autor: Steinsgrrl
Sluneční světlo za jeho zády osvětlilo vnitřek hospody jen na okamžik, jak Tom prudce otevřel dveře a vešel dovnitř. Několikrát zamrkal a snažil se přizpůsobit oči změně světla.
„Měli jsme ti přivézt hodinky ze Švýcarska,“ řekl známý hlas ironicky.
„Ale my jsme nebyli ve Švýcarsku,“ řekl jiný, hlubší hlas zmateně.
„Švýcarsko své hodinky vyváží.“ Tom znovu zamrkal právě včas, aby zaslechl, jak Gustav zamumlal ´idiote´ a spatřil Georga, jak svými klouby praštil bratra do ramene. Gustav sebou trhl, ale úder nevrátil. Tom si byl jistý, že najde vhodnější čas, kdy to Georgovi oplatit a kdyby byl sázecí člověk, vsadil by se, že se pomsta stane někdy uprostřed noci, kdy to Georg bude nejméně čekat.
Tom si odfrkl, zastavil se u jejich stolu a pohlédl k baru. „Hned jsem zpátky. Nezabijte se navzájem, zatímco budu pryč.“
Uslyšel za sebou zmatené: „Kam sakra teď jde? Vždyť teď přišel!“
„Možná, že ten chlap potřebuje čůrat, Georgu,“ zamumlal Gustav a Tom se sám pro sebe usmál. Chyběli mu tihle kluci, ale nechystal se jim to říct. Pravděpodobně by se pohádali o to, který z nich mu chyběl více.
Bill zrovna položil talíř smažených hub před nějakého zákazníka na druhém konci baru, když Tom vklouzl na vysokou barovou židličku. Poté, co si Bill utřel ruce do ručníku hozeného přes rameno, ukázal směrem k výčepu. „Pivo?“
„Jasně.“ Tom se přistihl, jak se široce usmívá a byl si docela jistý, že to nebylo kvůli pivu. Sledoval, jak mu Bill čepuje pivo, opájel se pohledem na něj a přemýšlel, jak mohl být v práci za barem a stále u toho vypadat tak úžasně.
Bill před něj položil pivo na podložku a Tom jej odsunul na stranu a opřel se o lokty. Jeho prsty se zachytily druhého okraje tmavého baru a Bill se naklonil dopředu a propletl své dlouhé prsty s Tomovými.
„Ahoj,“ zašeptal Tom.
„Ahoj,“ odpověděl Bill mile a naklonil se, aby krátce zachytil Tomovy rty. Když se odtáhl, Tom jej následoval, chtěl více, ale brzy se posadil zpět, protože věděl, že tohle není to správné místo.
„Omlouvám se, že jsem prošvihnul tvoje včerejší volání. Janni mě úplně zničila a já usnul. To by nebyl problém, jelikož ty zapomínáš, jak je pozdě po většinu času, kdy voláš,“ Tom se zazubil a Bill zčervenal a pokrčil rameny, „ale nechal jsem svůj telefon dole.“
Bill lehce stiskl Tomovy prsty. „To je okay, stejně jsem byl včera večer unavený. Pokud bys to zvednul, neslyšel bys nic jiného než hodně zívání.“
Tom pohlédl na jejich spojené prsty na baru. „Přijdeš si se mnou dát později večeři? Máma má Janni na noc.“ Zvedl Billovu ruku a políbil jej do dlaně.
Bill přikývl a dotkl se Tomovy tváře. „Teď běž. Nenechávej své přátele čekat.“
Když Tom zamířil zpět ke svým přátelům, našel je oba zírající s vytřeštěnýma očima a pokleslými čelistmi. Usadil se na židli naproti Georgovi a dlouze se napil piva. Ignoroval pohledy, které posílali jemu i sobě navzájem a otevřel menu.
