autor: Muckátko :o*
Celá scenérie se Setem u dveří vypadala naprosto šíleně. Bill si bezděčně vybavil dost nepříjemný film, který kdysi dávno viděl. Hrál v něm šílený maniak, který se v jedné scéně dostal do stejné pozice jako Set. Stál v místnosti, držel v ruce nůž s dlouhou ostrou čepelí a se vzrušením v očích pozoroval několik osob naproti sobě. Užíval si pohledu do jejich vystrašených očí, zatímco se se zvráceným úsměvem na rtech mlčky rozhodoval, kterého z nich zabije jako prvního.
Bill si uvědomil, že v této situaci by šel Set nejspíš hned po Gordonovi, protože jakmile by se zbavil jeho, už by se nemusel starat o nikoho, kdo by byl schopný s ním vyrovnat síly a přemoct jej. Dokonce i Gordon, který obvykle reagoval pohotově, zůstával mlčet a díval se na muže stejně jako jeho manželka a nevlastní syn.
Slova, která jako první protla tíživé ticho, opustila Setova ústa. V okamžiku, kdy promluvil, se jeho výraz v obličeji i řeč jeho těla naprosto změnila.
„Směl bych s vámi mluvit?“ zeptal se kajícně a pohlédl na oba majitele domu. Všichni tři na starého muže mrkali a snažili se odhadnout, co jim tak může chtít, když mluví tónem, který v jejich přítomnosti ještě nikdy nepoužil, i když byla pravda, že na sáhodlouhé konverzace on zrovna nebyl.
„Posaďte se,“ ukázali Setovi na křeslo, u kterého Bill nenašel úkryt a bedlivě sledoval každý mužův pohyb.
„Asi tušíte, proč jsem přišel.“
„Ne tak docela,“ připustil Gordon.
„Vlastně nejde tak zcela o mě. Jde spíše o Toma,“ pronesl a krátce pohledem zavadil o Billa, který vypadal, že sleduje každé slovo, které vyšlo z mužových úst a téměř dokáže vidět, jak se před jeho ústy zhmotňují.
„Co je s Tomem?“ vložil se do toho Bill, protože on se z nich tří cítil ohledně Toma nejvíce zainteresovaný, protože nikdo z nich se k němu nechoval tak jako on.
„Myslel jsem, po tom všem, když už je to tajemství odhaleno, že vám dlužím vysvětlení,“ přiznal. Nikdo z Trümperů tak úplně nevěděl, co na tohle Setovi říct, proto vyčkávali, dokud nezačne mluvit sám od sebe, až si bude jistý, že je připravený.
„Omlouvám se, že jsem se k vám choval tak nevhodně, ale věřil jsem, že čím ošklivěji se k vám budu chovat, tím déle si vás udržím od těla a tím pádem i od Tomova těla a věřím, že by se mi to povedlo, kdybyste se už od začátku nastěhovali bez svého syna.“ Bill se zamračil.
„Jasně! A Tom by doteď mrzl v tom kamrlíku, svítil si svíčkami, nebo raději vůbec a byl by osamělý jako doteď,“ zaútočil na muže. Set se na Billa podíval a všichni očekávali, že jej usadí, jako to měl ve zvyku.
„Právě proto jsem chtěl něco dodat,“ upozornil. „Chtěl jsem říct, že postupem času jsem byl vděčný, že se Bill nenechal odradit ani vystrašit a Toma nakonec našel.“
„No, alespoň děkuji za uznání,“ pronesl Bill uštěpačně.
„Bille, nech toho,“ napomenula jej matka.
