autor: Doris
Co dál? Právě skončilo něco nepopsatelně dokonalého. Zakázaného, ale tak intenzivního, že po prvním zkušenosti tělo pociťuje neustálou touhu po opakování. Jemné doteky, hluboké polibky a táhlý sten….
Tom seděl na vydlážděné podlaze balkonu a mlčky koukal do tmy. Mezi prsty mu žhnulo oranžové světýlko. Momentálně jediný zdroj světla. Tomovy oči byly dávno přivyknuté na tmu. Rozeznával obrysy budov venku i jednotlivého kusu nábytku v místnosti za balkonem. Koutek se mu zvlnil do lehkého úsměvu, když mu v uších znovu zazněl ten slastný výdech. Nepatřil však jemu. Patřil jeho bratrovi. Ještě před chvílí. Cigareta silně zasvítila, když z ní Tom potáhnul dávku nikotinu a osvítila jeho tvář. Nebylo v ní nic zvláštního. Jen čímsi zastřený pohled. Lokty měl opřené o pokrčená kolena a přemýšlel…
„Tome…Tome…“ vrněl Bill a svými štíhlými prsty obkresloval linie bratrových svalů na hrudi. Vábivě se mu otíral o tvář a prohýbal se v zádech jako kocour. Tomovy dlaně mu klouzaly po zádech a snažily se ho co nejvíc natisknout na tělo. Tom se usmíval a lačně natahoval hlavu po polibcích, které však dostal, na jeho vkus, jen velmi zřídka. Bill si hrál. Dráždil Toma i jen sebemenším mrknutím a špičkou jazyka objížděl kuličky zdobící jeho spodní ret. Tom se vzepjal, chytil Billa za ramena a prudce ho přetočil pod sebe. Ani nechápal, proč to vlastně dělají. Nebyli opilí ani nic podobného. Jen si povídali, když se náhle jejich původní rozhovor změnil ve chvíli ticha a následně přešel do vášnivých polibků. Nikdy předtím se tohle nestalo.
„Zlobíš mě, Bille… chci tě líbat. Teď hned a pak už pořád.“ Zašeptal Tom do ucha svému mladšímu dvojčeti a bez dalšího optání nebo vybízení se zmocnil jeho rtů. Bill se nebránil. Odevzdaně pod ním ležel, mezi prsty proplétal černé copánky a jazykem zápasil o dominanci se svým nynějším protějškem. Jeho útlé tělo se propínalo ve snaze dotknout se alespoň na zlomek vteřiny Tomovy horké kůže. Cítit ji na té svojí…
Tom vydechl obláček šedého kouře, který se postupně ztrácel ve tmě. Cigareta ho uklidňovala. Byl z toho, co se stalo, tak rozrušený. Nepočítal s tím, že by se něco takového mohlo stát, a už vůbec nepočítal s tím, že by to pro něj mohlo být tak moc důležité a zásadní. Celé to cítil v každé buňce svého těla. Od toho nejmenšího doteku, až po absolutní spojení. Jako by mu útroby spaloval oheň, a zároveň mu naskakovala husí kůže jako od ledového mrazu. Tom se otočil směrem do pokoje a podíval se na Billa. Ležel stále ještě nahý na zemi a upíral své čokoládové duhovky na něj. Nic neříkal, jen se díval. Tom vstrčil do otevřených dveří balkonu ruku a pohladil Billovu dlaň. Usmál se. Prohlížel si chvíli bratrovy dlouhé štíhlé prsty s pěstěnými nehty, a nakonec s nimi propletl ty své. Palcem ho hladil po hřbetě ruky…
„Sakra Bille co mi to děláš…“ Zasténal zmučeně Tom, když mu jeho bráška jazykem přejížděl po krčních tepnách a jeho boky tiskl mezi koleny. Nadzvedával k němu pánev a Tom tak mohl zřetelně cítit, jak je vzrušený. Snažil se kontrolovat, ale Billovo tělo doslova vybízelo k hříšnosti. Tomovi se vzrušením kalil zrak stále rychleji. Povolil se na rukou a dolehl svým tělem na Billovo. Z Billových úst uniklo tiché vzdychnutí, jak se jejich horká kůže dotkla. Boxerky na spaní jim způsobovaly pomalu muka, ale ani jeden si to nechtěl připouštět. Ještě ne.