„Ne. Uh uh,“ Georg vytrhl menu z Tomova sevření a položil ho na stůl. „Nemůžeš si tady jen tak sednout a chovat se, jako bys tam právě teď neflirtoval s tím klukem. Co. To. Sakra.“
Tom střelil pohledem zpátky k baru, kde Bill mluvil se zákazníky, kteří právě dojídali své smažené houby. „Já, ehm… Bill a já jsme se začali scházet, když jste vy dva byli pryč.“ Zachytil jejich nevěřící pohledy a dodal: „Hele, omlouvám se, že jsem vám neřekl-„
„Ty jsi gay,“ konstatoval Gustav.
Tom si povzdechl. „Ne, já nejsem gay. Záleželo by na tom, kdybych byl?“
„Cože?“ Odpověděl Georg za svého bratra zamračeně. „Ne, to je blbost. Proč by nás to mělo zajímat?“ Georg zněl uraženě.
Tom se naklonil dopředu, zapřel se lokty o stůl a promnul si oči. Georg měl plné právo být uražený. „Omlouvám se. Nemyslel jsem to tak…“
„Hej, to nic.“ Gustav šťouchl ramenem do jeho vlastního. „Ty ho máš opravdu rád?“
Tom ucítil teplo na tvářích, když zachytil Billův pohled přes bar. „Jo. Mám.“
Gustav Toma dloubl s menu. „To mi stačí.“
„Ale… ale-“ Georg se zakoktal a podíval se na Billa, než sklopil vršek Tomova menu dolů. „Já chci vědět-„
„To je všechno, co potřebujeme vědět,“ řekl Gustav přísně a zíral na Georga.
Georg něco zahučel a zabořil nos do menu.
„Prozatím.“ Zamumlal Gustav a držel vysoko své vlastní menu, aby si zakryl ústa. „Později to vyklopíš, chlape.“
„Já jsem to slyšel.“ Georg na ně vykoukl a Tom se rozesmál a zavrtěl hlavou.
„Můžeme vzít tohle, babi?“ Janni zvedla dlouhou noční košili s krajkou na rukávech.
Simone se rozesmála. „Miláčku, už sis zabalila krátkou noční košili a župan. Nemyslím si, že budeš potřebovat ještě jednu, nebo ano?“
„Ale co když mi bude zima? Nebo se poliju?“ Prosila Janni s rozšířenýma očima a přinesla šaty blíž k tašce, do které balily věci k Simone domů.
„Myslím, že ti bude fajn. Vezmeš si s sebou Šotka?“ Simone se natáhla pro hnědého medvěda a Janni vyjekla, upustila noční košili a vyskočila na postel, aby si přitáhla plyšáka k sobě.
„Ano! On chce jít taky!“ Janni si medvídka přitulila k hrudi. „Že ano, Šotku?“ Pohladila ho po hlavě a dala mu pusu na nos.
„Ty víš, že je tenhle večírek určený pro holky, že? Budeme si lakovat nehty na rukou a na nohou a česat si vlasy. Medvědi nemají nehty ani vlasy. A Šotek je kluk. Možná, že by tentokrát neměl jít s námi.“ Simone se otočila zpátky k šuplíku pro Jannino spodní prádlo a přitom se culila.
Janni za ní mlčela a Simone mohla prakticky slyšet, jak vymýšlí záminku, aby s nimi Šotek mohl jít. Simone věděla, že by Janni nikdy nespala bez svého medvídka.
„Může být rozhodčí.“
„Rozhodčí? Čeho?“ Simone nacpala spodní prádlo a ponožky do tašky a otočila se.
„Může říct, kdo má dobřejší vlasy!“ Přikývla Janni, když se rozhodla. Šotek teď měl odpovědnost, a proto musí jít taky.
Simone se snažila nerozesmát, ale nedokázala zadržet úsměv. „Lepší.“
Janni naklonila hlavu. „Lepší?“
„Hm, kdo má lepší vlasy,“ vyjasnila Simone.
Janni se podívala dolů na Šotka a pak na svou babičku.
„Říká, že já mám,“ přikývla Janni.