„Měl jsem strach, co by stalo, kdybyste Toma objevili. Nevěděl jsem, jak byste reagovali, proto jsem se snažil i o nemožné, jen abych Toma udržel mimo dosah. Kdybyste zavolali policii, klidně i teď, Toma by nejspíš poslali do nějakého nápravného zařízení, nebo blázince a já bych skončil ve vězení pro zatajování informací, že ten chlapec, kterého před více jak dvaceti lety hledali i tady v domě, tu ve skutečnosti opravdu byl, a ani jedno z toho nechci. Tom byl zavřený až příliš dlouho mezi čtyřmi zdmi a já nechci, aby jej přemístili mezi další 4 zdi, kde bude opět sám. Kromě toho, jsem už dost starý a nechtěl bych strávit poslední léta mého života za mřížemi a dokonce tam umřít. Nemám sice už žádnou rodinu, ale pořád je hezčí skonat v domácím prostředí než v cele. Když jsem viděl, že se Bill s Tomem rychle spřátelil a vy jste až na nějaké známky překvapení, zaskočení a nesmělosti neudělali nic, co by Toma donutilo odsud utéct, i když nemá, kam jít, došlo mi, že bych měl být za vaše chování vděčný a tímto vám alespoň zčásti vynahradit svoje neuctivé chování, ale věřte mi, dělal jsem to jen proto, abychom s Tomem nakonec neskončili za mřížemi.“
„Jak jste to vlastně plánoval? Kdyby Bill Toma nenašel, co jste chtěl dělat? Dědické řízení běží a bude co nevidět vyřešené. Tom by tu stejně nemohl zůstat,“ vložila se do toho Simone. Set kývl souhlasně hlavu.
„Já vím. Od návštěvy u doktora jsem začal přemýšlet nad způsobem, jak tohle celé ukončit, ale než jsem stihl cokoli vymyslet, na dveře mi zaklepal Tom a vedle něj se objevil Bill, aby mi to pěkně spočítal,“ vydechl a znovu pohledem spočinul na chlapci. Bill nevěděl proč, ale jeho vnitřkem se rozlila provinilost.
„Za to se omlouvám. Byla to hloupost a Tom byl proti, ale já ho přemluvil. No prostě se omlouvám. Neměl jsem to dělat,“ řekl Bill kajícně a Simona mohla říct, že její syn svoji omluvu myslel vážně.
„To nic. Zasloužil jsem si to a musím říct, že jste mě oba pěkně dostali, pacholci,“ ušklíbl se, aby skryl pobavení, ale Bill mohl říct, že za celou dobu od jejich příjezdu a nastěhování zahlédl na Setově tváři drobný úsměv, který bořil všechny ledy.
„My jsme rádi, že jste přišel a vše nám řekl a docela i chápeme, že jste pravděpodobně nevěděl, z které do které, protože ačkoli jste se vy zbavil určitého břemene, tak my za vámi nešli a teď ho neseme my, protože musíme vymyslet, jak Tomovi opatřit doklady a jak jej vrátit zpět do života, takže si dovedeme představit, jak jste se musel cítit, protože teď se tak cítíme my,“ vysvětlila mu Simone. Set zavrtěl hlavou.
„Vy nemusíte vymýšlet, jak Tomovi opatřit doklady nebo jej vrátit do života, vy to chcete udělat, ačkoli je to cizí kluk, a to z vás dělá dobré lidi,“ podotkl Set. „A věřím, že na tom máte velký podíl i vy Bille, už jen proto, jak se k Tomovi chováte.“
„Uhm… teď už mi nemusíte začínat vykat, ne po tom, čím jsme si prošli,“ uchechtl se Bill. „Ale ano. Chci, abychom Tomovi pomohli, protože po přečtení kroniky a Alindina deníku mám pocit, jako bych jej znal odjakživa a nemohl bych žít s vědomím, že jsme tu Toma nechali, ať si poradí, jak bude umět. On za nic nemůže a bylo by hloupé si myslet, že je tahle situace jeho vina. Navíc by byla škoda mu nepomoct. I přes všechno, co si musel vystát, se z něj stal zdvořilý, milý a přátelský mladý muž a takových lidí je dneska málo,“ promlouval Bill, ale jeho slova měla spíše zasáhnout matčino srdce než to Setovo. Říkal to hlavně kvůli ní, aby si uvědomila, koho od nich odstrkuje.
