak trochu pozměnit a dávat to sem každý druhý den?? 🙂 Já vím..ale když mě to tak napíná, jak to bude dál.. 🙂
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa, ani nevíš jak sem nadskočila radostí, když sem uviděla autor: Janule!!!
dobře, takže teď si to du přečíst xDD
Tak dobře, teď už je to přečtený, mužu se normálně vyjádřit..
Začíná to zajímavě! optimisticky, to sem teď přesně potřebovala! dlouho nebyla žadná veselá povidka a tahle na veselou zatím vypadá, doufám, že tak bude aji pokračovat!
ani netušíš, jak mě tvoje ptravidelný dávky povidek scházeli!!
už se těším na další díl!!!
Teda Jani, ty mi dáváš.. úplně na začátku mě vyšokuje jméno sekretářky.. hned potom její popis 😀 doufám že se tam nebude vyskytovat moc často, vždycky mě to praští do očí.. Ale tak aspoň jestli bude tahle ffka ze všech nejoblíbenější (Dar ani Časoprostor bych nevyměnila, ale kdoví co se z tohohle vyklube.. xD), budu moct tvrdit že tam mám jmenovkyni.. jméno je sice asi to jediný co s ní mám stejný, ale co už, to nikdo vědět nemusí ;DD
Ne vážně.. hrozně se těšim co se z toho zase vyklube.. a začíná to veeeelice slibně x)
…asi to přehánim, ale vlastně to bylo přesně 1095,5 nebo 1096 nedokončených orgasmů – to podle toho, kolik přechodných roků se do toho intervalu nacpalo… vzhledem k tomu, že 08 byl přestupnej rok, podle mých propočtů ti tam celej jeden nedokončenej orgasmus chybí.. ale už je pozdě, mozek vypíná kolem sedmý osmý, takže je dost dobře možný, že vyvolávám planej poplach 😉
dobree co dobre bohovske
a ten ibistek 😛
no a aj to Kaulitz company bolo super ale "Bill Zahradnik" bolo naj naj naj 😛 tesiim na pokracko ale sa trosku bojim toho zevraj "malinko netradicny" … 😀
Janule:no je toto možný, kdybych si aspon mohla říkat, "když se budu tak hezky snažit jako Janule, tak jednoho dne taky napíšu takovou krásnou povídku" a ono ne! Ty píšeš hned hotová díla:D:D:D Tak kde je spravedlnost, to fakt nevím, asi se taky zdejchla do Karibiku:D
Ale tak, furt lepší než kdyby nebylo co číst, že:D
Holky moje, to je krásný uvítání, už jsem úplně odvykla. 🙂 Moc děkuju :-* za všechny komenty a hned zodopovím otázku, kolik to má dílů… to jsem taky mohla napsat rovnou do úvodu, co? No nic… jsem tajemná jak hrad v Karpatech a pak to stejně vykecám 😀 Takže celkem je to patnáct dílů, bude to tu měsíc a půl a za tu dobu doufám, že už konečně začnu psát Časoprostor III. Chystám se zejtra začít, tak doufám, že se to povede. Ale jak to znám, ještě to bude trvat, než to začnu uveřejňovat, protože to chce zase pár dílů náskok :D, nejlíp tak deset, patnáct. No.. uvidim, třeba to tentokrát zvládnu rychle, ale slíbit nic prozatím nemůžu. Tohle jsem psala měsíc, takže možná to půjde podobně rychle. 🙂 Tuhle povídku jsem si vyloženě užila, je to řekla bych sranda, žádný psychologický dramata se tam objevovat nebudou a Katy, tebe můžu ujistit, že sekretářka tam byla jen jednou 😀 Už se nemusíš bát. 🙂 O práci v týhle povídce opravdu nepůjde 😀
*.*
to je boží…hlavně ten první odstavec co se zdá Tomovi..Miluju tohle v povídkách vždycky si to dovedu až příliš živě představit 😀
Janule,jeste nedekuj,jeste JAA xD ti musim neco rict,okecat,okomentovat,zhodnotit atd.;-D
Znamka: vyborny- takze jednicka 2x podtrzena a misto hvezdicek spojeny znaky muzskeho pohlavi xDD
Ten Tom2 xD to bude,ja vim,ze nebude,naklonovany Tom.Aby Tom origos zarlil nebo si tim Bill ulevuje na nem psychicky i fyzicky. Nee,ja vim,Tom se zamiluje do svyho klonu. Ne to nebude klon,to bude Bill!! Bude se za nej prevlikat! xDD
Nebo ja uz radsi mlcim!