Simone se uchechtla, když si zvedla na rameno Janninu tašku a vyšly ven z místnosti.
Tom se snažil míchat smažený mix na pánvi a zhluboka se nadechl. Mix byl ze zmrazeného polotovaru, ale nemyslel si, že by na tom opravdu záleželo. Měl to už dříve, hezky to vonělo i chutnalo a Tom tohle opravdu dělal proto, aby mohl strávit více času s Billem. Pokud šlo o něj, jedl by klidně i lepenku a byl by šťastný, pokud by to znamenalo, že mohl trávit více času s Billem. Přesto doufal, že to Billovi bude chutnat.
Nechal jídlo mírně vařit na sporáku, zatímco se naposledy prošel po domě. Zvedl knihu, kterou tam Janni dříve nechala a opřel jejího modrého králíčka do rohu okna, s nohama spuštěnýma z parapetu. Vypadalo to, jako by králíček jen čekal na Janni, až se vrátí domů.
Bylo dost času na to, aby prostřel stůl. Tom popadl příbor ze šuplíku v kuchyni a přinesl ho do jídelny spolu s ubrousky a skleničkami. Když na stůl položil nádobí i ubrousky, všiml si skvrny od džemu, kterou tam Janni udělala dřív. Pracoval na tom, aby ji naučil po sobě uklízet svůj vlastní nepořádek a opravdu se snažila, ale přehlídla tuhle lepkavou skvrnu, která zaschla na místě, kde měla Janni položený svůj sendvič.
Tom spěchal do kuchyně pro čisticí prostředky. Poslední věc, kterou potřeboval, byla, aby Bill skončil s džemem na košili nebo aby si myslel, že má Tom doma binec.
Když místo vyčistil, pokračoval v prostírání a umístil ubrousky na místo, kde si myslel, že Bill bude sedět. Pak opatrně umístil příbory, ujistil se, že jsou rovně a ve stejné vzdálenosti od sebe. Říkal si, že to nepřehání. Říkal si, že není tak trochu posedlý, prostě chtěl mít věci správně, chtěl to mít pro Billa perfektní. Nadechl se nosem a vydechl ústy, snažil se potlačit svou nervozitu.
Podíval se na hodiny na sporáku, když časovač zapípal a oznámil, že rýže by měla být hotová. Ve chvíli, kdy vypnul hořák, někdo zaklepal na dveře. Rychle si umyl ruce a šel otevřít dveře, za kterými na jeho verandě stál dechberoucí Bill.
Tom se ani nepohnul, nemohl se pohnout, mohl jen zírat. Bill se pro něj opravdu vyfintil, měl černé džíny a tenkou, bílou košili na knoflíky, přičemž horní dva byly rozepnuté. Jeho make-up byl lehký, jen linka kolem očí a náznak lesku na rty, vlasy měl rovně vyžehlené a Tom nemohl přijít na to, proč se mu Bill pokaždé, když ho viděl, zdál krásnější než předtím.
„Ehm.“ Bill se díval nejistě, s jednou nohou na prahu.
„Ehm?“ V Tomově mozku nic nefungovalo kromě představ, které způsobovaly, že na tvářích cítil teplo.
„Můžu dál?“
Tom sebou škubnul. „Oh! Jistě, promiň,“ vykoktal, ustoupil a nechal Billa projít.
Když za sebou Tom zavřel dveře, Bill byl ohromený vůní jejich večeře, jíž byl zaplněný celý dům, až se mu začaly sbíhat sliny. Zul si boty a Tom se opřel o zeď a pozoroval ho.
Bill vypadal, že se nikdy nenabaží Tomových pohledů na něj. Miloval, když jím byl Tom okouzlen, protože to znamenalo, že Bill mohl zírat nazpět, jak jen chtěl. Tom nebyl jediný, kdo byl okouzlen.