„To máš pravdu. Je až neuvěřitelné, co z Toma vyrostlo i za těchto podmínek, a ačkoli jsem se k němu nikdy nechoval nějak přátelsky a nejednou si ode mě vyslechl pořádné vyhubování, nikdy si nedovolil ke mně být drzý, takže i když je Tom izolovaný, troufám si tvrdit, že se umí chovat lépe než my všichni v téhle místnosti.“
„Asi-asi máte pravdu,“ polkla Simone těžce.
„Myslíte tedy, že bychom mohli začít od začátku? Bez lží, tajemství a nezdvořilého chování?“ podíval se na Trümperovy prosícíma očima.
„Budeme rádi,“ přikývla Simone a nabídla muži svoji pravou ruku. Set ji s povděkem přijal a lehce s ní potřásl, to samé zopakoval s Gordonem. Bill neočekával, že by do tohoto rituálu zahrnul i jeho, o to víc byl překvapenější, když Set vstal a místo aby odešel, stoupl si před Billa a ze své vlastní vůle k němu natáhl pravou ruku, Bill ji váhavě přijal a sklopil oči k jejich dlaním, které Set ještě překryl svojí levou rukou, čímž celému aktu dodával na vážnosti, a především tím Billovi ukazoval, že si váží toho, že si s ním mohl potřást pravicí. Bill se trochu nervózně ošil, protože na takové jednání nebyl zvyklý.
„Vážně jsem měl místy strach, že mě chcete zabít,“ vydal ze sebe neplánovaně a Simone jej hlasitě napomenula. Set se ale hřejivě zasmál.
„Občas jsi byl na zabití,“ vrátil mu hravě.
„To on je pořád,“ mračila se Simone, ale myslela to z legrace.
„No, možná bychom dnes večer mohli prostřít pro pět lidí?“ hodil Gordon otázku do placu a čekal reakce.
„Byl bych moc rád,“ přikývl Set a na všechny tři se usmál. Za jiných okolností by ze Seta byl výborný dědeček pro svá vnoučata hned na to, co shodil ze svého obličeje tu nepříjemnou masku, kterou denně nosil po domě.
Vzduch se najednou pročistil a dovolil všem se konečně zhluboka nadechnout. Bill by nikdy neřekl, že se ze Seta nakonec vyklube docela milý starý pán. Vzpomněl si na Tomova slova, která mu řekl ještě v západním křídle. Zmiňoval se, že je Set takový, protože se bojí, že by se na Toma přišlo, ale jakmile bude tajemství prozrazeno, určitě se tak dál chovat nebude a měl pravdu.
Tajemství bylo venku a ze Seta se stal příjemný člověk.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Až tak jednoduché? No, nevím, nevím! Pokud ano, budu jen ráda za Setovu proměnu. Možná, když dají všichni hlavy dohromady, podaří se pomoci Tomovi. Uvidíme příště. Díky
Ehe? Toto bola tá Setova pomsta?! Ako teraz ma Set vážne príjemne prekvapil. Som rada, že sa ukázalo, že sa tak správal len kvôli strachu z Tomovho odhalenia. Z dnešnej časti pôsobí Set ako príjemný starý pán, tak dúfam, že taký aj ostane 🙂
Ďakujem za časť.
Taky jsem prekvapena, ze toto by melo byt Setovo vraceni uderu. Mno doufam, ze to myslel uprimne a opravdu uz bude dobry. V podstate to vsem usnadnil. Nicmene me trosku mrzi, ze se zase jednalo o Tomovi bez Toma. Ten se uz musel po svem objeveni naskytat az to hezke neni. Ale ten certik Bill mu to jiste vynahradi 😀
Dekuji moc za dil 🙂
fuha..musím říct, že nikdy před tím jsem tvé povídky nečetla, ale po poslední jednodílce jsem se vyloženě zažrala do všeho co jsi doposud napsala a přečetla je všechny za pouhé dva dny. Strašně se mi líbí, že jako jedna z mála autorek nenecháváš kluky příliš trpět 🙂 a i když to kolikrát nevypadá nejlíp..happy endu se stejně vždy nakonec dočkáme. Zbožňuju všechny tvé povídky a o tu víc tuhle, kde Bill konečně není v postavení toho 'slaboučkého nezkušeného' kluka, o kterého se musí Tom starat :)..Moc se těším na další dílek 🙂
Doufám že to Set myslí vážně a Tomovy pomůžou spolu.