„Tsss.“ Usykl Tom, když na své kůži v oblasti ohryzku ucítil Billovy zuby. Nebolelo to. Naopak, přivádělo mu to naprosto odlišné pocity. Přivřel oči a mírně zaklonil hlavu. Bill se musel dostat ke každému milimetru na Tomově těle, jinak měl pocit, že zešílí.
„Tomi já tě chci… aspoň jednou v životě.“ Zakňoural Bill a svými nehty přejel Tomovi lehce po páteři. Tom se znatelně zachvěl. Zvláštní, že tahle věta z úst vlastního bratra zněla o mnoho lépe, než z úst jakékoliv holky, která má v podstatě ty samé touhy. Aspoň jednou za život ho mít. Tom nepatrně přikývl. Věděl, že to bude jen jednou. Teď to chtěl zrovna jako Bill. Toužil po jeho těle a po všem, co mu Bill ochotně nabízel. Chtěl to, i když nesměl. Nikdy víckrát nesměl. A věděli to oba dva.
„Jen jednou, Bille… bože, jen jednou.“ Vydechl Tom omámený Billovou vůní a hlasem. Zalitoval, že na sobě oba mají jen ty boxerky. Zatoužil po tom, poznávat Billovo tělo postupně. Odhalovat milimetr po milimetru a přitom se ho dotýkat. Sklonil se a vtisknul několik drobných polibků pod bratrovo ucho. Bill zavrněl a blaženě přivřel oči. Divil se sám sobě, že tohle dovoluje. Byl tak zásadový, a teď porušoval nejen zákon, ale i morální kodex a náramně si to užíval. Chtěl víc a víc. Tomovy dlaně bloudily po jeho těle, následovány vlhkými rty. Jeho velký bráška ochutnával každý kousek bledé kůže.
Billem projela další vlna vzrušení, když Tomův jazyk obratně oblízl jeho propíchlou bradavku. Pokojem se ozval táhlý vzdech a Billova záda se prohnula. Tom se spokojeně v duchu usmál. Ano tohle chtěl slyšet. Vzdechy svého dvojčete. Nic jiného mu teď nemohlo přivést blaženější pocit, než tiché kňučení, odevzdané vzdychání a šeptavé prosby o víc a víc. To chlapecké tělo pod ním ho momentálně rozpalovalo víc, než kdyby pod sebou měl samotnou Jesicu Albu.
„Chutnáš tak sladce…“ zamručel Billovi do kůže a jazykem sjel po břiše, zaplul do pupíku, a hned na to pokračoval v cestě na jih. Jeho ruce sjížděly po Billových bocích nahoru a dolů, dokud se prsty nezasekly o gumu boxerek a pomalu neodhalovaly poslední zakrytý kus Billova těla. Bill zalapal po dechu. Tomův jazyk se vedral pod gumu a dráždil ho na podbřišku. Jako by snad ani Tom neviděl mučivě naběhlý penis svého bratra. Absolutně tento fakt ignoroval.
Billovi se zastavoval dech. S napětím očekával jakýkoliv další Tomův dotek nebo polibek. Kroutil se na koberci jako hádě s koleny široce od sebe. Mezi prsty pevně svíral chlupy koberce a slastí si kousal ret. Nechtěl být tak prodejný, ale nešlo to jinak. Tom s ním dokonale mával.