Tom měl na sobě džíny o něco užší než jeho ostatní a dlouhou černou polokošili. Dredy měl volně svázané a byly tak dlouhé, že si Bill pomyslel, že pokud by Tom zaklonil hlavu, tak by dlouhé prameny dosáhly až k jeho zadku.
Bill téměř přestal dýchat nad představou, která se mu objevila v hlavě; Tom nahý na posteli, na kolenou, s hlavou zakloněnou vzad a s pohupujícími se dredy. Pohnul se dřív, než si uvědomil, co dělá.
Přirazil vylekaného Toma proti zdi a políbil jej. Políbil ho trochu tvrději, než měl, jen ze samotného vzrušení, a když Tom hrdelně zakňučel, nevěděl, jestli je to protest nebo prosba o víc. Bill se trochu uvolnil a druhé rty ochutnal namísto toho, aby je drtil, a byl odměněn spokojeným povzdechem.
Jejich ruce putovaly, Tomovy prsty přejely přes Billův hrudník, než se přesunuly na jeho záda a chytily Billa za rameny, aby si ho přitáhly blíž. Zalapal po dechu, když se k němu Bill přitisknul a přerušil tím jejich polibek, ale olizoval jeho rty znovu, dokud už Bill nemohl více a opět začal plenit jeho ústa. Chytil Toma za zadní část hlavy, propletl mu prsty skrz dredy a druhou rukou mu vklouzl kolem pasu.
Ten pohyb byl téměř bezděčný. Billovy boky se zkroutily jen lehce proti Tomovi. Bill potřeboval Toma proti sobě cítit. A taky ucítil Tomovu rostoucí tvrdost proti své vlastní, i přes dvě vrstvy džínoviny, a vydechl sten do Tomových úst.
Tom mírně ztuhl a Bill zamrzl na místě strachy, že zašel příliš daleko, příliš rychle. Ale když mu Tom položil ruku na rameno a lehce zatlačil, jeho tvář byla zrudlá, jeho oči tmavé a rty vlhké a usmíval se.
„Bylo to… Bylo to příliš moc?“ Bill si musel být jistý. Nechtěl Toma nutit do věcí, na které nebyl připravený.
„Oh ne, to není tím.“ Tom ukázal směrem ke kuchyni. „Myslím, že se nám pálí jídlo.“ Zazubil se a vyklouzl od Billa.
„Aha.“ Bill se na něj díval bezvýrazně. „AHA!“
Tom Billa nechal na chodbě a vypnul sporák, než pánev přesunul vedle a ujistil se, že se nic nepřipálilo ke dnu. Když se natáhl pro talíře, těžce vydechl a přinutil se k relaxaci.
Bill se ho nikdy předtím nedotknul, nikdy se ho opravdově nedotknul. Nikdy necítil proti sobě jeho vzrušení, nebo proti své dlani, nebo ve své-
Tom přestal servírovat rýži, odložil talíř, který držel a pustil studenou vodu, aby si namočil zápěstí. Neměl ponětí, jestli to bude fungovat, ale musel něco vyzkoušet, aby se trochu zchladil. Protože právě teď mu bylo horko, byl tvrdý a nechtěl nic jiného, než nechat jídlo na pokoji a zcela Billa zničit.
„Potřebuješ pomoc?“ Bill se opřel ve dveřích do kuchyně a Tom překvapeně poskočil.
Tom zavřel kohoutek, otřel si ruce do ručníku a věnoval Billovi pohled. „Můžu být upřímný?“
Bill se trochu zamračil a mezi obočím se mu objevila vráska. „Samozřejmě.“
Tomův nervózní smích odhalil jeho rozpaky. „Rozptyluješ mě. Bojím se, že pokud tady budeš stát a sledovat mě, tak něco podělám.“
Bill zkřížil ruce na prsou. „Ale večeře je hotová, co bys tady mohl zkazit?“ Zeptal se se škádlivým úsměvem.
Tom znovu zvedl talíř a pokračoval v nandávání jídla. „Myslím, že by ses divil. Mohl bych rozsypat rýži.“ Položil talíř na pult k Billovi.