Teda, já opravdu zírám.. Tohle bylo to poslední, co jsem od Seta čekala po tom, jak hrozivě skončil poslední díl.. Pokud to ale Set opravdu myslel vážně a já doufám, že ano, tak je to skvělé.. 🙂 A musím se přiznat, Muckátko, že když jsem díl četla, byla jsem opravdu dojatá, a když si Set se všemi podal ruku a usmířil se i s Billem, tak i malá slzička ukápla.. Ach, já stará citlivka.. 😀 Opravdu jsem ale moc moc ráda za to, že si vše mezi sebou vyjasnili a doufám, že teď půjde vše jednodušeji.. 🙂 Děkuji za dnešní krásný díl a moc se těším na další.. 🙂
No já teda zírám spolu s ostatníma a jsem tak trochu skeptiscá a zatím mu nevěřím… Ale jestli to myslí upřímně, tak se mu potom omluvím! 😀
Zase je fakt, že Tom ho už nějakou dobu zná a asi by věděl, kdyby byl Set nějak nebezpečný…
Já nevím, teď na to budu muset pořád myslet a určitě nebudu moct usnout… 😀
Ten dnešní díl byl ale krásně pozitivní. Úplně mi zvednul náladu. 🙂 Pořád víc a víc se těším na pokračování.. kdy se do sebe Tom s Billem zamilují? 😀
A já jsem čekala nějakou extrémní Setovu pomstu a ono tohle? 😀 To jej to mstěnítedy přešlo velice brzy! 😀 Ale zase ne že bych si stěžovala. 😉 Mám ráda harmonické vztahy a ne být pořád s někým na nože, takže jsem rozhodně ráda. Jen doufám, že Set byl opravdu upřímný a spíš na Billa nechystá něco velkého. Stále jej ještě nemám přečteného, takže kdo ví, co za tímhle Set viděl. 😀
Pokud to bylo všechnoale upřímné, tak jsem ráda, že jsem se jej někdy i zastávala, protože je mi jasné, že skrývání Toma nebylo lehké ani pro něj. Dokonce jsem si v tomhle dílu i všimla, že se udělalo Simone na chvilku špatně ze sebe samotné a toho, jak se chová k Tomovi? Nejsem si jista, zda jsem ji odhadla správně, ale přišlo mi, jako by se v duchu chvilku kála za své hrozné chování. Tak uvidíme, snad bude v dalším díle k Tomovi už milejší. 🙂
Děkuji za díl! 🙂
Chcela by som Sethovi veriť a dúfam, že nesklame. Ale môže sa niekto tak veľmi obrátiť? Snáď áno. Ak je to tak, tak ma poriadne prekvapil a hlavne potešil…
Teším sa na pokračovanie.
Začátek mě pořádně vyděsil, ale pak už to bylo dobré. Jsem velmi ráda, že to takhle dopadlo, ale něco ve mě, mi pořád trochu říká, jestli to náhodou nebylo nějaké moc jednoduché:/ No snad ne…těším se na další díl! :):D
Nemám, co jiného dodat….snad jen, že je to opět napsaně úžasně. 🙂 Těším se až se kluci budou sbližovat a budou víc než jen přátelé. Doufám, že budeš pokračovat v takto pozitivním klidu a ladění. 🙂
No, upřímně nwm, co si myslet 😀 Furt přemýšlím, jestli je to ještě pořád divadlo k dosažení pomsty nebo upřímná omluva :\ Jestli upřímná omluva a poděkování, tak klobouk dolů, není jednoduché uznat chybu 😉 Snad to je realita a už nebudou žádný naschvály 😀 Těším se na další díl 🙂 Přiznám se, že díly s Tomem mám daleko raději 🙂