„Tomi… Tomi, dotkni se mě…“ zažadonil Bill, který se držel už jen z posledních sil, aby se nezačal honit sám. Raději se zaměstnal pro chvíli jinak. Omotal nohy kolem Tomových boků a prsty mu zasekl za spodní prádlo. Pomalu nohama sjížděl k bratrovým kotníkům, a tím ho zbavoval přebytečného prádla. Tom neměl námitek, počkal, než ho Bill odšatí, načež se hlavou ztratil mezi jeho stehny. Zkusmo olízl špičku bratrova penisu a v dlani promnul varlata. S Billem se zamotal svět a v duchu odpočítával vteřiny, jelikož byl přesvědčený, že dýl než pár sekund nevydrží a vybouchne. Tom by v podstatě ani nebyl proti, ale chtěl ještě pár věcí vyzkoušet.
Pomalu si bratrův úd zasunul do úst a rty stáhl těsně kolem. Několikrát ho pohltil co nejhlouběji a znovu téměř vypustil z úst. Billova ústa zůstala pootevřená a vycházely z nich jen blažené steny. Tomův jazyk pokrývala stále častěji Billova chuť z prvních kapek touhy. Nechal ho vyklouznout z úst a Bill jen nespokojeně zamručel. Už byl tak blízko. Vzápětí však téměř vykřikl. Tomův jazyk právě objížděl jeho vstup a zajížděl do jeho zadečku. V Billovi se právě rozlila žhavá láva ze sopky, která v něm explodovala. Měl různé představy o tom, jaké to může být, ale ani jedna z nich se nevyrovnala tomu, co právě zažíval.
„Tome… Ich brech aus…“ Křikl do tmy a na břiše mu skončily spršky vlastního spermatu. Řasy se mu chvěly. Tom ho chvíli sledoval. Nejspíš nikdy neviděl dokonalejší výraz po orgasmu než právě teď. Bill nebyl schopný uklidňovat svůj dech a tlukoucí srdce. A ani nechtěl. Nebyl čas na to, něco teď přerušovat. Chytil se Toma za krkem a stáhl ho k sobě. Jeho jazyk prozkoumával Tomovu dutinu ústní a spokojeně mu funěl na tvář.
„Tome… pojď do mě… aspoň jednou v životě.“ Zapředl rastovi do úst a jednu nohu mu znovu ovinul kolem boku. Druhou nechal skrčenou a vytočenou do strany. Byl zpocený a ulepený, a Tom to ochotně přenášel na vlastní kůži při každém dalším otření.
„Jen jednou v životě.“ Zasténal Tom, když špička jeho penisu vklouzla do Billa. Měl pocit, že ho trefí šlak. Už teď cítil, jak je Bill úzký. Bill táhle zavyl. Nebylo to bolestné zaskučení. Možná to bylo až překvapující. Tom ho roztahoval stále víc, čím hlouběji do něj pronikal, a Billovi to přinášelo jen zvyšující se pocit slasti.
Tomem projel elektrický výbuch, když se do bratra dostal po kořen. Mocně zalapal po dechu a stiskl Billův bok. Billova víčka klesla a dlaně pevně sevřely Tomova ramena. Oba chvíli vstřebávali ten pocit. Bill pocit naprostého zaplnění a Tom pocit dokonalé úzkosti a horka. Byl to Bill, kdo přetrhnul tu chvíli. Hnul se proti Tomovi a hrdelně zasténal, když Tomův penis narazil na Billův slastný bod. Toma to probralo z tranzu a rozpohyboval se. Postupně zrychloval, až se ustálil na jednom tempu. Billa si přitahoval proti přírazům a panenky protáčel slastí. Dvoje vzdechy se ozývaly tmou a ani jeden z nich nedokázal vnímat nic jiného. Jen ten spalující pocit v sobě. Stejně jako narůstající závislost na těle toho druhého. Jen jednou za život…
Tom do plic vtáhl poslední kousek cigarety a její nedopalek odstřelil z balkonu. Díval se, jak letí vzduchem a rychle dopadá na silnici, kde postupně uhasíná. Stejně jako ta chvilka prožitá s Billem. Rychle odletěla a postupně uhasla. Bill stále jen ležel. Tom k němu znovu stočil zrak. Sledoval jeho pootevřené rty a štíhlé nahé tělo. Cítil v sobě známky touhy po opakování. Okamžitou závislost na slasti, kterou mu nemůže dát nikdo jiný krom jeho vlastního bratra. Jak nemorální. Nemyslitelné. Ještě stále mu hučelo v hlavě a on byl schopný si detailně vybavit ten ohromující orgasmus, když Billa plnil. Jen chvíli předtím, než si uvědomil, že to není jen jednou za život. Že to bude chtít neustále znovu. Že už se toho nezbaví. Nikdy. Bude po něm toužit. Jen chvíli předtím než…
Dvě zpocená těla zapletená do sebe. Dvě srdce, která bila stejným rytmem. Dva pohledy, které jasně říkaly ta dvě slova. Ta dvě slova, která nikdy nesmějí vyslovit nahlas. Zákon a morálka to nedovolují.