Bill se ušklíbl, když sledoval, jak Tom nabírá druhou porci. „Já bych ti to pomohl uklidit.“
„Není to jen být nemotorný.“ Tom Billovi podal druhý talíř. „Zakoktávám se, nemůžu ani pořádně mluvit.“ Tomovi se při tom přiznání roztřásly ruce a on na ně zíral, jako by je nikdy předtím neviděl.
„Tak prostě pro teď,“ Tom sledoval, jak Bill položil talíř a vzal Tomovy ruce do svých, aby je uklidnil a jemně políbil nejprve jednu dlaň a poté druhou, než zašeptal, „přestaň mluvit.“
Tom zadržel dech, naprosto neschopen odtrhnout svůj pohled od Billových úst. „Pojďme prostě jíst, ano?“
Tom přikývl jako ve snách. „Jo.“
Jak Tom roztřeseně zvedl talíře a nesl je ke stolu, Bill popadl láhev vína, kterou Tom otevřel už dříve.
„Myslím, že to bylo příliš kýčovité,“ zazubil se Bill a zčervenal, jako by nemohl uvěřit, že něco takového řekl.
Tom položil talíře na stůl. „Je mi jedno, jestli bylo,“ odpověděl a odsunul Billovi židli, snažil se při tom, aby se jeho hlas netřásl stejně jako předtím jeho ruce. „Vypadá to, že se mi to tak trochu líbilo.“ Sklonil se, naklonil Billův obličej k sobě, než na dlouhou chvíli spojil jejich rty a poté mu pomohl přisunout židli.
„Cary Grant?“ Zeptal se Tom, když přinesl láhev vína z kuchyně. „Netipoval bych tě na fanouška.“
Bill se zasmál a zvedl skleničku, když Tom dokončil nalévání. „Proč ne? Už nevím, kolikrát jsem tenhle film viděl. Sladké, nevinné tetičky, jistě.“ Bill si odfrkl a zmáčkl play, když si Tom sedl vedle něj a jeden kotník si zasunul pod druhé koleno.
Sledovali film chvíli v tichosti, ale ve chvíli, kdy se Grant ukázal v domě svých tetiček, začínal už být Tom neklidný. Bill byl tak blízko, že Tom mohl cítit teplo, které z něj vycházelo, mohl cítit jeho vůni, ale Bill se ho nedotýkal. Zarýval prsty do nohavice, zatímco zvažoval, jestli má udělat první krok. Bill býval obvykle ten suverénnější a možná to bylo špatné, ale Tomovi se to tak líbilo. Líbilo se mu vědět, že se jej Bill potřeboval dotknout a políbit ho, ale když přišlo na věc, tak ačkoliv už byli na několika schůzkách, Tom byl pořád stydlivý. Dost stydlivý na to, aby diskutoval sám se sebou, jestli je okay, aby se dotkl svého přítele.
Tom protočil oči, cítil se jako pitomec.
Podíval se na Billa koutkem oka a přisunul se blíž, natáhl se, aby zvedl Billovu paži a schoulil se pod ni, než se setkal s Billovým úsměvem a spokojeným zabručením, spolu s rychlým polibkem. Usadili se zpátky mezi polštáře, zrovna když Grant našel tělo u okna a Tom se rozesmál tak silně, až zabořil obličej do Billova krku.
Billův smích zeslábnul a Tom slyšel, jak se mu zachytil v krku. Bože, on tak hezky voněl, být s Billem byl tak hezký pocit, a i když byl pořád nervózní a plachý, byl to jeden z těch okamžiků, o kterém usoudil, že nemohl dělat nic jiného než to, z čeho měl dobrý pocit. Tom otevřel ústa a políbil Billův krk s úsměvem, když se Bill prudce nadechl.