Janulko, velmi pěkný, nasmála jsem se hlavně u toho ibišku, chudák jeden zvadlej, babička taky pěstuje takový kokotiny..:-D Jinak jsem teda fakt hódně zvědavá, každý tři dny bude reading téhle povídky, neboj:-D Patnáct dílů je tak akorát..Už se těším..
Bill má místo Toma panáka, jo? =D No lol =D
Já vím, proč se radši vyhýbám internetu, ač neúspěšně, protože pak se místo odporných odborných termínů zaobírám tím, proč má Bill v kumbálu hopera, a jestli se tam Tom místo svého klonu schová, až Bill přijede zpátky a bude si chtít 'popovídat' se svým CopyTomem…
Tomovi ty jeho noci vážně nezávidím, ačkoli si Suzy už mohla vydělat na pěkný autíčko a malý byteček, jak je chlapec pravidelným zákazníkem :o)
A Billovi závidím jeho péči o kytky, že se snaží, já se snažím, až když na mě ta rostlinka kříčí: 'umírám, pít, pít!' a pak mi to občas připomene i má nejdražší maminka. Z čehož vyplývá jediné, většina kytek na oknech jsou nezmaří, co přežijí všechno:D
až na tu vánoční hvězdu, dobře, možná mi mohlo dojít, že když na ní otevřu okno, nebude jí teplo (při -10°C), ale že bude dělat fóry a zmrzne…
A patnáct dílů? Neměla to být původně jednodílkovka na deset? (co se matně pamatuju někdy z léta :D) Ještěže jsi taková grafomanka, alespoň bude co číst za nudných večerů o zkouškovém :o) ach bože, to pokušení…
Nebo me napadlo jeste neco. Bill se bude prevlikat i za Suzy,jak to mela podobne Zoe v plastice. Ale to asi tezko, to by Tom davno zjistil,ze jeho Suzynka ma frantika 😀
To je nádherný…..super
líbí líbí líbí se mi to sem hrozně napjatá co to bude
no teda wooow…..tohle je zajímavý!!!!
Taaak, musím honem využít sestřiny velkorysosti a díky tomu, že mě pustila na svůj noťas dohnat alespoň komentáře, když už jsem jinak odříznutá od psaní.
A jak vlastně začít… Nenapadá mě nic jiného, než "páááni, to je bomba"… 😀
Chudáka Toma už litovat za jeho šest let nočního mučení nebudu, to tu udělalo pár jedinců přede mnou. Vskutku je to ale nezáviděníhodný. Skoro bych řekla, že po těch letech docela i na scvoknutí. Ale drží se docela dobře. Ještě že má tu Suzi… 😀
A dvojník ve spíži… Všimla jsem si, že tu byl docela zajímavý nápad s nějakým klonem. Přiznávám se, že mě tedy napadlo něco mnohem méně originálnějšího a to vosková figurína. Ale jak si zmínila, že klon nebude tak daleko od pravdy, tak jsem se nad tím malinko zahloubala. Klon to nebude asi z toho důvodu, protože pak by nebylo tak úplně nutný, aby Tom jezdil zalívat kytky. To by dvojník pravděpodobně zvládnul taky. Řekla bych ale že figurína bude taky mimo, protože se to z toho tvého náznaku bude nejspíš hýbat, což vosk neumí. Tak mě tak napadá ještě nějakej android, kterej Billdu zvládne uspokojit ale nedokáže pokropit floru… Blázním co? Asi bch si ty svoje fantasktní teorie měla nechat pro sebe, páč budu stejnak úplně mimo. 😀
Jinak zmínila jsem se už o tom, že to byl opět naproto skvělej nápad? Opět perfektní, originální a co je nejdůležitějží, zaujímající hned po prvních pár řádcích. Takže obrovský aplaus a už snad jen dodávám, že se neuvěřitelně těším na další dílek. ;o)
coze?