„Bylo to jen jednou v životě.“ Vydechl Tom a zašmátral rukou kdesi Billovi za hlavou v šuplíku. V Billových očích se zableskla jiskra zklamání. Nic ale neřekl. Věděl, že znovu nesmí, ale tak rád by. Díval se do totožných duhovek svého bratra a vyčkával na jeho další slova. Netuše, co se má stát.
„A já chci víc… pořád víc a častěji. Miluju tě.“ Vydechl Tom a Billa políbil. Jeho ruka prudce trhla a Bill zalapal po dechu. Jeho bělostnou kůži okamžitě zdobila rudá barva, která se vpíjela do koberce pod ním. Tom upustil ostré nůžky, kterými Billovi přeťal hrdlo. Ano… bylo to jen jednou v životě. Teď už ano… tak to má být. Žádná obsese…
Tom se zvedl ze země, pustil Billovu chladnou ruku a vešel do pokoje. Ledabyle překročil jeho nehybné tělo. Šlápl do mokrého koberce a nechával za sebou krvavé stopy.
Bylo to jen jednou v životě.
autor: Doris
betaread: Janule
smutny
No wow…trošku drastický, nečekaný konec! O.o
ale jinak pěkně napsané 😉
Tak to bolo kruté. Ale velmi krásne napísané.
tak já si říkám jak to byla krásná povídka a skončí to takhle?? Tak to mě vážně dostalo do kolen… Na začátku jsem byla spokojeností bez sebe a když jsem to dočetla, akorát mě to dohnalo k slzám…:(
Při posledních pár větách jsem jen němě zalapala po dechu o.O Tohle jsem nečekala ani omylem! Celou dobu jsem naivně doufala, že to dopadne dobře, že to "jednou v životě" se změní.. A ono.. :((
Ale co musím pochválit – bylo to úžasně napsaný!!! :)) Ale smutný konce nejsou zrovna můj šálek kávy… 😉
Panebože Doris .. Tvoje povídky mě zabijí .. a tahle je jedna z nejlepších .. čtu si ji pořád dokola hlavně ten konec .. i když u něj pořád brečím a nemůžu to zastavit .. tak se pořád musím dál a dál mučit abych mohla brečet je to prostě dokonalý .. Hrozně tě obdivuju jak něco takovýho můžeš napsat .. normálně komenty nepíšu protože většinou nevím co napsat ale tohle je prostě .. a ja musím vyjadřit jak moc mě to zasáhlo .. Dori je to prostě dokonalý a doufám že mi dovolíš si i vytisknou a dát do složky k mím oblíbeným povídkám 🙂
opravdu..nádherná povídka.. ale ten konec.. uplně mám slzy v očích. takovýhle drasťárny T_T
ooooh, to bol tak nádherný začiatok a tak smutný koniec! ale… mna by takéto niečo nikdy nenapadlo….. bože, o tomto by sa dali bísať eseje… dlhé dlhé eseje….. ale musím do školy tak eseje nebudú.. naozaj dechberúce
[6]: kočko rozhodně ti nebudu bránit 🙂 Ani vlastně nemůžu :DD Pokud se ti líbila a chceš si ji vytisknout, tak máš volné pole působnosti 🙂
Jinak ostatním děkuju za vyjádření 🙂
Ach bože…Ten konec…byl tak moc..dokonalý, že to vydejchávám ještě teď!! úžasný perfektní a ještě jednou dokonalý!!