Bill ho jemně odstrčil zpět na pohovku a Tom zpanikařil, na chvíli si byl jistý, že udělal něco špatně. Možná, že Bill rád dělal první krok, možná, že Tom neměl být tak odvážný. Ale zdálo se, že se Billovi líbilo, když ho Tom políbil na jejich první schůzce, tak proč-
Billovy rty se tiše snesly na ty jeho a pohybovaly se tak pomalu, že Tomův předchozí myšlenkový pochod zmizel a zdálo se, že ho nemohlo nahradit nic jiného. Jediné, co mohl dělat, bylo ochutnávat a cítit a vdechl Billův vzduch do plic, chtěl z něj všechno.
A pak Billova ruka, tak hubená, silná a jistá, vklouzla do Tomových dredů a stáhla z nich gumičku, takže dredy spadly volně kolem jeho ramen. Přerušil jejich polibek a olízl Tomovy rty, když se odtáhl dost daleko nad to, aby na něj pohlédl tmavýma, přivřenýma očima. Zatahal za lem Tomovy košile a Tom se narovnal, přetáhl si ji přes hlavu a upustil vedle pohovky.
Touha v Billových očích byla tak silná, tak těžká, jak se zavrtávala do Tomovy rozpálené kůže, až si Tom představoval, že může cítit, jak ten pohled skutečně hladí jeho tělo, a když se mu Bill opět podíval do očí a přejel prsty jemně přes Tomovo rameno, přes jeho hruď a břicho, Tom se pod jeho dotekem zachvěl. Bill se pomalu opět sklonil, svými rty následoval stopu svých prstů a Tomův dech se zkracoval. Byl tak tvrdý, až to bolelo.
Bill jazykem ochutnal kůži, na které se začínaly objevovat kapky potu, a vylíbal si cestu zpět k Tomovu uchu. Když promluvil, jeho hlas byl chraplavý a nízký. „Můžu se tě dotknout?“
Tom cítil Billovy prsty, jak si pohrávají s knoflíkem jeho džínsů, a dělal všechno, co mohl, aby se okamžitě neudělal z představ ve své hlavě. Místo toho se nadechl a přikývl. „Bože, ano.“
Nepamatoval si, jak mu Bill rozepínal kalhoty nebo stahoval boxerky. Ve skutečnosti si nepamatoval nic, jakmile měl Bill své dlouhé prsty omotané kolem jeho penisu. Billovy tahy byly pevné a stabilní a tak akorát a Tom věděl, že bude hotový v trapně krátkém čase. Chystal se udělat rychle jako panic a v tu chvíli se ani nedokázal přinutit, abu mu na tom nějak záleželo.
Tom chytil Billovo rameno, cítil, jak se jeho svaly pohybují a napínají a slyšel sám sebe zakňourat, ačkoliv nevěděl, jak mohl přes ten šumící zvuk v jeho uších a hlasité bušení jeho srdce. Bill, který sledoval svou ruku, vzhlédl a Tom jej popadl za zátylek a zoufale jej políbil, jejich jazyky spolu prudce soupeřily, zatímco se Tom prohnul v zádech a tvrdě se udělal přes Billovu ruku a své vlastní břicho.
Když mu pot na kůži začal chladnout a studit, Bill opatrně pohnul rukou a položil Tomův penis na jeho břicho. Tom stále lapal po dechu a snažil se přinutit svůj mozek pracovat dost na to, aby vymyslel, co Billovi říct, aniž by u toho zněl hloupě.