Teda to je zase něco !!!!! Líbí se mi tam, že to je prostě jako z reálného života, působí to přirozeně. Opravdu se mi líbí Bill "zahradník" :))) Doufám, že to neúspěšné svádění nebude zas až tak dlouho neúspěšné, že se ledy brzy prolomí. Ale zase udržet nás v napětí také není od věci :))) Ten konec je velmi překvapující, to by mě zajímalo, co ten dvojník znamená, to bude nějaká specialitka asi 🙂 Samozřejmě úvod je perfektní, o tom není pochyb. Skvělé, Jani :))))
Mrzí mě, že jsem to s komentářem nestihla už v osudný den zveřejnění, ale snad to ještě půjde napravit.
Popravdě jsem docela zvědavá, co se z toho vyklube. Je to zase něco jiného, psané jiným stylem, určitě to bude ještě sranda. Chudák Ibišek, to schytal, chlapec, ale na druhou sranu díky jeho nebohému pádu má ale Tom alespoň možnost poodhalit něco ze skrytých stránek jeho brášky. No uvidíme 🙂
Oh, ten začátek mě dorazil *yahoo* *dance* Umřu z toho Toma… Btw – Janiiii? Už jsem Ti řekla, že miluju Tvůj styl psaní?^^ On je vždycky tak sakra dokonale uvolňující… nebo uvolněnej, nebo si to stě přeber jak chceš… =D Letím na druhý díl… *dance*
Jůůů, Janička s novou povídkou .. Januli, Januli .. mě se to líbí .. konečně jsem pro jednou zajela na twc blog.. etě dohnat Dar a stíhat Jednou budeš můj a jsem happy.. zatím zaujímavé .. jsem zvědavá, co sis zase na nás vymyslela xP
Jani, promiň, ale já si to čtu znovu…^^ Já se nemůžu dočkat dalšího dílu a musim to sem nacpat…^^
Chcípám z toho ibišku… já si to s tím ibiškem četla několikrát, to je jako moje máma. My máme doma dva mega ibišky a když začnou kvést, tak máma hned piští štěstím… ale Bill s ibiškem?=D=D
Úžasný, úžasný a ještě jednou úžasnýýýýý
tak jsem si udělala menší výlet do minulosti a zabrousila na twincest a samozřejmě kam jinam, než k tvojí povídce
[44]: 😀 no jo, dobří holubi se vracejí 😀 Tak vítej, čas letí jako blázen. 🙂 J. :o)
Tak som tu 😀
Od prvého momentu som v poviedke úplne vcucnutá – zase.
Je to krásne vtipné, píšeš Toma úžasne realisticky, ale aj tak z toho cítim tak trochu smútok. Bože 6 rokov o niekom snívať a odolávať a dokonca ho Bill tých šesť rokov poctivo balí a Tom je taký drsňák, že radšej bude trpieť každý druhý deň 😀 toto ma tak rozosmialo. Si perfektná 😀 toto je teda trest vážne surový. A čo ten koniec??? Bill má brášku v kumbáli 🙂 to je milé.
Panejo! Tak tohle mě baví! 🙂
Opravdu jsem celý díl úplně hltala očima, celá nadšená, a už od prvních řádků! Styl psaní mi neuvěřitelně vyhovuje, všechno je to tak vtipně psané, že jsem se skoro celou povídku smála! 😀 Já z toho Toma prostě nemůžu! 😀 Ty jeho úvahy, to jak si nadává sám pro sebe na Billa 😀 Bože 😀 Vážně se těším na další díly! 🙂 Ještě že už je tu celá povídka a já se tak do ní můžu hnedka ponořit 🙂
Jenom je mi kluků trošku líto 😀 6 roků je děsně dlouhá doba. Nechápu, jak Tom pořád může Billovi odolat. Ještě když se Bill tááák snaží! 😀 No doufám, že se název povídky jednou vyplní a ti dva doopravdy skočí spolu. 🙂
A taky jsem zvědavá, co že to má Bill za Toma v komoře 😀
No to je teda povídečka.
Tuto skvělou povídku s originálním nápadem si čtu asi už po čtvrtý a pořád je lepší alepší. skláním se Janule před tvými úžasnými povídkami s naprosto originálními nápady. Prostě smekám! 😉