Doris..si skvělá!! xD
Tak takovej konec sem vážně nečekala…takovej drasták…ale jinak moc krásně napsaný
Nečekaný konec, ale byla to nádhera..
nedokážu šokem zavřít pusu a přestat zírat.. prostě.. panebože..
zpočátku čtení jsem si říkala, jak grandiózně a profesionálně je to napsané, hltala jsem každé slovo, jejich milování bylo vzrušující. a pak.. asi jsem přestala dýchat, četla jsem poslední odstavec snad třikrát, abych to nějak vstřebala. udělalo se mi v tu chvíli hrozně špatně. opravdu. zatočila hlava, stáhl se mi žaludek. být ještě trošku víc slabší povaha, snad bych se i pozvracela.
tím ale nechci nějak povídku hanit. naopak! bylo to tak realisticky nerealistické. takové morbidní. prostě jen..abys věděla, jak to na mě zapůsobilo. nikdy jsem něco podobného nečetla, nikdy by mě ani nic podobného nenapadlo. zůstávám u původního slova GRANDIÓZNÍ!
tleskám! 🙂 na tenhle zážitek nikdy v životě nezapomenu.
Tak tato jednodilka byla opravdu skvela. Kdyz opominu samotnou pointu a napad, moment prekvapeni, ktery prisel na konci jako ledova sprcha, kdyz si odmyslim ty velice dobre napsane eroticke sceny, tak se asi nejvic rozplyvam nad samotnym stylem tveho psani, nad tim jak je cela povidka posloupne "poskladana dohromady". Ja mam slabustku pro casove alternovane vstupy, ale musi se to umet…jinak v tom ma ctenar maglajz.
Moc se mi libilo, jak si alternovala mezi vstupy pritomneho casu, jak Tom sedi na balkone a kouri, a eroticke momenty mezi dvojcaty, ktere se odehraly dejove driv. Ono to neni zas tak jednoduche to umet napsat, aby to melo dokonalou souvislost, plynulost, ale zaroven aby jsi neprozradila to, co nas ceka na samem konci.
Emocni naboj byl taky velice zajimavy … trosinku me z toho mrazilo, bylo citit, jak se dvojcata niterne chtely, ale jak to posleze Tom na konci "vyresil" mi vyrazilo dech… trochu mi prisel jako psychopat….jak jsi napsala, ze lhostejne prekrocil nehybne Billovo telo… kazdopadne vubec nezalezi na tom, proc takto reagoval, protoze tato povidka zadne detailni vysvetlovani motivu nepotrebovala. Byla opravdu dokonala a ja se uz tesim na tve dalsi dilka:-)
Dik za krasny zazitek.
[14]: souhlasím! 🙂 nejpovedenější je na povídce právě to prolínání času. Doris to bravurně zmákla, vygradovala to maximálně, za celý příběh ani trochu nenaznačila skutečnou pointu a nechala čtenáře, aby mu na konci všechno pomaličku zapadlo a on tak ještě dalších deset minut zíral na monitor, neschopný zavřít pusu. 😀
mám ten příběh stále v hlavě. a nejvíc ve mě zní ty poslední čtyři větičky…
TEN KONIEC!!! TO ČO BOLO??? TO NIE JE FéééR!!! DORIS BY LEN ZABíJALA VšAK??? DORIS NEMá RADA HAPPY ENDY???? PFFFF
*ide si pre kyslíkovú bombu*
Ty bláááááho! Ten konec se mnou málem seknul!!! Mazec! Zírám na to už pět minut a pořád nejsem schopná se ani normálně nadechnout.
I když preferuju happy endy, tak u týhle povídky musim říct, že závěr byl brilantní.
Tleskam a jdu si hned přečíst další povídky od tebe, Doris 🙂
wow… miluji nečekané konce, moc krásně napsané