Ale pak Bill přejel prstem přes tekutinu na Tomově břiše a zavřel oči, než jej vlhce vsál mezi rty. Tom jen zíral jako v transu, a najednou věděl přesně, co by měl říct. Vytáhl Billův prst ven z jeho úst a hluboce jej políbil, ochutnávajíc tak sám sebe na Billově jazyku, než zamumlal proti jeho rtům. „Zůstaň se mnou dnes v noci.“
autor: Steinsgrrl
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 20
D.O.K.O.N.A.L.O.S.T!!! Já už prostě nemám slov!! Rychle další díl :-*
Tom je tak roztomilý, když se kvůli Billovu kouzlu nedokáže ovládat! nemůžu se dočkat na další díl, a i když to zní trochu perverzně (no co, perverzáci jsme tu ostatně všichni), zajímalo by mě, kdo bude ten "vepředu".. 😀 😀
je…mi..horko! 😀 sakra jo oO to je jak naschvál oO takhle to seknout! 😀 dokonalý, sakra moc! Bille, i ty jeden chlípníku! 😀 a ano Tomovy myšlenky směřují správným směrem >:D jen do toho vy dva máte barák pro sebe tak šup! oO
Tom je tak zlatý a Bill jej pěkně provokuje.
Já se budu zase jen opakovat, ale když mně se tenhle stydlín Tom tak líbí! 🙂 Vážněsi užívám všechny jeho myšlenky ohledně Billa a toho, jak má strach se jej dotknout a udělatprvní krok. Je to taková krásná změna oproti všem těm jiným Tomům v povídkách! 🙂
No a opět byl tenhle díl úžasný! Prostě nádhera číst! 🙂 Rozhodně jsem zvědavá na další pokračování! 🙂
Moc děkuji za překlad! 🙂
Sladky Tomi :))) prijde mi normalni, ze se Tom citi jako panic. Vsak s klukem je poprve, je prirozene, ze se obava. Ale je u toho skutecne roztomily. A Bill je uzasny, takovy nufik svadivy 😀 opravdu se tesim, co bude v noci probihat. A jak uz tu bylo poznamenano, taky si rikam, kdo bude vlastne top a kdo bottom. Protoze at ctu jak ctu, zatim to fakt vypada, ze tentokrat bude Bill pan Top. Coz me osobne nijak nevadi, aspon by bylo jednou neco trosku jinak 😀 ale predpokladam, ze Tom na sve panske poprve nebude chtit riskovat svou prdelku 😀
Dekuji moc za preklad!
Aaawwwww no ty kraaaaaso!!!!!!! Úžasné!!!!!!!!!!
božeeee 😀 to je v pytli. 😀 kouknu na nejlépe hodnocené žebříčky, v domnění, že to budou články mého blogu, a ono blog obecně. Pak koukám, že jeden z nejlépe hodnocených je Tokio Hotel a slash k tomu. Jako sice bývalá, ale přesto fanynka TH a bývalá i současná fanynka slashe to rozkliknu, přečtu první článek, a málem se počůrám, jak se tu tlemím, hihňám, červenám a vůbec, prostě tohle je kurva super a myslím že dnes v noci nepůjdu spát 😀 😀
Dokonalá kapitola:) strašne sa mi páči hanblivý Tom. Je taký rozkošný a Bill je taký perfektný, ako sa snaží nevyplašiť ho a postupovať pomaly. Bolo to také pekné, keď sa Toma pýtal či sa ho môže dotknúť♥ a dúfam, že sa večer neskončil, keď je Janni u Simone.
Ďakujem za kapitolu. Idem sa vydýchať:)
Dokonalost, opravdu jedním slovem dokonalost.. 🙂 Mám pocit, že každý díl je lepší a lepší než ten předchozí.. I mně se moc líbí tento stydlivý Tom, je to změna oproti většině povídkám, kde je ten nezkušený Bill.. A o Janni… musím o ní něco psát?? To je prostě zlatá holčička.. 🙂 A Géčka správní pošuci.. 😀 Miluju tuhle povídku.. Moc moc děkuji za překlad, Zuzu..
Woah! 😀 Hanblivý Tom je strašne zlatý a Bill je úžasný, ako tú jeho neistotu chápe a snaží sa ísť pomaly, aby ho nevyľakal 🙂
A géčka zo začiatku – no to sú proste prípady sami o sebe 😀
Som zvedavá, či bude ten ich večer pokračovať.
Atmosféra je přímo ELEKTRIZUJÍCÍ, tak ženu rychle dál ❤️👌